Legislativa

Stavební právo v legislativním mlýnku

Revoluce v oblasti stavebního práva, aneb jaké konkrétní změny navrhuje věcný záměr nového stavebního zákona.

Ceny rezidenčních nemovitostí rostoucí do astronomických výšin, chybějící dopravní a jiná páteřní infrastruktura nebo těžkopádný rozvoj a pomalá modernizace obcí a měst. To vše a mnohem víc lze dle všeobecného konsenzu přičíst na vrub současné podobě stavebního řízení v České republice.

V předchozích letech byly učiněny několikeré pokusy nynější neuspokojivý stav vylepšit. Dělo se tak zejména novelizacemi platného stavebního zákona. Dřívější snahy však žádné zásadní zlepšení situace v oblasti územního plánování a výstavby nepřinesly. Současná vláda se proto rozhodla to vzít z jedné vody načisto. Výsledkem je přijetí věcného záměru nového stavebního zákona, který má zcela nahradit ten stávající a přinést zásadní změny v koncepci stavebního řízení.

Jedná se o ambiciózní projekt, od něhož si vláda slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů, a tím také povzbuzení potřebné výstavby, která urychlí rozvoj a zvýší konkurenceschopnost České republiky. Co bude nový stavební zákon obsahovat?

Institucionální změny

Agendu týkající se stavební správy by již nadále neměly vykonávat obce a kraje v přenesené působnosti. Naopak by mělo dojít k vytvoření jednotné soustavy profesionální státní stavební správy, která převezme stávající kompetence stavebních úřadů všech typů.

Toto opatření má přinést snížení problémů systémové podjatosti, zajištění jednotného metodického řízení soustavy stavebních úřadů, zvýšení odborné úrovně, profesionality a nestrannosti správního rozhodování, snížení prostoru pro korupci a klientelismus, jakož i zajištění reálného výkonu pravomocných rozhodnutí o odstranění stavby (k tomu dnes z ekonomických důvodů dochází spíše výjimečně).

Vrcholným orgánem nové soustavy bude Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízen ministerstvu pro místní rozvoj. Základním stupněm nové soustavy institucí budou krajské stavební úřady se sídly v krajských městech a územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností.

Dále má dojít k redukci počtu dotčených orgánů, které v současném stavebním řízení vydávají tzv. závazná stanoviska. Některé orgány mají být zrušeny bez náhrady, jiné budou integrovány přímo do činnosti stavebních úřadů v rámci státní stavební správy.

Elektronizace stavební agendy

Velmi kladně lze hodnotit návrh na zavedení elektronického správního spisu pro stavební řízení, podobně jako je tomu již mnoho let v řízení insolvenčním. Součástí elektronizace má být také možnost činit elektronická podání prostřednictvím interaktivních formulářů do informačního systému.

Publikace v jednotném informačním systému bude mít ve stanovených případech důsledky pro běh lhůt. Prostřednictvím informačního systému se budou obstarávat stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury a dotčených orgánů, neintegrovaných do nové soustavy stavební správy.

Změny v územním plánování

Návrh přichází také s úpravou hierarchie a obsahu závazných nástrojů územního plánování. Ta spočívá v zavedení územního rozvojového plánu jako celostátního nástroje územního plánování a územního plánu kraje přijímaného pro celé území kraje. Oba tyto dokumenty budou obsahovat závaznou část řešící vymezení ploch a koridorů a strategickou část obsahující strategické a koncepční otázky územního rozvoje. V obcích bude ponechána dvouvrstvá struktura územního plánu obce a regulačního plánu.

Dále by mělo dojít ke zpřesnění procesních pravidel pro určení výše náhrad za změnu v území vyvolanou použitím některých nástrojů územního plánování. Uvažuje se také o změně formy, v jaké budou územně plánovací podklady vydávány. Konkrétně by se mohlo jednat o nařízení vlády na celostátní úrovni a o obecně závazné vyhlášky na úrovni obcí a krajů.

Procesní změny

Plánuje se zavedení povinnosti stavebního úřadu a dotčených orgánů poskytnout každému na žádost předběžnou informaci o tom, zda a za jakých podmínek lze zamýšlenou stavbu či změnu stavby realizovat, jaké podklady je potřeba získat a jaký bude okruh účastníků řízení. Stavební úřady by měly mít povinnost poskytnout konzultace při vypracování projektové dokumentace.

Další novinkou by mělo být zavedení možnosti, aby vyjádření dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury obstaral na žádost žadatele po uhrazení správního poplatku stavební úřad. Současně by došlo k zavedení závazné lhůty 30 dnů ke sdělení vyjádření vlastníků veřejné a dopravní infrastruktury a dotčených orgánů. Pokud by jmenovaní nepodali vyjádření ve stanovené lhůtě, bude platit, že k navrhované stavbě nemají žádné připomínky (tím na ně přejde odpovědnost za případné nesprávnosti či vady).

Záměry, které budou muset získat povolení, by podle nového stavebního zákona posoudil stavební úřad buď v jednotném řízení se závaznou lhůtou 30 dní pro vydání rozhodnutí, nebo by případně měla existovat možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu nahrazující rozhodnutí o povolení stavby.

Nejzásadnější procesní změnou bude zavedení právě již zmíněného jednotného řízení o povolení stavby. Výsledkem tohoto řízení bude jedno rozhodnutí o povolení stavby, které bude integrovat zejména dnešní územní řízení, stavební řízení, posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA, řízení podle zákona o integrované prevenci a další řízení o vydávání závazných stanovisek podle jednotlivých zákonů.

