Technologie

Renovací bytu nebo domu k lepší akustice

Důvodů pro sádrokartonový podhled může být hned několik. U bytů ve starých činžovních domech s vysokými stropy je potřeba snížit jejich výšku, u rekonstrukcí bytů v panelových domech pak například potřebujeme nějakým místem vést nové rozvody elektroinstalací. U novostaveb tzv. bungalovů bývá často nutné vyřešit zabudování bodových stropních světel. Dalšími důvody může být zlepšení akustiky či tepelné pohody, a to u jakékoliv stavby.

Jakou tloušťku tepelné či akustické izolace do konstrukce zvolit? Obecně lze konstatovat, že z důvodu akustiky může být potřebná tloušťka většinou nižší než z hlediska tepelné pohody. U akustických řešení se pohybuje většinou v rozsahu 40–160 mm, z důvodu tepelného pak na úrovni 250–300 mm. Důležitá je samozřejmě kvalita vybrané minerální izolace a její tepelně izolační parametry, dále podmínky stavby z hlediska prostoru a očekávaný efekt.

Akustika je důležitá

V případě, že řešíme především akustiku, je důležité si uvědomit, že podhledem (ať už sádrokartonovým či jiným) můžeme účinně zlepšit především vzduchovou neprůzvučnost. To znamená, že utlumíme zvuky, jako je mluvení osob, hlasitá televize nebo rádio od sousedů, hra na hudební nástroje nebo štěkání psa.

Příliš si ale nepomůžeme, pokud chceme řešit otřesy nebo dupání z bytu nad námi. Tzv. kročejovou neprůzvučnost můžeme účinně zlepšit jen aplikací plovoucí podlahy nebo měkké nášlapné vrstvy v podlaží, kde zvuky vznikají.

Pokud však řešíme již zmíněné zvuky hlasitého hovoru, volí se nejčastěji tato skladba podhledu:

  1. Stávající stropní konstrukce (například železobetonový panel či trámový strop).
  2. Akustická izolace (například ISOVER AKU či ISOVER Piano, nejčastěji v tl. 40–160 mm).
  3. Sádrokartonový rošt.
  4. Sádrokarton, např. modrá akustická protipožární deska MA (DF) Activ’Air®.

Aby doma nebylo chladno

Pokud řešíme především snížení tepelných ztrát, jedná se vždy o případy, kdy o podlaží výše bývá v zimním období velmi nízká teplota. Například to jsou byty pod nevytápěnou půdou či prostory střešní konstrukce. Kromě tepelných ztrát je potřeba zohlednit i vlhkostní režim. Toto řešení se pak neobejde bez aplikace parozábrany. Nejčastěji se volí skladba podhledu v tomto složení:

  1. Stávající stropní či střešní konstrukce (například dřevěné vazníky).
  2. Tepelná izolace (například ISOVER Unirol Profi či ISOVER Domo Plus, nejčastěji v tl. 250–300 mm).
  3. Sádrokartonový rošt.
  4. Parozábrana či parobrzda (např. ISOVER Vario® XtraSafe).
  5. Sádrokarton, např. modrá akustická protipožární deska MA (DF) Activ’Air®.

Možné chyby při realizaci

Použití parozábrany v sádrokartonovém podhledu, pokud řešíme pouze akustiku a podlaží nad námi je vytápěno, není nutné. Pokud se parozábrana použije, je v tomto případě zbytečná a neplní žádnou funkci. Další chybou bývá nesprávná aplikace minerální izolace.

Není podstatné, zda se izolace dává v jedné či více menších vrstvách, jestli se aplikuje správně. Pokud má izolace ale mezi sebou v místech napojení velké mezery, je z akustického hlediska její účinnost minimální. Vznik mezer lze částečně eliminovat překrýváním izolace ve více vrstvách. Vrstvy s mezerami mají svoji účinnost významně nižší.

Další typickou chybou bývá absence těsnění u obvodových sádrokartonových profilů. Tím dochází opět k snížení akustického efektu podhledu jako celku, jelikož přes obvodové stěny hluk jakoby podhled obchází. Dotyčného tak neslyšíme nad sebou, kde se v danou chvíli skutečně nachází, ale u strany místnosti.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*