Ekonomika

Firmy řeší existenční problémy na své zaměstnance ale nezapomněly

Značka zaměstnavatele (Employer Brand) je součástí celkové značky organizace a odráží pověst organizace jako zaměstnavatele, proto je zásadní pro přilákání aktivních kandidátů, přeměnu pasivních kandidátů na aktivní a v neposlední řadě pro udržení všech zaměstnanců. Pod tímto termínem si můžeme představit téměř vše, co s organizací nějak souvisí – lidi, produkt, firemní kulturu, ale i zákazníkův úsměv, případně jeho nespokojenost.

Říká se, že spokojený zákazník je nejlepší obchodní strategií ze všech. Značka zaměstnavatele, stejně jako značka společnosti, vyžaduje zákazníkovu spokojenost. Klíčoví zákazníci jsou skvělým prostorem pro zahájení diskuse o tom, co koho přitahuje právě k té vaší značce. Budování značky zaměstnavatele znásobuje vliv značky na zákazníky, zaměstnance a na společnost jako celek. V konečném důsledku firma nemůže existovat, nechceli pro ni nikdo pracovat.

Chytřejší budování značky zaměstnavatele je investicí, která se rozhodně vyplatí. Přinese publikum na sociálních sítích, zvětší množství uchazečů o práci ve firmě a zvýší efektivitu inzerátů. Co víc si přát?

Employer Branding je smysluplná práce a to i v době bezprecedentní krize. Je to všechno, co děláte a čím jste. Je to běh na dlouhou trať. Je to výzva pro každého člověka ve firmě. Je nezbytný pro společnosti všech velikostí. Jeho výsledkem je dobře fungující firma, ve které pracují spokojení lidé a tvoří užitečné věci.

Vláda restrikcemi výrazně zasáhla do podnikání

  • Andrej Babiš, předseda vlády ČR:

Vítám možnost vás oslovit v souvislosti s dopady epidemie COVID-19 na vaše podniky. Až do této doby jsme prakticky od chvíle, kdy jsem vstoupil do politiky v roce 2013, prožívali v zásadě úspěšné období. Také odvětví stavebnictví se v posledních letech rozvíjelo poměrně úspěšně, kdy se s výjimkou roku 2016 pohybovalo od roku 2014 v kladných číslech a v roce 2019 se dostalo zhruba o 16 % výše oproti úrovni roku 2014.

Je jedním z mála odvětví, které rostlo solidním tempem i v loňském roce, kdy jiná odvětví již vykazovala známky zpomalení dynamiky. Jsem rád, že se nám podařilo rozpohybovat inženýrské stavitelství. Na stavebnictví lze do určité míry spoléhat jako na odvětví, které by mohlo během krize brzdit propad ekonomiky. Do budoucna se problémy ani tomuto odvětví zcela nevyhnou, ale budou se spíše projevovat na nabídkové straně nedostatkem kvalifikované pracovní síly, zejména po uzavření hranic, a možná i zhoršenou dostupností některých materiálů.

V delším časovém horizontu lze očekávat snížení poptávky soukromých investorů vzhledem ke zhoršení jejich finanční situace. Stavebnictví má vzhledem k veřejným zakázkám, zejména v oblasti dopravní infrastruktury, velkou šanci přečkat současný ekonomický útlum v relativně dobré kondici, a tedy i výrazně lepšími výsledky než třeba průmysl.

Stavebnictví jako významný sektor ekonomiky i velký zaměstnavatel bude hrát zásadní roli v restartu české ekonomiky po ústupu koronaviru. I přes neblahé dědictví po našich předchůdcích, kdy se v minulosti příprava staveb téměř zastavila, máme rozestavěno 225 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, což je nejvíc v historii naší země, z toho jsou nové úseky dálnic 127,4 kilometru.

Nyní jsme však vystaveni naprosto ojedinělé situaci, kdy nás zcela neočekávaně zasáhla pandemie koronaviru a utlumila, někde prakticky téměř zastavila, společenský i hospodářský život naší země. V tuto chvíli ještě nikdo neví přesně, jak dlouho tato situace bude trvat a s jakými dopady se budeme muset vyrovnat. Již nyní však můžeme říci, že se vládě zavedením razantních ochranných opatření podařilo předejít italskému scénáři a že vývoj pandemie je u nás mnohem příznivější, co se dopadů na zdraví lidí týče, než v zemích jižní Evropy nebo našich západních sousedů.

