Ekonomika

Cihláři prošli pandemií vítězně. Poučení do budoucna

Pandemie je varovným signálem, že neočekávané a nepravděpodobné je hmatatelnější a pravděpodobnější, než kdokoli dříve předpokládal. Pro mnohé to byla hořká realita: bolestivá, nákladná, stále nevyřešená. Pro několik šťastlivců nabídla nepředvídatelnou nečekanou příležitost; takovou, kterou se firmy snažily využít. Ať tak či onak, vedoucí pracovníci se musí smířit s tím, že změny ve strategii, řízení, provozu a rozpočtových prioritách vyvolané pandemií tu zůstanou. Přicházejí zrychlené investice do digitálních technologií, transformace a zavádění cloudu. Jak na vzniklou situaci museli reagovat výrobci pálených cihel? To se snaží nastínit následující tisková zpráva Cihlářského svazu Čech a Moravy.

Když je vše prioritou, nic není prioritou. A protože se vedoucí pracovníci snaží vyznat v podnikatelském prostředí po zavedení COVID, mnozí z nich se ocitají v pozici, kdy vedou z této šedé zóny nerozhodnosti.

Globální dopad

Možná by se mohlo zdát, že stavebnictví je lokální business, kterého se globální starosti příliš nedotýkají. Opak je pravdou. Mnohé příčiny současného strmého růstu cen stavebních materiálů mají právě své příčiny na světových trzích. Kupříkladu dřevo, kterého se po kůrovcové kalamitě všude válejí kubíky, náhle zdražilo o desítky procent. Proč? Platí zákon nabídky a poptávky? Platí. Nejde však o tuzemskou poptávku, ale o poptávku amerických a čínských firem. Ty využily vzniklé situace a kupují doslova vše, je k mání a na cenu se příliš neohlíží. Vše se vozí do domovských zemí. Naproti tomu kupříkladu dovoz z Číny v mnoha segmentech kolabuje.

Jakmile se začátkem loňského roku ukázal rozsah šíření nového koronaviru, čínské úřady přijaly rozhodná opatření a vyhlásily karanténu; následně byly zastaveny výrobní provozy ve více než 20 provinciích a městech. Postižené oblasti vytvářely přes 80 % hrubého domácího produktu Číny a 90 % jejího vývozu. Pandemie nového koronaviru, která od začátku loňského roku zachvátila celý svět, způsobila nebývalý rozvrat: zavřela podniky, donutila nespočet společností přijmout zásady práce na dálku a rozvrátila globální trhy. Ty se nevzpamatovaly doposud. Přestože mnoho továren od té doby obnovilo provoz, je jasné, že v globálních dodavatelských řetězcích budou ještě nějakou dobu cítit značné ekonomické a finanční vlny.

Vypuknutí epidemie COVID-19 pro mnoho společností ukázalo, do jaké míry je jejich dodavatelský řetězec soustředěn v jednom geografickém regionu.

Firmy musely reagovat

Před dvěma lety považovalo relativně málo vedoucích pracovníků kompetence v oblasti krizového řízení, podnikové zkostnatělosti, řízení nákladů, odolnosti pracovní síly, inovací nebo řízení peněžních toků za kriticky důležité pro jejich podnikání. Dnes však vrcholoví manažeři vyprávějí jiný příběh. Mnozí manažeři zdůrazňují čtyři klíčová poznání, které pomohou organizacím reagovat na krize a změny.

Celkově bychom to mohli označit jako poučení ESG (ESG vychází z anglických slov environmental, social a corporate governance – jde tedy o sociálně odpovědné investování) z toho, jak společnosti reagovaly a reagují během současné pandemie, ukazuje cestu ke zlepšení reakcí během následujících krizí.

Poznání první: Digitální transformace nikdy nebyla jen o technologii

Přizpůsobivost se stala ve výrobě doslova povinností a rychlost překotných změn se stala normou. Pandemie COVID-19 urychlila v mnoha firmách digitální transformaci. Probíhá však něco většího a dlouhodobějšího než krizové řízení. Před pandemií mnoho firem zdánlivě nedůvěřovalo vlastním technologickým schopnostem a pochybovalo o dovednostech vlastních pracovníků. V často chaotických nařízeních Vlády se však tyto obavy ukázaly jako z velké části neopodstatněné.

Vedoucí pracovníci začali více důvěřovat tomu, co technologie dokážou, a prosazují další digitální transformaci. Předchozí překážky implementace byly bez okolků odsunuty stranou a ti, kteří se pohnuli z místa jako první, se dočkali téměř okamžitých výsledků. Raketově vzrostly rovněž obavy o kybernetickou bezpečnost.

