Zajímavé stavby

Kanceláře doplnily terasy pro odpočinek

Administrativní budova Visionary stojí v exponované nárožní pozici ulic Argentinská a Plynární. Stala se tak symbolickou branou do rozsáhlého transformačního území brownfieldu bývalého nádraží Praha–Bubny.

V minulosti byly na rozvojové území Praha–Bubny zpracovány urbanistické studie, které potvrdily obrys bloku vymezeného ulicemi Argentinská, Plynární, Železničářů a Poupětova. V současnosti je dokončena první etapa – budovu Visionary tvoří dvě hmoty propojené středovým šestipatrovým krčkem. V místě druhé etapy výstavby, která strukturu uzavře do kompaktního městského bloku, je navržena parková úprava.

Objekt má jednoduchý kubický objem s akcentovaným nárožím. Díky půdorysnému konceptu ve tvaru písmene H vytváří v parteru pobytovou krajinu s přesahem do veřejného prostoru. V každém patře jsou terasy s jednotným konceptem zeleně, který graduje směrem do Plynární ulice, kde je fasáda perforovaná sestavou exteriérových lávek propojující obě části budovy.

Vznikla tak vertikální krajina odrážející život uvnitř budovy. Funkční náplň objektu je administrativní, doplněná v parteru o obchody, restauraci a mateřskou školku. Vstupní recepce byla řešena jako prostor otevřený přes dvě podlaží, propojený točitým schodištěm s výraznou spirálovou geometrií ze železobetonu.

Recepce a společné prostory domu sjednocuje podlaha z bílého litého terazza. Hlavní schodiště v každé věži je součástí výtahové lobby a díky širokému zrcadlu vytváří reprezentativní prostor přes všechna podlaží.

Základní údaje o stavbě
  • Místo: Praha 7, Holešovice, ulice Argentinská a Plynární
  • Investor: Skanska Delta Project Company, a.s.
  • Odpovědný architekt: Jakub Cigler architekti – doc. Ing. arch. Jakub Cigler
  • Hlavní inženýr projektu: Ing. Tomáš Bíma, Ing. Marie Mrázová
  • Architekt projektu: Mg. A. Jan Hofman
  • Tým: Ing. Ondřej Hec, Ing. arch. Ilia Charushin, Ing. arch. Kamil Plavec, Ing. Pavel Prchal, Ing. arch. Josef Skála, Ing. Petr Šusta, Ing. Martin Vítek, Ing. arch. Bohuslav Šenkýř
  • Celková podlažní plocha: 24 900 m2
  • Generální dodavatel: Skanska a.s.
  • Administrativní budova Visionary byla nominována na titul Stavba roku 2018.

Architektonické a provozní řešení

Vstupní předprostor tvoří severní nádvoří s cortenovými květníky se stromy a okrasnými travinami. Jižní nádvoří je více pobytové, pražskou mozaiku doplňují pochozí dřevěné paluby, které slouží také pro sezení. Navíc je tu umístěn vodní prvek, kdy voda tryská přímo z dlažby a zase v ní mizí.

Fasády do ulice Plynární doplňuje zavěšená ocelová konstrukce pochozích teras, která propojila obě hmoty do kompaktního celku. Tato stěna je navržena jen do úrovně 6. NP. Zároveň je na východním objektu ustoupené poslední podlaží, takže dochází k výškové diferenci objemů a ke zvýraznění nárožní hmoty do křižovatky. 

Pro vytvoření vizuální celistvosti a dojmu plného objemu byly na stěně aplikovány stejné prvky jako na okolních fasádách – průběžné horizontální římsy a skleněné vertikální lamely. Fasády tvoří lehký obvodový plášť skládaný z modulů, jejich členění reaguje na světové strany stejně jako skleněné vertikální lamely.

Dlouhé hmoty fasád do ulic Argentinská a Železničářů člení zapuštěné terasy. Vznikly tak venkovní pobytové plochy doplněné o vzrostlou zeleň, která se uplatňuje i z dálkových uličních pohledů. Střechy byly řešeny jako relaxační zóny; na střeše západní věže je po obvodu umístěna běžecká dráha.

Budova má sedm nadzemních podlaží a jedno ustoupené technické podlaží. Lze ji členit na věže A1 a A2, které propojuje krček o šesti podlažích, do ulice Plynární pak pětipatrové ocelové přemostění. Díky tomu vznikly další odpočinkové a komunikační plochy doplněné o květníky se stromy. Na střeše se nacházejí vyhlídkové terasy, unikátní běžecká dráha, zázemí pro užívání teras a plochy pro technologie.

