Technologie

Pokládka suché podlahy funguje i v zimních měsících

Podkroví s kompletním systémem suché výstavby od společnosti Rigips

Suché podlahy jsou podlahové konstrukce, které jsou realizovány bez nebo s minimem mokrých procesů. Najdou využití při stavbě novostaveb i při rekonstrukci. Jaké jsou jejich výhody a jak se vyhnout zbytečným chybám při montáži?

Podlahy suchou cestou lze použít ve všech bytových a občanských stavbách s běžným provozem včetně dřevostaveb. Využívají si i pro řešení střešních nástaveb a pro vytvoření obytného podkroví v půdních vestavbách, jelikož zbytečně nezatěžují stávající konstrukce.

Pokládka suché podlahy

Suché znamená rychlé

Kromě jejich nízké hmotnosti přináší i řadu dalších výhod. Díky suchému procesu se jejich pokládka obejde bez dlouhých technologických přestávek a bez zanášení vlhkosti do stávajících konstrukcí. Suché podlahy Rigistabil a Rigidur mají také dobré vlastnosti s ohledem na neprůzvučnost a dají se kombinovat s podlahovým vytápěním, čímž zaručují větší ekonomickou efektivitu.

„Suchou podlahu lze použít dokonce v prostorech s vlhkostí až do 90 %, a to například i v koupelnách a na sociálních zařízeních. V místech, kde přijdou desky do přímého styku s ostřikující vodou, doporučuji aplikaci tekuté hydroizolace,“ doplňuje Ing. Zdeněk Černošek, produktový manažer Rigips.

Univerzální jsou i z pohledu finální podlahové krytiny. Při dodržení montážního postupu na ně můžeme položit téměř jakoukoliv krytinu od koberců přes dřevěné podlahy až po keramické dlažby. Povrch suchých podlah Rigidur a Rigistabil se vyznačuje vysokou tvrdostí (35 MPa Brinell), a je tak vhodný i při vyšším zatížení např. kolečkovými židlemi v kancelářích. Samotné podlahové dílce se totiž skládají vždy ze dvou sádrovláknitých desek Rigidur nebo sádrokartonových desek RigiStabil slepených z výroby k sobě, kde každý dílec má po obvodu polodrážku, která se následně slepí a sešroubuje, a proto jsou ve výsledku velmi pevné a odolné.

Vyrovnání nerovnosti podsypem

Příprava podkladu

Suché podlahy je vždy nutné pokládat na připravený, stabilní, dostatečně únosný a hlavně rovný povrch. Konstrukce budovy musí být opatřena příslušnou hydroizolací proti zemní vlhkosti. K zabránění působení zbytkové vlhkosti nového betonového podkladu lze např. položením PE fólie tl. 0,2 mm. Pruhy fólie se vzájemně přeloží o 200 mm a vytáhnou min. 100 mm nad podlahu na přilehlé stěny. Proti vysypání podsypu pod stávající dřevěný záklop stropu použijeme difúzně propustnou vrstvu, např. geotextilii.

„Před samotnou pokládkou podlahy nesmíme zapomenout i na ošetření možného přenosu zvuku mezi podlahou a okolními konstrukcemi a na umožnění dilatací. Po obvodu místnosti proto umístíme izolační pás z minerální plsti, hobry nebo pěnové hmoty tloušťky 5 – 10 mm,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Černošek.

Jak správně řešit detaily

V praxi se můžeme setkat s montážními chybami, které jsou způsobeny především technologickou nekázní či neznalostí a používáním nesprávných a nesystémových prvků. Jak tedy řešit detaily správně a předejít tak zbytečným problémům?

  • Úprava v prostoru dveří

V prostoru dveří se suchá podlaha provádí obvykle bez přerušení. Pokud však je v prostoru dveří podlaha přerušena, podlahové dílce se podloží „plovoucí“ dřevěnou deskou vhodné tloušťky a šířky (max. 70 mm). Dřevěná podložka je uložena na pružné vrstvě (např. Mirelon 2 mm) a připojena šrouby či sponkami k podlahovým dílcům jen na jedné straně spáry (viz detail).

  • Úprava u dilatační spáry objektu

Pokud jsou v objektu provedeny dilatační spáry, je nutné provést dilataci umožňující příslušné posuvy i v konstrukci podlahy. Pod spáru se vloží podložka z dřevěné desky vhodné tloušťky a šířky (max. 70 mm) uložená na pružné vrstvě (např. Mirelon 2 mm). Podložka je připojena šrouby či sponkami (sponky s pryskyřicí) k podlahovým dílcům jen na jedné straně dilatační spáry (viz detail).