Pandemie COVID-19 navždy změnila fungování firem po celém světě a ukázala managementu, že klíčem k jejich úspěchu jsou jejich vlastní zaměstnanci.

Zeptali jsme se představitelů výrobců pálených cihel, jak se změnila jejich firma během pandemie:

Kamil Jeřábek, jednatel Wienerberger s.r.o.: „Potěšilo mě, jak tak velká společnost, která má přes tisícovku zaměstnanců, dokázala pružně reagovat na neustále se měnící a někdy zmatečné direktivy, které nám vláda neustále servírovala. Podařilo se nám to díky vytvoření krizové štábu, který řešil ad hoc přicházející změny. Výsledkem bylo, že se nás Covid z hlediska výroby vlastně ani nedotknul. Ta pokračovala stále podle našeho plánu i díky vysokému stupni automatizace a robotizace. Uvnitř firmy jsme zavedli taková opatření, aby se lidé co nejméně potkávali – včetně home office a virtuálních schůzek a porad. Zaměstnanci všechna opatření bez výhrad akceptovali. Wienerberger z krize vyšel určitě obohacen o nové možnosti a přístupy.“

Jan Smola, ředitel a prokurista HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.: „To, co přišlo, nemohl nikdo očekávat. Nás to donutilo ze dne na den přejít na home office. Podařilo se nám to během tří dní vše zorganizovat. Zpočátku jsme se obávali, že poklesne produktivita práce. Nestalo se to. Ověřili jsme si připravenost našich IT systémů a vše fungovalo tak, že věřím, že to zákazníci nikterak nepocítili. Výroba bezezbytku plnila všechna nařízení, která z hlediska epidemiologické situace musela. Výhodou vysoké automatizace naši vyroby je, že na jedné směně jsou jednotky lidí mnohdy od sebe vzdálené desítky až stovky metrů. Výsledkem bylo, že jsme stále zvládali plnit plán.“

Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta: „Firma se výrazně změnila, protože jsme se museli připravit na to, že kdykoli mohou naši pracovníci zůstat z nařízení vlády doma. Každý zaměstnanec, který je schopen pracovat z domova, může. V případě výrobních dělníků práce z domu není možná, a tak jsme hledali možnosti, jak jim v rámci našich možností pomoci – dostupností ochranných pomůcek, dostatečné vzájemné vzdálenosti, oddělením směn. Permanentně také zvyšujeme automatizaci a počet potřebných lidí snižujeme. S investicemi jsme nepolevili ani v době pandemie. Zprvu jsme se domnívali, že loňský rok dopadne špatně, ale bylo to nad očekávání dobré. Letos je to ještě výrazně lepší. Trochu nás přibrzdilo tornádo, kdy jsme v hodonínské cihelně nemohli měsíc vyrábět. Z hlediska cihel jsme nyní na kapacitní hranici výrobních možností.“

Jan Fiala, představitel čtvrté generace rodinné firmy Cihelny Štěrboholy: „To, co se stalo ve firmě za poslední rok a půl pouze podtrhlo zněny, které se odehrávají poslední více než deset let. Covidový rok mě pouze utvrdil v tom, co jsem věděl. Ani jeden ze zaměstnanců, kteří pracují na lince ani jednou nezavolal, že je díky covidu nějaký problém. Ani jeden nepřišel o půl hodiny později do práce, aby se vymlouval na covid. Snad ani tím, že uváznul v nějaké kontrole, že jede z okresu do okresu. Pracovní tým je stabilní, loajální, kompaktní a fungující na 100 procent. Atmosféra ve společnosti byla velice zvláštní a vy zjistíte, že zaměstnanci s vámi táhnou za jeden provaz. To je velice příjemné zjištění. Navíc uplynulý rok skončil v daleko lepších číslech, než jsme čekali a ten letošní by jej mohl i překonat.“

Poznání druhé: Traumatický stres se zmocnil firemní strategie a vedl i ke změně chování zákazníků na trhu.

Vedoucí pracovníci mají za úkol definovat vizi své organizace. Může však být těžké se soustředit, pokud neustále hasíte požáry. Zatímco bezpečnost a odolnost pracovníků, změna přístupu a postojů během pandemie posílila staré podnikatelské obavy a zavedla nové. Výsledek? Vedoucí pracovníci jsou zamilováni do každodenních priorit. Od začátku roku 2020 byly priority vedoucích pracovníků značně proměnlivé a situace trvala dodnes. Dnes se jejich aktivity soustředí stále častěji na dění uvnitř firmy.

Důležité je tedy všechno. Všechno kromě zlepšování zákaznické zkušenosti – jediné věci, která může pomoci zvýšit výkonnost a růst, když se konkurence ztrácí v mlze.

