Technologie

SWIETELSKY vyzkoušel BIM při modernizaci železničního uzlu Plzeň

Náhled BIM modelu, silnice I/26, Domažlická ulice

Brali jsme to jako pilotní projekt za účasti zástupců obou největších investorských organizací, tedy Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic, a také města Plzeň. Byla to velmi dobrá a zajímavá zkušenost, říká Ing. et Ing. Šárka Šafratová, ekonomická ředitelka Divize dopravního a inženýrského stavitelství společnosti SWIETELSKY stavební.

Ve stavebnictví často skloňovaný informační model stavby či objektu (BIM), který má přinést do odvětví efektivnost a úsporu nákladů, si česká skupina koncernu SWIETELSKY ověřovala na části rozsáhlé 3. etapy modernizace železničního uzlu Plzeň, kterou dokončila v loňském roce.

  • Jakou část stavby jste pro pilotní BIM model vybrali?

Našim cílem bylo získat zkušenosti z co možná největší škály profesí. Proto jsme vybrali část stavby pro BIM model tak, aby zvolený výsek zahrnoval klíčové práce, které běžně provádíme a které nás živí. Od počátku jsme chtěli, aby to byly objekty typické pro železniční, silniční i pozemní stavitelství. Tedy v rámci pilotního projektu nám šlo hlavně o „osahání“ si toho, co konkrétně může v budoucnu realizace dopravní stavby „v BIM“ pro stavební firmu znamenat.

  • S kým jste spolupracovali a co bylo stěžejní?

Grafickou část modelu i základní nástin negrafických informací vybrané části díla pro realizaci stavby zpracovalo královéhradecké projektové středisko společnosti SUDOP Praha. Tento model pro nás byl jakousi pomyslnou bránou, která nám postupně začala otevírat celou, dnes již vidíme, že velmi širokou, problematiku. Jedním z prvních našich poznatků tedy bylo, že jsme si uvědomili, jak náročné je model zpracovat. A také, jak může být v budoucnu časově, ale i finančně, problematické udržovat jej v každém okamžiku stavby aktuální. U technicky složité stavby, jejíž realizace je prakticky neustále provázena změnami, to platí dvojnásob.

V našem pilotním projektu jsme se ale tématem příliš nezabývali, naopak v práci s modelem jsme se soustředili především na jeho negrafickou část, tedy na soubory popisných informací k jednotlivým prvkům modelu. V této problematice vidíme i do budoucna těžiště práce s BIM modelem z pohledu realizující stavební firmy. Ostatní činnosti patří spíše do sféry projektantů či následných správců staveb.

  • Kdo se ještě zapojil?

Právě proto, že vnímáme jako důležité dívat se na celou problematiku komplexně, zapojili jsme do našeho týmu odborníky z různých profesí – mimo projektantů a vlastního realizačního týmu stavby třeba geodety. A také samozřejmě IT oddělení a v neposlední řadě i zástupce investorských organizací a jejich spolupracující odborníky. Počet osob se nakonec zastavil na čísle 86.

Ocenit musím vstřícnost a zájem obou státních organizací Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Pro nás to je důležitý signál, že stát, jako rozhodující investor v oblasti dopravní infrastruktury, má velký zájem na tom, aby se moderní, digitální trendy ve stavebnictví prosazovaly do praxe. Nelze opomenout ani roli Státního fondu dopravní infrastruktury, který se aktivně podílí na tvorbě příslušných metodik.

Náhled BIM modelu, železniční zastávka Plzeň – Skrvňany
  • Ještě ke grafické části modelu – jak se vytvářel? Jaký byl použit software?

Volba grafického software byla na projektantovi, který zvolil MicroStation od firmy Bentley. Vlastní model 3D dokumentace pro realizaci stavby vycházel z dostupných podkladů 2D zadávací dokumentace. Objekty liniových staveb železnice a silnice se tvořily genericky z nástavbových profesních aplikací používaných softwarů. Objekty inženýrských sítí a pozemních staveb se modelovaly individuálně z již dostupných knihoven projektanta. Způsob modelování byl převážně pomocí 3D ploch, 3D křivek a 3D těles.

Z hlediska grafické podrobnosti BIM modelu byla použita úroveň LoD 200 podle německé metodiky DB Station&Service AG, BIM. Projekt začal v roce 2018, tedy ještě před vydáním metodik pro BIM v ČR. V průběhu roku 2019 jsme pak postupně převzali strukturu negrafických informací definovanou metodikou SFDI.

  • Říkáte, že těžiště problematiky z pohledu stavební firmy vidíte ve zpracování negrafických informací. Jak to myslíte?

