Ekonomika

Problémem je definice kvality a co od stavby očekávat

ROZHOVOR – Kvalita rovná se opakovaná zkušenost. Opakovaná zkušenost rovná se poučení z vlastních chyb. To vše trvá řadu let. Na všech úrovních je třeba si vybírat partnery, kteří už to někdy dělali a pokud možno úspěšně, nebo je u nich alespoň předpoklad, že při dalším pokusu se jim již dílo podaří, říká Ing. Ivo Vrbka, výrobně-technický ředitel společnosti Metrostav a.s.

  • Kvalita je o lidech. Během přes rok trvající pandemie jste museli jistě dost improvizovat.

Ano, kvalita je opravdu o lidech, žádný systém kvality ji nezajistí. Během pandemie jsme museli improvizovat především u zahraničních staveb, a to vzhledem k omezení cestování přes hranice oběma směry. Měli jsme problém dostat lidi například do Norska, na Island, do Německa, se slovenskými firmami jsme si měnili techniky i dělníky – naši pracovali pro slovenské firmy u nás a naopak, pracovníci slovenských firem pracovali pro naše firmy na Slovensku. Snažili jsme se žádnou stavbu nezastavit.

  • V improvizaci jsou ale Češi mistři. Domníváte se, že se to mohlo odrazit v kvalitě vaší práce?

Obávám se, že toto oblíbené rčení přestává platit. Rčení bylo postaveno na kvalitních řemeslnících, které učňovské školství produkovalo, a na kvalitních technicích, kteří měli potřebný rozsah odborných znalostí. Improvizace řešila nedostatek obecně, a to zejména před rokem 1989, kdy na stavbách pořád někde něco chybělo. Dnes je všeho většinou dostatek a improvizace začíná být synonymem neschopnosti a neznalosti. Stejně tak přestává platit rčení o zlatých českých ručičkách apod., vše kolem nás se mění, zde ale určitě ne k lepšímu.

O2 Universum, vítěz Stavby roku 2020
  • Museli jste nějaké zakázky odmítnout pro nedostatek kapacit a přesunout lidi na prioritní stavby?

Zakázky jsme neodmítali, a pokud nedošlo k přerušení prací nařízením objednavatele, nebo nám nebylo znemožněno cestovat přes hranice, tak jsme ani žádnou stavbu nepřerušili. Z více než 200 průběžně realizovaných zakázek jsme práce museli přerušit na méně než deseti. Pravdou je, že dle priorit a smluvních povinností jsme kapacity mezi jednotlivými zakázkami přesouvat museli.

Také si přečtěte: Úspěšná stavba vyžaduje kvalitní zdroje

  • Ovlivnila nutnost testování zaměstnanců/agenturních pracovníků a dalších lidí nějak dodací lhůty a organizaci na stavbě či ve výrobě?

Na hodnocení dopadu testování zejména dělnických kapacit na stavbách a provozech je zatím brzy. Vládní opatření jsou šita na velké fabriky a nejsou uplatnitelná na stavbách, uvidíme, jak se budou vyvíjet. Ivo Vrbka: Držíme se zvyklostí možná z doby Rakouska-Uherska a digitalizaci ohýbáme na pravidla z té doby. Tento postup pak znamená, že výkonnost státních organizací s mírou digitalizace neroste, ale klesá, protože všechno dělají skoro jako doposud a pak k tomu potřebují ještě nové zaměstnance na digitalizaci.

  • Zajímají se investoři o kvalitu materiálů použitých na stavbě? Mají k tomu nástroje?

Prokázání vlastností dodávaných materiálů je základním pilířem systémů kvality. Pro některé investory je toto téma zásadnější, někteří ho neřeší a spoléhají na náš firemní systém kvality.

Pavilon intenzivní medicíny nemocnice v Jablonci nad Nisou, Cena hlavního mediálního partnera Stavby roku 2020, časopisu Stavitel
  • Mění se pohled na kvalitu podle toho, kdo je zadavatelem?

Jsou investoři privátní i veřejní, zejména ti segmentoví, specializovaní, kteří se snaží opakovaně využívat ověřené materiály a výrobky a přistupují k vlastní standardizaci, mají vlastní systémy kvality a ty postupně zdokonalují. Tam není možné použít náhradní materiál ani výrobek buď vůbec, nebo bez detailního prověření. Tito investoři zároveň kladou větší důraz i na kvalitu a reference zhotovitelů a podzhotovitelů, někteří z nich znovu zakládají technické skupiny a budují vlastní projekce… Pak je tu druhá skupina investorů, kteří většinou realizují stavby s několikaletými odstupy, nevyplatí se jim, nebo nechtějí investovat do vlastních technických kapacit, a ti se spoléhají na systémy kvality dodavatelských firem.

