Technologie

Dokončené i nové projekty na severu Evropy

Norské dopravní stavebnictví zažívá boom, do roku 2029 počítá s investicemi, které v přepočtu překonávají hranici tří bilionů korun. Polovina z toho připadá na silniční dopravu. Pro společnost Metrostav ale Norsko není jedinou zemí, kde působí – jeho pracovníky znají i na Islandu, ve Finsku, Polsku, Bělorusku a dalších státech. V rámci posílení pozic ve Skandinávii byla proto v lednu roku 2020 založena společnost Metrostav Norge AS, díky níž by se v příštích letech mohli stavbaři z Metrostavu na severu Evropy ještě více prosadit.

Společnost Metrostav podniká ve skandinávských zemích už od roku 2006, od té doby zde byla realizována řada zajímavých, převážně tunelových staveb s celkovou délkou v součtu více než 35 km. První z nich byla ražba dvou silničních tunelů na severu Islandu pouhých 40 km od severního polárního kruhu, kde si stavbaři poprvé osvojili metodu ražby Drill&Blast, typickou pro pevné skalní horniny. Postupně své aktivity rozšířili do Finska a Norska. Na Islandu byl realizován také tunel Norðfjörður,, který se s délkou 7566 m stal nejdelším islandským silničním tunelem. V letošním roce byly dokončeny dva kabelové tunely v celkové délce 3,3 km v norském Bergenu, islandský silniční tunel Dýrafjarðargöng o délce 5,6 km a projekt Stokkhaugen se dvěma tunely a 735 m dlouhým mostem u norského Trondheimu.

„Všechny zakázky Metrostavu se v Norsku doposud realizovaly prostřednictvím organizační složky a společně s místním partnerem ve sdružení. Na tuto formu podnikání se ale většina norských dodavatelů a investorů dívá trochu nedůvěřivě, organizační složky vnímají jako dočasnou formu působení na trhu a historicky tato forma podnikání v Norsku nepůsobí solidně,“ uvádí Aleš Richter, zástupce ředitele Zahraničního podnikání Metrostavu.

Vedení Metrostavu se proto rozhodlo, že vytvoří společnost Metrostav Norge AS, díky níž by se mohli čeští stavbaři na severu Evropy prezentovat jinou formou a nastavit vůči trhu „místní“ tvář. Chtějí v ní zaměstnávat více norských odborníků, aby se lépe přizpůsobili místním podmínkám a zvyklostem. Vzhledem k množství infrastrukturálních projektů, které Norsko plánuje, se zaměří hlavně na tento trh. Nevylučují ale, že přes norskou „dceřinku“ budou realizovat také projekty na Islandu, případně v jiných severských lokalitách

Zajímavými projekty by pro Metrostav mohla být ražba některého z úseků prodloužení linky metra v Oslu, 3,1 km dlouhý železniční tunel Hestnes na trase Dovrebanen, 6,4 km kabelový tunel pod centrem hlavního města Osla nebo některý z aktuálních projektů norského správce silnic (Statens Vegvesen).

Tunely a most na Lososí cestě

Dokončením posledního úseku silnice Fv. 714 Stokkhaugen – Sundan došlo k zajištění výrazně pohodlnějšího a hlavně bezpečnějšího propojení mezi významnými farmářskými oblastmi a městem Trondheim včetně mezinárodního letiště. Soutěže o tuto prestižní zakázku se na silném norském trhu zúčastnilo devět uchazečů z řad místních i velkých evropských hráčů. Česká stavební společnost Metrostav zvítězila ve sdružení s domácími firmou Bertelsen & Garpestad AS.

Původní silnice už absolutně nedostačovala aktuální hustotě provozu, zejména těžké nákladní dopravě zajištující spojení farmářských oblastí s logistickými uzly. Silnice Fv. 714 tvoří důležitou dopravní spojnici mezi Trondheimem a ostrovem Hitra, z nějž se vyváží více než třetina všech norských lososů. Proto se tomuto silničnímu tahu přezdívá Lososí cesta. Až dosud jezdily kamiony s rybami po klikaté silnici kolem fjordů.

Metrostav budoval tunely Slordal (2650 m) a Mjones (770 m), nejambicióznější součástí silničního úseku je konstrukce 735 m dlouhého osmipolového mostu přes Astfjord, která zahrnovala unikátní založení pomocí železobetonových studní o průměru 18,4 m a váze 2200 tun na mořském dně.

Stavbaři z Metrostavu však museli svoji práci na začátku března opustit kvůli pandemii koronaviru. O několik týdnů později se do Norska vrátili a stavbu dokončili. Norský investor zavedl na všech stavbách speciální režim, díky kterému bylo možné v práci pokračovat při dodržení přísných pravidel a opatření. „Před opuštěním stavby jsme stihli betonáž mostovky a římsy, dokončovací práce nám zabraly zhruba tři měsíce,“ říká vedoucí projektu Robert Brož.

