Technologie

Budoucí „štíhlá výstavba“ se neobejde bez BIM 5D

Efektivita ve stavebnictví je klíčovým parametrem, který při současném boomu stavebnictví a rostoucích cenách dělí úspěšné firmy od těch druhých. Bez zavedení principů „štíhlé výstavby“ (Lean Construction) však podle Martina Malého, ředitele projekční kanceláře ARCHCOM, nelze dále provozovat stavební praxi tak, jak je v ČR dosud většinově zavedená.

„Důsledkem tradičního přístupu ve stavebnictví je to, že většina zakázek je dodávána pozdě a ještě k tomu překročí plánovaný rozpočet. A navíc: kdo by si dnes nevzpomněl na problém víceprací při veřejných zakázkách? Tomu všemu lze předejít širším využíváním progresivní technologie BIM,“ říká Martin Malý. Zavádění systému obecné spolupráce při nemovitostním projektu v BIM je již v ČR dobře nastaveno; na naší národní úrovni vznikají i patřičné standardy.

Například Česká agentura pro standardizaci (ČAS) by měla koncem roku 2019 představit zásadní formát negrafických informací, které jsou páteří BIM – virtuálního modelu budovy. Přesto je však praxe v ČR ještě velmi vzdálená od stavu, kdy se BIM bude v širokém měřítku využívat pro skutečně integrovaný proces výstavby, vedoucí k vyšší efektivitě, snížení počtu kolizí na stavbě i zajištění bezproblémového fungování budovy při jejím provozu.

„Cestou budoucnosti je opravdu celostní přístup k budově, kdy účastníci stavebního procesu úzce kooperují při celém životním cyklu budovy – to znamená od jejího návrhu až po dokončení a facility management. Nejlepší možnou koordinaci a efektivní spolupráci všech aktérů výstavby nejen v projekci, ale i v samotné realizaci zajišťuje BIM 5D. Jde o virtuální 3D model realitního projektu, obohacený o dvě významné funkcionality: harmonogram výstavby (4D – čas, plánování) a aktuální cenové relace stavebních prací (5D),“ komentuje Martin Malý, jehož kancelář se na projektování a výstavbu v BIM 5D specializuje.

Cenová náročnost při zavádění BIM

Diskuse často začínají a končí otázkou, kolik to bude stát. „Z praxe máme zjištěno, že celková náročnost při zavedení principu BIM do projektování od začátku (obvykle od koncepční studie) znamená zhruba 20–25 % člověkohodin navíc. Doplnění parametrů pro cenový model stavby v BIM 5D pak nevyžaduje žádné zvláštní náklady, pouze zlepšuje koordinaci s architekty a jejich požadavky,“ říká Malý.

Programové vybavení je stále stejné: jde jen o to, kdo sedí u klávesnice, aby byl potenciál dnešního BIM software na 100 % využit. Cenová úroveň projektů v obecném BIM, přenesená na objednavatele prací, je obvykle vyvážena právě možnostmi efektivního řízení celé výstavby a závěrečným převodem budovy do FM správy. Z českého trhu nemáme signály, že by počáteční vyšší náklady byly jakoukoli brzdou pro rozhodování o použití principu BIM a BIM 5D do projektu,“ doplňuje.

Tři velké výzvy

Podle Martina Malého se BIM v ČR nyní potýká se třemi problémy, které zároveň znamenají pro blízkou budoucnost velkou výzvu. Prvním z nich jsou snahy projektantů vyjmout ze sdílené spolupráce na BIM modelu při realizaci stavební dodavatele. Ti tak nemají možnost spoluvytvářet BIM model pro potřeby vlastní stavby, ale jsou pouhým dodavatelem 2D podkladů pro správce BIM modelů.

Projektanti na straně objednavatele pak vytvářejí virtuální model stavby se zpožděním proti reálnému postupu výstavby – samozřejmě bez možnosti okamžité koordinace, která je pří výstavbě klíčová. Druhým problémem je nízká úroveň propojení BIM modelu budovy, která je výstupem zhotovitele stavby ve stupni as-built (dokumentace skutečného provedení), na informační systémy budoucí FM správy. A třetím problémem jsou chybějící standardy pro použití v unifikovaných cenových soustavách a zavedení obecných číselníků nákladových skupin v katalogu stavebních výkonů, které budou přijaty většinou odborné veřejnosti.

„Důvodem těchto tří problémů je zejména přístup ke stavebním dodavatelům jako k zedníkům, kteří pouze staví, a ne jako k integrované součásti celé stavební výroby. Částečně si za to ale mohou dodavatelé v ČR sami svým zdráhavým přístupem. Vývoj ve světě přitom již ukázal, že zapojení zodpovědného a schopného dodavatele do procesu BIM při výstavbě formou Lean Construction je přínosem pro všechny zúčastněné, a to i finančně,“ říká Malý.

BIM 6D a BIM 7D

Současný požadavek efektivního řízení výstavby s ohledem na lepší koordinaci, úsporu času, nákladů a na ohleduplnost k životnímu prostředí je motivací k použití BIM ve vyšších dimenzích, dosahujících až do závěrečné FM správy. Konkrétně jde o BIM 6D (udržitelnost, energie) a BIM 7D (podpora facility managementu). Stavební projekty s certifikací BREEAM nebo LEED jsou již k životnímu prostředí šetrné, a to i s ohledem na budoucí provoz nebo předepsané základy postupu prací dodavatelů (snížení emisí, odpadů, prostojů, uhlíkové stopy apod.).

„Ucelený přístup směrem k celkové udržitelnosti výstavby budou stavební dodavatelé muset postupně přijmout. Domnívám se nicméně, že posun od BIM 5D do vyšších dimenzí je mimo jiné i otázkou mentálního nastavení aktérů stavebního procesu a potrvá v ČR několik let – stejně jako trval vývoj v obecném systému projekce BIM od 3D k 5D,“ uzavírá Martin Malý. 

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*