Ekonomika

Post-covidová obnova stavebnictví

Jádro naší ekonomiky, a to je průmysl, stavebnictví a zemědělství, zůstalo téměř nedotčené. A většina problémů se týká pouze sektoru služeb. Pokud si myslíte, že jsem se již dokonale zbláznil, tak vězte, že jsem si pouze dovolil odcitovat pár slov z Novoročního projevu prezidenta republiky. Kam se poděl kdysi břitký prognostik? Vždyť v České republice se sektor služeb podílí na tvorbě HDP 60 procenty!

A výsledek? Ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Pokles tzv. hrubé přidané hodnoty, což je rozdíl mezi celkovou hodnotou produkce zboží a služeb a náklady na produkci, podle ČSÚ nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se ale ani průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb. Kde vzal prezident informace pro své tvrzení, vskutku netuším.

Z každé krize, i té nejhlubší, je možné se poučit. Lékem by mohlo udržitelné stavebnictví a automatizace. Nevěřím tomu, že covid udržitelnost utlumuje. Naopak. Jsem přesvědčen o tom, že téma akceleruje, především proto, že EU již provázala post-covidovou obnovu EU na cíle nízkouhlíkové ekonomiky, ke kterým přistoupila i České republika. Už dnes to vidíme. Udržitelnost a využívání principů cirkulární ekonomiky vnímám jako novou cestu pro stavebnictví. Nejspíš zcela nezmění převažující negativní pohled veřejnosti na výstavbu, ale může ho výrazně zlepšit.

Koluje vtip, že ukrajinská vláda stahuje z EU do vlasti své lékaře. Proto se nedostává na evropských trzích stavebních dělníků. Vtip je to sice drsný, ale má svůj reálný základ. Pandemie, která přiměla řadu zahraničních pracovníků k návratu do svých domovin, navíc ukázala, že na zahraničí se nelze bezmezně spolehnout. U nás tradičně žije nejvíce Ukrajinců – jejich počet se loni snížil o 7,7 %, Slováků (zde byl loni pokles 1,3 %) a Vietnamců. Občané těchto tří zemí tvoří polovinu cizinců žijících na našem území. Ve stavebnictví se to projevilo poklesem zaměstnanců o 1,4 procenta, protože poprvé za několik let nastoupilo do odvětví i o něco více Čechů.

Tento stav bude v budoucnu nutno řešit částečnou automatizací stavebních prací, která by jednak mohla otevřít nová a zajímavější pracovní místa v oboru a učinit tak práci ve stavebnictví atraktivnější, a jednak by mohla odstranit mnohdy nevypočitatelný lidský faktor ovlivňující přesnost práce. Roboti, kteří by se mohli na stavbě objevit v horizontu několika let, už nejsou hudbou daleké budoucnosti. Obtížné či nebezpečné práce, využívala vloni dvě procenta podniků – nejčastěji při montáži aut a v chemické výrobě, ale už i při výrobě nábytku a ve stavebnictví. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Stavební firmy přesto v horizontu následujících měsíců nečeká nic dobrého. Ke zkostnatělé legislativě, která vznik nových staveb spíše blokuje, než aby je umožňovala, nyní přibyly navíc ekonomické potíže způsobené protikoronavirovými opatřeními.

Jiří Kučera

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*