Zajímavé stavby

Konverze pivovaru a obnova hradu Rychmburk

Znovuobjevený pivovar v obci Předhradí bude sloužit jako součást návštěvnického areálu Rychmburk. Obci Předhradí se naskýtá možnost stát se atraktivním turistickým cílem a centrem kulturního dění v Pardubickém kraji.

Pivovar leží v historickém jádru obce po boku hradu Rychmburk, jehož nejstarší části pocházejí z gotiky. Vedení Pardubického kraje si zpřístupnění hradu Rychmburk stanovilo jako jeden ze svých dlouhodobých strategických cílů a první krok v tomto procesu sehrála Fakulta architektury ČVUT.

Měla jsem možnost společně se spolužačkou Ing. arch. Barborou Cahovou na podzim roku 2018 zpracovávat studii na revitalizaci areálu hradu Rychmburk a pivovaru v jeho předhradí v rámci diplomové práce pod vedením prof. Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy, který je na Fakultě architektury ČVUT vedoucím Ústavu památkové péče.

V současnosti je hrad Rychmburk využíván jako Domov pro osoby s chronickým duševním onemocněním, avšak dle evropského trendu probíhá dislokace klientů do bytů v centru měst, kde jsou vedeni k větší samostatnosti, a sám ředitel domova pan Mgr. Jakub Vávra říká, že tento přesun přináší dobré výsledky.

Rychmburk v roce 1787

Zapomenutý klenot

Hrad Rychmburk je zapomenutý klenot, který se tyčí na ostrohu nad údolím řeky Krounky jako významná dominanta obce, která je součástí Městské památkové zóny Předhradí. Název obce Předhradí může i méně zkušenému etymologovi napovědět, že obec vytváří opravdové předhradí tomuto panskému sídlu. V bezprostřední blízkosti hradu pak nalezneme pivovar.

Ten však po skončení provozu na začátku 20. století nikomu nepřišel vhod a tak se po dlouhá desetiletí využíval pouze jako skladiště. Nyní nás na první pohled zarmoutí jeho kritický stav. Ten byl způsoben vlivem dlouhodobé neexistující údržby, navzdory tomu, že je nemovitou kulturní památkou a jeho údržba připadá soukromému majiteli jako povinnost.

Při osobní návštěvě s Ústavem památkové péče FA ČVUT v obci Předhradí nám však bylo jasné, že pro využití plného potenciálu této atraktivní lokality bude nezbytné do řešení návštěvního areálu zahrnout i pivovar, který se nachází před hradním příkopem a urbanisticky jej lze vnímat jako první nádvoří hradu. Navrhovali jsme vedení Pardubického kraje, aby získal pivovar do svého vlastnictví a mohl jej tak do projektu obnovy zahrnout společně s hradem.

Na cestě z Chrudimi do Poličky byl založen hrad Rychmburk v průběhu 13. či 14. století. Zprvu šlo o hrad s obrannou funkcí, který skrýval uvnitř hradeb i hospodářské budovy. V roce 1584 byl zbudován rozlehlý panský dvůr. V roce 1752 byl postaven v Předhradí jednoduchý kostel a barokní lidové domy. Hrad si do dnešní doby uchoval převážně prvky pozdní gotiky.

Na jihovýchodní straně nádvoří stojí válcová hláska, která byla v době renesance opatřena sgrafitovými psaníčky. Atmosféru raně gotického hradu mají suterénní prostory v jihovýchodním křídle hradu, který je zaklenut čtyřmi křížovými kamennými poli, jež jsou vyztužena diagonálními pětibokými žebry. V prvním patře severozápadního křídla se nacházejí vzácné portály z nejpozdnější gotiky (s přetínanou profilací, pravoúhlý a záclonový) s ojedinělými náznaky renesančních prvků.

Typologie provozu

Pro porozumění dispozici původního pivovaru a možnosti navržení nového využití bylo nezbytné nejprve nastudovat typologii provozu a nalézt její znaky na této konkrétní budově. Nároží sladovny z období rané renesance tvoří vstupní bránu do pomyslného prvního nádvoří hradu.

Zajímavým prvkem je gotizující, přetínavý, mělce profilovaný portál s nápisem připomínajícím Jindřicha z Valdštejna, pána na hradě z let 1500–1537. V klasicismu vznikla dvoulodní síň zaklenutá plackovými klenbami, ve které se nechávalo naklíčit zrno ječmene. K namáčení sloužily takzvané náduvníky, což byly nádrže s vodou.

