Technologie

Sanační opatření u historické vily

Vila po dokončené rekonstrukci

Rondokubistická vila od architekta F. A. Libry byla postavena jako jeden z domů v nové Kolonii Svoboda v Praze na Vinohradech. Záměrem rekonstrukce bylo zachovat její materiálové i tvarové pojetí a nové přístavby navrhnout tak, aby hlavnímu objektu nekonkurovaly. Před zahájením projekčních prací proběhly důkladné stavební průzkumy. Po jejich vyhodnocení už bylo zřejmé, jaký rozsah rekonstrukce bude nutný.

Dům byl realizován začátkem 20. let minulého století, cílem projektu byla jeho obnova s respektem k návrhu Františka Libry. Původní okna, dveře a schodiště byly revitalizovány s dílčím doplněním novodobými prvky. Autoři projektu pracovali s přírodními materiály a to zejména těmi, které byly na domě použity původně – břízolitové omítky, dřevo a teraco.

Barva fasádních omítek, okenních rámů a mříží v oknech byla zvolena ve stejných odstínech jako od architekta Libry. Nové prvky jako balkon na jižní fasádě, prosklené vstupní schodiště a železobetonová přístavba se zelenou střechou byly navrženy soudobým architektonickým jazykem za použití subtilních konstrukcí v kombinaci oceli a skla.

Železobetonová přístavba s garáží a saunou je z převážné části zapuštěna pod úrovní terénu. Řešena byla v podobě vyrůstajícího „kopce“, jehož nejvyšší část tvoří střecha garáže. Přístavba má střechu s polointenzivní zelení, působí nenápadně a svým vzhledem neruší objem původního domu.

Stavební průzkumy

Před zahájením projektových prací byly provedeny tyto průzkumy: stavebně technický, který zahrnoval základy, zdivo, dřevěné stropní trámy, dřevěnou konstrukci krovu, komínové průduchy, geologické a hydrologické poměry, dále průzkum zdiva z hlediska vlhkosti a salinity, průzkum radonový, kamerový průzkum kanalizace, průzkum dendrologický, průzkum původního barevného řešení fasád a mříží v oknech.

Stavebně technický průzkum: Kopanými sondami bylo zjištěno, že dům je založený plošně na pasech z opukových kamenů na maltu. Vzhledem ke skloněnému terénu byla každá strana domu založena v jiné hloubce a jiné hornině. Severní část na navětralých břidlicích, jižní na písčitých jílech pevné konzistence. Svislé nosné konstrukce byly postaveny z cihelného zdiva na vápennou maltu a jsou stále dobré kvality.

Zjištěné pevnosti cihel byly příznivé, u malty dosahovaly pevnosti běžných hodnot. Suterénní zdivo bylo ale laboratorně vyhodnoceno jako silně zavlhčené, s vysokým obsahem síranových a dusičných solí. Vlhkost zdiva zvyšovala vlhkost vzduchu v interiéru a spolu se zasolením byla příčinou degradace povrchu zdí a vytvářela podmínky pro napadení plísněmi.

Původní zdivo bylo ponecháno, v suterénu odborně sanováno a izolováno. Vzhledem k hlouběji založené přístavbě musela být část obvodového zdiva podezděna betonovými cihlami. Dřevěné stropy vykazovaly značný dynamický průhyb, lokálně byly napadeny dřevokaznou houbou dřevomorkou domácí, která je původcem hnědé destrukční hniloby.

Kultivační pokusy odebraných vzorků sice neprokázaly její aktivní stav, ale v případě zvýšené vlhkosti při stavbě by se jednalo o velké riziko. Vzhledem k nově navrhovanému zatížení, průhybům stropů na daná rozpětí i životnosti stavby bylo nakonec rozhodnuto o výměně stropů za ocelobetonové. Vzhledem ke stáří původního krovu a k požadavku klienta na dispozici podkroví bez sloupků bylo rozhodnuto o celkové výměně krovu za nový.

