Ekonomika

Pokud by veřejná správa zadávala zakázky včas, mohla by ušetřit až 27 % z ceny zakázky

Zdroj: iStock

Podle tří pětin dotázaných veřejná správa investuje včas do rekonstrukcí svých staveb pouze v některých případech. V horším stavu jsou inženýrské stavby. Pokud by veřejná správa zadávala rekonstrukce včas, mohla by ušetřit až 27 % z ceny zakázky. Za posledních 10 let se stavební společnosti setkali v průměru se 4,5 stavbami, kde rekonstrukce již nebyla možná z důvodu havarijního stavu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2021 zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory spoluorganizátora společnosti Central Group.

Podle 36 % dotázaných stavebních společností neinvestuje veřejná správa včas do rekonstrukcí svých staveb a stavby jsou často v tak ve stavu, který vyžaduje finančně náročnější rekonstrukci. Podle 60 % dotázaných investují do rekonstrukcí staveb včas pouze někteří investoři. Zbylá 4 % dotázaných jsou názoru, že veřejná správa do rekonstrukcí staveb včas investuje.

„Jestliže chceme provádět rekonstrukci stavby, tak u ní zřejmě není něco v pořádku. Buď se jedná o neuspokojivý stav nemovitosti, nebo dochází ke změně jejího využití. Velmi často je to kombinace obou těchto skutečností. Stále přitom převažují stavby, které jsou ve špatné kondici zaviněné zanedbanou údržbou v minulosti. Nesmíme také zapomínat, že každá stavba má svoji životnost a není budována na tisíc let. Přitom se nemusí nutně jednat jen o stavby ve veřejném vlastnictví. U mnoha starších budov je problém i to, že jejich využití je pro majitele velmi obtížné nebo neekonomické. Občas vidíme, že veřejná správa je při využití svých nemovitostí bezradná a neví, na co by budovu vlastně použila. Nejdůležitější je přitom u rekonstrukce prvotní rozvaha o následném využití stavby. To je jednoznačně úloha majitele. Ten si musí také spočítat, jak bude financovat stavbu a její údržbu po celý životní cyklus. Jen čerpat peníze z dotací nestačí,“ vysvětluje Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Stavební společnosti hodnotily stav, ve kterém jsou jim stavby předávané k rekonstrukci. Pro hodnocení byla použita škála 0–10, kdy 0 znamená běžný stav vyžadující rekonstrukci a 10 představuje stav naprosto havarijní. Stav pozemních staveb ohodnotily stavební společností 5 body z 10 možných a stav staveb inženýrských ohodnotily 7 body z 10 možných.

Podle dvou třetin dotázaných stavebních společností by veřejná správa mohla ušetřit na nákladech na rekonstrukci staveb, pokud by tyto zakázky zadávala včas (64 %). Téměř třetina je názoru, že by veřejná správa mohla ušetřit na takových zakázkách pouze z části (31 %). V průměru by se mohlo podle stavebních společností jednat o úsporu až 27 %. Podle 5 % dotázaných stavebních společností by včasné zadání nemělo na cenu zakázky vliv. „Obecně jsou stavby realizovány v horší kvalitě, projevující se v delším či kratším odstupu po dokončení, z hlediska pojišťovny však neevidujeme vyšší procento pojistných událostí u veřejných zakázek než u zakázek soukromých,“ doplňuje  Libor Libich, ředitel útvaru korporátního obchodu společnosti Generali Česká pojišťovna a.s.

Zajímali jsme se také o to, zdali se stavební společnosti setkali se situací, kdy již rekonstrukce stavby nebyla možná kvůli jejímu havarijnímu stavu a muselo být přikročeno k demolici. Téměř třetina dotázaných společností se s takovou situací již setkala (32 %), nesetkalo se s ní 68 % dotázaných. Stavební společnosti, které se s takovou situací setkali uvádí, že v posledních deseti letech se takový případ vyskytl v průměru u 5 staveb, kde realizovala zakázky na rekonstrukci stavby.

„Nechci se pouštět do paušálních hodnocení, vždy záleží na konkrétním případu. Rekonstrukce ze své podstaty má vždy zlepšit nevyhovující stav. Problémem u rekonstrukcí dost často bývá kvalita technické a projektové přípravy. Nicméně rekonstrukce nebo revitalizace stávajících objektů jsou cestou, jak dát budovám šanci na jejich další využití. Oceňuji, že se v posledních letech např. daří připravovat rekonstrukce nejvýznamnějších historických objektů v Praze a tím je zachránit pro další generace. Nasbírali jsme spoustu cenných zkušeností při opravě Negrelliho viaduktu i Státní opery a rádi je zúročíme na dalších podobných stavbách, které patří do kulturního dědictví,“ doplňuje Tomáš Koranda, předseda představenstva a generální ředitel společnosti HOCHTIEF CZ a. s.

Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2021 je ke stažení na: www.ceec.eu

Tisková zpráva

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*