Zajímavé stavby

Když šlechtičny vařily pivo

Chříčský pivovar vznikl jako pivovar panský, byl tedy zřízen a provozován místní vrchností. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1567. Během následujících dvě stě let panství často měnilo majitele. V roce 1764 získal panství Ústav šlechtičen u sv. Andělů v Praze, který jej držel ve svém vlastnictví až do roku 1906. V roce 1904 zde začala v nájmu působit rodina Konopáskových, která ho v roce 1913 odkoupila a následně provozovala až do roku 1943. Během svého působení jej rozsáhle zmodernizovala a vybavila technologiemi, mimo jiné zde byla instalována nová dvounádobová varna s přímým otopem o objemu 36 hektolitrů. Mezi dvěma světovými válkami měl pivovar výstav okolo 1000 hektolitrů a zásoboval hospody v nejbližším okolí.

V roce 1943 pivovar uzavřely okupační orgány z důvodu přerušení dodávek obilí, které namísto do pivovaru proudily na frontu. Nástup komunistů v roce 1948 znamenal konec nadějí na poválečnou obnovu pivovaru. Budovy začalo užívat zdejší JZD, které zde umístilo sýpky a sklady.

Téměř nová technologie instalovaná ve 30. letech šla rovnou do šrotu, nedochovalo se téměř nic. Předválečný vzhled a způsob fungování pivovaru můžeme dovozovat pouze z pár dochovaných technologických plánů.

Po celé komunistické období budova celkově chátrala, před plánovanou asanací jej odvrátila sametová revoluce v roce 1989 a následné vrácení objektu původním majitelům, rodině Konopáskových. Objekt ale byl ve velmi špatném stavu a v silách rodiny nebylo jej ani udržovat, a tak se ho v roce 2009 rozhodla prodat.

Dvě úrovně

Areál je rozdělen na dvě úrovně, na horní terase se nachází budova samotného pivovaru, bývalé hospodářské budovy (dnes etablované na součást pivovarského provozu), obytný objekt a stodola. V dolní části areálu je zahrada, ovocný sad, zahradní kaple a škola. Barokní objekt pivovaru stojí na původních základech, pravděpodobně zděných z lomového kamene. Veškeré svislé nosné konstrukce jsou smíšené převážně z lomového kamene.

Tloušťka obvodového zdiva je proměnlivá zhruba od 1,2 m do 0,45 m. Nad částí přízemí je betonová vložková stropní konstrukce, stropní konstrukce nad 2. nadzemním podlažím je dřevěná. Zastřešení tvoří dřevěný sedlový krov vaznicové soustavy s taškovou krytinou na dřevěném laťování.

Střešní krytina je skládaná, ze starých střešních tašek falcovek, pocházejících pravděpodobně z meziválečného období. Do současnosti si někdejší varna a spilka uchovala svoji autentickou podobu spíše v objemu. Ve fasádách, tvaru a výplních otvorů a v interiéru došlo v uplynulých několika desetiletích k novodobým znehodnocujícím zásahům.

A zase vaří

Pivovar ve Chříči představuje ojedinělý projekt obnovy památky a její navrácení původnímu účelu. Po náročné rekonstrukci původní barokní stavby pivovar obnovil svou činnost v roce 2015 a v původních prostorách navázal na tradici zaznamenanou již od roku 1567. Kolem obnovy pivovaru se seskupilo sdružení Propolis, které ve zdejší ruině od samého začátku pořádalo kulturní i společenské akce.

Dlouhodobým cílem bylo obnovit zpustošený objekt a umístit v něm provoz s původní funkcí vaření piva. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit finančně životaschopný projekt, který bude fungovat jako chráněná dílna pro lidi s hendikepem a společenské a kulturní centrum.

Důraz na autentičnost

Architektonický návrh na rekonstrukci vznikl z pera architekta Pavla Prouzy. Cílem projektu bylo v co největší míře obnovit původní dispozice i provoz. Vznikla tak funkční varna, spilka, ležácký sklep, stáčírna, sklad piva, místnost chlazení, sklad obalů, zázemí zaměstnanců (šatna, wC, umývárna), technické zázemí (kotelna, sklad uhlí), provozní zázemí (úklid, zázemí varny), vstupní hala a komunikace (chodby, schodiště).

Ve 3. nadzemním podlaží pak vznikl sklad sladu a místnost pro jeho šrotování. V exteriéru došlo k rehabilitaci dvorních fasád historického objektu do podoby, kterou měly na počátku 20. století. Průzkumem bylo zjištěno, že stávající okenní otvory s rovnými nadpražími vznikly novější přestavbou. Všechny tyto otvory s vertikálními proporcemi měly v minulosti klenutý záklenek, který se v zazdívkách zřetelně dochoval. Tyto novodobé zásahy byly proto odstraněny, aby okna získala svoji původní podobu.

