Zajímavé stavby

Budova elektrických podniků již brzy v novém

Divize 1 a 3 Metrostavu dokončují rozsáhlou rekonstrukci historického objektu podle návrhu architektonické a inženýrské kanceláře TaK. Dřívější sídlo pražských Elektrických podniků na adrese Bubenská 1 patří mezi naše největší a nejvýznamnější památky funkcionalistické architektury. Do komplexu vlastněného skupinou CPI se nastěhují společnosti světového reklamního koncernu.

Rekonstrukce stavby z roku 1935 o rozloze zhruba 38 450 m2 byla navržena ateliérem TaK s ohledem na její památkovou ochranu. Současná rekonstrukce odstartovala na jaře roku 2018. Ukázalo se, že „lehkou rukou“ konstruovaný objekt plný jednoduchých, často až industriálních detailů, byl na jedné straně v řadě ohledů nadčasový, na druhé straně při rekonstrukci vyžadoval zásadní zásahy na úrovni statiky základové spáry, řešení tepelně technických problémů a techniky vnitřního prostředí.

Historický vzhled a současný komfort

Vnější vzhled budovy již nyní odpovídá původnímu, ačkoliv mnoho prvků a konstrukcí bylo nahrazeno novými – například keramický plášť budovy, většina oken a vnějších dveří, střešní souvrství, zábradlí na střechách a balkonu. Vše je vyrobeno jako kopie historických prvků. Uvnitř budovy jsou provedeny dispoziční změny spočívající zejména v propojování buňkových kanceláří do velkoprostorových ploch, členění prostoru na menší požární úseky a rušení nebo naopak budování nových technických místností podle změn technického vybavení budovy.

Materiálové a barevné řešení pohledových prvků vycházelo z restaurátorských průzkumů a podléhalo schválení Odboru památkové péče hlavního města Prahy. „Jedním z nejtěžších úkolů této rekonstrukce bylo vměstnat zařízení odpovídající současným standardům do historických dispozic objektu. Velké nároky na nás kladl i ohled a respekt k původním prvkům a konstrukcím. To vyžadovalo spolupráci řady subjektů – nás, jako zhotovitele, architektů z TaK, památkářů, projektantů, restaurátorů a společnosti CPI, jako investora,“ říká Ing. David Vlasák, vedoucí projektu z divize 3 Metrostavu.

Například kvůli parkování, které je řešené systémem parkovacích zakladačů, bylo nutné upravit stávající nosné konstrukce. „Do devadesát let starého skeletu bylo potřeba umístit nové výtahové konstrukce, rozvody TZB, technické instalace, pod základovou spárou jsme museli vykopat vzduchotechnické kanály,“ vyjmenovává Ing. Vlasák. Všem těmto činnostem předcházely náročné bourací práce, které se týkaly zejména svislých a vodorovných konstrukcí, podlah a stropů. Odstartovaly na podzim 2018 a trvaly 8 měsíců.

Krátce z historie
Funkcionalistický objekt bývalých Elektrických podniků v Praze Holešovicích byl ve své době nejmodernější kancelářskou budovou v Evropě. Architektonickou soutěž na tuto stavbu tehdy vyhráli architekti Adolf Benš a Josef Kříž. Se stavbou se začalo v roce 1930. Budova má hlavní půdorys do písmene T, přičemž její ústřední částí je monumentální, padesátimetrová hlavní loď obklopená galeriemi šesti podlaží. Severní křídlo s tzv. drážní dvoranou sloužilo dopravní divizi Elektrických podniků, jižní křídlo energetické divizi.