Některé změny zaznamenali i výrobci, sdružení v Cihlářském svazu Čech a Moravy, s nimž se s námi podělili:

Kamil Jeřábek, jednatel Wienerberger s.r.o.: „Změny v chování zákazníků mohu posoudit z hlediska toho, co se dnes děje. Nemožnost cestovat a uzavřené obchody, restaurace a kultura výrazně snížily možnosti utrácení peněz. Lidé seděli doma a začali přemýšlet, co by bylo potřeba udělat, opravit a změnit. Především v oblasti střešních krytin, které jsou ze značné míry o rekonstrukcích, jsme zaznamenali výrazné posílení poptávky. V oblasti zdících materiálů se ani tak neprojevil covid, jako spíš regulace směrem k nízkoenergetickým domům, která se výrazně zpřísnila od loňského roku. U rodinných domů přitom startovala výstavba na základě stavebních povolení z roku 2019. A jejich výstavba se přelila i do letošního roku. V případě bytových domů dojížděly stavby z roku 2019. Pak přišly obavy velkých investorů pramenící z nejistoty a výstavba těchto domů se na několik měsíců téměř zastavila. Jakmile jsme se naučili s covidem žít, nejistoty zmizely a velké projekty se znovu nastartovaly. S tím souvisí opět růst poptávky.“

Jan Smola, ředitel a prokurista HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.: „Zaměřujeme se především na individuální výstavbu. Aktuálně poptávka převyšuje kapacity naší výroby. Vnímám to spíš tak, že se mnozí zákazníci snaží předzásobit. Nemám pocit, že by se stavělo výrazně více.“

Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta: „Zákazníci nakupují výrazně více než v uplynulých letech. Obávají se nedostatku a taky růstu cen, který postihl celé stavebnictví. Předzásobují se. Více se nestaví z důvodu nedostatku kapacit stavebních firem.“

Jan Fiala, představitel čtvrté generace rodinné firmy Cihelny Štěrboholy: „Produkujeme atypický stavební výrobek – malé plné cihly. Obchodníci nám loni říkali, všichni jsou doma a manželky nutí manžele k tomu, by udělali práce, na něž nebyl čas. Očividně byly úspěšné, protože ve stavebninách si naše cihly ani nestačily odpočinout. Letos je boom ještě větší a my se vezeme na jeho vlně. Dodáváme i developerům. Například na jednu stavbu do pražských Měcholup šlo 80 kamionů. V segmentu plné cihly se zákazníci nepředzásobují. Koupí s staví.“

Poznání třetí: Někteří zvítězí. Někteří prohrají. Ale málokdo to zvládne sám.

Pandemie COVID-19 nezasáhla všechny organizace a odvětví stejně. Tato situace odráží to, co někteří ekonomové popisují jako spotřebitelské prostředí ve tvaru písmene „K“, kde někteří prosperují a jiní živoří. Největší spotřebitelské technologické platformy vyrazily vpřed, zatímco ostatní akcie klesají – je jen jedním z projevů tohoto rozdělení. Zdravotnictví patří mezi vítěze, stejně tak telekomunikační firmy, média a zábavní průmysl. Kdo je poražený? Cestovní ruch, restaurace, hotely, doprava a odvětví náročná na výrobu, včetně automobilového průmyslu. A co stavebnictví? Naše anketa ukázala, že stavebnictví vyšlo z pandemie posíleno.

Podniky navazují partnerské vztahy – vedoucí pracovníci stále více považují platformy, ekosystémy a partnerské sítě za klíčové faktory úspěchu. Hrozby jednoznačně vedou k hledání spojenců.

Poznání čtvrté: Zdraví je klíčem k udržitelnosti

Před koronavirem se strategie udržitelnosti soustředily především na otázky životního prostředí, jakými jsou rizika pro zdraví planety způsobená znečištěním, změnou klimatu a podobně. Spotřebitelé si mnohdy vybírali výrobky a značky, které byly na těchto základech postaveny.

Environmentální udržitelnost se nově spojila s otázkami osobní bezpečnosti. Používáme roušky a respirátory, rukavice. Tato opatření zdánlivě staví ochranu lidského zdraví proti ochraně planety. Ve skutečnosti se zdraví a bezpečnost spojily v nové, rozšířené a komplexnější definici udržitelnosti. Pro podniky se již objevují nové výzvy, protože musí plnit stávající cíle udržitelnosti – snižovat uhlíkovou stopu, efektivněji nakládat s odpady a podobně – a zároveň plnit nové požadavky na zdraví a bezpečnost.

To může patřit k nejnáročnějším a nejkritičtějším důsledkům podnikání po skončení restrikcí spojených s COVID-19. Připravme, že přijdou ale další rány, kterým se musíme naučit efektivně čelit.

Tisková zpráva, www.cscm.cz

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*