Technologie

Zefektivnění stavebního procesu vede přes digitalizaci ve stavebnictví

Česká republika patří mezi první třetinu evropských zemí z hlediska obliby informačního modelování budov (BIM). K lídrům se v tomto ohledu řadí zejména skandinávské země či Velká Británie, které již v minulosti uzákonily povinnost využití BIM pro některé veřejné zakázky. Touto cestou by měl jít i tuzemský trh, a to od roku 2022. Odborníci zároveň upozorňují, že k dalšímu rozvoji BIM v českém prostředí je nutné zejména sjednocení standardů spojených s touto metodikou.

Více než 20 % nákladů na výstavbu může ušetřit takzvané informační modelování budov (BIM). Jeho jádrem je detailní virtuální model stavby, který umožňuje vizualizaci od prvního návrhu architekta až po hotový projekt.

Výsledkem je efektivnější koordinace jednotlivých částí stavby a lepší komunikace mezi jednotlivými subjekty – od projektanta, přes investora až po dodavatele stavebních materiálů. Obliba tohoto řešení vzrostla podle odborníků jen v loňském roce o více než pětinu. Česko se tak díky tomu vyrovná celé řadě vyspělejších zemí.

Neusnout na vavřínech

Podle Martina Slance, ředitele divize stavebnictví ze společnosti CAD Studio, jež je jedním z dodavatelů BIM nástrojů na českém trhu, převyšuje popularita BIM v ČR další země na podobné hospodářské úrovni – například Slovensko, Maďarsko či Rumunsko. „V Česku je metodika minimálně stejně populární jako například ve Francii, Německu či Polsku, ještě lépe je pak na tom Velká Británie či skandinávské země,“ uvedl.

Jeho slova potvrzuje i Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu a obchodu. Lídry plošného zavádění metody BIM v Evropě jsou podle ní Skandinávie, Velká Británie a Nizozemsko. „Z okolních států se metodě BIM podle našich informací systematicky z pohledu státu věnují pouze v Německu. Inspirace zde je však omezená vzhledem k významnému rozdílu trhu a ekonomických možností. Ostatní sousední státy jsou za námi pozadu. Česká republika patří jednoznačně do první třetiny evropského pelotonu v oblasti BIM, v těsném závěsu za uvedenými lídry,“ doplnila.

Povinnost pro veřejné zakázky

Podle odborníků přitom hraje roli zejména to, že jiné země, které jsou s informačním modelováním budov dále než ČR, začaly s jeho zaváděním dříve. Často to znamenalo implementování přímo do legislativy v souvislosti s využitím při stavebních projektech. „Hlavní příčinu vidím v aktivitě státní správy. Tam, kde je dnes pevně ukotvená a oblíbená metodika BIM, byl dříve obrovský zájem daného státu tuto metodiku zavést, s plnou podporou vlády, s jasnou strategií a koncepcí,“ řekl Slanec.

Příkladem toho může být již zmíněná Velká Británie, kde je využití metodiky BIM od roku 2016 povinné pro veřejné zakázky. „Ve Francii se tak v rámci strategie digitalizace státní správy stalo o rok později. Německo je v tomto směru pozadu, ale potřeba této metodiky je zde zdůrazňována, do konce roku 2020 by tak naši západní sousedé chtěli mít zavedený BIM alespoň pro všechny dopravní projekty,“ sdělil Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá prodejem otopné techniky či klimatizací.

Ani ne do roka

V ČR by povinnost použití metodiky BIM pro nadlimitní veřejné zakázky měla začít platit od roku 2022, na změny se přitom pomalu začínají připravovat i tuzemské firmy. „Tyto plány jednoznačně kvitujeme, postupná digitalizace stavebního sektoru je nevyhnutelnou záležitostí, která pomůže výrazně optimalizovat náklady nejen na výstavbu, ale i údržbu staveb. Na tyto změny jsme připraveni již od roku 2014, kdy jsme v BIM vytvořili knihovnu veškerých našich produktů – od garážových vrat, přes venkovní žaluzie až po předokenní rolety,“ řekl Jan Malysz, obchodní ředitel společnosti Lomax.

Podle Winklera se lze přitom při diskuzi s některými zahraničními firmami setkat s překvapivými zjištěními. „Z našich poznatků ze zkušeností se zahraničními dodavateli se v případě některých zemí setkáváme s otázkou, co to BIM či knihovna prvků je. Nečekané je to zejména u německých dodavatelů, naopak třeba ti ze Španělska mají vše připravené,“ sdělil.

Nutnost standardizace

Ačkoliv tedy Česká republika patří z hlediska zavádění BIM mezi první třetinu evropských států, stále je dle odborníků co zlepšovat. „Některé země mají stanoveny standardy, u nás se prozatím standardy tvoří a nejsou sjednoceny,“ řekl Winkler. Podobně se na problematiku dívá i Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se zabývá pasportizací a 3D modelováním.

„To, že umí BIM aplikovat v bohatších západních zemích, jako je Norsko, neznamená, že je tato praxe ihned přenositelná do ČR. Musí dojít ke standardizaci, aby majitel budovy měl BIM jako praktického pomocníka, nikoliv aby musel kombinovat různý software a najímat horu dalších lidí profesionálů pro udržení evidence,“ uvedla.

Nutnost standardizace zmiňuje také Martin Slanec. „Postoje klíčových institucí v ČR jsou k metodice BIM velmi kladné, ale zatím chybí vzájemná shoda na jednotném standardu. To vidím aktuálně jako klíčové, aby se tyto důležité instituce dohodly a daly metodice BIM jeden směr,“ uvedl Slanec. Sám přitom vidí příležitost ve sjednocení informačního modelování budov v rámci celé Evropské unie, aby se všichni její členové mohli efektivně podílet na BIM projektech.

