
Kdo někdy projektoval pasivní dům, ví, jak je složité eliminovat tepelné mosty a vytvořit co nejefektivnější obálku budovy. Potenciální tepelné mosty, jež mohou přinést jen komplikace, vytvářejí v zateplovacím systému hmoždinky. Naštěstí existuje řešení této problematiky, a to nekotvený ETICS.
Podle řídícího pokynu ETAG 004 se rozlišuje více druhů kontaktního zateplení ETICS. Naprosto nejrozšířenějším je ETICS kotvený s doplňkovým lepením. Hlavní mechanickou odolnost proti sání větru a svislému zatížení v tomto případě zajišťuje kotvení hmoždinkami, lepidlo je jen doplněk. Používá se minimálně 6 hmoždinek na jeden metr čtvereční, nejčastěji se aplikují zatloukáním. Kotvení hmoždinkami s sebou ale přináší určitá rizika.
Zejména se jedná o vznikající tepelné mosty, ale v kombinaci s nepřesným hloubkovým osazením se hmoždinky také mohou prokreslovat na fasádu. Vznikne tak takzvaný dalmatinový efekt. Komplikované je i použití zatloukacích hmoždinek do tenkostěnných keramických tvárnic. Při zatloukání často dochází k poškození střepu a hmoždinka nedrží v podkladu. Tato rizika ale není nutno v řadě případů podstupovat, a dokonce lze ještě ušetřit.
Nekotvené systémy
V dnešní době již výrobci lepidel a potažmo celých systémů ETICS dokážou garantovat systém bez nutnosti kotvení. Dle ETAG 004 se pak jedná o ETICS „čistě lepený“ nebo „lepený s doplňkovým mechanickým kotvením“, kde se zatížení plně roznáší lepenou vrstvou. Mechanické připevňovací prostředky se používají hlavně k zajištění stability po dobu zatvrdnutí lepicí hmoty a působí jako prozatímní spojení k vyloučení rizika odtržení. Mohou rovněž zajišťovat stabilitu v případě požáru.
Aby byl ETICS funkční a v souladu s technologickými předpisy výrobců, tedy se všemi zárukami, je třeba splnit několik podmínek a dodržet určitá omezení. Obecně platí, že každý výrobce zateplovacích systémů ETICS mají pro tyto nekotvené systémy zpracovaný technologický postup a aplikační firmy jsou povinné jej dodržet. Jednotlivé systémy se mírně odlišují, ale lze uvést typické podmínky, které jsou pro nekotvené systémy nezbytné.
Základní podmínkou je umístění a výška zateplovaného objektu. Protože účinky sání větru s výškou budovy stoupají, je nutné dodržet maximální výšku fasády 8–10 m, což jsou dvě nadzemní podlaží. Objekt také musí ležet v mírných větrových oblastech (I. a II. větrová oblast) a neměl by být exponovaný. Ideálně by měl být krytý okolní zástavbou, což je definováno kategorií terénu (III. a IV. kategorie terénu).
Další podmínkou nekotveného systému je kvalita přídržnosti lepidla. Aby lepidlo mohlo plně převzít úlohu za hmoždinky, musíme zajistit, že bude dokonale držet na podkladu i na izolaci. Na podklad jsou proto kladeny nejvyšší nároky. V drtivé většině se jedná o novostavby, kde je jasná kvalita a soudržnost podkladu a není pravděpodobné, že se objeví skrytá vada.
Nejvhodnějšími povrchy je zdivo z pálených keramických tvárnic, vápenopískových nebo betonových cihel, anebo monolitický beton. Zároveň musí být zeď rovná, podklad čistý a homogenní a bez aktivních statických poruch. Na nosném podkladu nesmí být omítka nebo nátěr. Přípustné je místní vyrovnání nebo reprofilace podkladu s prokazatelně zaručenou soudržností nejméně 250 kPa.
Způsob lepení je dán technologickým předpisem daného systému, nejčastěji celoplošně na hřebínek (zubovou stěrkou). Díky tomu je nutné mít podklad rovný do maximální odchylky 5 mm na délku latě 1 m. V určitých případech lze i standardně lepit na rámeček s minimální plochou slepu 40 %. V tomto případě lze tolerovat i větší nepřesnosti podkladu, a to až 10 mm na délku latě 1 m. Po vytvrdnutí lepicí hmoty může být aplikovaná základní vrstva a následně další práce, stejné jako u kotvených systémů.
Výhody:
- Úspora nákladů a času vynecháním kotvení hmoždinek
- Odstranění rizika prokreslování hmoždinek na fasádu z důvodu nepřesného hloubkového osazení
- Nevznikají tepelné mosty hmoždinkami, tj. celkové zateplení je bez hmoždinek účinnější
- Postup prací a technologie téměř jako u standardního ETICS
Nevýhody:
- Výškové omezení
- Nevhodné pro exponované objekty
- Nevhodné pro rekonstrukce
- Vyšší požadavky na kvalitu podkladu
- Nutnost použít kvalitnější lepicí hmotu
Izolace do nekotveného systému
Nejběžnějším izolantem je expandovaný fasádní polystyren standardní bílý nebo šedý s vylepšenými tepelně izolačními parametry. Ten je vhodný pro úsporné nízkoenergetické a pasivní domy, kdy izolační desky mívají tloušťku až 300 mm. Maximální povolené tloušťky se mohou lišit dle konkrétního technologického předpisu, nejčastěji jsou v rozmezí 200–300 mm.
Novinkou pak je šedo-bílý polystyren, který spojuje přednosti obou materiálů. Na izolační jádro z šedého polystyrenu je nalisována vrstva z polystyrenu bílého. Tak je docíleno nejlepších izolačních vlastností desky a zároveň bílý povrch umožňuje jednoduchou aplikaci včetně možnosti montáže na přímém slunci, včetně lávek.
Na fasádu lze také použít minerální izolaci z čedičových vláken, ale výhradně s kolmou orientací vláken a v tloušťkách do 120 mm. Pro energeticky úsporné novostavby, a to zejména s většími tloušťkami izolantu, je vždy na zvážení použití nekotvených zateplovacích systémů ETICS.
Kromě odstranění případných tepelných mostů v místě hmoždinek tak lze odstranit i riziko prokreslování hmoždinek na fasádu, a dokonce lze ušetřit i nemalé finanční prostředky. Při splnění základních technologických podmínek pro nekotvené zateplovací systémy je toto zateplení garantováno se všemi zárukami, na které jsme standardně u zateplení zvyklí.