Kladný výsledek jednotného řízení o povolení stavby v podobě vydaného rozhodnutí o povolení stavby bude pro žadatele znamenat oprávnění k uskutečnění stavby. V nesporných věcech bude moci stavební úřad dokonce vydat rozhodnutí o povolení stavby jako první úkon v řízení.

Další procesní změny souvisí se zavedením nové struktury stavebních úřadů. V prvním stupni tak budou jako správní orgány rozhodovat územní pracoviště krajských stavebních úřadů. O odvolání bude rozhodovat ústřední krajský stavební úřad. Dalším opatřením pro urychlení stavebního řízení bude stanovení závazných lhůt pro vydání rozhodnutí.

Pokud stavební úřad v prvním stupni nerozhodne v zákonem stanovené závazné lhůtě, informační systém automaticky vygeneruje rozhodnutí o povolení stavby. V případě nedodržení závazné lhůty v odvolacím řízení informační systém automaticky vygeneruje upozornění na nečinnost, o kterém automaticky a neprodleně bude informovat žadatele a nadřízený orgán. Tento nadřízený orgán pak bude mít ze zákona povinnost neprodleně učinit potřebné kroky a opatření k tomu, aby bylo vydáno rozhodnutí v co nejkratší lhůtě.

Odvolací stavební úřad bude mít povinnost sám meritorně rozhodnout a případně změnit či potvrdit rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně. Nebude tak mít možnost zrušit rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně a vrátit mu věc k dalšímu řízení, jako je tomu podle stávající úpravy. Tím se zamezí tradičnímu ping-pingu mezi orgány prvního stupně a odvolacími orgány, který oddaluje průběh konečného vyřízení věci a navyšuje náklady jak na straně státu, tak na straně žadatelů.

Další chystanou změnou má být to, že stavební úřad nebude automaticky posuzovat, zda žadatel má souhlas vlastníků dotčených nemovitostí s realizací stavby. Žadatel bude muset doložit souhlas vlastníka dotčené nemovitosti s povolením stavby pouze v případě, že by tento vlastník jako účastník řízení o povolení stavby vznesl námitku, že s vydáním rozhodnutí o povolení stavby nesouhlasí.

Změny hmotného práva na úseku výstavby

Plánuje se také revize celého souboru předpisů ovlivňujících výstavbu, výslovné definování chráněných veřejných zájmů, zjednodušení a zpřehlednění stavebního práva hmotného a vytvoření podmínek kvalitního urbanistického prostředí se zohledňováním místních specifik. Toho má být dosaženo zakotvením nejdůležitějších pravidel (základních technických požadavků) ve stavebním zákoně a rozvedením podrobností v jednom podzákonném předpise.

Dále by mělo dojít ke sjednocení územní platnosti obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu, který bude zohledňovat specifické urbanistické či krajinné požadavky na výstavbu sídel umožňující jejich moderní rozvoj. Obce budou oprávněny zvolit odchylné řešení oproti tomu, které bude upravovat podzákonný právní předpis, avšak pouze u vymezených urbanistických požadavků na uspořádání území, kvalitu vystavěného prostředí, utváření charakteru území, zástavby a veřejného prostředí.

Změny v soudním přezkumu

V rámci řízení o správních žalobách by měla být zavedena možnost soudu změnit rozhodnutí stavebního úřadu, pokud k tomu bude mít dostatek podkladů a bude zřejmé, že by po zrušení rozhodnutí a vrácení věci stavebnímu úřadu neexistovala jiná možnost, než rozhodnout o povolení nebo nepovolení stavby.

Námitky, které nebyly uplatněny v povolovacím řízení, budou v rámci soudního přezkumu nepřípustné. Dojde k zavedení institutu zneužití práva k podání správní žaloby nebo kasační stížnosti. Zneužití tohoto institutu by mělo být trestáno formou soudního poplatku sankčního charakteru.

Dalšími opatřeními má být upřesnění kritérií, na jejichž základě by správní soudy přiznávaly odkladný účinek žalob ve stavebních věcech, zakotvení povinnosti soudu projednat všechny žalobní body, vytvoření specializovaných senátů vybraných správních úseků krajských soudů. To vše s cílem zrychlení, zefektivnění a zkvalitnění soudního přezkumu při zachování ochrany veřejných subjektivních práv.

Pár slov závěrem

Snaha vlády o řešení současného stavu na úseku výstavby je zcela jistě na místě. Navrhované změny se jeví být smysluplné a potenciálně funkční. Pokud se podaří celý záměr v této podobě zrealizovat, mělo by to vést jednak ke zrychlení stavebního řízení, ale také ke kultivaci tohoto správního odvětví, které v dnešní době trpí mnoha nešvary.

Bude určitě zajímavé sledovat, jak se zákonodárcům podaří vyvážit zájmy všech zainteresovaných stran, kterých se v rámci stavebních řízení střetává celá řada. Tato skutečnost bude zcela jistě komplikovat legislativní proces, v jehož rámci budou různé skupiny usilovat o prosazení svých dílčích zájmů.

Nezbývá než doufat, že se projekt rekodifikace stavebního práva nejen podaří prosadit a zrealizovat, ale že se tak stane v podobě, která nebude zatížena různými legislativními přílepky a jinými nekoncepčními zásahy do navrhované podoby dle věcného záměru.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*