Tip redakce, Zajímavé stavby

Nábřežní zdi u Vltavy rozsvítila velká okna

Posledním významným vylepšením pravobřežní pražské náplavky mezi Výtoní a Jiráskovým mostem se stala revitalizace kobek ve zdech nábřeží. Náplavky mají celoměstský význam, umožňují symbiózu veřejného prostoru s řekou Vltavou. Jejich součástí byly po desetiletí uzavřené kobky, které se nedávno otevřely naprosto ojedinělým způsobem.

Území je dlouhé téměř čtyři kilometry, rozkládá se na třech nábřežích – Rašínově, Hořejším a Dvořákově. Kobky budou sloužit jako kavárny, kluby, ateliéry, dílny nebo galerie, může tu být i pobočka knihovny.

„V regulované části břehů se z nábřežní architektury stala jakási páteř, která skrze obratle náplavek drží systém města, na nějž je navěšena urbanistická struktura. Tento skelet nesmí být petrifikovaný, měl by umožnit proudění života. Proto jsme se rozhodli vytvořit napětí mezi otevřením kobek a jejich využitím. Vychází z jedinečného kontaktu s exteriérem, napětí mezi splendid isolation bezprostředního vztahu s řekou a sekundární vazbou k městu. Pracovali jsme s charakteristickým přístupem k prostorovému detailu, naše zásahy jsou zároveň kontrastní. Fragmenty doplňují celek podobným principem jako doplňuje oko tvář a je jeho čidlem stejně jako součástí,“ uvádí architekt Petr Janda.

„Na projektu jsme pracovali více než deset let. Prostory kobek jsou dotaženy do detailu včetně provozně-technického zázemí a uživatelského manuálu. Iniciovali jsme také vznik programové metodiky provozu náplavek. Na jejím základě vznikla pozice kurátora, který bude dbát na udržení kulturně-společenské podstaty tohoto veřejného prostoru,“ dodává.

Architektonické řešení

Všechny prvky na náplavce jsou řešeny jako symbiotické splynutí s architekturou nábřežní zdi, do které přirozeně vrůstají a svým drobným měřítkem znovuvytvářejí monumentální celek. Podstatou realizace bylo co možná nejpřímější propojení s prostorem náplavky pomocí velkorysého otevření průřezu otvorů v ostění. Autoři reagovali na kontext místa, pracovali s minimálními výtvarnými prostředky ve prospěch očištění stávajících tvarů i souvislostí a nalezení nových průhledových vazeb.

Rašínovo nábřeží

Řešení šesti kobek na Rašínově nábřeží je postaveno na doplnění geometrie portálů vyplývající z tvaru ostění blížícího se kruhu. Samotné provedení bylo postaveno na lapidárním zásahu, který více odebírá, než přidává a navrací do prostoru jeho již dříve existující kvalitu v novodobém kontextu. Řešení bylo postaveno na vybourání tahokovových předstěn a kamenných „zátek“ vestavěných do mostních oblouků nábřežní zdi. Nahrazeny byly velkoformátovými zasklenými kruhovými okny, otvíravými v celé své ploše diagonálním otočením uvnitř rámu. Vstupní portály jsou řešeny jako atypické ocelové rámy s dilatačně usazenými skly o hmotnosti 1–1,5 tuny.

Součástí kompozice bylo také doplnění ostění otvorů stupňovitou formou rozvíjející motiv dříve vloženého schodiště. V jeho tělese jsou skrytě integrovány přístupy do instalační šachty pod portálem, výdechy vzduchotechniky a montážní prvky protipovodňového opatření.

Eliptická pivotová okna mají průměr 5,5 m, tloušťku organického skla 7 cm a hmotnost přibližně 2,5 t. Každé má unikátní tvar a vzhledem ke své velikosti přesahující možnosti standardního zasklení, jde pravděpodobně o největší pivotová okna na světě. Pohyb je řešen motoricky. V provozní pozici jsou okna zafixována v poloze 60 ° pootevření, dalšími možnostmi je automatické senzorické otvírání ovládané pohybovými čidly nebo otvírání obsluhou.

