Ekonomika, Tip redakce

Stavebnictví jde dál a na covid již nehledí

Stavební produkce je považována za indikátor vývoje ekonomiky. Je odvětvím, které je jejím lakmusovým papírkem. První padá do krize a je poslední, které se zvedá. Jen málokdo si podrobně pamatuje, co bylo před čtvrtstoletím. Mozek má tu blahodárnou schopnost špatné vytěsňovat a to pěkné nechávat na povrchu. Proto je dobré se zastavit a připomenout si, jak šel čas.

Vzestup stavební produkce je závislý také na politických rozhodnutích vlády a parlamentu, a to jak v oblasti veřejných zakázek financovaných ze státního a obecních rozpočtů, tak v oblasti legislativy, daní, sociální politiky apod. Stavebnictví má ve své realizačně produkční fázi široké vazby na straně vstupů, kde přejímá produkty řady dalších výrobních odvětví národního hospodářství, ale i na straně výstupů, neboť je dodavatelem stavebních děl a prací pro výrobní i nevýrobní sféru, občany, instituce a další uživatele. Stavebnictví kopíruje trendy ekonomiky s tím, že se změny ve výkonnosti projevují výrazněji a doznívají déle.

Rok 1990 – rok nula

Rok 1990 představoval výrazný mezník ve vývoji celé české ekonomiky, stavebnictví a bytovou výstavbu nevyjímaje. České hospodářství prošlo v 90. letech zásadní transformací, která postupně přeměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní.

Jednorázová liberalizace většiny cen v lednu 1991 měla za následek prudké zvýšení inflace nad 55 %. Stavebnictví patřilo mezi odvětví ekonomiky, na kterých se nejvýrazněji projevují změny související s ekonomickou transformací.

Hlavním důsledkem tohoto procesu byla nově utvářená struktura stavebních podniků i stavebních prací. Rok 1990 se ve stavebnictví vyznačoval hlavně dělením velkých stavebních podniků na menší až drobné podniky. Dominantní postavení státních podniků přešlo na soukromé firmy a vznikly firmy vlastněné zahraničními subjekty a firmy mezinárodní. Změnila se rovněž jejich velikostní struktura nárůstem podílu malých a středních firem. V důsledku transformace došlo k výraznému reálnému poklesu objemu stavební produkce. Transformační pokles stavební produkce souvisel s celkovým snížením stavebních aktivit v ekonomice, jež hluboce zasáhlo také do struktury produkce. Uzavření státních dotací do bytové výstavby se nejdříve promítlo v hlubokém propadu zahajovaných bytů. V roce 1990 bylo sice zásluhou příspěvku na výstavbu rodinných domů zahájeno 61 tisíc bytů, avšak již v roce 1991 byla zahájena pouhá šestina tohoto počtu.

Devadesátá léta

V roce 1992 stavební produkce vzrostla zejména vlivem zvýšené fakturace před zavedením daně z přidané hodnoty od 1. 1. 1993. V roce 1993 nebylo (podle očekávání) poměrně vysokého objemu stavební produkce opakovaně dosaženo a v tomto roce její transformační pokles dosáhl svého dna. S několikaletým zpožděním se deprese zahajované výstavby promítla i do počtu bytů dokončených až na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii.

Ve druhé polovině 90. let se situace stabilizovala. Pokračovaly tendence koncentrace vlastnictví (majoritní vlastníci), slučování stavebních firem do větších celků při zachování samostatnosti podniků v holdingu.

Stavební firmy byly převážně v soukromém vlastnictví a měly možnost využívat mnohem širší materiálovou základnu. V důsledku restitucí a privatizace se začal stavební sektor přibližovat struktuře běžné v tržní ekonomice, kde malé množství velkých stavebních firem je doplněno značným počtem malých firem, zaměřených především na drobné opravy, údržbu a rekonstrukce a modernizace. Toto uspořádání umožňuje pružnější reakce na změnu v poptávce po stavebních pracích.

Stále častěji se začaly objevovat inženýrské organizace v podstatě bez vlastních stavebních kapacit. V letech 1994 až 1996 se reálná stavební produkce zvyšovala, nejvíce v roce 1995, kdy roční růst ve srovnatelných cenách překročil osm procent. V roce 1996 došlo k mírnému útlumu proti meziročnímu tempu dosaženému v minulých dvou letech.

Tento útlum nelze spojovat jen s nepříznivými klimatickými podmínkami v zimě, má širší souvislosti s celkovým průběhem transformace ekonomiky i s novými diferenciačními procesy v odvětví stavebnictví. Jde o vliv pokračujícího útlumu bytové výstavby včetně modernizací a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu. Přitom rozsah potřeb oprav a údržby by měl být podstatně vyšší. Po snížení tempa růstu v roce 1996 došlo v letech 1997 až 1999 k poklesu objemu produkce, který lze označit za recesi, případně až krizi odvětví, související s obdobným vývojem celého hospodářství České republiky.