Víme již dnes, že nás letos nemine ekonomická recese. Tím, že se nám podařilo dostat vývoj pandemie pod kontrolu, jsme však vytvořili podmínky pro to, abychom rozsah poklesu výroby a HDP co nejvíce zmírnili a již dnes mohli přejít k provádění podpůrných ekonomických opatření. Přijali jsme již a dále v závislosti na aktuálním vývoji připravujeme a realizujeme zejména ekonomická opatření, která pomohou zabránit propouštění lidí, bankrotům živnostníků, podnikatelů a firem, opatření, která lidem zajistí dostatek financí i v případě, že se musejí doma starat o děti, zůstávají v karanténě nebo na ně dopadají ochranná opatření vlády.

Vláda se snaží maximálně podpořit zejména zajištění pokračování strategických infrastrukturních staveb a to co se týká jak financí, tak pracovníků. Chceme udržet vysoké tempo investičních výdajů vlády i přes současné potíže také ve zbytku roku. Sektor stavebnictví je do určité míry závislý na veřejných zakázkách, zejména co se týká dopravní infrastruktury. V této oblasti úzce spolupracuji s místopředsedou vlády, ministrem průmyslu a obchodu a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem, kterému bych chtěl za tuto spolupráci, úzkou komunikaci se sektorem stavebnictví a za řešení nejožehavějších problémů poděkovat.

Vláda vytvořila pro zmíněná i další podpůrná opatření finančně zdrojový prostor novým nastavením parametrů státního rozpočtu, kdy původní schodek 40 mld. Kč navýšila na 200 mld. Kč. Předpokládáme, že příjmy budou o cca 90 mld. Kč nižší než původní plán a výdaje naopak o cca 70 mld. Kč vyšší. Pokud by se to ukázalo jako nedostatečné, jsme připraveni hledat další zdroje, abychom co nejdříve obnovili ekonomický růst, udrželi zaměstnanost a plánovanou úroveň investic.

Výborný stav hospodaření státu a celého veřejného sektoru, který patří k nejlepším v rámci EU, nám vytváří příznivé podmínky pro překonání dopadů koronavirové pandemie. Jak jsem již několikrát zmínil, nebudeme opakovat chybu Nečasovy vlády z let 2010 až 2012 a omezovat výdaje na investice a úspory budeme hledat u provozních výdajů státu a u výdajů, které nebudou mít dopad na růst ekonomiky.

Odvětví stavebnictví vnímám nejen jako jeden ze zdrojů oživení ekonomického růstu a tvorby pracovních míst, ale i jako odvětví, které bude hrát klíčovou roli v našem Národním investičním plánu. Při realizaci tohoto plánu chceme, aby také soukromý sektor zapojil své zdroje do stavebních investic a pomohl tak urychlit uskutečnění našich plánů modernizace České republiky, a budeme maximálně využívat evropské zdroje. Proto budeme požadovat pro další rozpočtové období na evropské úrovni jejich spravedlivé rozdělení a odpovídající flexibilitu používání.

Vážení přátelé, představitelé stavebních společností, společně nyní čelíme vážné krizi, děkuji vám za trpělivost s dopady některých vládních ochranných opatření, za snahu, odhodlanost a odpovědnost při překonání současného krizového stavu vyvolaného náhlou epidemií koronaviru. Přeji vám, aby dopady této krize na vaše společnosti byly co nejmenší a aby se vám podařilo je rychle překonat. Vláda a já osobně při vás stojíme a věříme vám. Společnými silami to zvládneme!

  • Alena Schillerová, ministryně financí ČR:

Vláda si je plně vědoma nezastupitelné role státu při podpoře ekonomického růstu v této době. Objem investic realizovaných státem rozhodně nesmí poklesnout. Na tyto investice je totiž navázán široký subdodavatelský řetězec, který bude potřebovat akceleraci. Musíme podporovat nejen vládní investice, ale i investice soukromé.

K tomu využijeme široké spektrum garantovaných úvěrů typu Covid a Covid Plus. Zároveň budeme podporovat i spotřebu domácností a vyvarujeme se tak chyb předchozích vlád v podobě přílišného utahování šroubů. Není pochyb, že paleta těchto opatření v kombinaci s programy, jako je Antivirus nebo Pětadvacítka, budou mít příznivý dopad na sektor stavebnictví, které musí zůstat jedním z pilířů našeho národního hospodářství.

  • Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR:

Nejistota při obnově ekonomického života může v budoucnu přinést minimálně krátkodobý útlum soukromých investic, který bývá obvyklou reakcí na krizi. Lze předpokládat, že firmy budou řešit, jak zajistit svůj chod a rozeběhnuté projekty, a do nových se po nějakou dobu pouštět patrně nebudou. Veřejný sektor by měl v takové době zareagovat proticyklicky a naopak stavební firmy podržet prostřednictvím svých investic a dát čas privátnímu sektoru se nadechnout.

Vláda už dala najevo, že nehodlá opakovat chyby z předchozí krize, která nastala v roce 2008, kdy s útlumem hospodářství začal šetřit i stát a investice do veřejných staveb utlumil. Nejhorší možnou odpovědí státu a samospráv na krizi by bylo utlumit přípravu projektů a začít v obavách disponibilní prostředky takříkajíc „ukládat pod matraci“. Odpovědí na krizi musí být investiční aktivita státu a samospráv, a to i za předpokladu určité míry zadlužení. Protože investice přinášejí z hlediska ekonomických aktivit multiplikační efekty. Stát investovat bude a bude pro samosprávy vytvářet vhodné investiční prostředí.

Myslím, že bychom se neměli bát používat inspirující motto: Společně se „proinvestujme“ z krize. V minulosti se stavěly „hladové“ zdi, my máme před sebou smysluplnější projekty typu dálnic, energetických staveb, škol a nemocnic, nesmí jim ale bránit povolovací procesy. Vždyť získání povolení pro dálnici u nás trvá v průměru 13 let a obyčejného bytové domu v Praze déle než pět let. Proto napínáme všechny síly, abychom stihli připravit a schválit nový stavební zákon v původních termínech tak, aby mohl platit v roce 2021 a nabýval postupně účinnosti do poloviny roku 2023.

  • Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu, sekce průmyslu, surovin a stavebnictví:

I přes dobrý vstup do roku 2020, únorový růst 5,3 %, lze očekávat, že do budoucna se problémy ani tomuto odvětví zcela nevyhnou. Nicméně na stavebnictví lze do určité míry spoléhat jako na odvětví, které by mohlo během krize brzdit propad ekonomiky. Za dosavadní přístup, kdy se snaží i přes některé problémy (nedostatek zahraničních pracovníků a některých stavebních materiálů) pokračovat v realizaci staveb, je potřeba stavebním firmám poděkovat.

Stavebnictví má vzhledem k veřejným zakázkám, zejména v oblasti dopravní infrastruktury, velkou šanci přečkat současný ekonomický útlum v relativně dobré kondici, a tedy i výrazně lepšími výsledky než třeba průmysl. Očekává se, že jako významný sektor ekonomiky i velký zaměstnavatel bude hrát zásadní roli v restartu české ekonomiky po ústupu pandemie.

Jak fungují tuzemské firmy?

  • Ing. Jan Smola, MBA, ředitel firmy a prokurista společnosti HELUZ:

Opatření přijatá společností HELUZ nám umožňují bez výrazných omezení uspokojovat potřeby našich zákazníků tak, jak jsou zvyklí. Vyrábíme a dodáváme naše výrobky v obvyklých termínech a v maximální možné míře bezpečně. Zavedli jsme celou řadu procesů vedoucích k ochraně zdraví našich zaměstnanců, zákazníků a dodavatelů. Usilujeme o to, abychom v této složité situaci maximálně přispěli ke zjednodušení života všem okolo nás.

Předpokládáme, že z krátkodobého hlediska dojde k ovlivnění stavebního trhu zejména důsledkem odlivu zahraniční pracovní síly, která, jak víme, je v našem stavebnictví aktuálně nepostradatelná. Z dlouhodobého hlediska bude záležet především na tom, jaká opatření budou přijata, a jak efektivně dokáží podpořit českou ekonomiku.

Umíme si představit, že cílené veřejné investice mohou sanovat budoucí pokles soukromé poptávky a tím dosáhnout proticyklického vývoje, což by mělo být primární vládní snahou. Konkrétně podpora bytové výstavby může nejenom podpořit stavebnictví jako takové, ale současně také pomoci řešit kardinální problém s dostupností bydlení, jenž se navzdory mnoha vládním deklaracím stále prohlubuje.

  • Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ a.s.:

Stavebnictví je obor velmi náročný na lidský kapitál a na materiálové vstupy a současná situace má a bude mít dopad na obě tyto oblasti. Vývoj pro stavebnictví, které ze své podstaty neumí reagovat tak flexibilně jako některé jiné obory, bude tedy zásadní.

