Tip redakce, Zajímavé stavby

Kdysi kovárna, nyní kavárna v Čeladné

V Čeladné došlo k unikátní konverzi historické kovárny na kavárnu. Kavárna propojená s ateliérem architektů tvoří unikátní místo, podporující kreativní myšlení návštěvníka. Projekt interiéru kavárny je pravdivý, materiálově jasný a jednoduchý, cílem bylo vytvořit místo, kde hostům bude dobře.

Počátky obce Čeladná sahají nejméně do 15. století. První písemná zmínka o Čeladné pochází až ze samého konce 16. století, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství z roku 1581. Až do počátku 18. století žili v obci především zemědělci. Po třicetileté válce vznikají na území obce první hamry, které však kvůli velké spotřebě dřeva z okolních lesů a zákazu těžby přerušily provoz. Ten byl obnoven v souvislosti s hospodářským rozvojem území na konci 18. století, kdy byla vybudována i vysoká pec, ve které se zpracovávala ruda z Čeladné a Kunčic.

V první polovině 19. století k ní přibyla i slévárna a kupolová pec. Postupně přibývaly další průmyslové provozy jako tkalcovna, přádelna vlny a výroba sirek. Na hranici mezi Čeladnou a Kunčicemi pod Ondřejníkem postavil v roce 1899 podnikatel Dočkal jednopatrový hotel s prostým názvem Skalka.

Současně s hotelem vyrostla budova koupelny a mezi těmito budovami vznikla parková zahrada. Roku 1902 koupil usedlost i s hotelem MUDr. Jan May, který se rozhodl, že na tomto místě zřídí lázně a sanatorium pro ostravské horníky. Historickou zajímavostí je skutečnost, že první autobusovou linkou v českých zemích byla autobusová linka z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Dva roky práce
K zahájení konverze došlo v roce 2017 a stavba byla dokončena v roce 2019.
Investor: Ing. arch. Romana Mališ Bílková,
Projekt: RMBA Architekti s.r.o.,
Dodavatel: Tornio s.r.o.

Nová éra

Nová éra Čeladné se datuje rokem 2000, kdy bylo v obci otevřeno největší golfové hřiště v ČR a začala výstavba nového centra obce. Od té doby zažívá Čeladná bouřlivý rozvoj a stala se vyhledávaným místem pro bydlení i rekreaci. Na počátku 21. století prošla většina zdejších ubytovacích zařízení výraznou modernizací a zároveň začaly vyrůstat nové hotely a penziony. V současné době v obci s nejnižším místem v nadmořské výšce 385 m a nejvyšším 1276 m žije přibližně 2800 obyvatel.

Architekt je i investor

Pokud je architekt zároveň investorem, pohled na interiér dostane další rozměr. Původní část je jak v exteriéru, tak interiéru tvořena cihlami. Staré cihly diktují základní výraz interiéru a spolu s kovovými prvky vytvářejí industriální nádech stavby. Prostor je otevřen přes dvě podlaží do krovu a tato třetí dimenze výšky je zdůrazňována dalšími prvky – vysokou prosklenou stěnou u vstupu, a dominantním zrcadlem v protilehlém štítu budovy. Použité materiály jsou jednoduché, minimalistické, cihla, beton, kov, smrkové dřevo z původního krovu a smrková překližka.

Stoly jsou originály – masivní dřevěné desky a kovové podnože s nastavitelnou výškou (jednoduše jde udělat z nízkých stolů stoly barové a úplně tak změnit atmosféru kavárny) a jsou doplněny mixem židlí – materiály, tvary i barvy rozbíjí jednotvárnost a dávají hostu možnost si vybrat. Sezení u dlouhého stolu a jeho sociální aspekt sbližování je faktor stejně důležitý jako výraz interiéru. Toalety v minimalistickém duchu, betonová stěrka, kovové police pod umyvadly, kruhové tvary zařizovacích předmětů i zrcadel.

Také si přečtěte: Konverze pivovaru a obnova hradu Rychmburk

Cihla hraje prim

Sto let stará cihlová budova kovárny, zrekonstruovaná na kavárnu, byla dostavěna o nové moderní křídlo o 100 m2. Interiér spojuje současnost s historií. Nové křídlo je umístěno kolmo na starou část, výrazně dlouhý objekt je orientován na přilehlou louku prosklenou stěnou spojenou s exteriérem. Propojení původního prostoru s novou částí je kovovým portálem, do něhož je zasazena krbová vložka (oheň, živel, který ke kovárně patří).

Projekt si zakládá na průhledech do exteriéru, přírody a okolních hor. Hlavní plochy interiéru jsou tvořeny přímo konstrukčními prvky – podlaha je leštěná betonová stěrka, strop smrkovými trámy s bedněním ze smrkové překližky a tepelnou izolací umístěnou nad krovem. Oddělení ateliéru architektů od kavárny je pomocí ocelové regálové stěny z armovací výztuže s oboustrannými úložnými boxy z ocelového plechu a smrkové překližky.

Rád jim dělám reklamu
Ing. Svatopluk Zídek, Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI:

Příkladům konverze drobných industriálních objektů se v našem seriálu Industriální stopy rádi věnujeme, a tím výsledkům práce zanícených investorů i realizátorů rádi děláme reklamu. Z dosavadních příkladů si dovoluji připomenout konverzi Špýcharu ve Skrýchově na galerii a restauraci (12/2014), větrných mlýnů v Jalubí a Spálově (04/2015), strážního domku (vechtrovna) v Rakousích na restauraci + byt (11/2017), konverzi trafostanice na návsi v Deblově na obecní kapličku (02/2017), na obecní kapličku byla rovněž konvertována veřejná váha na návsi v Těšeticích (dnes část Bochova – 08/2018), konverzi opuštěné zastávky na zrušené trati Ostrov nad Ohří (Schlackenwerth) – Jáchymov (dnes cyklistická stezka) na malé železniční muzeum zrušené trati a prostor pro základní turistické a cyklistické zázemí (12/2018), konverzi opuštěné historické sušárny chmele ve městě Dudá na multifunkční městské kulturní zařízení (12/2019) a vestavbu minipivovaru do historického objektu pivovaru v Chříči s dobudováním prostor pro kulturní společenské a vzdělávací centrum (01–02/2020).

Uvedl jsem zde jen několik příkladů záchrany nejvíce ohrožených objektů drobných technických památek, velice důležitých pro historickou paměť místa.

Ondřej Eliáš, RMBA Architekti s.r.o.
Ing. Svatopluk Zídek, ČKAIT & ČSSI

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*