Hořejší nábřeží

Vstupy do čtrnácti kobek na Hořejším nábřeží tvoří ocelové skulpturální dveře prohnuté do ostění tak, aby při otevření propojovaly kobku s náplavkou v celém průřezu. V kobkách s veřejnými toaletami přecházejí tato vstupní křídla plynulým obloukem do interiérové membrány oddělující kabiny od veřejného předprostoru.

Konstrukce a materiály

V průběhu rekonstrukce byly v kobkách vybourány všechny vestavěné prvky včetně podlah a provedena vestavba metodou vložení nové stavby do původních prostor. Nové protipovodňové základové desky mají přečerpávací jímky. Stěny v kobkách byly opatřeny izolací s následným nástřikem betonových torkretů na nosné výztuže scelující geometrii valených kleneb. Vestavěné příčky byly realizovány jako monolitické železobetonové s vloženými instalacemi.

Výrazové řešení kobek je sjednoceno pro všechny typy prostor a promítá se do materiálového zpracování všech prvků. Povrchy stěn a stropů byly řešeny jako betonové pískované, na podlahách je litá betonová stěrka, schodiště jsou litá monolitická. Dveře poklopů a šachet jsou opatřeny zaomítacími a zastěrkovacími křídly s povrchy odpovídajícími stěnám a podlahám (pískovaný a stěrkovaný beton, impregnovaná černá ocel u WC). Dveře byly řešeny jako bezfalcové se skrytými samozavírači.

V klenutých kobkách jsou do povrchů vsazeny inserty pro zavěšování výstav. Vložené prvky barů a příček v zázemí jsou opláštěny černým zrcadlovým potitanovaným plechem. Osvětlení se řešilo pomocí páteřních světelných ramp s reflektory a infrazářiči, u WC kobek jako nepřímé vložené v ocelové stěně s odrazem světla od stropu.

Vstupy do kobek na Hořejším nábřeží tvoří ocelové dveře prohnuté do ostění tak, aby při otevření propojovaly kobku s náplavkou v celém průřezu

Technické řešení

Celoroční provoz zajišťuje vzduchotechnika s rekuperací a vytápěním podlah spolu s infrazářiči. Inženýrské rozvody jsou integrovány do konstrukcí kobek tak, aby nezasahovaly do vizuální artikulace jejich architektury. Vyústění vzduchotechniky je řešeno atypickými výdechy vloženými na Rašínově nábřeží do spár schodiště portálu a vnitřních štěrbin. Na Hořejším nábřeží vložením do ostění oken a vyústků v podlaze a stěnách. Vyústění elektroinstalací, vody a kanalizace je skryto do podlahových krabic.

Kobky jsou bezbariérové, chráněné mobilními protipovodňovými lamelami.

Další fáze projektu

Probíhá rekonstrukce zbývajících kobek a infrastrukturního zasíťování. V dalších fázích revitalizace se bude řešit mobiliář náplavek (podzemní koše, pítka, lavice), samostatně stojící toalety, plovoucí lázně a plovoucí lodní terminál. Dále také systém osvětlení a bezpečnostních prvků.

Tématem je redukce množství lodí a plovoucích zařízení přikotvených k náplavce. Neměly by totiž blokovat kontakt mezi kobkami a řekou. Preferovány budou nízké paluby, přes které lze vidět řeku a kulturní náplně neparazitující na prostoru komerční exploatací prodejem občerstvení. Jedním z významných prvků umožňujících toto uvolnění břehové hrany náplavky je budoucí plovoucí lodní terminál koncentrující nástup do lodí do jednoho prostorového epicentra. Prvkem významně navazujícím na historii prostoru budou plovoucí lázně obnovující pražskou tradici říčního lázeňství.

Revitalizace pražských náplavek byla zařazena mezi finalisty České ceny za architekturu, kterou vyhlašuje Česká komora architektů. Autor: Petr Janda; spoluautoři Anna Podroužková, Maty Donátová; spolupráce Bára Simajchlová, David Fořt, Ing. arch. Kateřina Tšponová.

-red-
Foto: Boy Play Nice

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*