Technologie

Projektování v BIM ovlivňuje již třetinu staveb

V posledních letech se stavby stále častěji projektují pomocí systému BIM. Tato zkratka označuje informační model stavebního projektu. BIM umožňuje nejen vytvoření 3D modelu, ale také jeho propojení s dalšími údaji, například o časovém postupu realizace (označení 4D), s financemi stavby (5D) a také s informacemi potřebnými pro provoz, řízení a rozvoj stavby – facility management.

Od roku 2022 bude na základě vládou schválené koncepce zavedena povinnost použití BIM u nadlimitních veřejných zakázek na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Firmy, které tyto technologie s předstihem ovládnou, získají na stavebním trhu citelnou výhodu.

Čas jsou peníze

Metoda využívající model BIM (Building Information Modelling) je také označována jako využívání informačního modelu stavby. Tento model zavádí do stavebních procesů od návrhu přes výstavbu až po správu stavby široké využívání digitálních technologií. Ty by měly usnadnit kontrolu, snížit počet technických nedostatků projektů a tím přispět k urychlení přípravy a realizace projektů.

BIM prostředí pracuje nejen s 3D modelem, ale především s daty jednotlivých prvků modelu, která umožňují následné lepší navrhování a přehlednější analýzy pro výběr variant a možnosti simulace chování objektu například s ohledem na energetickou efektivitu v průběhu celého životního cyklu (LCC analýzy). 

BIM model pomáhá s tvorbou přesnější dokumentace, umožňuje lepší prezentace záměrů rozsáhlých (zejména infrastrukturních) staveb veřejnosti s ohledem na dopady do jejího života prostřednictvím digitální vizualizace.

Otazníkem tak zůstává jen postup zavádění BIM do praxe. Vznik modelů, jejich využívání a dopracování, doplňování o postupně vznikající informace během stavby vyžaduje určité specializované znalosti jak na straně investorů, tak projektantů a zhotovitelů.

Podobně budou nové znalosti potřebovat i stavební úřady pro schvalování takových projektů. V současnosti je vybavenost odborníky pro projekty s BIM modely malá a v rámci své organizace ji potvrzuje pouze zlomek veřejných investorů.

Ejpovický tunel o délce zhruba 4150 metrů zkrátil trať č. 170 Praha–Plzeň mezi železniční stanicí Ejpovice a železniční zastávkou Plzeň-Doubravka o 6,1 km. Dva tunelové tubusy mají vnitřní průměr 8,7 metru.

Sdílení informací

Všechny údaje, s nimiž se v BIM pracuje, jsou přístupné účastníkům projektu a umožňují efektivní přípravu a řízení projektu i jeho změn. Nejde tedy pouze o práci v určitém softwaru, ale o propojenou soustavu mnoha aplikací, o prostředí, které umožňuje pracovat s velkým množstvím nesourodých informací zpřesňujících během stavby původní podklady.

V takovém prostředí lze poté zpracovávat a evidovat dílčí změny, na jejichž základě je model dál rozvíjen a doplňován o údaje zabudovaných zařízení. Tím je možné zaručit kontinuitu informací během stavby a na konci projektu mít připraveny podklady pro dokumentaci v podobě modelu skutečného provedení (tzv. As-build)*.

Prostředí BIM tedy umožňuje zpracování, ukládání a sdílení všech podkladů stavby téměř v reálném čase. Systém v jediném propojených modelů slouží jak k úpravě projektu, ke koordinaci dílčích modelů profesí, tak k efektivní realizaci, a především k racionálnímu provozování stavby. Dosažitelnost a pohotovost informací pro použití přináší významné úspory v provozu.

Zkušenosti ze zahraničí

Racionalita, kterou přináší využívání BIM prostředí během životního cyklu stavby, především při provozu, je důvodem, proč je systém již několik let významně využíván v Severní Americe, Skandinávii, ve Velké Británii a v jihovýchodní Asii – jedním ze států nejvíce využívajícím BIM je Singapur.

Předpokládané úspory provozních nákladů také byly důvodem, proč evropská směrnice 2014/24/EU umožnila zavedení a využívání BIM v národních předpisech a předpokládala využití BIM při zadávání veřejných zakázek již od roku 2018.

Česká republika na tento požadavek reagovala novelou zákona o veřejných zakázkách, kterou zpracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Novela upravila podmínky pro sestavení a podání nabídek tak, aby umožnily uplatnit závazný požadavek na využití zvláštních elektronických formátů, tj. BIM prostředí.

V návaznosti na tyto změny probíhá implementace standardů popisujících digitální prostředí a s ním spojené formáty také na úrovni technické normalizace. Aktuálně je ze strany veřejného zadavatele v přípravě zhruba 15 pilotních projektů, jež budou postupně vypisovány za účelem ověření metodik a standardů vydávaných Agenturou ČAS a SFDI.

*Modelem skutečného provedení (As-build) není myšlena dokumentace skutečného provedení.

Výzkumný objekt laserové technologie ELI v Dolních Břežanech – projekt musel splnit náročné požadavky na zhotovitele: speciální receptura betonové směs, vibrační stabilita, odolnost proti elektromagnetickým pulsům a ionizujícímu záření, vysoký stupeň variability umožňující umístění a další rozvoj experimentálního, zvláště laserového vybavení.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*