Ekonomika

Posedlost šetřením může nastat i u soukromého investora

Během pandemie jsme nemuseli žádné zakázky odmítnout pro nedostatek kapacit, říká Ing. Robert Kazda, generální ředitel divize Weber a člen představenstva Saint-Gobain Construction Products CZ.

  • Ovlivnila nutnost testování zaměstnanců/agenturních pracovníků a dalších lidí nějak dodací lhůty a organizaci na stavbě či ve výrobě?

Testování samotné na organizaci výroby nemá podstatný vliv. Identifikování pozitivních případů covid-19 samozřejmě může oslabit počet lidí na směně a tím ohrožovat produkci.

  • Zajímají se investoři o kvalitu materiálů použitých na stavbě? Mají k tomu nějaké nástroje?

Soukromí investoři se o kvalitu a ekologickou stopu materiálů zajímají stále více. Jde stále spíše o menšinovou záležitost, ale rostoucí trend je patrný. Nutno ovšem říci, že posouzení stavebního materiálu je poměrně technická záležitost, a tedy nelze mít za zlé drobným investorům, že na to nemají kapacitu. Projektanti však by toho měli být schopni a stejně tak řada osvícených developerů již na toto má odborníky. Na našem poradenském centru se čím dál častěji setkáváme s individuálními investory, kteří mají načteno spoustu odborných materiálů a dokáží si najít s naší pomocí kvalitní řešení.

  • Mění se pohled na kvalitu podle toho, kdo je zadavatelem?

Výběrová řízení, zadávaná podle zákona o veřejných zakázkách, preferují zejména cenu. Nejnižší vysoutěžená cena pak nutí stavební firmy nakupovat nejlevnější stavební materiály. Investor (zejména, jde-li o veřejnou instituci) nemá obvykle odbornost si to nějak ověřovat. Výsledkem pak může být nižší kvalita díla či kratší životnost. Obojí v dlouhodobém pohledu pak znamená mrhání peněz daňových poplatníků.

Posedlost šetřením může nastat i u soukromého investora. Pokud však investor plánuje v dokončené stavbě bydlet, a tedy mu na kvalitě záleží, většinou se toto neděje. A tak může snadno dojít k tomu, že úředník při stavbě svého vlastního domu preferuje kvalitu, zatímco když rozhoduje o stavbě mateřské školky z obecních peněz, řídí se především cenou. A má klid.

  • Máte řadu subdodavatelů. Podle čeho se je vybíráte?

Jednoznačně podle poměru: kvalita/ cena.

  • Pandemie urychlila proces digitalizace. Měl tento trend u vás nějaký dopad na kvalitu a co čekáte od budoucnosti?

Pro uzavření pojistky nebo otevření běžného účtu dnes nemusíte chodit do pojišťovny či do banky. Stavebnictví je však obor, kde nakonec musíte vyslat pracovníky na stavbu a položit cihlu k cihle, materiál k materiálu. Dům stále ještě přes počítač z kanceláře nepostavíte. Přesto i v našem oboru dochází k mnoha digitálním inovacím. Příprava staveb, satelitní zaměřování, PIM a BIM (informace o produktech, konstrukcích a celých stavbách), elektronická výměna dat v zásobovacím řetězci (EDI), růst obratů e-shopů se stavebními materiálem, simulace designu fasád na pozadí skutečných fotografií domu atd. Digitalizace dorazila i do stavebnictví. V budoucnosti uvidíme na stavbách roboty a tiskárny, ale to ještě bude chvíli trvat.

  • Nemuseli jste rezignovat na nějaká školení zaměstnanců v době pandemie? Zvolili jste jiné formy než prezenční?

Distanční školení zaměstnanců i zákazníků je rozhodně složitější. Kouzlo prezenčního školení je v tom, že si můžete materiály osahat, můžete si vyzkoušet, jak se s nimi pracuje. To je ve stavebnictví velmi podstatné. Boty si také nevyzkoušíte po telefonu. Přesto jsme s využitím videí našli cestu, jak ve školeních pokračovat a přes některé objektivní nedostatky, přenést na posluchače hlavní myšlenky a dovednosti. Má to i výhody, posluchač nemusí cestovat a školení absolvuje v čase, kdy se mu to nejvíce hodí.

  • Definujte nejpalčivější problém, který má největší důsledky na kvalitu. A máte v této oblasti nějaká řešení či doporučení?

Nekvalita ve stavebnictví je většinou výsledkem kombinace několika důvodů. Hlavním spojujícím prvkem je však neznalost. Když si páni továrníci nechávali kdysi stavět své vily, zaplatili si slušného architekta, který dal dohromady poměrně velmi podrobnou projektovou a prováděcí dokumentaci – ta dnes rozhodně není běžná, mnoho projektů se kreslí v minimální verzi tzv. „pro stavební úřad“ – na stavbě se pak improvizuje. Následně si pan továrník zaplatil technicky zdatného člověka, který dohlížel na postup prací (dnes mu říkáme technický dozor investora – TDI), ale zdaleka ne každý je ochoten za toto platit. A stavbu prováděla stavební firma, která měla svého mistra stavitelského. Řemeslníci museli mít výuční listy, existovaly různé cechy, kde účast byla mnohdy povinná. Jistě, pan továrník měl slušný rozpočet. Na stranu druhou, dnes si průměrná rodina může dovolit zainvestovat do technologií, o kterých se továrníkům ani nesnilo. Bohužel ani ty nejlepší materiály a technologie nebudou sloužit, tak jak mají, pokud z důvodu neznalosti nejsou vhodně vybrány do projektu a pokud nejsou instalovány správně.

-jik-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*