Geologické a hydrogeologické poměry: Průzkum zhodnotil typy podloží, úroveň podzemní vody a možnosti vsakování dešťové vody na pozemku. Podzemní voda vytváří puklinovou zvodeň ve svrchních zvětralých polohách břidlic, její hladina je v hloubce zhruba pět metrů pod terénem. Hladina zvodně je ale napjatá a může vystoupat výše. Objekt bylo nutné chránit i proti zasakující dešťové vodě, která může lokálně vyvolat i tlakové účinky.

Riziko představovala i případná havárie vodovodního řadu, který je umístěn v ulici nad domem. Podle pamětníků bylo kdysi nedaleko vily řečiště, které může být za určitých klimatických podmínek zdrojem podzemní vody. Tam, kde to bylo možné, projektant navrhl hydroizolační opatření spodní stavby na tlakové účinky vody doplněné systémem vnějších drenáží.

Na pozemku nebyl příznivý ani koeficient vsaku, proto bylo navrženo svedení dešťových vod ze střech do zapuštěné akumulační nádoby umístěné v zahradě, kde se bude zachycená voda využívat pro zálivku zeleně.

Komínový průzkum ověřoval komínové průchody pro potřebu jejich nového využití. Vzhledem k omezené průchodnosti projekt řešil nové trasy odkouření od plynového kotle.

Kamerový průzkum kanalizace: Na základě tohoto průzkumu bylo doloženo, že je kanalizační potrubí čisté, průtočné bez závažných poruch a závad. V objektu se provedla kompletní výměna TZB a nová splašková kanalizace se napojila na původní přípojku kanalizace.

Podezdění zdiva

Sanace a hydroizolace nosných stěn a podlah

U původního objektu byla v nových podlahových souvrstvích a pod původními obvodovými stěnami, které byly nově podezděny, navržena hydroizolace ze dvou SBS modifikovaných asfaltových pásů vytažených na okolní zdivo do úrovně chemické injektáže.

Nové železobetonové přístavby byly rovněž izolovány pomocí dvou SBS modifikovaných asfaltových pásů vytažených nad upravený terén obvodových stěn. V místě styku vodorovné izolace se stávajícím domem byly izolace napojeny na sanované obvodové zdivo s použitím vhodných dilatačních profilů.

Pro horizontální utěsnění původního zdiva (vytvoření infuzní clony) projektant navrhl použití beztlakové nebo nízkotlaké chemické injektáže obvodového i vnitřního zdiva injektážním krémem nebo injektážní silikonovou mikroemulzí, která je vhodná pro zdivo s vysokým stupněm vlhkosti a pro větší tloušťky zdiva cihelného i zdiva opukového.

Tento systém sanace zvyšuje odolnost zdiva proti vzlínající vlhkosti, není ale ze své podstaty 100% účinný a nedokáže odolat tlakovým účinkům vody. Rovina injektážních vrtů byla zvolena s ohledem na skladbu nových podlah na terénu tak, aby došlo k propojení injektážní clony a navazujících hydroizolací z asfaltových modifikovaných pásů s přesahy na obou stranách sanovaných zdí.

Při nízkotlakém způsobu injektáže se vrtají otvory průměru 12 mm v osové rozteči 100–120 mm. Sklon vrtání musí odpovídat poloze napojení hydroizolací na obou stranách stěn. Vrtá se do vzdálenosti 50–80 mm od protější strany zdi. Před zahájením vrtání je nutná konzultace se statikem. Navržená mikroemulze se ředí vodou dle stupně provlhčení zdiva, při vysokém provlhnutí zdiva se volí nižší mísící poměr.

