Technologie, Zajímavé stavby

Haly s výhledem dovnitř i ven

Při tvorbě konceptu Technologického dvora se autoři návrhu rozhodli, že vytvoří kvalitní veřejný prostor. Mezi halami vzniklo malé nádvoří se stromořadím, jejich obvodový plášť byl realizován z PUR panelů a panelů z mléčného polykarbonátu. Polykarbonátová fasáda částečně odhaluje dění uvnitř a vytváří tak proměnlivou scenérii, která vynikne zejména v zimních měsících, kdy se brzy stmívá.

Technologický dvůr České Budějovice tvoří skladové haly, showroom pro předvedení výrobků a místo, kam dodavatelé technologií mohou vzít zákazníky. Pod jednou střechou projednají vše potřebné.

„Od začátku jsme kladli největší důraz na vytvoření veřejného prostoru – semknutím všech tří hal a jejich mírným pootočením vzniklo malé nádvoří, které umožňuje návštěvníkům nerušený průchod do každé z nich. Do prostoru jsme umístili rozsáhlou vodní plochu, stromořadí, lavičky a umělecké dílo. To vše jsou prvky, které by ve skladovém areálu málokdo čekal, a které ho zpřístupňují veřejnosti,“ uvádí Miroslav a Jana Stachovi z ateliéru boq architekti.

Základní údaje o stavbě
  • Autoři: boq architekti – Miroslav Stach, Jana Stachová; spoluautoři Petra Novotná Landscape architect – spolupráce při řešení parteru; Lukáš Rais – umělecké dílo
  • Technický dozor investora: Zdeněk Pavelec
  • TZB: Štrob & spol. s.r.o.
  • Realizace: Strabag a.s.

Provozní řešení

Každá hala má administrativní a skladovou část. Veřejnost vstupuje do administrativní části z již zmiňovaného trychtýřovitého nádvoří. V přízemí se ve dvou ze tří hal realizuje showroom, v patře kanceláře zaměstnanců. Tyto prostory propojuje galerie, jsou otevřené přes dvě podlaží. Skladová část byla navržena účelně dle potřeb každé haly, zboží se zaváží ze zadní části, kudy vede obslužná komunikace. Nedochází tak ke kolizi zásobování se zákazníky.

V interiéru autoři kladli důraz na množství denního světla. Administrativní části dominuje velkorysý světlík, který propouští světlo do nitra budovy, použili také prosklené příčky do jednotlivých kanceláří. Barevnost zvolili ve světlých, neutrálních tónech, na podlaze je cementová stěrka.

Konstrukce a materiály

Skladové haly o půdorysných rozměrech 16 x 37 m mají železobetonovou konstrukci. Na části půdorysu mezi osami byl realizován strop administrativního vestavku. Po vnějším obvodu jsou železobetonové sendvičové základové panely o tloušťce 320 mm uložené do maltového lože na horní hrany kalichů.

Základové nosníky se ke sloupům kotvily pomocí zabudovaných kotevních desek. Svislé nosné konstrukce tvoří prefabrikované železobetonové sloupy profilu 400/400 mm, které se kotvily do kalichů hlavic pilot. Sloupy mají ve zhlaví opatřeny otvory pro osazení trnů průvlaků a vazníků. Ve štítech se na zhlaví sloupů ukládaly štítové nosníky. Vodorovné konstrukce střechy haly tvoří prefabrikované vazníky ve tvaru písmene T, ukládané na zhlaví sloupů jako prosté nosníky.

Ve štítových stranách konstrukci ztužují železobetonové obvodové nosníky obdélníkového průřezu 160/400 mm osazené na zhlaví sloupů, v podélném směru ztužidla 160/400 mm, zalícovaná s vnějším lícem haly. Sloupy byly opatřeny trny, na které jsou ztužidla a štítové nosníky navlečeny.

Fasády

Architektonickým záměrem bylo vytvořit tři jednoduché čisté bílé kvádry. Proto byl jejich obvodový plášť realizován z PUR panelů a panelů z mléčného polykarbonátu. Oba dva druhy fasádních panelů jsou osazeny na sekundární nosnou ocelovou konstrukci, která je vetknuta mezi betonovou prefabrikovanou nosnou konstrukci jednotlivých objektů.

Konstrukční řešení fasád se v jednotlivých částech hal liší. V administrativní části vnější vrstvu PUR panelů doplňuje z vnitřní části sádrokartonová konstrukce a tepelná izolace z minerální vaty. Ve skladové části je fasáda bez zateplení. Na PUR panely navazuje fasáda z polykarbonátu. Částečně odhaluje dění uvnitř skladových prostor. Vše je doplněno ocelovými prvky a velkoformátovými hliníkovými okny v barvě antracitu.

