Legislativa

Výstavba nabíjecí stanice pro elektromobily

Zdroj: iStock

PORADNA – Dotaz čtenářky: Dobrý den, chtěla bych si pořídit starší elektromobil. Problémem je, že sice bydlím v rodinném domě, ten ale nemá garáž, tudíž dobíjení doma ze „zásuvky“ by bylo velice komplikované. Přemýšlím proto, že bych si zařídila vlastní dobíjecí stanici, ale nevím přesně, co to všechno obnáší. Dočetla jsem se, že od ledna by zařízení nabíjecí stanice mělo být jednodušší. Zajímalo by mě proto, jak to je – budu muset žádat stavební úřad o povolení?

S účinností od 1. ledna 2021 došlo skutečně k novelizaci stavebního zákona, která odstraňuje pro umisťování a výstavbu domácích nabíjecích stanic pro elektromobily zdlouhavé povolovací procesy podle stavebního zákona. Tím by se mělo povolování domácích nabíjecích stanic skutečně od ledna 2021 zjednodušit. Soukromí zájemci o domácí dobíjecí stanice se nicméně i po lednu 2021 bez povolení stavebního úřadu častokrát neobejdou. Pojďme si říct, komu a jak novela pomůže a na co si dát pozor.

Novela stavebního zákona má přispět k rozvoji nabíjecí infrastruktury pro elektromobily. Ačkoliv je totiž možné nabíjet elektromobily také z klasické 230 V domácí zásuvky, nabíjení tímto způsobem klade zvýšené nároky na domácí síť, a především je zdlouhavé, kdy dobití baterie elektromobilu může trvat v závislosti na její kapacitě i několik desítek hodin. Je tedy pochopitelné, že se čím dále tím více lidí zajímá o budování rychlejších alternativ dobíjení.

Hned v úvodu považujeme za vhodné zdůraznit, že novela stavebního zákona pomůže v zásadě pouze při povolování nabíjecích stanic, které jsou stavbami nebo výrobkem plnícím funkci stavby dle stavebního zákona, a to pouze v specifických případech. Novela tedy neznamená, že nově postavíte nabíjecí stanici kdekoliv, a to bez povolení stavebního úřadu.

Pokud jde o nabíjecí stanici umístěnou v garáži nebo na fasádě rodinného domu, tzv. wallbox, s největší pravděpodobností se nebude jednat o stavbu ve smyslu stavebního zákona, ale pouze o výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb., tj. zjednodušeně řečeno o chytrou zásuvku, pro jejíž instalaci obvykle postačí revize technikem s příslušnou kvalifikací. Výjimkou jsou pouze domy s památkovou ochranou, kde budete pro wallbox potřebovat povolení stavebního úřadu vždy. Novela tak v tomto ohledu pro wallboxy nepřinesla žádné změny.

Všechno má ovšem svá „ale“. Instalace wallboxu může totiž vyžadovat například stavební úpravy na budově, vybudování přístupových cest, terénní úpravy pro umístění dobíjecí stanice nebo dobudování přípojky, tj. stavební počiny, které již povolení stavebního úřadu vyžadují.
Je tedy nutné vždy zkoumat, zda zamýšlený typ nabíjecí stanice je stavbou ve smyslu stavebního zákona a pokud ano, kde bude umístěna a jaké úpravy bude její výstavba, resp. instalace vyžadovat. I když by totiž bylo možné nabíjecí stanici vybudovat bez povolení, vyvolané nutné změny na pozemku nebo budově můžou vyžadovat povolení. Z tohoto důvodu doporučujeme se vždy obrátit na příslušný stavební úřad a projednat s ním zamýšlený záměr z pohledu nutných povolení.

