Infoservis

ČKAIT má nového předsedu, který definuje palčivé problémy

Letošní Shromáždění delegátů, které se konalo 12. září 2020, zvolilo nové představitele ČKAIT . Předsedou se stal Ing. Robert Špalek, který Staviteli řekl: Určitě nechci dělat nějaké salto mortale. Komora funguje, a tak to musí zůstat i v dalším období. Měli bychom se ale naučit lépe komunikovat.

Co nejvíce pálí vás a vaše členy?

Kdybych měl na tuto otázku odpovědět podrobně, bylo by těch bodů tolik, že by ten rozhovor asi nikdo nečetl. Proto budu jmenovat pouze několik oblastí, které pokládám za nejdůležitější. Neustále vidíme, jak probíhají soutěže na projekty pouze podle nejnižších nabídkových cen. I když zákon nařizuje, že nelze posuzovat nabídky výlučně podle ceny, v praxi vidíme, že cena má naprosto rozhodující vliv u většiny soutěží. To má přímou vazbu na další problém, kterým je malý zájem o profesi projektanta. Jestliže nejsou peníze v systému, nemůžeme adekvátně odměňovat projektanty a obor upadá.

Ve veřejném prostoru zaznívají neustále fráze o nutnosti podpory technických profesí a škol, ale konkrétní kroky ze strany státu příliš vidět nejsou. Předpisy se neustále mění, budeme mít dokonce nový stavební zákon, který nám ukládá větší odpovědnost, ale odměna tomu neodpovídá. Jak je vidět na nyní medializovaném případu Trojské lávky, projektant může být hnán k odpovědnosti i 35 let po ukončení svého díla. Představme si například majitele auta, kterému upadne kolo po 30 letech, moc se o auto nestará a u soudu sedí konstruktér. Nepřipadá vám to absurdní?

Máte řešení pro tyto problémy?

Cenotvorbu jsme již v minulosti několikrát řešili, v tomto směru existuje i poptávka ze strany řady veřejných zadavatelů, kteří se musí rozhodovat mezi nabídkami, které se liší i v řádech více než 100 %. Bohužel jsme při požadavku na přípravu nezávazných cenových tabulek vždy narazili na nesouhlas státu. Určitě v této oblasti budeme pokračovat v dialogu. To samé platí i pro zbývající oblasti. Úzce spolupracujeme s vysokými školami na náplni studijních programů, protože je žádoucí, aby odpovídaly oborům autorizace. Chceme i nadále propagovat stavebnictví a ČKAIT na středních i vysokých školách. Poslední zmiňovaný bod, doba odpovědnosti projektanta včetně promlčecích lhůt, je v současnosti velmi živým tématem a budeme ho s veřejnou správou řešit.

Jak se pandemie dotkla vaší práce?

Neustále se na nás ze sdělovacích prostředků hrnou informace o tom, kdo stojí v první řadě proti pandemii. Vůbec nechci snižovat nasazení a důležitost práce lékařů, sester, prodavačů, policie, řidičů tramvají a dalších, nikde jsem ale neslyšel o stavbařích. Stavby běží, nezastavily se jako automobilky, lidé na nich pracují někdy s rouškami, někdy bez nich (zkuste osm hodin fyzicky pracovat s rouškou), ale média jako by na tyto lidi zapomněla. Přitom je to stavebnictví, které z velké části drží hospodářství nad vodou.

Myslím, že by si náš obor tu pozornost zasloužil. Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet, v současné situaci neví nikdo, co bude příští rok. Stavebnictví je vázáno na investiční možnosti a doufám, že v případě krize to bude stát, který nenechá náš obor padnout na kolena.

ČKAIT a učňovské a odborné školství. Lze s tím začít něco dělat?

To je veliké téma. U odborných škol vidíme podobné problémy, jaké jsem uváděl v první odpovědi. Nezájem o složité technické profese, které nejsou adekvátně oceněny. Učňovské školství je často velikou katastrofou. Do mnoha stavebních oborů se hlásí jednotky učňů, protože prestiž profese zedníka, klempíře apod. je bohužel velmi nízká. Na stavbách tak vidíme většinou zahraniční dělníky, bez kterých by obor přestal fungovat, ale u kterých často chybí vyučení v oboru.

Bohužel se zcela rozpadl systém učňovských škol při stavebních firmách, které si tak dříve vychovávaly své budoucí zaměstnance v odpovídající kvalitě. Možná by bylo na místě zahájit diskusi o obnovení tohoto systému, např. formou daňových úlev pro velké stavební firmy. ČKAIT spolupracuje na oblastech se středními školami, účastníme se i organizování některých studentských soutěží. V této činnosti chceme i nadále pokračovat. Robert Špalek: Neustále vidíme, jak probíhají soutěže na projekty pouze podle nejnižších nabídkových cen. I když zákon nařizuje, že nelze posuzovat nabídky výlučně podle ceny, v praxi vidíme, že cena má naprosto rozhodující vliv u většiny soutěží. To má přímou vazbu na další problém, kterým je malý zájem o profesi projektanta. Jestliže nejsou peníze v systému, nemůžeme adekvátně odměňovat projektanty a obor upadá.

Čím můžete pomoci ČKAIT?

Za dobu práce pro ČKAIT jsem si vybudoval bohaté kontakty u odborných institucí, správních orgánů a samosprávy. Doufám, že s jejich pomocí se mi bude dařit prosazovat společný zájem autorizovaných osob a veřejnosti na kultivaci vystavěného prostředí.

Jste statik. Jak se díváte na kauzu pádu konstrukce lávky přes Vltavu v Praze–Troji, která se v polovině září 2020 dostala před soud?

To je zcela absurdní obžaloba. Před českým soudem stál ve světě uznávaný a oceňovaný mostní inženýr profesor Jiří Stráský, který lávku v Troji navrhl v roce 1984 a pak již nikdy neměl možnost se vyjádřit k údržbě ani prováděným rekonstrukcím. Dokonce ani nebyl nikdy informován o probíhající diagnostice a ani o tom, že stav lávky byl označen za velmi špatný až havarijní. Jak může být původní projektant dlouhodobě zodpovědný za odolnost a bezpečnost nosné konstrukce, když nemohl později ovlivnit způsob oprav a údržby, které se na jím navržené lávce následně prováděly? Toto téma je v Komoře velmi živé, určitě o něm musíme vést diskusi se státními institucemi a je to jeden z úkolů pro nové představenstvo ČKAIT.

Jiří Kučera, s využitím časopisu Z+i

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*