Infoservis

Zelené střechy jsou vhodné pro kancelářské budovy

Panattoni Park Cheb

Společnost Arcadis Czech Republic zpracovala studii o využití tzv. zelených střech na průmyslových budovách v České republice. Cílem bylo posoudit standardní halu o ploše 14 000 m2 ve variantách bez a s tzv. zelenou střechou, neboli se střešním pláštěm osázeným vegetací (byla uvažována extenzivní střecha s rozchodníky). Budovy byly posuzovány z následujících hledisek: náklady životního cyklu budovy, uhlíkové stopy, vliv na mikroklima budovy, efekt tepelného ostrova a nakládání s dešťovými vodami.

„Environmentální hlediska se v developmentu průmyslových budov zohledňují stále víc a víc, což dokládá řada mezinárodních certifikací, které získávají jednotlivé budovy v ČR i na nejvyšších úrovních. Certifikací procházejí i celá portfolia,“ říká Lenka Matějíčková, vedoucí Sustainability týmu v Arcadis Czech Republic, a dodává: „od developerů průmyslových budov jsme měli řadu dotazů na tzv. zelené střechy. Z naší studie vyplývá, že zelená střecha je vhodná spíše pro kancelářskou budovu. Na střechy skladových a výrobních objektů doporučujeme umístit fotovoltaiku, nebo ji nechat volnou, se světlou povrchovou úpravou, která zajistí efekt tzv. cool roof. Zeleň je v průmyslovém parku lépe umísťovat přímo na pozemku místo zpevněných ploch a u retenčních nádrží na dešťovou vodu.“

Základní zjištění v souvislosti s tzv. zelenými střechami na průmyslových budovách:

  • Náklady. Z hlediska nákladů během celého životního cyklu nedojde k návratnosti investice do zelené střechy ani za 60 let, pro kterou je kalkulována životnost stavby.
  • Uhlíková stopa. Instalace tzv. zelené střechy vyžaduje robustnější konstrukci celé stavby v podobě většího množství betonu a pevnějších konstrukcí. Kromě nosné konstrukce (oceli, plechu, betonu) je nejvíce uhlíku vázáno v hydroizolační vrstvě a v obohaceném substrátu, v němž jsou vysazeny rostliny. I když se uhlíková stopa v průběhu let snižuje, kvůli vyššímu množství použitých konstrukčních materiálů, bohužel nikdy nebude v průběhu životního cyklu budovy kompenzována.
  • Vnitřní klima budov. V případě průmyslových budov se nejvíce tepla kumuluje hned pod střechou, kde se ale z hlediska vnitřního provozu budovy nenacházejí lidé. Proto se v těchto budovách využívá efektu tzv. free-coolingu, kdy se světlíky otevírají v noci a ráno a do interiéru se dostává chladný vzduch z venkovního prostředí. Tento způsob chlazení vnitřních prostor je efektivnější než případná zelená střecha.
  • Tepelný ostrov. Vzniku tzv. tepelných ostrovů na střechách průmyslových budov je vhodnější předcházet instalací světlých (ne standardně šedých) povrchových krytin s vysokým indexem odrazu tepelného záření (SRI ˃82). Ty dosahují minimálně stejného efektu jako tzv. zelená střecha, ale nezvýší konstrukční zatížení nosného systému. Výrazně vyšším rizikem pro efekt tepelného ostrova jsou pojížděné plochy v okolí těchto objektů, což lze úspěšně eliminovat vhodnou konstrukcí vozovky a jejího podloží.
  • Dešťová voda. Zatímco u zelené střechy většina dešťové vody zůstává na střeše, z níž se odpařuje, u běžné střechy je svedena do retenčních nádrží, kde je pak možné ji zasáknout, či využít k zalévání zeleně nebo splachování toalet, čímž dojde i k úspoře vody pitné.

Plochá střecha průmyslových budov je vhodným místem pro instalaci fotovoltaických panelů. Takto generovanou energií je možné z velké části/kompletně pokrýt i provoz budovy. Podpora instalace obnovitelných zdrojů energie je trendem současnosti, který bude nadále posilovat. Správně nakonfigurované fotovoltaické systémy pokryjí spotřebu elektrické energie v budově, mají pozitivní dopad na teplotu střešního pláště a přispívají k redukci tepelného ostrova, aniž by narušovaly využití dešťové vody a její zasáknutí do podloží.

„Fotovoltaické panely během své životnosti uhlík potřebný na svou výrobu nejen vykompenzují, ale navíc výrazně vedou k jeho snižování při provozu budovy. Moderní systémy mohou i na našem území plně kompenzovat uhlíkovou stopu provozu budovy,“ dodává Petr Schorsch, Senior Sustainability konzultant Arcadis Czech Republic.

„Extenzivní zelená střecha je vhodnější pro konstrukčně jiné typy budov. Velmi dobré se jeví její využití například u kancelářských objektů, které se nacházejí ve městech, protože je zde možné výhody zelených střech lépe zužitkovat. Akumulace dešťové vody na střeše (preferovaná před odvedením kanalizací), snížení požadavku na kapacitu zdroje chladu/ tepla, zlepšení mikroklimatu či akustických parametrů jsou zde jasnou prioritou,“ uzavírá Lenka Matějíčková ze společnosti Arcadis Czech Republic.

Celou studii si můžete přečíst zde

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*