Stavebnictví se ocitlo v hlubokém útlumu, pro který byl charakteristický výrazný pokles poptávky při přebytku kapacit a zhoršující se finanční situace firem. Po věcné stránce je pro stavební produkci 90. let charakteristický vysoký podíl novostaveb. Relativně významně vzrostl v druhé polovině dekády podíl bytové výstavby.

Celkové tržby stavebních firem v ČR od roku 1994:

Rok (v mld. Kč) Meziroční změna (%) Podíl na HDP (%)
1994166,514,1
1995199,419,813,6
1996232.616,613,8
1997247,96,613,7
1998250,81,212,6
1999244,1-2,711,7
2000265,08,612,1
2001301,813,912,8
2002317,65,212,9
2003353,911,413,7
2004402,413,714,3
2005431,47,214,5
2006472,69,614,7
2007521,510,314,8
2008547,65,014,8
2009520,9-4,914,3
2010488,7-6,213,3
2011464,0-5,112,2
2012423,9-8,610,5
2013397,5-6,29,8
2014428,37,710,1
2015459,17,210,3
2016424,6-7,59,0
2017453,46,89,0
2018500,010,210
2019547,69,110,7
2020536,0-1,19,1
Zdroj: ČSÚ

Začalo milénium a bylo dobře

Po roce 2000 byla obnovena dynamika růstu výkonnosti českého stavebnictví. Došlo k výraznému oživení bytové výstavby, počet dokončených bytů v tomto období snese v porevolučním období srovnání jen s rokem 1991, kdy ještě doznívala poměrně rozsáhlá výstavba z osmdesátých let. K takovému rozmachu přispělo přijetí zákona o dani z přidané hodnoty.

Od roku 2008 byla zvýšena sazba DPH na bytovou výstavbu z 5 % na 9 %, což podstatně urychlilo dokončovací práce ještě za příznivější cenu. Rostoucí konkurence se projevila ve snahách modernizovat průmyslové, obchodní i správní budovy, zejména ve formě „inteligentních budov“. Také proto si objem rekonstrukcí udržoval plynulý růst, vyšší než nová výstavba.

Rostoucí tlaky na fungující moderní infrastrukturu vyvolávaly další podněty k růstu této poptávky. Projevoval se zejména na výstavbě transevropské dopravní infrastruktury a energetických a vodních sítí. Rychle rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba byla podporována z evropských fondů a zpravidla šlo o veřejné zakázky.

Start finanční krize

Vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, ale již se začalo projevovat postupné zpomalování ekonomického růstu. Pokles byl zaznamenán především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizovalo zhoršení sociální situace obyvatelstva.

Právě pozemní stavitelství pokračovalo v dlouhodobém propadu. Nepříznivému vývoji napomáhal i fakt, že se v roce 2008 poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila, podle odborníků zhruba o třetinu až polovinu.

Došlo k omezování stavebních investic a tento propad se projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké byly dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší firmy pak jejich subdodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak pro veřejné, tak i pro privátní, vesměs lokální investory. Investoři a developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Developeři začali stavět pouze pro konkrétní klienty, nikoli už spekulativně. To mělo dopad na firmy, které působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se kvůli dopadům finanční krize nevyhnuly propouštění.

Krátké nadechnutí

Stavebnictví se vrátilo k opětovnému růstu až v roce 2014. Hlavním tahounem sektoru byl rychlý růst inženýrského stavitelství, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání EU fondů.

Po mnoha letech se oživila také bytová výstavba. Významnou roli v meziročním srovnání hrála velmi mírná zima, kdy klimatické podmínky umožnily stavbařům pracovat v podstatě bez omezení. Rovněž srovnávací základna roku 2013 byla velmi nízko a meziroční růsty byly tím pádem snazší. Také rok 2015 přinesl další zlepšení, když index stavební produkce meziročně vzrostl o 7,1 % (v pozemním stavitelství růst o 2,6 %, v inženýrském o 17,1 %). Stále je ale produkce o 14,9 % nižší ve srovnání s rokem 2008, kdy byla na svém vrcholu.

Poslední pokles?

Stavební produkce v roce 2016 klesla meziročně reálně o 7,6 %. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 3,3 % (příspěvek –2,2 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 16,0 % (příspěvek –5,4 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2016 meziročně snížil o 2,7 %. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 4,2 % a činila 33 012 Kč.

Počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v roce 2016 meziročně vzrostl o 27,0 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 61 508. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 1,9 % a činila 183,8 mld. Kč, na pozemním stavitelství 85,6 mld. Kč (růst o 21,0 %) a na inženýrském stavitelství 98,2 mld. Kč (pokles o 15,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,0 mil. Kč a byla meziročně o 22,8 % nižší.

Počet vydaných stavebních povolení v roce 2016 meziročně vzrostl o 3,6 %, stavební úřady jich vydaly 83 340. Orientační hodnota těchto staveb činila 284,3 mld. Kč a v porovnání s rokem 2015 vzrostla o 11,5 %.

Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2016 činila 6068 tis. m2, což v meziročním srovnání znamená růst o 13,5 %. Podlahová plocha povolených bytových budov vzrostla o 5,9 %, nebytových budov o 20,9 %.

Počet zahájených bytů v roce 2016 se meziročně zvýšil o 3,2 % a činil 27 224 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 15,6 %, v bytových domech byl pokles o 14,3 %.

Počet dokončených bytů v roce 2016 se meziročně zvýšil o 8,9 % a činil 27 333 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,8 %, v bytových domech došlo k nárůstu o 22,7 %.

Relativní úspěch z nízké základny

Stavební produkce v Česku se v roce 2017 meziročně zvýšila o 2,1 procenta. Dařilo se pozemnímu stavitelství, naopak produkce inženýrského stavitelství klesla. Stavební produkce v roce 2017 bez očištění o vliv nižšího počtu pracovních dnů meziročně stoupla o 1,7 procenta. „Za celý rok 2017 jsme zaznamenali mírný růst stavební produkce, růst hodnoty nových zakázek i výrazný růst orientační hodnoty vydaných stavebních povolení. Rostl také počet zahájených i dokončených bytů,“ zhodnotila výsledky Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Pozemní stavitelství v roce 2017 meziročně vzrostlo o pět procent. Produkce inženýrského stavitelství naopak o 5,7 procenta klesla. Stavební firmy s 50 a více zaměstnanci v roce 2017 v tuzemsku uzavřely 61 515 zakázek. Jejich celková hodnota meziročně vzrostla o 9,3 procenta na 202,6 miliardy korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky byla 3,3 milionu Kč.

Úřady v roce 2017 vydaly 84 164 stavebních povolení, což bylo o procento více než o rok dřív. Orientační hodnota těchto staveb byla 352,9 miliardy korun, a v porovnání s rokem 2016 se tak zvýšila skoro o čtvrtinu. Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,2 procenta na 6,44 milionu metrů čtverečních. Počet zahájených bytů se loni zvýšil o 15,8 procenta na 31 521. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 17,7 procenta, v bytových domech byl růst dokonce o 23,4 procenta.

Počet dokončených bytů se v roce 2017 meziročně zvýšil o 4,6 procenta na 28 575 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,2 procenta, v bytových domech o tři procenta. Na kladném výsledku roku 2017 se výraznou měrou podílí pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském stavitelství trvá dlouhodobý propad, zejména v oblasti dopravní infrastruktury. Za rok 2016 činil propad stavební produkce v inženýrském stavitelství 16 %, rok 2017 ho tedy ještě prohloubil. To se významně projevuje i v tomto roce – na situaci má vliv i objem zadané veřejné zakázky, která byla na konci roku 2017 na úrovni roku 2013, a objem vypsané veřejné zakázky klesl téměř o polovinu. To jsou velmi alarmující čísla.

Na nepříznivou situaci navazuje i vývoj zaměstnanosti ve stavebnictví, kde pokračuje dlouhodobá tendence poklesu počtu zaměstnanců. Rok 2017 tedy rozhodně nemůžeme hodnotit jako úspěšný pro české stavebnictví.

Situace ve stavebnictví se zatím k lepšímu příliš neobrací. „Není to až tak pozitivní zpráva, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedla k růstu v roce 2017 mluvčí developerské společnosti Central Group Marcela Fialková. „Stavebnictví totiž roste pomaleji než zbytek ekonomiky, a navíc z nízké úrovně předchozích let. Bytová výstavba je nejspíše ještě v hlubší krizi a vzhledem k pomalému povolování z ní hned tak brzy nevybředne,“ myslí si Fialková.

Na pomalou výstavbu nových bytů, která předurčuje vysoké ceny na realitním trhu, upozorňuje také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „V roce 2018 se situace nezlepšila, a zvláště pro mladé rodiny bude stále těžší pořídit si nový byt,“ uvedl Křeček. Podle něj by oboru výrazně pomohla úprava legislativy. Situace v oblasti bytové výstavby se zatím neobrací k lepšímu ani podle Petra Dufka z Československé obchodní banky.