Další tunel na Islandu

Miliony let staré lávové příkrovy, polární záře, v některých místech až patnáctimetrové závěje. Při poslední zakázce na Islandu scházelo stavbařům Metrostavu snad už jen spatřit Sněžného muže. V říjnu 2020 dobrodružství na severozápadě země skončilo a do nového silničního tunelu Dýrafjarðargöng vjeli první řidiči. Dvoupruhový tunel měří 5,6 km a vede skrz náhorní rovinu Hrafnseyrarheiði. Pro místní obyvatele je velmi důležitý, protože propojuje dva fjordy a řidičům zkracuje cestu o téměř 30 km. Až dosud bylo přitom v zimním období běžné, že sníh a mráz vyřadil původní silnici z provozu a odřízl tak celou jižní oblast od civilizace na týdny či měsíce.

„Drsný sever vždy připraví stavbařům tvrdou zkoušku, a to nejen z pohledu fyzických, ale i psychických sil. Letos se k zimě, tmě a samotě navíc ještě přidaly kvůli pandemii koronaviru obava z nákazy, vládní restrikce a nejistota návratu. O to víc mě těší, že jsme během stavby dokázali vytvořit několik rekordů v rychlosti ražby – vyrazili jsme 111 metrů za týden a 405 metrů za měsíc,“ říká Aleš Gothard, který řídí aktivity Metrostavu ve Skandinávii. Josef Malknecht, vedoucí projektu Dýrafjörður, dodává: „Jižní portál je asi úplně nejbizarnější místo, na kterém jsme kdy stavěli. Jde o jednu z největrnějších oblastí na Islandu, která byla až do zprovoznění tunelu prakticky nepřístupná. Přes zimu jsme tam byli až pět týdnů úplně odříznuti od světa. Zažili jsme i vichřice, za kterých jsme nemohli opustit základnu. Jsem rád, že je projekt hotov a nikomu se nic nestalo.“

Největší česká stavební společnost Metrostav působí na Islandu téměř nepřetržitě již 14 let a za tu dobu si vybudovala velice dobrou reputaci. V zemi ohně a ledu vybudovala již čtyři tunely o celkové délce 23 km. Ten poslední postavila ve sdružení s místní firmou Suðurverk v letech 2017–2020.

Tunely metra a stanice Espoonlahti

Länsimetro, v překladu Západní metro, byl projekt prodloužení trasy helsinského metra do města Espoo. Nový úsek linky vede přes ostrov Lauttasaari k univerzitě Aalto a do rezidenční čtvrti Matinkylä. Během realizace první fáze bylo rozhodnuto o pokračování výstavby druhou fází projektu. I ta vede pouze v podzemí a přidá dalších 7 km linky metra. Celkově bylo zbudováno 13 nových stanic a 23 vertikálních šachet sloužících k vyrovnávání tlaku a jako nouzové východy. Stavební práce na první fázi projektu započaly v roce 2009, v roce 2016 byly zahájeny ražební práce na druhé fázi.

Metrostav se ve sdružení s finskou společnosti Destia Oy podílel už na výstavbě dvou dílčích částí první fáze projektu v letech 2010–2013. V druhé fázi projektu uspěl ve výběrovém řízení na ražby jednoho úseku traťových tunelů a stanice metra Espoonlahti. Tato zakázka se opět realizovala ve sdružení se společností Destia Oy. Metrostav zajišťoval ražby tunelů včetně jejich vyztužení svorníky, stříkaným betonem a konsolidování skalního masivu injektážemi. Destia Oy zabezpečila zbudování zařízení staveniště, odvozy rubaniny a lomovou ražbu vstupů do stanice a větracích šachet.

Metrostavem budovaný úsek Espoonlahti sestával z ražeb 2684 m jednokolejných traťových tunelů, 80 m propojovacích tunelů a téměř 300 m dlouhé jednolodní stanice. Součástí projektu byly také ražba dvou rozrážek a technologických komor pro větrací šachty a traťové výměny vedoucí k sousednímu úseku Sammalvuori. Zatímco traťové tunely byly raženy v relativně malém příčném řezu 36,2 m2, stanice a technologické komory mají příčný řez o velikosti až 338 m2. Ražební práce probíhaly tunelovací metodou Drill&Blast z 300 m dlouhého přístupového tunelu, který ústil do servisního tunelu paralelního s budoucí komorou stanice. Práce na prodloužení linky metra ve finských Helsinkách Metrostav dokončil v roce 2018. Probíhaly pod rezidenční zástavbou, příčný profil ražené jednolodní stanice dosahoval 360 m2, čímž o 20 m2 překonal doposud největší ražený profil Metrostavu z rozpletu tunelu Mrázovka.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*