Ano, práce z negrafickými informacemi (NI) modelu je pro nás v rámci tohoto pilotního projektu zásadní. Tím neříkám, že grafická část není pro stavební firmy důležitá, naopak! Ale v rámci našeho projektu jsme se soustředili především na část negrafickou. Zkusili jsme si nasimulovat situaci, kdy jako stavební firma přebereme model zahrnující NI v rozsahu realizační dokumentace stavby a naším úkolem bude doplnit je o informace z vlastní realizace, například detaily a dokumenty k zabudovaným materiálům.

Takto doplněný model pak bude sloužit jako zdroj informací pro správce stavby. Tato úloha se zdá být na první pohled jasná a jednoduchá. Ale pokud si uvědomíme, že takových informací v běžném modelu stavby budou řádově minimálně desetitisíce, a navíc, že tyto informace bude třeba zpracovávat postupně podle toho, kdy se budou jednotlivé modelované prvky na vlastní stavbě realizovat, tak se dostáváme k jasné potřebě analytického, systémového řešení. A pokud se nechceme držet pouze požadavků investora a chceme využívat data z modelu i pro vlastní potřeby, pak hledáme velmi variabilní řešení, které bude nezávislé na softwaru projektanta.

  • Proč jste zvolili tento postup?

Protože jsme na trhu nenašli řešení, které by vyhovělo našim náročným požadavkům. To byl důvod, proč jsme namísto ústupků zvolili vlastní cestu. A to řešení z hlediska 3D modelu, externí databáze, která umožňuje on­line zpracování negrafických informací.

  • Měli jste mimo vlastní práce s modelem i jiné úkoly?

Samozřejmě, protože BIM by měl být hlavně o efektivní komunikaci, spolupráci a sdílení. Proto bylo pro náš projekt třeba vybrat vhodné sdílené datové uložiště (CDE).

  • Jaká byla vaše volba?

K výběru CDE jsme přistupovali z mnoha ohledů – hledali jsme řešení, které bude co do funkčnosti vyhovovat příslušné metodice SFDI, ale také, které bude uživatelsky přívětivé. Zásadním a rozhodujícím kritériem byla napojení tohoto CDE na další systémy, tedy aby CDE mělo API (Application Programming Interface). Právě možnosti API považujeme do budoucna za zcela klíčové.

Myslím, že námi zvolené řešení bylo důkazem, že v jednoduchosti je krása. Tedy, že není vždy nutné masivně investovat do robustních řešení, ale že je třeba soustředit se na skutečné potřeby a očekávání.

  • Naplnila se tedy vaše očekávání od pilotního projektu?

Žádné zkušenosti nejsou tak cenné jako ty tvrdě vydřené… Díky pilotnímu projektu máme o celé problematice dost konkrétní představu. Zejména díky tomu, že jsme při hledání řešení prošlapávali vlastní cesty. Velkou zkušeností bylo i zjištění náročnosti celého procesu na odbornost a kapacitu personálu jak zhotovitele, tak investorů.

  • Má masivnější rozšíření metodiky BIM své limity nebo se postupně stane běžnou součástí stavebnictví?

To asi záleží na tom, co přesně si pod pojmem BIM každý z nás představí. Záleží na tom, zda se v digitalizaci stavebnictví budeme ubírat racionální, spíše střídmou a efektivní cestou. Tedy, zda budeme postupovat krok po kroku a stále se ujišťovat, že jsme nešlápli vedle, a také zda tempo postupu odpovídá dovednostem a zdatnosti uživatelů. Nebo naopak, zda podlehneme touze sahat až na hrany technických možností a pustíme se do zcela radikálních změn.

Můj názor je, že do praxe se vždy úspěšně zavede pouze taková změna, která je dobře připravena, má zcela srozumitelný smysl, cíl a obsah, a hlavně, která prokazatelně přinese užitek všem zapojeným subjektům. V opačném případě hrozí nepochopení, nejasnosti doprovázené vysokými náklady, což logicky vede k negativním postojům.

Projekt za 1,4 miliardy realizovaly SWIETELSKY stavební a SWIETELSKY Rail CZ
Divize dopravního a inženýrského stavitelství společnosti SWIETELSKY stavební se na rozsáhlém projektu za zhruba 1,4 miliardy korun podílela společně se sesterskou firmou SWIETELSKY Rail CZ. Na rozdíl od jiných pilotních projektů si zde skupina SWIETELSKY vyzkoušela proces BIM na části rozsáhlé stavby v intravilánu města, kde mimo jiné stavěla novou čtyřkolejnou železniční trať ve směrech Domažlice a Cheb, přeložku Domažlické ulice – silnice I/26, spolu se souvisejícími přeložkami inženýrských sítí.

Zdeněk Zuntych

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*