Po vyvrtání otvorů bylo třeba vrty vyfoukat stlačeným vzduchem bez obsahu oleje. Pro vlastní injektování byly zvoleny příslušné injektážní pakry pro nízkotlaké napouštění. Množství injektážního prostředku a hodnota injektážního tlaku byly s předstihem konzultovány s odbornou technickou podporou dodavatele injektážního materiálu. Po injektáži se vrtané otvory zaplnily injektážní maltou.

Podmínkou dosažení správného a funkčního řešení izolace spodní stavby proti vodě je napojení okolních nových hydroizolací podlah na terénu na rovinu injektážních vrtů. V místech přechodu horizontálních povlakových hydroizolací na svislé stěny byly vytvořeny těsnicí zaoblené fabiony z těsnicí malty na cementové bázi s vlákny, tato malta byla vytažena až do úrovně min. 100 mm nad osu injektážního vrtu.

Projektant navrhl vytáhnout vodorovnou hydroizolaci podlah na svislé stěny až do výše těsnicí malty, tj. minimálně 100 mm nad osu injektážního vrtu. Variantním řešením může být aplikace síranovzdorné flexibilní těsnicí stěrky, která se napojuje na horizontální hydroizolaci podlah. Výše popsané řešení se netýká napojení hydroizolace v dilatační spáře mezi přístavbami a stávajícím objektem.

Na těsnicí stěrku se před aplikací sanační omítky nanesl adhezní můstek v tl. 4–5 mm. Horizontální utěsnění zdí pomocí injektáže se neprovádělo v místech, kde se stávající obvodová stěna podezdívala a kde se navrhlo protažení dvou SBS modifikovaných asfaltových pásů pod zdivem. Generální dodavatel stavby byl povinen se před zahájením prací seznámit se všemi technologickými postupy výrobce nebo dodavatele vybraných sanačních opatření a ty v průběhu prací dodržovat.

Přístavba k obvodové stěně

Úpravy povrchů vnitřních stěn

Pro sanaci povrchů stávajícího zdiva projektant navrhl certifikovaný sanační omítkový systém, vhodný na všechny stupně vlhkosti a zasolení zdiva. Systém je vodoodpudivý, paropropustný a odolný solím. Před jeho aplikací se vlhká a zasolená omítka odstranila až do výšky stávajícího stropu nad 1. PP. Spáry ve zdivu byly vyškrabány do hloubky 20 mm, zdivo se očistilo ocelovým kartáčem a proudem vzduchu.

Před vlastní aplikací sanačního postřiku se plocha navlhčila čistou vodou. Pod keramickými obklady na zavlhlých stěnách byla na sanační omítku aplikována hydroizolační nátěrová hmota na disperzní bázi ve dvou nátěrech, která zajistila, aby nedošlo k degradaci lepidla pod obklady a k migraci vlhkosti a solí pod obklad a do spár obkladů.

Svislá hydroizolace na původním zdivu

U obvodových stěn, ke kterým přiléhá terén, se zabránilo pronikání vlhkosti z boku provedením svislé izolace na bitumenové bázi s ochrannou a drenážní vrstvou. Realizovala se z výkopů na vnějším líci stěn až pod úroveň izolace podlahy v 1. PP. Dno výkopu bylo odvodněno drenážním potrubím. Projektant navrhl použít těsnicí bitumenovou stěrku v celkové tloušťce 4 mm s vloženou síťovinou na předem napenetrovaný a zpevněný povrch původního zdiva.

Neuzavřené kapsy nebo prohlubně se vyplnily maltou, která kompenzovala smršťování a nepropustila vodu. Ze strany výkopu se bitumenová stěrka ochránila proti mechanickému poškození nopovou fólií s nakašírovanou geotextilií, která se přiložila k vyschlé stěrce před zahrnutím. Nopová fólie navázala na dně výkopu na pojistnou drenáž tak, aby se u paty objektu neshromažďovala voda. Vyplnění stavebního výkopu probíhalo po vrstvách tak, aby se izolace nepoškodila.