V zásadě platí, že každá stavba potřebuje ze strany stavebního úřadu nejdříve schválení jejího umístění, následně musí být její stavba povolena, a po jejím dokončení je požadována její kolaudace. Stavební zákon nicméně stanovuje různé výjimky, kdy můžou být některé stavby realizovány a používány bez nutnosti získání stavebně-právních povolení. Konkrétně ustanovení § 79 odst. 2 stavebního zákona uvádí výčet staveb, jejichž umístění nevyžaduje ani rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas a stavebník je může postavit také bez ohlášení či povolení stavebního úřadu.

Jelikož nebyla dobíjecí stanice dosud uvedena ve výčtu § 79 odst. 2 stavebního zákona, a ani jinak speciálně upravena, stavební úřady volily standardní stavební povolovací proces – dle uvážení požadovaly územní souhlas s jejím umístěním, nebo v horším případě kompletní územní a stavební řízení. Postupy stavebních úřadů se ale lišily úřad od úřadu. I když ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v roce 2019 metodickou pomůcku pro povolování nabíjecích stanic, ta měla ovšem za cíl pouze sjednotit postup stavebních úřadů, neřešila ale hlavní problém – komplikovaný a zdlouhavý povolovací stavební proces. Zájemci tedy nezbývalo, než aby se obrnil značnou dávkou trpělivosti.

Novela stavebního zákona ovšem s účinností od 1. 1. 2021 do ustanovení § 79 odst. 2 písm. u) vložila, že v tzv. volném režimu je možné nově zřídit také dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu. Definici běžného dobíjecího bodu pak najdeme v zákoně o pohonných hmotách, kde se uvádí, že takovým bodem je dobíjecí bod, který umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla s výkonem 22 kW nebo nižším, s výjimkou zařízení o výkonu 3,7 kW nebo nižším.

Zjednodušeně řečeno – pokud plánujete vybudovat u svého rodinného domu nabíjecí stanici (která má nejčastěji 7–22 kW) a budete ji používat pouze pro nabíjení svého vozidla, pak v zásadě se pro vás otvírá možnost pro její výstavbu bez zdlouhavého povolování od stavebního úřadu. Bude nicméně vždy záležet na místních poměrech, které jsou vždy individuální (ochranná pásma, hranice pozemku, způsob napojení stanice atd.)

Doporučujeme proto každému, kdo o jejím zřízení uvažuje, aby se nespoléhal na to, že podmínky pro umístění a výstavbu bez povolení plní a obrátil se na příslušný stavební úřad a požádal jej o vydání územně plánovací informace, tj. vyjádření stavebního úřadu o podmínkách stavby nabíjecí stanice. Je to z toho důvodu, že pokud by došlo k pojistné události ve spojitosti s provozem nabíjecí stanice, není vyloučeno, že pojišťovna bude požadovat doložení potvrzení, že stavba byla realizována v souladu se zákonem.

Novela nicméně ulehčuje pouze povolování nabíjecích stanic u soukromých osob. Pokud se má jednat o nabíjecí stanici budovanou právnickou osobou pro nabíjení svých firemních vozidel, výjimky se neuplatní.

Je přitom nutné mít na zřeteli, že každý projekt nové nabíjecí stanice nutno posuzovat individuálně, jelikož je specificky uzpůsoben pro danou lokalitu a zamýšlené potřeby uživatele. Například, jednalo-li by se o stavbu nabíjecí stanice o zastavěné ploše do 25 m2 a do 5 m výšky, může za splnění specifických podmínek stačit jen územní souhlas. V opačném případě může být vyžadováno územní i stavební povolení s následnou kolaudací. Rozhodující ovšem bude posouzení stavebního záměru příslušným stavebním úřadem. I v tomto případě doporučujeme si od stavebního úřadu vyžádat územně plánovací informaci.

Ještě dobrá zpráva na závěr – provoz domácí nabíjecí stanice nevyžaduje licenci ERÚ. Nejde o podnikání.

Marc Müller, M. B. A., partner
Michal Fógel, advokát, bpv BRAUN PARTNERS

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*