  • František Fryš, výrobně-technický ředitel společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o.:

Okamžité dopady jsou zřejmé – zdravotní rizika pro pracovníky na stavbách, zpomalení prací, odkládání technologických kroků, z toho plynoucí organizační problémy v organizaci prací, zpomalení postupu, nervozita a nejistota ve smluvních vztazích a vůbec ve vztazích ve výstavbě.

A následné dopady, které přijdou s odstupem (zřejmě) měsíců, budou možná vážnější. A to zpomalení investiční činnosti, odkládání stavebních investic u privátních, ale možná i u státních a komunálních investorů a zákazníků do doby, než se nahradí ztráty a propady způsobené bezprostřední situací. Stavebnictví na podobné výkyvy vždy nakonec doplatí, byť často s jistým zpožděním.

  • Ján Fabián, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Schindler CZ, a.s.:

V situaci, která ovlivňuje chod celých států, je velmi obtížné odhadovat vývoj jedné oblasti. Nicméně již z reakcí některých významných hráčů, kteří tlumí svou činnost a vybrané aktivity odsouvají na neurčito, lze očekávat, že i na stavebnictví bude mít dění kolem COVID-19 velký dopad.

  • Libor Čermák, jednatel společnosti PERI s.r.o.:

Jako téměř každé jiné odvětví ovlivní současná situace obor negativně. I když si osobně myslím, že dopad na stavebnictví bude ve srovnání s jinými obory menší. Krátkodobě se negativně projeví nedostatek zahraničních pracovníků a opoždění vydání různých povolení. Střednědobě méně investic v privátní sféře ve většině průmyslových odvětví.

  • Luboš Tomášek, ekonomický ředitel společnosti STRABAG Rail a.s.:

Jako žádný z velkých oborů se stavebnictví neubrání poklesu. V záležitosti následného vývoje bude – předpokládám výhodou – že státní hospodářskou politiku řídí zkušení manažeři, kteří jako formu pomoci upřednostní investice do trvalých hodnot nad rozdávání na okamžitou spotřebu. Podinvestovaná dopravní infrastruktura se teď vysloveně nabízí k tomu, aby se stala impulsem pro celé hospodářství, a stavební firmy v tomhle musí být připravené přijmout svůj díl zodpovědnosti v tom, že si třeba budou muset hrábnout se silami na dno.

  • Jakub Šimáček, jednatel společnosti TBG Metrostav s.r.o.:

Situace ve stavebnictví se ještě více zkomplikuje. Nedostatek pracovníků z posledních let ještě více umocnilo uzavření hranic a restrikce v oblasti ubytování. Na stavbách pracuje mnoho zahraničních dělníků, lze tedy očekávat komplikace s kapacitou produkce, která i tak byla v posledních letech, vzhledem k nedostatku lidí, na hranici možností. Je nutné začít hledat cestu, jak sem zahraniční dělníky opět dostat, při zachování zdravotně-hygienických opatření, která chrání nás všechny.

  • Jan Lidral, marketing manager central Europe TAKENAKA:

V tento okamžik není zcela jasné, jakým způsobem bude ovlivněn sektor stavebnictví. Klíčovým aspektem u probíhajících projektů je aktuální stavební kapacita, kterou může stavební společnost využívat – především pak z hlediska lidských zdrojů a subdodavatelského řetězce. U projektů s plánovaným začátkem stavebních prací na tento a následující rok bude velmi záležet na možnostech investora a financování těchto stavebních projektů. To se bude týkat zejména privátních investorů.

  • Martin Höfler, předseda představenstva a generální ředitel společnosti PUDIS a.s.:

Očekávám, že dojde k mírnému poklesu, a to vlivem zastavení některých staveb a produkcí stavebního materiálu. Stavebnictví je ale v určité setrvačnosti, takže by tato situace nemusela mít dopad fatální, tak jako v jiných odvětvích, která jsou závislá na denních tržbách.

  • Lukáš Hruboň, člen představenstva a obchodní ředitel společnosti VALBEK-EU, a.s.:

Současná situace ovlivní celou ekonomiku. Výpadky ve výrobě a ve stavebnictví budou znát. Možná ale zjistíme, že se dá spousta věcí dělat jinak, efektivněji, s rozmyslem a bez zbytečných emocí.

  • Jindřich Sitta, ředitel společnosti SUDOP Project Plzeň a.s.:

Zakázky pro letošní rok jsou prakticky nasmlouvané, a pokud nedojde k jejich odřeknutí ze strany objednavatelů, tak by hospodářský výsledek měl být ovlivněn jen lehce negativně vlivem změny systému práce. Pokud dojde k onemocnění zaměstnanců a neschopnosti společnosti plnit své závazky, tak negativní ovlivnění bude o to větší.

