Ekonomika

Extrémní výkyvy počasí mají extrémní dopady

Vodní cesty pomáhají krajině

Extremita počasí je i při letošním létě všudypřítomná a lidé se o počasí baví o to víc. Důsledky horka, sucha, zprávy o neštěstí a poničených infrastrukturách, nás zastihnou opravdu všude – na cestách, v přírodě, ve zprávách, říká PETR VÍT, předseda Spolku Aquarius-Vodnář, SAV. Spolek spolupracuje s odbornými subjekty pro zlepšení vodních poměrů.

Petr Vít: My vodě, voda nám

+ Co si mám představit pod pojmem vodní poměry?

Nejjednodušeji, a přitom názorně jde o výskyty a působení vody v místech a v čase. A hned vidíte např. ty povodně, sucha, anebo naopak spokojené zásobení vodou.

+ Hodně se mluví o zadržování vody v krajině…

Ač by se zdálo, že naše společnost bude na trend zvětšování extremit počasí reagovat pragmaticky a porozumí konstruktivním snahám o využití všech známých a dostupných opatření, z našich sledování veřejných reakcí, krom určitých pokroků, o tom zatím nelze celospolečensky mluvit.

Jistá dynamika je v podpoře „modro-zelené infrastruktury“ a chuť pouštět se do revitalizací, nicméně katarzní potenciály ve velkozemědělské činnosti doposud nepřekročily zásadní obraty, plošné realizace projektu umělé infiltrace přešlapuje, stejně tak není využito kompenzačních funkcí vodních cest v oblasti dopravních liniových staveb.

Hlavním důvodem zůstává stereotypní setrvávání v přesvědčení, že nejefektivnějším způsobem je zádrž vody v krajině pomocí výhradně přírodě blízkých opatření, ta technická přírodě prý ubližují. Tento názor spadá do novodobé historie, třebaže se za dobu posledních desetiletí ekologické radikality vodní poměry nezlepšily.

+ Říkáte, že jako třeba zemědělství a další činnosti mají své vážné prohřešky i možnosti, jak lépe zadržovat vodu, tak také dopravní liniové stavby se podílejí na vodních poměrech?

Jde o to, v jaké jsou interakci zemské povrchy s distribucí solární energie. A jak nejrůznější morfologie povrchu urychluje nebo zpomaluje chod srážkové vody. A k tomu ještě pojďme ke zdrojům zdrojů – tedy k dešťům: jak s developing, ale i např. nešetrným zemědělstvím rostou tepelné ostrovy. Ty při výparu ženou srážkovou činnost do obrovských výšek, a to je kámen úrazu. Vítr tak totiž odnáší nový déšť daleko, pryč od míst, kde byl výpar. Často až nad oceán. Tak se ztrácejí místní, vlídné deště z malých vodních cyklů. Dlouho pak můžeme čekat, než silná fronta přižene déšť. Pokud je tak silná, že „to konečně dojde“, jsou to ony známé „přívaláky“.

+ A co klimatická změna?

Její vlivy jsou určitě základem, klima se na planetě mění pořád. A v současné době tomu ještě přizvukuje to, jak využíváme a spalujeme energie a také jak nakládáme s povrchy. Tedy činnosti, které přetvářejí povrchy. Zemědělství je jedním ze stěžejních faktorů, ale společnosti podceňují i vlivy ploch dopravních infrastruktur. Teď se začínají někde dálnice i koleje natírat na bílo, aby se snížila odrážená teplota.

+ To nám hojně přinášejí zprávy – z domova i ze světa, jak se ty koleje kroutí a jak se ten asfalt roztéká.

Ano a nakonec, každý zná z vlastních zkušeností, jak se vzduch tetelí nad horkými plochami. Přitom společnost vyžaduje další a další zábory pro hutné dopravní povrchy. Bílá do určité míry může pomoct, ale ještě lepší je uvažovat o zmírňování nadpotřeby hydro-meteorologicky nevhodných povrchů. V případě liniových dopravních staveb je to neuchopený fenomén vodních cest.

+ Jak mohou přispět vodní cesty?

Jsou to vodní útvary a jako jediné z dopravních tahů mají stejné nároky na zlepšení vodních poměrů a zároveň představují i pomoc při jejich ochraně a optimalizaci.

-red-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*