Hovoříme s Miroslavem a Janou Stachovými z ateliéru boq architekti

  •  Rozhodli jste se pro ojedinělé řešení fasád – co vás k tomu vedlo?

Celým konceptem areálu je spojení člověka s domovními technologiemi, odtud Technologický dvůr. Když jsme uvažovali o tom, jak by se měl koncept projevit ve vzhledu budov, považovali jsme za důležité nechat nahlédnout „za oponu“, kde bude lehce patrné dění uvnitř budovy, kde vynikne proměnlivost a neustálý pohyb zboží. Záměrem bylo vytvoření dialogu mezi vnitřním a vnějším prostředím. Chtěli jsme se tak vyvarovat běžnému halovému řešení, kde nikdo nemá ponětí o tom, co se uvnitř budovy odehrává.

  • Polykarbonátové opláštění jste na halách použili ve velkých plochách. S čím jste se museli vypořádat ve vašem projektu?

Zásadním faktorem bylo určitě řešení požárně nebezpečného prostoru. Polykarbonátová fasáda je požárně otevřená plocha, proto bylo třeba její rozmístění pečlivě promyslet tak, aby požárně nebezpečný prostor nezasahoval mimo pozemek a zároveň aby bylo možné vést účinný zásah požárních jednotek.

Oproti tomu PUR panely jsou realizovány jako požárně uzavřené plochy, což ovlivnilo jejich použití zejména tam, kde jsou objekty přimknuty blízko k sobě. Museli jsme také rozptýlit určité obavy budoucích nájemců, a to zejména z hlediska slunečního, respektive UV záření a bezpečnosti.

Polykarbonátové panely jsou UV nepropustné, obava z možné degradace skladovaných materiálů tedy nebyla na místě. To samé se týká jejich mechanické odolnosti, například proti průrazu. Ta je u polykarbonátových panelů několikanásobně větší než u PUR panelů, ačkoli se tak na první pohled nemusí zdát.

  • Tento typ pláště je působivý, ale pro vnitřní klima v halách možná nevytváří ideální podmínky. Není tam v létě horko a v zimě naopak příliš chladno?

Tento typ pláště může mít tyto nevýhody, ovšem vlastní skladové prostory nebyly uvažované jako vytápěné. Jsou pouze mírně temperovány – podmínky na jejich vnitřní klima nebyly nijak přísné. V místech s kancelářským provozem slouží polykarbonát pouze jako lehký obvodový plášť. Izolační vlastnosti zde plní sádrokartonové stěny s minerální vatou.

Autoři projektu semknutím hal a jejich mírným pootočením vytvořili malé nádvoří se stromořadím
  • Na fasádách jsou kromě toho rozměrná okna v hliníkových konstrukcích. Bylo třeba u nich řešit tepelné mosty?

V principu se jedná o běžné velkoformátové prosklení s dvojsklem. Tomu odpovídá jeho konstrukční řešení včetně řešení tepelných mostů. Obecně se dá říci, že velké prosklené plochy mají větší ztráty v zimě a zisky v létě. Technické řešení budovy je samozřejmě navrženo tak, abychom po celý rok zajistili příjemné klima.

Budovy se nacházejí v těsné blízkosti řeky Vltavy, naším záměrem bylo, aby z toho zaměstnanci mohli také profitovat. Zjednodušeně řečeno – za ten výhled na Vltavu to stálo!

  • Na náměstí mezi halami jste vytvořili poměrně velkou vodní plochu. Proč?

Je důležitou součástí konceptu, její začlenění bylo přirozené. Technologický dvůr se zaměřuje na prezentaci a prodej sanity a topení, tedy techniky, kde voda hraje elementární roli. Vodní plocha se táhne podél celého objektu A, návštěvníci showroomu ji musejí překonat po kamenném můstku z jednoho kusu pemrlované žuly.

  • Technologický dvůr už je v provozu – jak se osvědčilo řešení veřejného prostoru?

Podle zpětné vazby, kterou máme k dispozici, se osvědčilo velmi dobře. Součástí návrhu bylo i umístění uměleckého prvku Rossete od Lukáše Raise. Máme radost z toho, že ho investor zapojil do iniciativy „Umění ve městě“, a tím k sobě zve i kolemjdoucí, kteří sem mohou z centra města dorazit po cyklostezce.

Je to pro nás důkazem, že umění a veřejný prostor je důležitou součástí celého areálu. A že díky tomuto spojení může být místo atraktivní i pro návštěvníky, kteří nejsou primárními zákazníky Technologického dvora. 

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*