Podle Trefancové se však již příslušné české orgány zabývají i touto věcí. „Naše aktivity a srovnávání v Evropě směřují k zemím, které začaly mnohem dříve. Snažíme se je dohnat a z jejich cesty se poučit, tedy přeskočit omyly a adekvátně aplikovat funkční postupy. Velmi aktivní jsou i naši zástupci v rámci evropské standardizační organizace CEN, kde se připravují mezinárodní standardy mimo jiné i pro metodu BIM,“ uzavřela Miluše Trefancová.

Zpátky ani krok

Nyní uvádíme postřehy a závěry analytické společnosti CEEC Research, která ve spolupráci s organizacemi CZ BIM a Asociací pro rozvoj infrastruktury uskutečnila v loňském roce několik setkání na téma digitalizace stavebnictví.

Digitalizace je přirozeným vývojem v mnoha odvětvích a neminula ani stavebnictví. BIM (Building Information Modeling) je komplexním procesem vytváření a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu, od projektování přes stavbu samotnou až po její následnou údržbu. Koncepce zavádění BIM byla vládou schválena již v roce 2017, kdy bylo rozhodnuto, že projektování v BIM bude nutností u všech nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce financované z veřejného rozpočtu. V platnost by tato koncepce měla vejít k 1. lednu 2022.

Ve srovnání s jinými evropskými ekonomikami se u nás do BIM investuje podstatně méně prostředků (v Německu 30 milionu eur, u nás pouze 800 tisíc eur), což může zpomalit a ztížit implementaci BIM. Firmy se shodují na tom, že o pilotní projekty v BIM je ze strany veřejných investorů zájem, ale bohužel na něj chybí peníze či dotační titul. Tuto situaci se ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo změnit vytvořením dotačního titulu tak, aby se uskutečnilo více pilotních projektů, které poskytnou cenné informace pro další rozvoj implementace BIM.

Vlajkovou lodí v tomto směru je skupina Sudop Group, která se aktivně podílí na procesu digitalizace ve stavebnictví, mimo jiné i na otevření moderního školícího centra propojeného se sítí obdobných center po celém světě. Prostor již dnes slouží pro přípravu jednotlivých osob napříč stavebním spektrem na tuto evoluční změnu, kterou BIM bezesporu je, a nachází uplatnění mezi akademickou sférou, praxí z řad projektantů nebo zhotovitelů, ale i zadavatelů a správců stavebních zakázek.

Významnou událostí v oblasti digitalizace bylo také vydání standardu negrafických informací SNIM nevládní organizací czBIM, který je využívaný v privátním sektoru i ve státních projektech a pomáhá při realizaci projektů v BIM. Dobrou zprávou je i navázání spolupráce spolků czBIM a Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI), kdy se obě tyto organizace budou podílet na rozšíření SNIM a digitalizace jako takové o potřebné informace k realizaci pilotních projektů v BIM pro dopravní stavby.

Výsledkem bude brzy standard, který bude jednotný pro celé stavebnictví. Vzorové dokumenty, které usnadní veřejným zadavatelům přípravu jejich projektů v BIM, byly zveřejněny pod značkou InfraBIM. Rovněž právnická firma Havel & Partners ve spolupráci se skupinou InfraBIM vytváří přílohy smlouvy pro veřejné investory, na základě kterých bude možné uvést ve smlouvách části zahrnující právě projektování v BIM ve veřejných zakázkách.

Vývoj digitalizace těší i Tomáše Janebu, prezidenta Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI): „Je úžasné vidět, co už naše vedoucí projekční firmy dokáží. BIM je investice, která se vyplatí, pokud bude správně nastaven a využit od úplného počátku. Proto nabízíme know-how svých členů prostřednictvím metodických a vzorových matriálů, které jsou veřejně dostupné pod značkou InfraBIM a využitelné pro správné zahájení pilotních projektů podle současné dobré praxe. Budou to živé dokumenty aktualizované podle nových zkušeností a poznatků.“

Projektů přibývá

Mezi příklady velkých staveb, které již nyní běží v BIM, patří: vodní díla Gabčíkovo na řece Dunaj, projektování trasy metra D v Praze, železniční uzel v Plzni či obchvat Dubá. Na ukázce těchto projektů je zřejmé, že projektování v BIM poskytuje dokonalý přehled o nákladech na stavbu, detailní informace o všech prvcích, které se ve stavbě používají a mapují životní cyklus stavby, díky čemuž velmi usnadňují její údržbu.

Jaká je současná situace digitalizace v rámci ČR, okomentoval Roman Voráč, ředitel technického rozvoje společnosti Sudop Group a.s. „Know-how i chuť digitalizovat u zástupců některých progresivních dodavatelských firem nechybí, čeho je nedostatek, je získávání praktických zkušeností právě na pilotních projektech. Bohužel se zapomíná na to, že české stavebnictví není připraveno na digitalizaci a transparentnost veškerých procesů, proto je ověřování digitalizace v praxi zásadní podmínkou toho, abychom v tuto chvíli definované procesy nastavili správně.“

„Z tohoto důvodu je nutné spolupracovat na pilotních projektech, tedy je i správně zadávat, realizovat a využívat pro budoucí vývoj. Toto se ověřilo i nám v rámci skupiny Sudop Group jako jediný možný způsob, jak se posouvat v oblasti digitalizace dál a rozhodně lze tento způsob doporučit i českému stavebnictví,“ dodává.

BIM se těší stále větší popularitě a zájmu ze strany veřejných investorů. Nutností je, aby veřejný a soukromý sektor spojily síly při vytvoření jednotného legislativního rámce a zavedení metodiky pro práci v BIM.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*