Ekonomika

Mezinárodního srovnání stavebních nákladů

Arcadis, mezinárodní poradenská společnost zaměřená na stavebnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj, zveřejňuje každoroční výsledky Mezinárodního srovnání stavebních nákladů (International Construction Costs 2021). Arcadis ICC Index 2021 sleduje 100 měst světa, hodnotí jejich stavební náklady a tržní podmínky. Studie také druhým rokem nahlíží na stavebnictví s ohledem na současnou pandemii koronaviru a na probíhající klimatické změny. 

Stavebnictví v průběhu pandemie zatím celosvětově prokázalo svou odolnost. Řada vlád využila fiskální stimuly k podpoře svých ekonomik, což se projevilo v nárůstu investic veřejného sektoru do infrastruktury.

Arcadis ICC Index 2021

Nejdražší města                     Nejlevnější města               Pořadí v rámci CEE

1. Ženeva (Švýcarsko)             100.Bengalúr (Indie)                          30. Vídeň

2. Londýn (Velká Británie)      99. Nové Dilí (Indie)                          64. Záhřeb

3. Kodaň (Dánsko)                     98. Bombaj (Indie)                            65. Bukurešť

4. Oslo (Norsko)                         97. Kuala Lumpur (Malajsie)          66. Sofie

5. Curych (Švýcarsko)               96. Ho Či Minovo město                  67. Praha

6. New York City (USA)              95. Wuhan (Čína)                             70. Varšava

7. San Francisco (USA)               94. Chengdu (Čína)                         72. Bělehrad

8. Hong Kong (Čína)                    93. Nairobi (Keňa)                          75. Krakov

9. Dublin (Irsko)                            92. Johannesburg         

10. Macao (Čína)                           91. Hangzhou (Čína)      

V rámci každoročního žebříčku mezinárodních stavebních nákladů ICC Index se západoevropská města dlouhodobě umísťují na předních místech. V ICC 2021 je jich v první desítce celkem sedm. Jde o švýcarská města Ženevu a Curych, britský Londýn a irský Dublin, dánskou Kodaň, a norské Oslo. Nejnižší stavební náklady mají města v Asii (v Indii, Číně, Malajsii a Vietnamu) a v Africe (Keni a Jihoafrické republice).    

V rámci 8 měst sledovaných v regionu CEE se Praha nachází v polovině. Ceny stavebních nákladů jsou vyšší ve Vídni, v Záhřebu a nově také v Bukurešti a v Sofii. V těsném závěsu za Prahou se nachází dvě polská města Varšava a Krakov a srbský Bělehrad. 

„Stavební trh má kvůli dlouhodobým kontraktům a rozsáhlým projektům značnou setrvačnost. Stavební náklady se navzdory koronavirové pandemii v ČR stále drží na svém maximu. Je to dáno omezenou kapacitou tuzemských stavebních firem, nedostatkem stavebních dělníků a stavebního materiálu ze zahraničí, každoročním nárůstem cen práce a stavebních materiálů. V roce 2021 stavební náklady dále mírně porostou v jednotkách procent (0-2 %),“ říká Milan Vencl, Cost Consultant společnosti Arcadis.

Josef Kalabis, Senior Cost Consultant firmy Arcadis, dodává: „K nejaktivnějším developerům vloni patřili a stále patří stavitelé rezidenčních projektů, logistických a výrobních areálů. Co se týče maloobchodu, stavěly se především retail parky a sklady určené pro e-commerce. Nicméně koronavirová pandemie byla také příležitostí k modernizaci, kterou využili majitelé hotelových nemovitostí a částečně také nákupních center, kde renovací procházely společné prostory a food courty. Změny jsme nezaznamenali u kancelářských budov.“ 

Krize jako šance pro změnu 

Stavebnictví je zodpovědné za téměř 12 % celosvětových emisí CO2, a tak významně přispívá ke globálnímu oteplování. Navzdory této skutečnosti je ale výrazně pozadu v adaptaci na klimatické změny. V Evropě jsou hnacím motorem strukturálních změn požadavky evropské legislativy, požadavky realitních investorů a veřejné mínění (důraz na trvale udržitelné podnikání).

