Metrostav má na čem stavět

Národní a státní podnik Metrostav, později Metrostav a.s. funguje již padesát let. Svůj úspěch postavil na profesionalitě, důvěryhodnosti a stabilitě. Půlstoletí provozu firmy ukázalo, že má na čem stavět.

Za Metrostavem jsou tisíce úspěšných projektů, které dokončil díky přístupu řádného hospodáře, profesionalitě svých techniků a inženýrů a zodpovědnému přístupu dělnického personálu. Může stavět na společenské odpovědnosti, prostřednictvím které podpořil řadu vzdělávacích, kulturních, charitativních a sportovních projektů. Ale hlavně na lidech, o jejichž solidnost, loajalitu a spolupráci se firma během pěti dekád mohla vždy opřít.

Vznik podniku

Na konci šedesátých let se v Praze začíná budovat metro. Realizací jeho stavební části je pověřen národní podnik Vodní stavby. Ten začíná počátkem roku 1969 nemechanizovaným štítem sovětské výroby razit tunely a zakládat jednotlivé stanice i se zázemím. Nároky na obří zakázku si postupně vyžádají vznik samostatného specializovaného podniku. K 1. lednu 1971 tak vzniká národní podnik Metrostav, jehož prvním ředitelem se stává Ing. Jaroslav Trpišovský.

Prvními hotovými projekty nové firmy bylo dokončení rozestavěné vodní nádrže Želivka (1972), stavba odbavovací haly hlavního nádraží a budovy centrálního dispečinku pražské hromadné dopravy. Nicméně pražské metro bylo pro Metrostav v této době jednoznačně určující. V termínu úspěšně dokončil první úsek trasy metra C mezi stanicemi Sokolovská a Kačerov, který je slavnostně uveden do zkušebního provozu 2. ledna 1974 a 9. května téhož roku začíná sloužit Pražanům.

Nejen metro

Během osmdesátých let dokončuje Metrostav první úsek trasy B, čímž uzavírá základní trojúhelník linek metra v centru hlavního města. Souběžně s pracemi na metru se stává generálním dodavatelem stavby Strahovského tunelu v Praze. V tomto období se také objevují první zahraniční aktivity Metrostavu. Na jaře roku 1984 zahajuje práce na stanici metra Pražskaja v Moskvě a v letech 1984–1986 provádí rekonstrukci tunelu Darbandekhan v Iráku. Od 1. července 1988 se národní podnik Metrostav vyčleňuje z výrobní hospodářské jednotky Vodní stavby a stává se státním podnikem.

Sametová transformace

Pád režimu koncem roku 1989 odstartuje zásadní proměnu celé společnosti, což se samozřejmě týká také Metrostavu. Ten se musí z velkého státního podniku, zvyklého fungovat v plánovaném socialistickém hospodářství, transformovat ve firmu, jež obstojí v novém prostředí tržní ekonomiky.

Začátkem února 1990 dospěje vedení Metrostavu ke strategickému rozhodnutí vytvořit z Metrostavu sebevědomou, úspěšnou a expandující společnost. K tomu potřebuje Metrostav rozšířit svoji působnost i do dalších stavebních oborů nad rámec prací pro metro a Strahovský tunel. A také začít získávat zakázky v dalších lokalitách mimo Prahu a výhledově i v zahraničí. Rovněž je nutné zvládnout řadu nových technologií a stavebních postupů. Velkou výzvu přestavují vztahy s novými investory, pochopení jejich způsobu práce a myšlení.

Privatizace

V polovině roku 1992 se Metrostav stává akciovou společností. Jednotlivé divize jsou nyní samostatnější, plánují svou činnost na delší období, tvoří si vlastní strategii. Firma začíná zakládat dceřiné společnosti – první je Terramet a následují Metros (dnes M-stavebniny) a firma na výrobu a rozvoz betonových směsí TBG Metrostav.

V polovině 90. let ve výrobním programu Metrostavu už převažuje výstavba v segmentech průmyslových, občanských, bytových, silničních a ostatních pozemních staveb, přesto si společnost udržuje dominantní postavení ve výstavbě podzemních objektů a železobetonových konstrukcí. Úspěšně zvládá tzv. Novou rakouskou tunelovací metodu a vybavuje se moderní stavební technikou.

V novém miléniu: růst, krize i expanze

První roky druhého tisíciletí jsou pro Metrostav dobou růstu. Daří se realizovat zajímavé zakázky prakticky ve všech důležitých odvětvích stavební výroby. Drží si přitom své dominantní postavení v ražbě tunelů, kde mimo Českou republiku získává první zahraniční zakázku jako generální dodavatel na Islandu. Svůj potenciál, především v segmentu železničních staveb v roce 2004, posílí akvizicí společnosti Subterra. Metrostav je nyní druhou největší stavební firmou v Čechách, má však ambici poměřovat se kvalitou práce se špičkou západní Evropy. V říjnu 2006 podepisuje smlouvu na svou zatím největší zakázku, pražský tunelový komplex Blanka. V roce 2007 se začíná razit první úsek.

Po roce 2008, kdy ve světě začíná finanční krize, dochází i v České republice k útlumu stavebnictví. Metrostavu se první roky daří dobře díky výbornému zásobníku práce, přesto zvýší svou aktivitu směrem do zahraničí. Daří se mu získávat nové zakázky především ve Skandinávii, Polsku a Bělorusku, kupuje dceřinou společnost BeMo Tunnelling GmbH působící v Německu a Rakousku. V Česku společnost mimo jiné dokončuje tunelový komplex Blanka včetně prestižními cenami ověnčeného mostu v Troji nebo prodloužení trasy metra A z Dejvic do Motola, kde poprvé na našem území razí tunely metodou TBM. S tím, jak se Metrostav rozrůstá, vzniká začátkem roku 2009 Skupina Metrostav, jejímž úkolem je plánovat strategii, řídit a koordinovat subjekty s jeho majetkovou účastí.

Teď a tady

V roce 2017 se konečně situace ve stavebnictví začíná obracet k lepšímu a následující roky 2018 a 2019 jsou pro Metrostav z hlediska hospodářských výsledků vůbec nejlepší za celou dobu jeho historie. V posledních letech ale čelí mediálnímu tlaku kvůli nevyjasněným soudním kauzám, které trvají 9 let, a musí dokazovat, že za posledních osm let k žádným dalším nedošlo a že se jeho zaměstnanci hlásí k etickému kodexu a dodržují zákony.

Budoucnost zatím dobré vyhlídky neslibuje. Ekonomický úspěch Metrostavu i skupiny je ohrožen opatřeními proti šíření koronaviru, jejichž dopad na světovou ekonomiku je zatím těžko odhadnutelný. Metrostav už ale několik krizí ve stavebnictví zažil a vždy z nich díky profesionalitě a loajalitě svých zaměstnanců vyšel silnější. Metrostav děkuje všem, kteří s ním v různých dobách spojili svůj pracovní život.

Více na: www.metrostav.cz

-red-