  • Napojení na masivní podlahu

U napojení na masivní podlahu se okraj suché podlahy podloží dřevěnou deskou vhodné tloušťky a šířky (max. 70 mm). Podložka je uložena na pružné vrstvě (např. Mirelon 2 mm). Podlahové dílce se s podložkou spojí pomocí šroubů či sponek (sponky s pryskyřicí).

  • Napojení plovoucí suché podlahy k příčce

Pro zabránění přenosu zvuku mezi podlahou a okolními konstrukcemi a pro umožnění dilatace je nutné po celém obvodu místnosti provést volné napojení pomocí pásu z minerální plsti, hobry nebo pěnové hmoty tloušťky 5 mm.

Jak vyrovnat podklad před montáží podlahy?

  • Nerovnost < 5 mm. Při malých nerovnostech do 5 mm (hrubý beton, podklad z fošen) lze provést vyrovnání prokladem pomocí mezivrstvy z vlnité lepenky, Miralonu nebo pomocí spárovacího tmelu MAX.
  • Nerovnost 5 – 10 mm. Lokální nerovnosti do 10 mm lze vyrovnat tmelením. Pro tmelení postačí použít např. spárovací tmelem MAX nebo samonivelační stěrky Weber a k nim určené penetrace.
  • Nerovnost 10 – 60 mm. K vyrovnání nerovností či ke zvýšení úrovně podlahy je vhodné použít Suchý vyrovnávací podsyp Rigips.
  • Nerovnost nad 60 mm. Při potřebě vysoké vyrovnávací vrstvy je možné kombinovat podsyp a vrstvy izolantů (např. polystyrenu nebo dřevovláknité desky). Pokud se na vyšší vrstvu podsypu provádí systémy teplovodního podlahového topení, nebo je použita vyšší vrstva izolantu, musí být vrstva podsypu od vrstev izolantů oddělena deskou Rigidur min. tl. 10 mm nebo deskou RigiStabil 12,5 mm.
Nejčastější chyby při montáží
1. Nepoužití okrajového pásku. Podlahové desky musejí být od obvodových stěn odděleny okrajovým páskem z důvodu zamezení přenosu kročejového hluku z podlahy do stěn.

2.Použití nesystémového vyrovnávacího podsypu a podsypu systémového ve větších než předepsaných tloušťkách. Předpokladem dobré stability podkladu suché podlahy Rigips je použití systémového podsypu (Suchý vyrovnávací podsyp Rigips), který má optimalizovanou zrnitost pro minimální dodatečné dotvarování podkladu při zatížení. Doporučená tloušťka Suchého vyrovnávacího podsypu Rigips je 10-60 mm. Ve větších tloušťkách dochází ke stlačení (sesednutí) podsypu, čímž se podklad podlahy stává nestabilní.

Použití nesystémového vyrovnávacího podsypu a podsypu

3. Vynechání roznášecí vrstvy mezi suchým podsypem a izolantem. Z důvodu zamezení vtlačení zrn suchého vyrovnávacího podsypu Rigips do izolantu je nutno tyto vrstvy od sebe oddělit separační deskou Rigidur minimální tloušťky 10 mm nebo deskou RigiStabil 12,5 mm.

Vynechání roznášecí vrstvy mezi suchým podsypem a izolantem

4. Nepoužití geotextilie. Abychom zamezili porušení hydroizolace zrny podsypu, doporučujeme mezi podsyp a hydroizolaci použít geotextilii. Geotextilii je nutno použít i u dřevěného záklopu stropu, kde zabrání vysypání podsypu pod záklop.

5. Neodříznuta polodrážka podlahového dílce přiléhajícího ke stěně. Přesazení (polodrážka) podlahového dílce přiléhajícího ke stěně se musí vždy odříznout, neboť dutina pod polodrážkou může způsobit deformace podlahy po zatížení (např. nábytkem na nožičkách).

6. Špatné vedení kabeláže pod podlahou. V případě vedení většího množství elektroinstalací v podsypu je nutno kabely umístit do uzavřeného kastlíku. Mezi nejvyšším bodem instalace a podlahou Rigidur nebo RigiStabil musí zůstat minimálně 10 mm podsypu.

A je hotovo

-red-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*