Tři podzemní podlaží slouží jako podzemní parkoviště, zároveň tu jsou technické zázemí a sklady. Prostory v přízemí fungují provozně nezávisle na ostatních nadzemních podlažích, 2. – 7. NP se využívají jako velkoprostorové halové kanceláře. Jejich světlá výška je 2,8 m, konstrukční 3,45 m.

Krček propojuje objekty A1 a A2 na úrovni 1. – 6. NP. V přízemí je tu umístěno vstupní lobby, ve 2. NP je společný prostor propojený s 1. NP monolitickým točitým schodištěm. Od 3. NP se využívá jako velkoprostorová halová kancelář.

Konstrukce

Skelet budovy je monolitický železobetonový, stropní desky jsou také z monolitické železobetonové konstrukce, u sloupů zesílené hlavicemi a lokálně zesílené v místech uložení na stěny jader.

Přemostění ocelovou lávkou osové šířky 3,0 m bylo navrženo jako svařovaná konstrukce, která je rozdělena na dva dilatační celky. Každý z nich vynáší dvojice příhradových vazníků ve stěnách. Vazníky mají pásy z profilů HEA, podlahy jsou z nosníků IPE a HEA, ty pak vynášejí podlahové plechy tl. 4 mm.

Životní prostředí a inovace

Prvky a technologie, které přispívají k udržitelnému rozvoji, podpoří certifikace LEED Platinum a WELL. Ta monitoruje prvky, jež mají vliv na zdraví a duševní pohodu člověka skrze kvalitu ovzduší, vody a přístup ke zdroji světla.

Projektový tým řešil otázku, jak nejlépe naložit, respektive kam nejekologičtěji uložit 18 000 m3 vybagrované navážky, která se skládala ze směsi popela a nespáleného uhlí. Vzhledem k poloze se povedlo zajistit odvoz po kolejích do Mydlovar v jižních Čechách, kde je řízená skládka.

Na tomto projektu se realizovala prefabrikace TZB. Spočívala v přípravě páteřních potrubí vzduchotechniky, chlazení a sprinklerů do tzv. košů, které se na stavbu přivezly a montovaly do již připravených závěsných konstrukcí pod strop na monolitickou desku.

Pro uživatele Visionary je připraven také chytrý systém parkování a mobilní aplikace, která spojuje všechny služby v budově i okolí. K dispozici bude elektrické auto a samoobslužná prádelna a sušárna.

Zázemí pro společné obědy i pracovní schůzky s klienty poskytne restaurace s kavárnou, součástí budovy bude lékárna a lékařská klinika. V současné době se jedná o projekt s největším využitím potenciálu BIM technologie v rámci společnosti Skanska a.s.

Kromě standardních oblastí, jako je kontrola kolizí, pracovní a marketingové vizualizace, generované výkazy výměr z modelu, koordinace na stavbě včetně jeřábů a zařízení staveniště, se v systému BIM aplikovalo napojení modelu na harmonogram a analýzy osvětlení a tepelných prostupů pro certifikaci LEED.

Samostatnou kapitolou bylo jeho nasazení na správu vad a nedodělků, sledování kvality, BOZP a přímé propojení a aktualizace modelu do mobilních zařízení techniků na stavbě. Systém se využívá také pro správu všech konstrukcí a komponent na stavbě. Poslední fází je datové propojení modelu s CAFM softwarem a tím vytvoření databáze pro provozní fázi objektu.

Zasněná budova, která provokuje

Holešovice jsou čtvrť rozdělená pásem železnice na dvě nestejnorodé části. Horní Holešovice, to jsou bloky rozvíjené kolem klasického trojzubce, tady sbíhajícího z Letné. Dolní Holešovice, za tratí, jsou také čtvrtí téměř luxusních (měřítkem) bulvárů. A pak je tu část, která bývala průmyslová, skladová, dopravní a která působí na mnoha místech dodnes jako periferie uprostřed města. Prázdné bloky, nesouvislé řady domů…

Zvolna se i tato část začíná probouzet do svého městského charakteru. Výrazně k tomu pomohla nová budova, která dostala možná až příliš jasné jméno – Visionary, čili snílek. V tomto případě snílek o tom, jak tady bude krásná a plnohodnotná, zajímavá čtvrť. Sama začala velmi dobře.