„Třebaže v loňském roce jsme se soustředili především na zvládnutí celosvětové zdravotní krize, klimatická změna je i nadále naší hlavní výzvou a je důležité, aby stavebnictví více zohledňovalo aspekty trvalé udržitelnosti,“ říká Andrew Beard, vedoucí globálního týmu Cost Management ve společnosti Arcadis, a dodává: „Programy obnovy, které se spouští, jsou příležitostí k dlouhodobé změně a k nastavení udržitelné budoucnosti. Každá investice by měla být nejen kvantifikovatelnou návratnost, ale také jasný příspěvek k trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutralitě.“ 

Česká republika je v rámci regionu CEE zemí s nejvyšším počtem komerčních nemovitostí s mezinárodní environmentálních certifikací LEED nebo BREEAM.

„Ať už se jedná o renovaci, nebo nový projekt, téma trvalé udržitelnosti je na českém trhu rozšířené a developeři jsou mu většinou otevření,“ uzavírá Josef Kalabis z české pobočky Arcadis.

Statistika na konec

Celosvětové srovnání:

  • Pandemie koronaviru se v roce 2020 stala testem odolnosti stavebního odvětví, v němž ji celosvětově prokázalo. Ceny stavebních nákladů se nezměnily. 
  • Tahounem stavební aktivity se v řadě zemí stal veřejný sektor, který investicemi do infrastruktury poskytoval daným ekonomikám fiskální stimuly.
  • S ohledem na současný ekonomický pokles investoři své projekty více zvažují a posuzují je jak z hlediska jejich celkové hodnoty, realizovatelnosti a ekonomické návratnosti, tak z hlediska trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutrality.        
  • K lepšímu posouzení všech těchto aspektů je určen Pětibodový plán společnosti Arcadis. Kombinací oborové best practice a digitálních analytických nástrojů pomáhá v optimalizaci plánovaných investic.
  • Očekáváme, že důsledky koronavirové pandemie se ve stavebnictví teprve projeví. Část finančních prostředků investorů se přesune mimo stavebnictví, což nepříznivě ovlivní cash flow stavebních firem.     

Česká republika:

  • Podle údajů ČSÚ poklesla reálná stavební produkce v ČR v roce 2020 v meziročním srovnání o  7,7 %.  Pokles stavební produkce u nás souvisí s krizí okolo pandemie, neboť za první tři měsíce roku 2020 jsme sledovali růst stavební produkce v jednotkách procent, ale od 04/2020 se projevila opatření spojená s pandemií a pokles stavební produkce trval až do konce roku.
  • Stavební firmy se v důsledku koronavirové pandemie potýkaly se zpožděnými dodávkami stavebních materiálů ze zahraničí (narušení dodavatelských řetězců) a s výpadkem stavebních dělníků ze zahraničí (uzavření hranic a zákaz cestování). 
  • Ceny stavebních nákladů podle ČSÚ v roce 2020 v ČR vzrostly o 3,7 %. Důvody vnímáme zejména v růstu cen komodit (zejména ropy, mědi, železa a hliníku), stavebních materiálů (betonu a oceli), energií a práce (plošně v nižších jednotkách procent, ale nadprůměrně u specializovaných stavebních profesí). 
  • Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví vzrostla v roce 2020 celková hodnota investic veřejného sektoru v porovnání s rokem 2019 o 29,6 %. Investice do infrastruktury vzrostly meziročně o 38 %. Největší růst zaznamenala oblast dopravní infrastruktury, která meziročně vzrostla o 44,4 %.   
  • Řada developerských firem začala v důsledku koronaviru a nejistoty panující ohledně budoucího vývoje na trhu svoje aktivity přehodnocovat.
  • Ve svých projektech nejčastěji pokračovali developeři logistických nemovitostí, po jejichž projekty je v důsledku nízké průměrné neobsazenosti stále dostatečná poptávka.  
  • Na druhé straně ani v případě hotelů, které byly pandemií nejvíce zasažené, se však stavební činnost úplně nezastavila. V Praze jednak stále vznikají nové hotelové projekty a stávající nemovitosti v řadě případů prošly rozsáhlejšími renovacemi.
  • V mezinárodním srovnání cen stavebních nákladů Arcadis ICC Index 2021 si Praha udržela 67. místo. V letošním roce očekáváme v ČR opatrný cenový nárůst stavebních nákladů o 0-2 % oproti loňskému indexu.

-red-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*