  • Milan Moravec, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Sweco Hydroprojekt a.s.:

V současné době pracujeme s několika různými scénáři negativních vlivů klíčových projektů na naše letošní výsledky. Předpokládám, že přesnější odhady budeme mít v polovině roku na základě délky vládních opatření. Vzhledem ke kvalitní IT infrastruktuře a investicím do digitalizace v minulých letech jsme překvapeni, že jsme bleskově zvládli přejít na práci z domova i využít videokonference pro denní činnosti. Zásadní bude komunikace zejména se státními úřady a partnery tam, kde se budou posouvat termíny jednotlivých projektů.

  • Michal Dlabač, ředitel společnosti SMO a.s.:

Současný vývoj situaci jednoznačně ovlivní. Myslím, že i přes vládou slibované finanční a investiční injekce dojde k mírnému snížení objemu investic v krátkodobém horizontu. Během 1–2 let však očekávám návrat na očekávaná čísla. Dalším problémem bude pracovní síla, kterou jsme si v poslední době zvykli využívat z řad zahraničních pracovníků. Jejich počty se po uzavření hranic mohou podstatně snížit.

  • Evžen Korec, generální ředitel společnosti EKOSPOL a.s.:

Současná situace ovlivní celou ekonomiku v tom smyslu, že dojde k recesi. Otázkou je, jak bude recese hluboká a jak bude trvat dlouho. Není vyloučeno ani to, že dojde ke krizi, jaká zde byla v roce 2008, nebo i horší. To samozřejmě ovlivní i stavebnictví.

Lze očekávat, že se výrazně sníží počet stavebních zakázek a zásadně se zvýší nezaměstnanost. Již nyní velmi negativně ovlivňuje stavebnictví odchod zahraničních dělníků, především Ukrajinců, do své vlasti. České stavebnictví je na zahraničních dělnících, především Ukrajincích, bytostně závislé, a s jejich odchodem ze dne na den nastávají velmi vážné problémy.

  • Ivor Ševčík, předseda představenstva společnosti All Inclusive Development a.s.:

V horizontu půl až jeden rok de facto tato situace nebude mít vliv vůbec, práce je nasmlouvaná a zakázky jsou. V delším horizontu nyní není možné reagovat, záleží na tom, jak dlouho bude současný stav trvat a zda vláda vůbec nějak zareaguje ve prospěch ekonomiky.

  • Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema a.s.:

Další vývoj bude více zřejmý tak do dvou měsíců. Nyní je ještě předčasné vyvozovat jakékoliv závěry. Práce na všech našich projektech a zakázkách běží podle plánu. Nehrozí, že by měly být zpomaleny, nebo zastaveny. Zaměstnanci v administrativě mohou využívat home office, pokud to charakter jejich práce umožňuje.

  • Alexandra Tomášková, výkonná viceprezidentka pro Maďarsko a Českou republiku, Skanska:

Jsem přesvědčená, že po odeznění bezprostředních problémů a omezení způsobí současná situace další rozvoj flexibilních kancelářských konceptů. Vzhledem k nejisté budoucnosti budou společnosti vyžadovat mnohem větší flexibilitu v pronájmu prostor, kterou jim právě tyto koncepty včetně co-workingu mohou poskytnout. Firmy také začnou více dbát na zdraví svých zaměstnanců, takže kancelářské prostory čeká proměna z hlediska většího důrazu na kvalitu vnitřního prostředí.

Řada společností po zkušenostech s dobrým fungováním práce na home office opustí od potřeby pevného pracovního místa pro všechny zaměstnance a poměr pracovních míst k počtu zaměstnanců se tak pravděpodobně výrazně sníží. Při požadavku na velikost prostor se to ale vykompenzuje novými požadavky na vnitřní rozložení a zařízení kanceláří. Pracovních míst bude sice méně, budou ovšem umístěná ve větší vzdálenosti od sebe.

Samozřejmostí budou dezinfekční gely a snadno omyvatelné materiály, kromě toho můžeme očekávat i automatické dveře nebo třeba jednorázové pracovní podložky na stoly. Všechny prostory budou uzpůsobené k tomu, aby mohli lidé dodržovat přiměřený odstup, čemuž bude napomáhat i značení pro doporučený směr pohybu. To všechno se může promítnout i do větších nároků na poptávané plochy kanceláří.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*