Tedy – ona vypadá na první pohled podivně. Je to uzavřený blok, nebo není? Má to celou fasádu, nebo ne? Provokuje už od pohledu ke vstupu. Ten je zasunut dostatečně hluboko, aby od chodníku vzniklo nástupní nádvoří, do něhož se obracejí obchody, až v hloubce je vstupní hala, světlá, lehká, z níž je ovšem vidět, že tahle střední část ani není moc hluboká, za ní se otvírá zahrada, atrium, hřiště, nazvěme to, jak chceme.

Ale než sem dojdeme, tak na začátku nádvoří se nám nad hlavou klene cosi, co vzbuzuje neklid – je to hotové? Co to je? Mosty, které způsobně přecházejí z jednoho křídla budovy do druhého, jsou ovšem otevřené, plné zeleně, a jeden z nich se cestou zastavil a usoudil, že delší už být nemusí – toho využily stromy, které se do vzniklé mezery nastěhovaly a vyplnily ji na celou výšku.

Ten dům je do ulice dokonale zelený, když není místo pro stromy na chodníku, tak je vysází nad ním. (A prostory na mostech jsou přístupné, mohou sloužit jako kuřárny, ale samy dávají dost najevo, že to nemají moc rády.) Tak dobrá, pojďme se podívat blíž.

Nová budova se posadila na místo bloku podél Plynární ulice, do místa, které kdysi patřilo dráze a podle toho také vypadalo. (Blízkost dráhy využila nápaditě při čištění místa, ale to je jiný příběh.) Blok určil její tvar, ovšem jen rámcově. Tak, jako ji ani nenapadlo vytvořit do ulice souvislou fasádu, tak ji ani nenapadlo, aby plochu bloku uzavřela a vyplnila celou, ba ani se nesnažila určit nějaký přesný pravoúhlý tvar.

Z východu a západu ho tedy opsala přesně, ale z jihu ho nechala otevřený a otevřený je částečně i k severu. V půdorysu je to jakési „kubistické“ písmeno H, jehož nožky se dovnitř rozšiřují a také trochu zalamují, na koncích také trochu uhýbají.

Díky tomu vznikly příjemné parterové prostory, které mají jakoby přirozeně rostlé tvary, neobtěžují nějakou přesnou geometrií (byť ji v sobě mají), nabízejí obchodní prostory s možností koukat do výloh, na druhé straně, té, jež je obrácena k jihu a do zatím volného a dost neurčitého místa, je rozvinuta snad ještě příjemnější odpočinková zahrada.

Na zahradu navazuje jev v Praze zatím nevídaný – veřejné (byť oplocené) hřiště na míčové sporty, k němu přiléhá dětské hřiště a taky ping pongové stoly a další místa. Nabídnuta jsou nejen těm, kdo v budově pracují, ale všem, kdo se tu chtějí zastavit. Možná už jen díky tomu stojí budova za pozornost.

Tak ji pojďme obejít. Její fasáda na první pohled nemusí zaujmout. Prostě další stavba, která má ustupující přízemí (v němž jsou obchody, restaurace, ale také mateřská škola), v dalších patrech má plně prosklený plášť s pevným rastrem parapetů a meziokenních sloupků, neobvyklé jsou skleněné kolmo posazené lamely…

Ovšem zajímavě jsou tu rozloženy lodžie a balkony, vlastně jakoby jen náhodně, a přitom na logických místech – na konci křídel se obracejí do ulice, jsou prolomené do nároží, ovšem jen ve dvou podlažích, v bocích se přes čtyři úrovně kombinují balkony a lodžie, poslední patro na dalším nároží najednou ustupuje…

Z ulice není vidět do úrovně střechy, která není už určena veřejnosti, jen těm, kdo v budově pracují. Nabízí běžecký ovál ve dvou tratích; jakoby si tu vzala k srdci Le Corbusierovu poučku, že to, co budova dole vezme zeleni a terénu, mu má v maximální míře nahoře vrátit. (Ale také už v předstihu nachystala prostor proto, aby se nikdo nemohl vymlouvat, že jen celý den sedí a na sportoviště má daleko.

Tady si tam vyjede výtahem – a pak se samozřejmě může osprchovat a vrátit k počítači u svého pracovního stolu. Může to být víc osvěžující než nepočítané šálky kávy vsedě.) Je to sice na první pohled „jen“ další kancelářská budova se všemi znaky současných nájemních budov tohoto typu. Ale má v sobě mnohé navíc a tak je její jméno trochu výzvou – ona o nové podobě Holešovic nejen sní, ona jí nabízí vstupní impuls.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*