Patrová kamenná budova měla na severovýchodním průčelí malá oválná a obdélníková okna, jejichž funkcí bylo větrat a přisvětlovat prostor, kde se skladovalo obilí. Na tuto sladovnu navazuje kolmo severozápadní křídlo pivovaru, jehož klenuté prostory se rovněž využívaly jako sladové humno. V tomto křídle můžeme také nalézt dodnes zachovaný náduvník. Obilí se skladovalo na půdě těchto dvou objektů. Z architektonického hlediska nejatraktivnějším objektem je věž hvozdu, který se nachází v průčelí pivovarského dvora.

Hvozd byl také dalším krokem v průběhu přípravy oblíbeného nápoje – sloužil k sušení naklíčeného obilí. Hvozd se sladovnou propojuje dvoupatrová budova, ve které se nachází obytná světnice, snad pro správce. Základy navazují na kamenné hradby historického jádra obce. Ve východním traktu se nalézala pivovarnická dílna, za kterou již začíná hradní příkop. Konstrukce tohoto křídla je cihlokamenná a navazuje na severní nárožní baštu předhradí.

Vizualizace

Modernizace pivovaru

Plány na modernizaci pivovarské dílny vytvořila v roce 1910 firma Novák a Jahn, Maschinen Fabrik, která působila v Praze a dodávala moderní pivovarské zařízení do pivovarů v celém Česku. Zde se topilo uhlím a sladový šrot se smíchal s vodou ve vystírací kádi. Této směsi se pak říkalo dílo.

Proces pomalého zahřívání díla se nazývá rmutování. Následovalo scezování hladiny. Povařením s chmelem se vytvořila mladina. Sousedící místnost s chladicími stokami sloužila k odloučení sedimentujících kalů. Na prostor pivovarnické díly navazují sklepy. První z nich sloužil jako spilka, což byla chladná místnost pro hlavní kvašení mladého piva při nízkých teplotách.

Ostatní sklepy zvané ledárny dříve sloužily ke skladování ledu a jako chladírny. Během války a v následujících letech byla pivovarnická dílna využívána jako skladiště. Na exponovaném místě v opozici hradu můžeme nalézt bývalou konírnu. Tento jednoduchý jednopatrový objekt s prostory zaklenutými valenou klenbou pro ustájení koní pomyslně uzavírá dvůr.

Řešení celku

Problematiku řešil diplomní projekt, který vnímal hrad Rychmburk a pivovar v předhradí jako harmonický celek. Cestou z autobusové zastávky k areálu kolem rodinných domů, které zachycují podobu tradiční lidové architektury, již v podstatě začíná prohlídka. Na rozcestí zvolíme směr k baroknímu kostelu. Cesta lemující Panskou zahradu nás přivede na rozcestí u Panského dvora, ke krásnému baroknímu domu z 18. století.

Záhy se ocitáme na malé obdélné návsi, do které jsou štítově orientované domy. Náves uzavírá první roh areálu pivovaru, za kterým tušíme hradní věž. Tento bod je pro projekt důležitý, protože na návsi tvoří vstupní bránu do Návštěvního areálu hradu Rychmburk. V projektu bylo na tomto místě situováno infocentrum. Je prvním místem, kam padne oko návštěvníka.

Již se čeká jen na realizaci
Jsem v dlouhodobém kontaktu s prof. Ing. arch. akad. arch. Václavem Girsou a to jak s jeho tvůrčí činností ve specializovaném ateliéru založeném společně s arch. Miloslavem Hanzlem, tak s jeho činností prezidenta Národního komitétu ICOMOS i vedoucím Ateliéru obnovy architektonického dědictví Fakulty architektury ČVUT Praha. Na konferencích, které byly věnovány obnově architektonického dědictví, seznamoval prof. Václav Girsa účastníky s pracemi studentů svého ateliéru. V pracích studentů se často projevovaly i neotřelé nápady využití památek industriálního dědictví. Myslím, že návrh řešení obnovy hradu Rychmburk a konverze jeho pivovaru v Městské památkové zóně Předhradí, rodišti básníka Adolfa Hejduka, je tak zajímavým projektem, že zaslouží, byť jde zatím o projekt, prezentaci v seriálu „Industriální stopy“ časopisu STAVITEL. Věřím, že realizace obnovy hradu Rychmburk a jeho pivovaru na sebe nedá dlouho čekat.
Vizualizace

Rozdílná náročnost

Pro hrad bylo navrženo využití, které není náročné na velké stavební úpravy. Oproti tomu v areálu bývalého pivovaru byly navrženy větší transformační zásahy. Hrad Rychmburk tak návštěvníkům nabídne především prohlídkové okruhy, stálou expozici hradu, dočasnou expozici hradu a také možnost ubytování v hradních apartmánech.

