Zajímavé stavby

Budoucnost zauhlovačky ohrožují finance a úředníci

Zauhlovací a vodárenská věž (krátce Zauhlovačka), která stojí v areálu bývalé textilní továrny Intex ve Vratislavicích nad Nisou, byla dlouho opomíjenou perlou industriálních staveb na severu Čech. Bez jakékoliv možnosti využití jejích prostor tiše chátrala bez zájmu majitele i široké veřejnosti. Tedy až do chvíle, kdy si jí všimla Jitka Jakubičková, která se rozhodla, že ji zachrání před úplnou zkázou. A tak se s námi můžete projít po cestě příběhu, který je plný dobrovolnické práce, času a sil za znovuoživení historického jádra okrajové části Liberce.

Věž byla stavěna v období konce první světové války jako součást textilní továrny Alfréda Ginzkey. Ten, jakožto nejstarší syn zakladatele továrny, povolal architekta Leopolda Bauera, který navrhl věž, jež dodnes stojí mezi Jabloncem a Libercem. A tak vznikla unikátní stavba, která sloužila jako zásobárna uhlí a vody pro kotelnu, s níž je propojena mostem.

Celý objekt se stal kulturní památkou na konci roku 2015. Právě v době, kdy se o věž začala zajímat Jitka Jakubičková, která založila spolek AvantgArt a pod jeho hlavičkou se pustila do obnovy věže.

Šťastná náhoda

„Lidé se mě často ptají, jak jsem se k věži vlastně dostala,“ říká Jitka Jakubičková. „Odpověď je jednoduchá. Náhodou,“ usmívá se Jitka a popisuje počátky jejího úsilí. „Staré a opuštěné industriální stavby všeho druhu mě vždycky lákaly. Ráda jsem se procházela jejich útrobami a představovala si, jak čilý život v nich musel kolovat v dobách jejich největší slávy,“ vypráví Jitka.

„Toužila jsem některé z nich vdechnout život a to se mi nakonec podařilo,“ usmívá se Jitka nad seznamy dobrovolníků, kteří ve věži v posledních třech letech pracovali.

„Všechno to začalo v roce 2015. Často jsem se s kočárkem procházela po okolí průmyslového areálu společnosti Intex a jednoho dne mě napadlo oslovit vedení a sdělit jim svou myšlenku na obnovu věže. Chtěla jsem vytvořit kulturně-umělecké centrum, které by se zaměřovalo na obnovu zašlé slávy krajových řemesel a na uměleckou tvorbu jako takovou. Majitelé věže souhlasili.“ vzpomíná Jitka na začátky projektu Zauhlovačka.

„A tak jsem založila spolek AvantgArt, jehož součástí je můj manžel Tomáš Jakubička a můj bratr Miroslav Prousek. A spolu s prvními úklidy desítky let zanedbávané věže se o naše úsilí začala zajímat široká veřejnost,“ dodává.

Začalo se velkým úklidem

„Z věže jsme odvozili desítky tun odpadu. Vyčistili jsme ji od nánosů prachu, suti a nebezpečných materiálů. Pomohly nám desítky dobrovolníků a v prvním roce za námi zavítali i redaktoři známých televizních stanic, reportéři a novináři, kteří zase pomohli rozšířit povědomí o našem úsilí. Zajímala se o nás i obec, která nás podpořila nejen finančně a s jejíž účastí jsme uspořádali první veřejné otevření věže široké veřejnosti. Z akce Otevíráme Zauhlovačku! se stal každoroční festival,“ říká Jitka.

„První rok byl opravdu náročný, ale to nadšení lidí všech věkových skupin, zájmů a oborů nám moc pomáhalo. A tak jsme k věži přivedli nejen první návštěvníky, ale také dárce, kteří neváhali vložit nemalé finance, aby pomohli projektu Zauhlovačka v jeho začátcích.“

Věž se díky spolku AvantgArt zapsala do povědomí široké veřejnosti jako unikátní místo setkávání. „Napsali jsme mnoho článků o našich aktivitách, uspořádali jsme desítky akcí vně i uvnitř věže, sepsali jsme bezpočet odpovědí na grantové výzvy, a i když to na první pohled nemusí být vidět, můžeme s klidem prohlásit, že Zauhlovačka žije,“ říká Jitka.

„Jsem pyšná na můj tým a všechny, kteří nám doposud pomohli, a těším se na všechny, kteří do věže zavítají. Stále potřebujeme dobrovolníky nebo jakkoliv zručně nadané pomocníky, jakož i materiál či finanční dary, bez kterých by třeba dobrovolníci neměli ochranné pomůcky. Proto jsme zřídili transparentní účet a na každé z našich akcí můžete najít oficiální sbírkovou kasičku,“ dodává Jitka.

Návrat do života

V období mezi léty 2015 a 2019 uspořádal spolek AvantgArt desítky akcí nejen ve věži. Proběhlo několik výukových seminářů, skupina architektů se zde učila tvořit návrhy interiérů pro skutečný a unikátní objekt, lidé mohli také navštívit na ulici pod věží pořádané sousedské slavnosti a vystoupat při nich do nejvyšších přístupných pater věže, uskutečnilo se několik prezentací, premiér nebo výstav a nemalé úsilí bylo také vloženo do stavby Dílny Zauhlovačky.