Novodobé okenní otvory byly zazděny. V rámci úprav fasády došlo také k zmenšení otvorů pro vrata a osazení nových dřevěných vrat rámové konstrukce s prkénkovou výplní ve spodní části a prosklením v horní části křídel. Na uliční fasádě byly opraveny rozvalené části obvodové stěny při patě uliční fasády.

Povrch stěn v exteriéru byl opraven dohozením sjednocující vrstvy a přepěnováním líce omítky. Otvory byly nově doplněny o tradiční plasticky zhotovené šambrány. Lícová vrstva byla opatřena vápenným podnátěrem a následně barevně tónovanou finální vápennou fasádní barvou.

Srdcem je varna

Při obnově pivovaru se členové sdružení pokusili zachovat alespoň jeho původní dispozice. Vznikl tak unikátní projekt – srdcem pivovaru je dvounádobová varna s rmutomladinovou pánví o velikosti 11 hektolitrů – celoměděná, vyrobená tradiční pasířskou technikou s přímým dřevním otopem. Pivo kvasí na otevřených spilkách a dozrává v nerezových ležáckých tancích. Nebylo snadné najít někoho, kdo by byl schopen varnu postavit v té podobě, jak fungovala před válkou.

Například na stavbu pece byl osloven odborník ruského původu od Kolína, který se doma na Východě zabýval stavbou palíren. Také výroby replik varných nádob ze třicátých let minulého století se musela ujmout specializovaná firma se zkušenostmi se stavbou malých palíren. Varny se totiž dnes obvykle dělají z nerezu, v restauračních minipivovarech, kde jsou ozdobou interiéru, pak na efekt z nerezu potaženého tenkým měděným plechem.

Chříčská rmutomladinová pánev, kterou zespoda olizují plameny, ale musela být vyrobena z tlusté mědi tradiční pasířskou technikou. Dnes již málo využívaný dřevní otop byl zvolen i kvůli tomu, že vytváří pro zaměstnance s hendikepem pracovní místa navíc.

Původní sladovna, která ztratila svou funkci kvůli modernímu přístupu k získávání sladu (kupování připraveného sladu v pytlích), byla v roce 2011 upravena na výstavní prostory Muzea každodennosti. Zde se návštěvníci mohou seznámit se životem našich babiček či s příběhy místních řemeslníků a jejich životů v minulém století.

Svah na rozhraní dvou úrovní byl dříve zpevněn opěrnou zdí, jejíž pozůstatky jsou zčásti trochu patrné. Bylo rozhodnuto, že součástí obnovy areálu bude i znovuvystavění této zdi, a to tradiční technikou – jde o tzv. gravitační zeď, která je skládaná pouze z kamení, bez použití malty, jílu nebo jiného spojujícího prvku.

Bez nadšenců by to nešlo

Tisíce dobrovolnických dní práce a desítky drobných sponzorů postupně pomohly ke vzniku neobyčejného místa setkávání, práce i zábavy. Pivovar u Berounky tak postupně naplňuje svou vizi stát se lokálním kulturním, společenským a vzdělávacím centrem. Část nákladů na rekonstrukci a vybavení pokryla dotace 5,5 milionu korun z fondů Evropské unie a zbytek úvěr v podobné výši od České spořitelny z programu pro sociální podniky.

Později pivovar získal ještě další evropskou dotaci ve výši 4 milionů korun na rozšíření výroby a nabídky produktů. Na rozjezd pivovaru získalo sdružení Propolis také grant ve výši 315 tisíc korun od Nadace VIA, jež ocenila osm projektů spojujících byznys a dobročinnost. Obnova probíhala za výrazné pomoci mnoha dobrovolníků, kteří na stavbu jezdili z celého světa.

Pivovar byl po komplikované rekonstrukci znovu otevřen v roce 2015. Ročně vyprodukuje přibližně 150 tisíc litrů piva různých typů. Podnik funguje jako chráněná dílna – na pozicích pivovarské chasy dává práci asi pětadvaceti lidem s mentálním i fyzickým hendikepem. Během provozu bylo rozhodnuto nabídnout práci i lidem s tělesným postižením, kteří tam pracují na postech řidič a pomocný pivovarský personál.

Všichni hendikepovaní zaměstnanci dostávají minimální mzdu a pracují většinou na zkrácené úvazky, přičemž ti s vyšší kvalifikací si vydělají víc. Cennějším benefitem je sebeúcta, kterou netradiční pivovarští dělníci dík práci získávají. Práce tady jim dává pocit hrdosti, to je to nejdůležitější. Dostane je z ústavu, kde jsou někteří další klienti těžce postižení. Hodnotu peněz někteří z nich možná neznají, ale číst a psát většina z nich umí.