Pivovarský dvůr je v projektu otevřen a je odstraněna zeď s branami. Výše zmíněné nároží sladovny s gotizujícím portálem je využito jako objekt infocentra. Ke slepé fasádě sladovny je přistavěna novostavba s pultovou střechou. Novostavba umožňuje umístění náročných provozů, tedy kuchyně pro restauraci v přízemí sladovny s plackovými klenbami.

O patro výše pak tvoří novostavba komunikační koridor a hygienické zázemí pro ubytovací pokoje v patře. Severovýchodní objekt bývalého sladového humna je rovněž využit pro ubytovací apartmány. Zde se nabízí krásný výhled z pokojů do údolí. V obou případech bylo nutné zvětšit plochu okenních otvorů pro pokoje.

Minipivovar

V suterénu severozápadního sladového humna je navržen provoz minipivovaru, který bude pro návštěvníky zpřístupněn z pivovarského dvora, avšak zásobován může být z obslužného dvora v návaznosti na náves. Hvozd je součástí prohlídkového okruhu bývalého pivovaru.

Funkčním celkem je pak východní křídlo, kde se nabízí možnost využít bývalou pivovarskou dílnu jako multifunkční sál. Stávající dřevěný krov již nevyhovuje po statické stránce a je nahrazen novým subtilním kovovým krovem.

Sál je multifunkční ve smyslu možnosti přizpůsobení pro různé akce. Bude vybaven mobilním nábytkem a pódiem pro účinkující. Vstup do sálu je také bezbariérový a je možný z pivovarského dvora, nejprve přes vstupní halu s hygienickým zázemím, následuje šatna a před samotným vstupem na galerii v pivovarském sálu je foyer v bývalé chladírně.

Propojení těchto objektů a jejich funkční spojení je možné za cenu zvýšení patra v některých jeho částech. Bývalá konírna je proměněna v kavárnu a navazuje novostavbou krčku na zázemí multifunkčního sálu.

Gotické sklepy a taktéž krovy jsou v projektu bez funkčního využití a slouží jako součást prohlídky pivovaru. Celý objekt je pojednáván v tradiční materiálové úpravě, kterou je okrová hrubozrnná omítka a zastřešení tradiční pálenou střešní krytinou. Moderní novostavba u sladovny se hrou pultových střech harmonicky začleňuje do organicky rostlé struktury jádra obce.

Od teorie k praxi

Výsledek tohoto nesmírně komplikovaného ročního úsilí byl zakončen obhajobou na Fakultě architektury ČVUT. Pravá obhajoba však měla teprve přijít při prezentaci návrhů při pracovní komisi Pardubického kraje, která se konala 19. března 2019. Společně se spolužačkou Barborou, prof. Ing. arch. akad. arch. Václavem Girsou a Ing. arch. Tomášem Eflerem jsme prezentovali výsledky našich dvou diplomových prací.

Všichni členové poradní komise byli výsledkem naší práce nadšeni. Práce pro ně nyní tvoří vizi do budoucnosti o možnosti využití areálu. Již v této době běžela aukce bývalého pivovaru, který se podařilo obci Předhradí s pomocí Pardubického kraje koupit a tak může být skutečně zahrnut do Návštěvnického areálu hradu Rychmburk.

Projekt diplomové práce byl v červnu oceněn 1. místem ve studentské soutěži Cena Břetislava Štorma. Celý proces návrhu byl inspirativní. Je pro mě obrovským přínosem, že jsem během školy mohla pracovat na návrhu projektu, který měl reálný význam a přispěl k záchraně nemovité kulturní památky. Osobní vztah k tomuto prostředí byl pro mě celou dobu nesmírně motivující. Velký dík bych chtěla na závěr vyjádřit profesoru Girsovi za osobní přístup k nám studentům a za povzbudivou a inspirující atmosféru, kterou kolem sebe vytváří.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*