  • Suterén. V suterénu se nacházely přednáškové sály a kinosál, lázně pro zaměstnance a také audiovizuální studio. Dále tu byl manipulační prostor garáží provozních aut, která byla spouštěna výtahem.
  • Přízemí. Velká vstupní hala jako komunikační střed celé budovy. Postranní a zadní vchody byly určeny pro zaměstnance.
  • 1. patro. Velké sály, rozdělené nízkými příčkami, sloužily jako účtárny. Byla zde též telefonní ústředna. V prvním patře v zadní části se nacházely elektrotechnické dílny a úřadovny magistrátu.
  • 2. až 4. patro. Další kanceláře Elektrických podniků s galeriemi okolo vstupní haly s hlavním schodištěm a výtahy. Celou budovou procházejí čtyři šachty, soustřeďující větrání, elektrické kabely, potrubní poštu a odpady.
  • 5. a 6. patro. Páté patro bylo vytvořeno jako rezerva pro nově vznikající oddělení a kanceláře, terasa nad čtvrtým patrem měla sloužit jako oddychový prostor. V pátém patře vyúsťovala vzduchotechnika. V šestém patře se nacházela místnost s kuchyní.

„Budova byla v provozu více než 80 let. Stavba jako taková odrážela společenskou úroveň i ambici naší první republiky. Vlivem střídání vlastníků i nevhodných stavebních zásahů postupem let strádala, až se dostala do havarijního stavu. V roce 2018 začala rozsáhlá rekonstrukce, kterou máme na starost,“ říká Marek Tichý z kanceláře TaK architects.

Nenápadný facelift fasády

Velká pozornost byla věnována rekonstrukci obvodových plášťů o neuvěřitelně rozsáhlé ploše o více než 7500 m2. Původní obklady nevratně poškodily události druhé světové války a bylo třeba přistoupit k jejich sejmutí. Keramický obklad fasády tedy nahradil nový keramický na kontaktním zateplovacím systému.

Některé části keramického obkladu, zejména ve vnitřních dvorech, ale zůstaly zachovány a podařilo se je restaurátorsky opravit. Sklobetonové střechy nad hlavní vstupní halou a nad oběma bočními halami prošly důkladným vyčištěním, betonové části byly reprofilovány a zakryty novu konstrukcí s tepelně izolačním zasklením, které převzalo hydroizolační a tepelně izolační funkci zastřešení při zachování jeho průsvitnosti.

Během rekonstrukce bylo na některých střechách nutné změnit systém odvodnění kvůli zvýšenému riziku zatékání. Vyměnila se většina oken budovy, standardní zdvojená okna od 1. do 6. NP a také pásová ocelová okna ve 2. a 7. NP byla nahrazena kopiemi. Schodišťové stěny západní části fasády (schodiště polikliniky) byly repasovány.

Mimořádná péče o historické prvky

Stavitelé museli během realizace věnovat zvýšenou pozornost historickým prvkům objektu, které nebyly určeny k výměně či vybourání. Řadu z nich bylo nutné demontovat, uložit a ochránit na bezpečném místě na stavbě nebo mimo ni. Konstrukce, které nebylo možné demontovat, bylo nutné ochránit přímo na místě – obalit geotextilí a zabednit.

Všichni pracovníci stavby byli informováni o hodnotě zmíněných prvků a mohli tak zohlednit provoz kolem nich, aby nedocházelo ke ztrátám z neznalosti. Demontáže a opětovné montáže se prováděly ve spolupráci s restaurátory.

Páternoster a parkovací zakladač

Součástí objektu bude i v dnešní době populární ikonický výtah páternoster, v budově se nacházejí hned dva (první výtah tohoto typu byl zprovozněn v roce 1884 v Londýně). Parkování zajistí automatický systém, tzv. zakladač, který umístí v parkingu 157 vozů.

Kvůli tomuto systému bylo potřeba změnit nosnou konstrukci budovy a zesílit základy prostřednictvím mikropilotů. Tento typ parkování, kdy vozy „ukládá“ elektrický automat, prostorově uspoří přibližně 40 procent plochy a nejen to. Šetří provozní náklady i ovzduší – není zde třeba osvětlení ani vzduchotechnika a auta mají během procesu vypnutý motor.

Projekt je téměř hotov, dokončují se finální vnitřní i vnější povrchy, odstraňují se nedodělky a připravují se zkoušky TZB rozvodů. Objekt pražských Elektrických podniků, perla českého funkcionalismu, již brzy ožije čilým ruchem, který jí budoucí provoz reklamních agentur zcela jistě zajistí.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*