Technologie

Koncepcí BIM se přibližujeme digitální budoucnosti stavebnictví

Zdroj: iStock

Letos uplyne pět let od přijetí Koncepce zavádění metody BIM vládou ČR. České stavebnictví mj. prostřednictvím jejího naplňování směřuje k postupné digitalizaci a přechodu k systému Stavebnictví 4.0. Stává se integrální součástí programu digitalizace agend státu. I když to není cesta úplně snadná, za pět let se po ní podařilo ujít dosti velký kus. Záměr pořizovat, řídit a spravovat digitálně informace o stavbách v celém jejich životním cyklu je již reálnou možností.

V listopadu letošního roku uplyne pět let, kdy vláda přijala svým usnesením č. 628/2017 Koncepci zavádění metody BIM v ČR (dále jen „Koncepce“). Představuje strategický materiál, který určuje směřování ČR v dané oblasti na následujících 10 let. Důvodů pro její přijetí byla řada. Jedním z nejdůležitějších však byl záměr prostřednictvím veřejného sektoru, tj. zadavatelů veřejných stavebních zakázek, podpořit digitální transformaci celého českého stavebnictví tak, aby bylo schopno zvládnout výzvy, které před něj staví nastupující digitální ekonomika.

Důležitou nadstavbu pak bude tvořit využívání pořízených informací v rámci digitalizace návazných agend státu (např. prostorové informace o území). Nutno mít stále na paměti, že metoda BIM není nějakým samostatným ostrovem, ale je součástí hlubší proměny, která souvisí i s digitalizací dalších veřejných agend. Je jednou z částí celkové vládní strategie DigitálníČesko.

Pro úplnost je třeba připomenout, že s ohledem na následný technický i legislativní vývoj vláda svým usnesením č. 41/2021 v lednu 2021 schválila aktualizaci harmonogramu jednotlivých úkolů Koncepce.

Stručné zhodnocení uplynulého období

Končící „pětiletka“ je dobrou příležitostí krátce se ohlédnout zpět a zrekapitulovat některé zásadní oblasti v naplňování vytýčených cílů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, jakožto gestor za zavádění BIM v ČR, ve spolupráci s ostatními zainteresovanými rezorty odpovědnými za plnění příslušných agend, předložilo vládě materiál „Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice“, obsahující podrobné údaje o naplňování jednotlivých úkolů v ní obsažených, a to do září 2021. Vláda jej projednala dne 2. února tohoto roku. Obecně z něj vyplývá, že byla vydána řada metodických výstupů, podařilo se uvést v reálný život program pilotních projektů, byly zahájeny intenzivní aktivity v oblasti přípravy digitalizace povolovacích procesů, jakož i příprava k budoucímu ukotvení povinnosti využívání BIM v českém právním prostředí. Byly restrukturalizovány mezirezortní pracovní orgány sloužící ke koordinaci aktivit v oblasti BIM (pracovní výbor pro BIM a pracovní skupiny pro veřejné zadavatele a pro zhotovitele), začleněny do struktury Rady vlády pro informační společnost a zintenzivněna jejich činnost.

Nemám rád obecné informace a fráze, pojďme tedy k některým konkrétnějším údajům.

Většina klíčových metodik je připravena

S ohledem na to, že ve stavebnictví nebyla řada postupů ani před použitím digitalizace standardizována, bylo nutné již od roku 2017 začít intenzivně pracovat na přípravě metodik, podpůrných dokumentů a dalších materiálů, které mají pomoci veřejným zadavatelům metodu BIM zavést a používat. Na tomto úkolu pracuje MPO společně s Českou agenturou pro standardizaci na základě Dohody o spolupráci uzavřené s ÚNMZ a každoročně aktualizované. V současné době mohu konstatovat, že se v této oblasti podařilo velmi výrazně pokročit a velká část klíčových materiálů již byla v základním rozsahu vydána. Podařilo se tedy pro jejich podobu najít – někdy větší, jindy menší – shodu napříč celým sektorem. Ze základních dokumentů připomínám např. jejich sady, upravující:

  • Společné datové prostředí (CDE),
  • BIM protokol (vč. přísl. příloh),
  • Český smluvní standard (DBB a DB),
  • Metodiku pro veřejné zakázky a zadávací dokumentaci (základy)
  • Datové standardy pro fáze přípravy staveb – DÚR a DSP (na základě významné spolupráce se ČKAIT a ČKA podle uzavřeného Memoranda),
  • Metodiky pro řízení změn,
  • Analýzu nákladů a přínosů metody BIM (CBA),
  • Aplikaci ČSN EN ISO 19650, a další.

Tím samozřejmě nechci říci, že je vše v pořádku a hotovo, jsem však přesvědčen, že i díky společnému nasazení nás všech se nám do konce pětiletky (tedy konce letošního roku) podaří k cíli výrazně přiblížit.

Pilotní projekty

Proměnit způsob zadávání veřejných stavebních zakázek bez šance seznámit se s prací v digitálním prostředí by bylo velmi riskantní. I proto směřovalo úsilí v uplynulém roce ke snaze o aktivizaci veřejných zadavatelů prostřednictvím programu pilotních projektů metody BIM. Ten probíhá pod patronací Agentury ČAS. Organizace, které se do něj zapojí, získají nejen přístup k metodikám a materiálům v ní vydávaných, ale také možnost sdílet své zkušenosti s dalšími veřejnými zadavateli, případně i (byť kapacitně omezenou) metodickou podporu.

