Jádro naší ekonomiky, a to je průmysl, stavebnictví a zemědělství, zůstalo téměř nedotčené. A většina problémů se týká pouze sektoru služeb. Pokud si myslíte, že jsem se již dokonale zbláznil, tak vězte, že jsem si pouze dovolil odcitovat pár slov z Novoročního projevu prezidenta republiky. Kam se poděl kdysi břitký prognostik? Vždyť v České republice se sektor služeb podílí na tvorbě HDP 60 procenty!
A výsledek? Ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Pokles tzv. hrubé přidané hodnoty, což je rozdíl mezi celkovou hodnotou produkce zboží a služeb a náklady na produkci, podle ČSÚ nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se ale ani průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb. Kde vzal prezident informace pro své tvrzení, vskutku netuším.
Z každé krize, i té nejhlubší, je možné se poučit. Lékem by mohlo udržitelné stavebnictví a automatizace. Nevěřím tomu, že covid udržitelnost utlumuje. Naopak. Jsem přesvědčen o tom, že téma akceleruje, především proto, že EU již provázala post-covidovou obnovu EU na cíle nízkouhlíkové ekonomiky, ke kterým přistoupila i České republika. Už dnes to vidíme. Udržitelnost a využívání principů cirkulární ekonomiky vnímám jako novou cestu pro stavebnictví. Nejspíš zcela nezmění převažující negativní pohled veřejnosti na výstavbu, ale může ho výrazně zlepšit.
Koluje vtip, že ukrajinská vláda stahuje z EU do vlasti své lékaře. Proto se nedostává na evropských trzích stavebních dělníků. Vtip je to sice drsný, ale má svůj reálný základ. Pandemie, která přiměla řadu zahraničních pracovníků k návratu do svých domovin, navíc ukázala, že na zahraničí se nelze bezmezně spolehnout. U nás tradičně žije nejvíce Ukrajinců – jejich počet se loni snížil o 7,7 %, Slováků (zde byl loni pokles 1,3 %) a Vietnamců. Občané těchto tří zemí tvoří polovinu cizinců žijících na našem území. Ve stavebnictví se to projevilo poklesem zaměstnanců o 1,4 procenta, protože poprvé za několik let nastoupilo do odvětví i o něco více Čechů.
Tento stav bude v budoucnu nutno řešit částečnou automatizací stavebních prací, která by jednak mohla otevřít nová a zajímavější pracovní místa v oboru a učinit tak práci ve stavebnictví atraktivnější, a jednak by mohla odstranit mnohdy nevypočitatelný lidský faktor ovlivňující přesnost práce. Roboti, kteří by se mohli na stavbě objevit v horizontu několika let, už nejsou hudbou daleké budoucnosti. Obtížné či nebezpečné práce, využívala vloni dvě procenta podniků – nejčastěji při montáži aut a v chemické výrobě, ale už i při výrobě nábytku a ve stavebnictví. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
Stavební firmy přesto v horizontu následujících měsíců nečeká nic dobrého. Ke zkostnatělé legislativě, která vznik nových staveb spíše blokuje, než aby je umožňovala, nyní přibyly navíc ekonomické potíže způsobené protikoronavirovými opatřeními.
Jiří Kučera