  • Máte řadu subdodavatelů. Podle čeho si je vybíráte?

Samozřejmě máme propracovaný systém nákupu a celou řadu firemních postupů pro výběr subdodavatelů. Podstatné kritérium je ale rovněž opakovaná zkušenost, důvěra, vzájemný respekt při oboustranně přijatelné ceně. Na druhou stranu je často tlak na cenu tak obrovský, že je třeba přijímat vyšší míru nejistoty výměnou za nižší cenu.

Nepřehlédněte: Sedm technologických trendů, které promluví do kvality

  • Pandemie urychlila proces digitalizace. Měl tento trend u vás nějaký dopad na kvalitu a co čekáte od budoucnosti?

Pandemie přinesla vyšší míru využívání nových způsobů komunikace, sdílení dat pro práci na dálku. V digitalizaci firmy máme celou řadu příležitostí pro zlepšení a pandemie nám zejména v minulém roce umožnila se těmto procesům věnovat intenzivněji, než by bylo možné za normálních podmínek. Pokud se týká budoucnosti digitalizace stavebnictví, jsem realista. Za problém považuji to, že se na jedné straně bavíme o velké míře digitalizace stavebnictví, o BIM, o sdílení dat s úřady, ale prakticky se neřeší digitalizace celé společnosti, která by tomu všemu měla předcházet. Zdá se to nemožné, ale doposud se na některé žádosti lepí kolky, stát není schopen rušit nebo modernizovat své agendy, podívejte se na přihlašování aut, výměnu OP, ověřování podpisů apod.

Rekonstrukce Jezu Podělusy, Zvláštní ocenění v rámci Vodohospodářské ceny roku 2019

Ve stavebnictví nikdo není schopen vyřešit pořádně stavební deník, který je do značné míry dávno přežitý, řeší se několik let digitální autorizační razítko, když databáze autorizovaných osob dávno existuje (potřebujeme vůbec nějaká razítka?), nejsme schopni zjednodušit systém stupňů projektové dokumentace a navazující povolování staveb. Držíme se zvyklostí možná z doby Rakouska-Uherska a digitalizaci ohýbáme na pravidla z té doby. Tento postup pak znamená, že výkonnost státních organizací s mírou digitalizace neroste, ale klesá, protože všechno dělají skoro jako doposud a pak k tomu potřebují ještě nové zaměstnance na digitalizaci.

  • Nemuseli jste rezignovat na nějaká školení zaměstnanců v době pandemie? Zvolili jste jiné formy než prezenční?

Ve firmě jsme pracovali na on-line školeních již před pandemií, chtěli jsme zejména pracovníkům na stavbách odlehčit od cestování napříč republikou a ušetřit jim hodiny času na cestách. Pandemie tyto procesy urychlila a zároveň zvýšila rozsah školení poskytovaných touto formou. Je ale celá řada kurzů, kde je osobní účast žádoucí, ty jsme po dobu pandemie omezili. Pokud by ale pandemie trvala a setkávání skupin by bylo dále rizikové, jsme připraveni hledat způsoby a podmínky, za jakých tyto kurzy od podzimu realizovat.

  • Definujte nejpalčivější problém, který má největší důsledky na kvalitu. A máte v této oblasti nějaká řešení či doporučení?

Jako vážný problém vidím definici kvality, co máme od stavebního díla čekat? Jiné nároky by měly být třeba na dálnici, kde klíčovým parametrem musí být životnost a nároky na údržbu. U bytového domu či obchodního centra dnes převládne morální zastarávání, málokdo očekává, že bude byt vypadat po několik generací stejně, obchodní centra se modernizují třeba i po pěti letech. A tomu se přizpůsobují i výrobci materiálů a zařízení, kteří životnost svých produktů přizpůsobují morální životnosti, a ne životnosti budov. Druhým podstatným hlediskem je prokázaná zkušenost, odbornost, schopnost dílo realizovat.

Rekonstrukce Janáčkova divadla v Brně, vítězný projekt Stavby roku Jihomoravského kraje

Jiří Kučera

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*