Technologie

Digitalizace stavebnictví proniká i do státní správy

Daniel Martynek: Tím, že máme data centralizovaná na jednom místě a má k nim přístup každý, kdo s nimi potřebuje pracovat, tak se velmi zefektivnila rutinní práce a komunikace.

V posledních letech sledujeme, že moderní způsoby řízení projektů se nevyhýbají ani sektoru státní správy. Město Třinec už před lety úspěšně zavedlo a aplikovalo metodu BIM při výstavbě tělocvičny. Jak na místní úrovni pokračuje digitalizace stavebnictví, jsme se zeptali Ing. Daniela Martynka – vedoucího oddělení rozvoje města Třince.

  • Město Třinec je vnímáno jako lídr v oblasti zavádění BIM procesů do praxe. Proč jste se před lety rozhodli jít cestou digitalizace? A jaká je situace dnes?

Na začátku o tom rozhodla plná skříň šanonů, projektových dokumentací a dalších dokumentů, pro které platila společná věc: kdykoliv jsme se rozhodli najít potřebnou informaci, tak nám to zabralo buď neúměrně dlouhý čas, anebo jsme tu informaci zkrátka nenašli. Dovolím si tvrdit, že dnes máme na investicích zavedené sdílené prostředí (CDE), do kterého postupně zapojujeme i další odbory, včetně vedení magistrátu. Každá zakázka je založena v CDE, takže v sobě nese informace nejen o průběhu přípravy, ale plní se i daty z provozu.

  • Proč jste se rozhodli změnit vaše zavedené pracovní procesy?

Byla to společná touha a potřeba něco změnit, posunout svou práci o level výš a zároveň se připravit na rok 2022, kdy má být BIM v ČR povinný pro veřejné zadavatele.

  • Co vás nejvíc trápilo před zavedením BIM systému?

Obecně strach a nejistota ze zavedené změny v organizaci práce a v denních procesech. Vstupovat do neprobádaných vod ve státní správě není úplně jednoduché. S paní Palkovskou, tehdy ještě se starostkou města, jsme si však řekli, že bez neúspěchů nemůže přijít úspěch a rozhodli se pro aplikaci BIM metodiky na našem pilotním projektu tělocvičny. Důležité v této fázi bylo společné nadšení s vedením města.

  • Jak se městu daří naplňovat vize v rámci implementace BIM procesů na magistrátu od roku 2016?

Myslím si, že za 4 roky jsme hodně pochopili a uklidnili se. Ukázalo se, že tato změna tolik nebolí a že se dokážeme dohodnout i se zhotovitelem, který chápe naše potřeby a nevidí problém ve změně přístupu v komunikaci a sdílení dat na stavbě.

Máme za sebou pilotní projekt a chystáme další, kde jsme CDE nasadili již ve fázi zpracování projektové dokumentace. Se vším nám výrazně pomáhá společnost Callida, se kterou dlouhodobě spolupracujeme a nyní implementujeme nový systém euroCALC. Ten se propojí s naším CDE a sjednotí nám data od žádostí přes zpracování investičních záměrů po sledování ekonomické stránky výstavby.

  • Jaký přínos ve změně vidíte?

Pozoruji, že přestávají padat slova jako „nenašel“, „nedostal“, „neviděl“… Lidé si na práci ve sdíleném prostředí zvykli a neměnili by. Vzpomínám si, že když jsme ukončili projekt tělocvičny, přišel za mnou projektant a řekl, že si teď nedokáže představit, jak bude pracovat na dalších zakázkách bez CDE. To samé platí i pro nás.

  • Jak konkrétně pomohlo zavedení informačního systému městu Třinci?

Tím, že máme data centralizovaná na jednom místě a má k nim přístup každý, kdo s nimi potřebuje pracovat, tak se velmi zefektivnila rutinní práce a komunikace. Navíc v situaci ohledně covid-19 jsme dokázali pokračovat v přípravě zakázek plánovaných pro tento rok, i když jsme byli na ošetřovném nebo home-officech. Díky přístupu do systému prakticky odkudkoliv, mohli naši zaměstnanci dále připravovat podklady pro právní odbor a kontrolovat připravované projekty.

  • S jakými negativy jste se v rámci digitalizace pracovního prostředí setkali?

Nebyla to vysloveně negativa, ale překážky. V prvé řadě změnit zaběhnutý systém, který fungoval, a dále najít vhodné softwarové řešení pro sbírání požadavků, tvorbu investičních záměrů a následnou práci s těmito daty v rámci životního cyklu stavby. Poté bylo potřeba přesvědčit zastupitele, že změna je potřeba a že nebude zadarmo.

Byly nám nabízeny různé systémy a pokaždé to skončilo na tom, že se jedná o krabicové řešení, které se naším potřebám neumí přizpůsobit, což by znamenalo, že bychom měli asi tři různé softwary, které by generovaly další data v excelovských formátech neprovázaných mezi sebou. A to jsme nechtěli.

V minulém roce jsme se dohodli se společností Callida, která nám v rámci implementace systému euroCALC vyšla vstříc a nabídla jedno komplexní softwarové řešení pro sledování záměru od zahájení projektových prací, přes přípravu výběrového řízení, práci s prostavěností zakázky, hlídání změn v rámci realizace díla až po jeho závěrečné vyhodnocení. Dnes v době koronavirové pandemie se navíc ukazuje, jaká to byla z naší strany prozřetelnost. 

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*