Pivo prospívá škole

Pivovar inicioval vznik venkovské malotřídní základní školy Pivoňka a finančně ji podporuje. Škola byla umístěna do zrekonstruovaného zemědělského objektu z 19. století, který byl dříve využíván jako sklad či truhlářská dílna. Rekonstrukcí došlo ke vzniku dvou tříd, vstupní haly, šatny, hygienického zázemí a jedné multifunkční místnosti, která slouží jako družina, klubovna či tělocvična.

Původní velká okna industriálního charakteru byla vyměněna za nová stejné velikosti s otvíravými částmi a izolačními skly. Projekt základní školy vypracovala autorka tohoto článku, stejně jako projekty či poradenství týkající se jakýchkoli dalších úprav v celém areálu pivovaru a školy.

Areál, kde se kromě vlastní výroby piva pořádají umělecké, taneční a řemeslné kursy, letní festival nebo tábory pro děti, očekává další rozvoj. Pivovar je katalyzátorem obnovy tradičních svátků jako masopust nebo pouť.

Z výnosů pivovaru se v nedávné době podařilo odkoupit objekt bývalého kulturního domu na chříčské návsi. V současné době vzniká projekt na jeho revitalizaci, v plánu je i rozšíření provozu pivovaru, výrobna cideru, druhý stupeň základní školy Pivoňka a farmářský obchod.

Je třeba smeknout
Opravdu nejvíce je možno oceňovat technickou památku, do které se vrátil život. V případě chříčského pivovaru se do objektu vrátila nejen původní výroba piva, ale i další aktivity. Nápad využit celý areál pivovaru, ale i další připojené objekty pro multifunkční provozy jako chráněné dílny pro spoluobčany s mentálním i fyzickým hendikepem je obdivuhodný. Během provozu bylo tedy rozhodnuto nabídnout práci i lidem s tělesným postižením.

O obnovených a v industriálních objektech zřízených pivovarech jsme již přinesli v časopisu STAVITEL řadu článků. Pivovar Chalupník v Perštejně, o kterém jsme informovali v čísle 08/2014, přivedl život do opuštěné industriální památky, kdysi textilní továrny na prýmky. Žatec v čísle 02/2015 jsme představili jako příklad navrácení života do celého pražského předměstí, kde se převážně nachází chmelařské industriální objekty a kde byl otevřen i pivovar „U orloje“. Pivovar v Kostelci nad Černými Lesy, představený v čísle 05/2015, je ukázkou snahy do historického opuštěného pivovaru vrátit nejen výrobu piva klasickou technologií, ale zřídit zde i pivovarské kulturní středisko s muzeem pivovarnictví.

Obnovený pivovar v Děčíně představil v čísle 06/2015 konverzi objektů historického děčínského pivovaru na polyfunkční centrum, jehož hlavní součástí je obchodní centrum, ale i minipivovar. V pivovaru ve Cvikově, představeném v čísle 01/2016, se z technologického vybavení nezachovalo nic. Představen byl příklad instalace moderní technologie do objektu historického pivovaru se zřízením pivovarské restaurace.

Článek o pivovaru ve Znojmě v čísle 09/2016 seznámil čtenáře s nově otevřeným „Znojemským městským pivovarem“ v prostorách historického znojemského pivovaru Hostan (nachází se zde mimo jiné i národní kulturní památka rotunda sv. Kateřiny). Celý areál v roce 2010 od firmy Heineken, která v pivovaru ukončila výrobu, záslužně odkoupilo město Znojmo.

V pivovaru v Záhlinicích, který byl představen v čísle 06/2017 nejen že byla obnovena výroba piva v bývalých ležáckých sklepích zřízením minipivovaru, ale zejména zde obnovili výrobu sladu klasickou humnovou technologií. V pivovaru Únětice, který byl představen v čísle 03/2017, obnovený v historické architektonické podobě, byla instalována moderní technologie a z pivovaru se stalo společenské centrum vesnice.

V pivovaru Kynšperk nad Ohří, přestaveném v čísle 11/2018, byl dosud otevřen minipivovar, zřízen největší společenský sál ve městě a připravuje se rekonstrukce části objektu na hotel. Článek o Dalešickém pivovaru z čísla 10/2019, představuje zmrtvýchvstání pivovaru známého z Menzelova hrabalovského filmu Postřižiny. Je možno konstatovat, že bez tohoto filmu by dnes již dalešický pivovar, který byl po téměř klinické smrti, neexistoval. Historie obnovy výroby ve všech pivovarech, o kterých jsme psali, je nezaměnitelná. Rozhodně unikátní historii má i tato obnova výroby v pivovaru v Chříči – a tato historie patří k nejpozoruhodnějším.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*