Bylo nutné vyloučit potrhání a porušení vnější izolace vlivem sedání zdiva. V oblasti soklu, kam se nevytahuje ochranná nopová fólie a bitumenová stěrka nad terén, byla aplikována těsnicí soklová omítka v tloušťce 10 mm na celkovou výšku 500 mm (200 mm pod úroveň terénu). Bitumenová stěrka s ochrannou nopovou fólií byla ukončena na této těsnicí soklové omítce, nopová fólie systémovou lištou.

Těsnicí stěrka

Napojení sanačních a hydroizolačních opatření na přístavby

Poměrně komplikovaný byl návrh sanací a hydroizolací v dilatačních spárách mezi původním objektem a přístavbami. Dilatační spáry projektant navrhl řešit pomocí systémového pásu určeného pro svislé i vodorovné dilatační spáry z SBS modifikovaného asfaltového pásu s dilatačním provazcem.

U vodorovně procházející hydroizolace přes dilatační spáru byl dilatační pás nataven na obou stranách dilatace na okolní modifikované povlakové pásy. U přechodu hydroizolace z vodorovné úrovně na svislou je dilatační pás na svislé stěně stávajícího objektu napojen na přířezy ze dvou asfaltových pásů, které byly nataveny na předem vystěrkovaný a napenetrovaný podklad cihelného nebo opukového zdiva.

Pro správnou funkčnost vodotěsnosti dilatační spáry byla důležitá kvalita a rovinnost podkladu. Cihelný nebo opukový líc zdiva se očistil, vyspravil do roviny a napenetroval. Hydroizolace u dilatační spáry se nacházejí v místě, které je po dokončení rekonstrukce nepřístupné. Proto jsme doporučili pro případ nenadálého průsaku spodní vody přípravu pro případnou injektáž dilatační spáry. Příprava spočívala v instalaci malé dvouplášťové systémové injektážní perforované hadičky, která by se instalovala do vyfrézované drážky v místě hydroizolace v dilatační spáře.

Tato trubička má vývody na vnitřní straně původní obvodové stěny umístěné v montážní krabici, aby se z tohoto místa dala v případě průsaku vody provádět injektáž hydrogelem nebo nízkoexpanzním PUR.

Návrh drenáží

Vzhledem k charakteru nepropustného podloží projektant navrhl pro odvedení zasakující srážkové vody (a tím ke zmírnění nebo vyloučení výskytu tlakových účinků vody v místě základové spáry) na severní, západní a východní straně domu uložit drenážní potrubí PVC/PE odolné vyššímu tlaku. Drenážní potrubí svádí vodu na jižní stranu do zahrady. Pro kontrolu a čištění drenáže jsou v lomových místech a na koncích osazeny plastové revizní šachty.

Detail

Údržba objektu po sanaci

Vzhledem k vysoké vlhkosti zdiva i po dokončení stavebních úprav pokračoval transport vlhkosti ze suterénních zdí do interiéru. Bylo tedy třeba v podzemním podlaží udržovat během následujícího roku konstantní výši vlhkosti na 50 % a teploty kolem 20 °C, vnitřní prostory přirozeně nebo nuceně větrat a nábytek udržovat od stěn odsazený. Malby na stěnách a stropu se provedly výhradně propustnými nátěry s minimem organických složek (silikátovou barvou pro interiéry).

Význam stavebních průzkumů

Pro kvalifikovaný návrh rekonstrukcí historických objektů je důležité provedení podrobných stavebně technických průzkumů s vyhodnocením podmínek v místě stavby v návaznosti na navrhované stavební úpravy a případné změny funkčního využití.

Jedině na základě těchto informací může projektant navrhnout nejvhodnější způsob rekonstrukce včetně sanace a izolace spodní stavby. Pro dosažení dobrého výsledku pak zbývá najít kvalifikovanou stavební firmu a zajistit odborný technický dozor stavebníka, který dohlíží na provádění stavby s dodržováním technologických procesů v souladu s projektem.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*