Stavební produkce:

RokStavební práce „S“ celkem
1994166 250
1995199 377
1996232 624
1997247 855
1998250 834
1999244 067
2000267 007
2001301 784
2002317 568
2003353 879
2004402 410
2005431 426
2006472 578
2007521 487
2008547 601
2009520 877
2010488 690
2011464 021
2012423 989
2013397 472
2014428 276
2015459 051
2016424 609
2017453 431
2018501 985
2019513 545
2020485 245
Zdroj: ČSÚ

Světlo na konci tunelu

Podle ČSÚ stavebnictví v roce 2018 meziročně vzrostlo v souhrnu o 9,2 procenta. Pozemní stavitelství stouplo o 9,1 procenta, inženýrské o 9,3 procenta. Firmy provedly v roce 2018 stavební práce v hodnotě 502 miliard Kč. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat bylo české stavebnictví mezi 28 zeměmi Evropské unie v roce 2018 na devátém místě. Meziročně si o devět míst polepšilo. V zemích EU stavebnictví vzrostlo v roce 2018 v průměru o 2,3 procenta.

Nejvíce stavebních prací proběhlo na území hlavního města Prahy a s větším odstupem následoval Jihomoravský kraj.
Stavební práce meziročně vzrostly o 10,7 % a překonaly hodnotu 500 miliard korun. Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce mimo území České republiky tvoří významnou součást jejich celkového obratu.

Poslední dobrý rok

Stavební produkce vzrostla v roce 2019 meziročně o 2,3 % a jednalo se již o třetí rok růstu. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství a vývoj v oblasti hodnoty stavebních povolení a zakázek dává naději také do roku 2020. Dařilo se též bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování.

První rok s covidem

Stavební výroba v ČR v roce 2020, který poznamenala epidemie koronaviru, po třech letech růstu meziročně klesla o 6,2 procenta. Podle informací Českého statistického úřadu meziročně kleslo také pozemní i inženýrské stavitelství. Meziročně se v roce 2020 však dokončilo o 4,2 procenta více nových nebytových budov než v roce předchozím. Největší budovy budou sloužit průmyslu a skladování, byly na ně vynaloženy i největší investiční náklady. Nejvíce budov se dokončilo v Jihomoravském kraji, největší budovy jsou v Praze.

Druhý rok pandemie

České stavebnictví by letos po loňském propadu mělo vzrůst v jednotkách procent. Výhodou je dostatečná zásoba práce, dolů ho naopak tlačí nedostatek pracovníků. Negativní je také nedostatek stavebních materiálů, který způsobuje jejich vysoké ceny. Za prvních šest měsíců stavebnictví meziročně kleslo o 0,2 procenta. Ve druhé polovině roku se zdá, že se trend zlomil.

„Nárůst výkonů zaznamenává jak inženýrské stavitelství tažené veřejnými zakázkami, tak pozemní výstavba, která ovšem zatím zůstává stále pod úrovní roku 2019,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Pozemní stavebnictví, tedy hlavně výstavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů, v červnu meziročně vzrostlo o 8,3 procenta. Inženýrské stavitelství, které je tvořené hlavně výstavbou infrastruktury, se zvýšilo o 6,9 procenta.

„Výhled stavebnictví zůstává z pohledu nových zakázek i nadále pozitivní. Hlavním problémem stavebních firem zůstává nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků, který jim brání v dalším rozšiřování výstavby. V posledních měsících navíc pozici stavebních firem komplikuje prudký růst cen stavebních materiálů,“ doplnil Dufek. Některé komodity, jako jsou například železo nebo dřevo, meziročně zdražily více než dvojnásobně.

Podle generálního ředitele prodejce stavebnin Xella pro ČR a Slovensko Petera Markoviče je české stavebnictví silný a robustní sektor, cesta na předcovidové úrovně ale bude dlouhá. „Největším problémem je nedostatek zahraničních manuálních pracovníků, který přetrvává i rok a půl po začátku epidemie. V posledních měsících pak prudce rostou ceny dovážených stavebních materiálů. To vše zasáhne především bytovou výstavbu, která poroste jen velmi pomalu a na předcovidové úrovně se nevrátí minimálně další dva roky,“ sdělil Markovič.

Analytik BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že práce na stavbách v současnosti připomínají jízdu v autoškole. „Šlape se na plyn, aby se dohnala zpoždění a uspokojila se vysoká poptávka, ale zároveň se šlape na brzdu kvůli předraženým a někdy i chybějícím stavebním materiálům. V důsledku tohoto vývoje vázne dokončování staveb a musí se navyšovat plánované rozpočty,“ dodal Křeček.

I když je zcela předčasné, činit odhad vývoje stavebnictví v roce 2021, přesto bych se o něj pokusil: Stavitel predikuje letošní růst o 3,3 procenta.

Jiří Kučera
Foto: Shutterstock, iStock, archiv

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*