Technologie

Centrála pro ČSOB, cena za BIM 2019

Soubor menších pavilonů má velikost blížící se budovám ve městě. Stejně jako profil svahu jsou na sebe vrstvena i jednotlivá podlaží budovy s výraznými plastickými římsami.

Architekti Marek a Štěpán Chalupovi budovu navrhli tak, aby respektovala prostředí Radlického údolí a ještě posílila jeho kvality. Kopíruje reliéf svahu, do kterého je umístěna a díky použitým materiálům a střešní zeleni splývá s okolím.

Do novostavby se přestěhovaly dceřiné společnosti skupiny ČSOB, které sídlily na různých místech v Praze. Celý kampus nyní kombinuje různé zóny pracovní, vzdělávací i relaxační.

Architektonický koncept

„Budovu jsme koncipovali tak, aby vznikl soubor menších pavilonů. Podélně protáhlé nízké články jsme kladli po vrstevnicích a sestupně řadili po spádnici,“ uvádí architekt Marek Chalupa a dodává: „Stejně jako profil svahu jsou na sebe vrstvena i jednotlivá podlaží s výraznými plastickými římsami. Atributy krajiny, která není pravidelná ani statická a přirozeně stárne, se tak na domě obtiskují. Římsy i fasády jsme v jednotlivých úrovních sestavili do volnější skladby tak, aby nebyly strnule přísné. Krajinu s budovou propojují střešní zahrady i členitá zahrada na terénu.“

Přirozeným středem objektu se stala dvorana – prostorová a komunikační organizace se paprsčitě rozvíjí do vnějších pavilonů, je přehledná a díky ní mohou být vnitřní komunikace krátké. Intenzita využití má od dvorany v srdci budovy klesající tendenci, vnímání sdíleného prostoru domu je analogické k městu: veřejný prostor přechází přes polosoukromé haly až k pracovním místům. Rozeklaný půdorys zajistil dostatek klidných neprůchozích interiérů v koncových polohách a má tak dostatečnou délku fasády, podél níž jsou umístěna pracoviště.

Vodorovné nosné konstrukce zakončují hrubé betonové římsy. Jejich ručně otloukaný povrch nese stopy po nástrojích, takže ve své materialitě obtiskují význam nosných stropních desek. Horizontálně frázují budovu a dokládají tak princip vrstvení jednotlivých podlaží odkazujících na vrstevnatost terénu. V místech kontaktu uživatelů byla fasáda realizována dokonale a jemně. Subtilní systémové rámy velkoformátových oken, nábytkově zpracované dřevěné perforované akustické panely z vnitřní strany meziokenních vložek, z vnějšku lehké dřevěné lamely.

Pro pěší propojení budov NHQ a SHQ centrály ČSOB slouží tunelomost. Kombinace tunelu a mostu činí cestu tímto prostorem zajímavější, proměnlivost profilu jí dodává dynamický a méně formální charakter. Most, vystupující ze zeleného svahu jako stvol, byl koncipovaný jako otevřený visutý chodník navlečený do lehkého rukávce síťové treláže porostlé popínavou vegetací.

Zelená budova

Jedním z negativních faktorů srovnatelných budov bývají tepelné zisky z velkých prosklených ploch. K jejich eliminaci přispěla orientace pavilonů, jež využívá jako dominující severní a jižní fasády (východní a západní fasády vzhledem k úhlu dopadu slunečních paprsků přinášejí téměř třikrát vyšší tepelné zisky). V Radlickém údolí také převládají západní větry. Proto bylo hlavní atrium orientováno tak, aby se proudění venkovního vzduchu využilo za pomoci systému klapek k odvětrání teplého a odpadního vzduchu.

Energii pro vytápění a chlazení budovy zajišťují tepelná čerpadla ze systému zemních vrtů. Rozsah tohoto pole nemá v ČR srovnání. Technologický koncept tak nemusel počítat s klasickou kotelnou. Objekt zahrnuje důslednou rekuperaci tepla – kromě tepla daného přítomností osob, kancelářské techniky a zisků ze slunečního záření využívá také přebytečnou energii z kuchyní a servroven. Množství energie získávané ze zemního masivu dostačuje i pro letní chlazení.

Pouze v době tropických teplot se počítalo s tím, že chladicí výkon podpoří nevelký hybridní chladicí agregát. Koncovými jednotkami pro přenos tepla nebo chladu do interiérů jsou sálavé systémy vytápění a chlazení, zabudované ve stropní konstrukci (BKT). V exponovaných místech je doplnily zavěšené sálavé panely. Teplem a chladem jsou zásobovány také výměníky vzduchotechnických zařízení.

Vrtné pole slouží nejen pro čerpání energie, ale také pro její ukládání: v letním období se ukládá tepelná energie, v zimním naopak chlad. Zemní masiv, jenž systém ohřeje v létě, lze využívat pro vytápění při nástupu zimy a naopak – ochlazená hmota z období zimních měsíců se využívá pro chlazení v létě. Podobně se využívá cyklu den/noc, a to prostřednictvím akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti vnitřních konstrukcí, zejména železobetonových stropních desek, a spolu s nimi také veškerých hmot uvnitř objektu.

V kancelářské budově se vnitřní prostory chladí na příznivou teplotu 8–9 měsíců v roce. Po většinu tohoto období je k dispozici dostatek venkovního chladu v noci, neboť jen výjimečně noční teploty neklesají pod 20 °C. Jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení.

Vzhledem k prakticky celoročním přebytkům tepla v nové budově se připravuje jejich další využití. Bude jím energetické propojení nové budovy SHQ se stávající budovou NHQ, což umožní poskytnout zimní dodávky levnější zemní energie k vytápění budovy NHQ a redukovat tak odběr z plynové kotelny. Propojení dovolí aplikovat celoroční cyklus ukládání a pozdějšího čerpání energie na obě budovy.

Optimalizace spočívá v tom, že se k podzimnímu předehřátí zemního masivu využije také teplo z NHQ, což zvýší jeho kapacitu pro zimní vytápění obou budov. Toto propojení bude mimo jiné zajímavé i pro snížení provozních rizik, neboť přináší zálohování chlazení a vytápění obou budov a současnou diverzifikaci zdrojů energie. Kromě zvláště chladných či teplých období roku se tak může případný výpadek topení nebo chlazení v jedné z budov nahradit zásobováním z budovy druhé.

Nová budova splňuje nejvyšší ekologické standardy v souladu s mezinárodní certifikací LEED Platinum. Soustavu tepelných čerpadel tvoří 177 zemních vrtů o hloubce 150 metrů a celkové délce přes 26 kilometrů. Budova má také vlastní systém využívání dešťové vody a v maximální míře šetří pitnou vodou. Komplex tak navazuje na první objekt banky v Praze – Radlicích s certifikací LEED Gold, který před více než deseti lety projektoval architekt Josef Pleskot.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*