Totéž platí u projektů dopravní infrastruktury pod vedením SFDI. Program pilotních projektů je skutečně strategicky důležitý, vždyť i uložení povinnosti použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky (úkol č. 23 Koncepce) má být provedeno se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů. Možnost vyzkoušet si využití metody BIM a příslušné navržené metodiky na konkrétních výstavbových projektech nebo třeba jen na jedné jejich části, je opravdu klíčová nejen pro veřejné zadavatele, ale zejména pro autory návrhů metodik jako zpětná vazba pro jejich případnou aktualizaci. Je to pro ně totiž nejsnazší cesta, jak se od vnímání teoretických přínosů digitalizace posunout k jejich přínosům v každodenní praxi.

Dobrou zprávou je postupné zvyšování počtu veřejných organizací, které již zahájily pilotní projekty BIM, aby si tak digitální správu a řízení svých výstavbových projektů vyzkoušely v praxi (po linii Agentury ČAS dosud předběžně 26 projektů u 18 organizací, dalších několik desítek pilotních projektů je připravováno a realizováno v sektoru dopravních staveb – ŘSD, SŽ a ŘVC). Agentura ČAS předpokládá vyhodnocování zkušeností z pilotních projektů během 1. pololetí t. r. s tím, že od poloviny roku podle výsledků přikročí k případným aktualizacím metodik. Pilotní projekty rezortu dopravy jsou pravidelně vyhodnocovány jednotlivými investorskými organizacemi prostřednictvím Výboru pro BIM a Rady pro BIM. Mým osobním cílem je, aby agregované výstupy byly pak hodnoceny v rámci celého sektoru stavebnictví.

Co nás čeká

Abych nebral „vítr z plachet“ ostatním autorům této přílohy, dovolte mi zmínit jen ve stručnosti některé další metodiky a výstupy, které předpokládám, že budou realizovány v tomto roce:

  • Dokončení DSS pro DPS (na základě Memoranda mezi ČAS, ČKAIT, ČKA, SPS a MPO);
  • DSS pro další fáze a účely užití;
  • Dokončení pravidel pro pasporty;
  • Spolupráce s MMR na přípravě digitálního stavebního řízení;
  • Dopracování smluvního standardu pro projektové služby;
  • Aktualizace vydaných metodik a standardů na základě zkušeností z pilotních projektů;
  • Spolupráce na paragrafovém znění zákona o NIPI.

Dvě důležité aktivity zmíním samostatně, a to:

a) Vzdělávání

  • vzdělávací projekt „Strategie zavedení metodiky informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů“, spolufinancovaný z OP Zaměstnanost; jedná se o zásadní aktivitu MPO spolu s vytvořeným pracovním týmem, určenou bezplatně pro klíčové pracovníky rezortů, krajů a dalších zainteresovaných subjektů (základy BIM pro fázi přípravy a provádění staveb, provozování staveb a návaznosti na další digitální agendy státu);
  • dílčí vzdělávací aktivity Agentury ČAS;
  • podpora vzdělávání dodavatelů se zaměřením na MSP (za případné spolupráce SPS);
  • spolupráce na vzdělávacích pro gramech na školách (VŠ, SŠ).

b) Legislativní ukotvení povinnosti zadávání zakázek v BIM

Je součástí úkolů daných Koncepcí BIM. Význam zdůrazňuje Programové prohlášení vlády, v němž je obsažen úkol předložit návrh zákona o informačním modelování staveb a vystaveného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojče). Koncept původního věcného záměru zákona o BIM je připraven, nyní bude (včetně názvu) upraven a doplněn o problematiku vystaveného prostředí a doplněna RIA o aktuální zkušenosti z pilotních projektů a o přínosy vznikající při provozu a údržbě staveb. Předpokládá se, že do připomínkového řízení bude předložen na přelomu prvního a druhého čtvrtletí.

Další aktivity

Opravdu jen heslovitě:

  • spolupráce Agentury ČAS v rámci skupiny EU BIM Task Group;
  • aktivity Odborné rady pro BIM v rámci Building Smart;
  • 8. konference BIM ve stavebnictví, pořádaná Nadací ABF ve spolupráci s MPO, ČAS, SPS, Cz BIM a dalšími ve dnech 2. a 3. června 2022;
  • mezinárodní konference „Digitalizace ve stavebnictví“ pořádaná MPO ve dnech 8. – 10. listopadu 2022 v rámci akcí konaných při Českém předsednictví EU.

Digitalizaci a robotizaci ve stavebnictví jistě významně přispěje též založení Národního centra stavebnictví 4.0, které vzniklo dne 18. 1. 2022 podpisem partnerských smluv 18 institucí a firem (mj. 3 stavební fakulty, SPS, CIRC ČVUT, Nadace ABF, výrobci stavebnin a stavební dodavatelé).

Kolektivní úsilí

Závěrem mi dovolte poděkovat těm, kteří se na zavádění metodiky BIM podílejí, nevládním organizacím (zejména ČKAIT, ČKA, SPS – a jeho aktivní pracovní skupině pro BIM, Cz BIM, Sdružení pro výstavbu silnic, CACE a dalším), všem zainteresovaným rezortům, stavebním fakultám VŠ, aktivním zadavatelům, mému týmu při MPO a dalším. Nebudu děkovat jmenovitě, jak to mám někdy ve zvyku při svých veřejných vystoupeních, protože by tento příspěvek byl o 1 stranu delší a určitě bych na někoho zapomněl. Byl bych potěšen, kdyby se nám společně podařilo metodu BIM a celou digitalizaci ve stavebnictví postupně a aktivně v potřebné kvalitě zavést do běžné praxe.

Ing. Petr Serafín, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*