„Dílna Zauhlovačky byla mým přáním od samého začátku projektu,“ říká Jitka, sledující fotografie časem zašlé místnosti, ze které vznikla řemeslná dílna. „Chtěla jsem, abychom měli nejen zázemí pro dílčí opravy ve věži, ale aby existovalo místo, kde budeme moci sdílet svoje nápady, pracovat, restaurovat a budovat nejen pro Zauhlovačku samotnou. Vždy jsem obdivovala zručné řemeslníky, kteří dokáží dělat práci s láskou a péčí, a dnes je máme kde přivítat. Právě v Dílně Zauhlovačky můžeme pracovat spolu.“

V Zauhlovačce letos slaví 175 let výroby koberců ve Vratislavicích nad Nisou. Pro toto významné výročí připravil spolek AvantgArt několik tematicky zaměřených akcí. Hned v úvodu roku 2019 byla představena výstava „Co je Zauhlovačka“ v knihkupectví a antikvariátu Fryč, kde si mohli návštěvníci prohlédnout mnoho zajímavých fotografií z prvních let obnovy památky, zakoupit drobné upomínkové předměty s logem Zauhlovačky a poslechnout si vyprávění nejen o architektuře v rámci vernisáže k výstavě.

Spolek také oslovil několik pracovníků bývalé textilní továrny a požádal je o sdílení svých zážitků z dob, kdy kolem Zauhlovačky chodili do práce. A tak zde byly prezentovány záznamy vzpomínek pamětníků, kteří se, ač v pokročilém věku, nebáli promluvit o časech dávno minulých a přiblížit tak dobové dění široké veřejnosti.

V rámci oslav významného jubilea představil začátkem června spolek AvantgArt i originální téma již čtvrtého ročníku festivalu Otevíráme Zauhlovačku, jehož společným jmenovatelem byl textil a jeho výroba na severu Čech.

Úřednický šiml

Bohužel, budoucnost projektu Zauhlovačka nebude jen růžová. „I když máme širokou podporu veřejnosti, jakož i majitele objektu, seznam komplikací, které máme před sebou je dlouhý, a některé body jsou téměř nepřekonatelné. Potřebovali bychom změnit účel budovy samotné, abychom veřejnosti mohli zpřístupnit i ta nejkrásnější místa uvnitř památky.

Potřebovali bychom také kompletní projekt na celkovou a hlavně citlivou rekonstrukci věže a také bychom potřebovali novou střechu, schodiště či dveře do zadní části objektu. Na tom všem usilovně pracujeme, ale často se setkáváme s byrokratickými nesmysly, které téměř znemožňují jakýkoliv další postup v naší práci,“ klopí oči Jitka a ve svých rukách otáčí malý model věže.

„Stane se například, že máme možnost získat peníze z Evropských fondů, ale narazíme na laxní a zdlouhavý přístup k věci nejen úřadů a naopak. Mnoho práce, která je do dnešního dne za námi, není vidět, ale i tak nás baví. Přáli bychom si však pružnější a méně administrativně náročné přístupy k daným věcem a následný posun v našem úsilí,“ dodává Jitka.

„Kdybych měla v kapse miliony, byla by dnes Zauhlovačka architektonickou perlou, za kterou by se sjížděli lidé z celé Evropy.“ usmívá se Jitka před stohy dokumentů, které jsou nedílnou součástí její práce.

Je až neuvěřitelné, kolik práce lze stihnout ve volném čase a s rodinou. Jitka má dvě děti a pracuje jako učitelka, stejně jako její manžel. Mirek, třetí člen spolku, vede vlastní filmové Studio Navara a díky němu se můžete podívat nejen na stovky fotografií, mapující rozkvět unikátní památky, ale i na mnoho videí, která vám mohou přiblížit, jaké to je tvrdě pracovat, navazovat nová přátelství a zažívat něco nepopsatelného, co se ze společnosti pomalu vytrácí.

Chcete-li vědět více nebo přispět vlastní aktivitou, sledujte web www.zauhlovacka.cz. „Bez pomoci dobrovolníků a dárců by Zauhlovačka nebyla tím, čím dnes je. A to je teprve začátek.“ usmívá se Jitka a my jí můžeme jen závidět tu energii, kterou vkládá do života ve své obci.

Kéž by takových lidí, kteří bez touhy po slávě a penězích budují pro blaho svého okolí, bylo víc. Podpořte spolek AvantgArt a staňte se součástí historie jedinečné kulturní památky. Stojí to za to.

Velký den zauhlovačky
 Jako uznání práce zapsaného spolku AvantgArt uspořádalo ve dnech 26. až 27. září 2018 Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT (VCPD) v Zauhlovačce ve Vratislavicích nad Nisou mezinárodní mezioborové výjezdní sympozium s názvem „Tvůrci průmyslových staveb“.

Akce sledovala obecné principy vzniku staveb průmyslového dědictví, které jsou zároveň základními principy průmyslové civilizace – racionalizaci navrhování a provádění, tvůrčí specializaci typizaci a globální transfer zkušeností. Pojímala je jako komplexní, individuální díla, a sledovala především proces jejich návrhu, původ či autorství – práci architektů a inženýrů, projekčních kanceláří a stavebních firem.

K významným přednášejícím patřili Axel Föhl, který je celoněmeckým mluvčím pro ochranu průmyslových památek Spolku zemských památkářů v Německu, Mark Watson, který pracuje na ředitelství ochrany Historic Environment Scotland (Historické prostředí Skotska) v týmu věnujícímu se průmyslovému dědictví.

Je národním zástupcem Velké Británie při organizaci TICCIH, Michael Hanák, který je členem představenstva CILAC, francouzského sdružení průmyslového dědictví, a rovněž členem TICCIH, a Martin Strakoš, který se zabývá v Národním památkovém ústavu v Ostravě architekturou 19. a 20. století a památkovou péčí.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*