Tip redakce, Zajímavé stavby

Soběstačný dům už je na světě

V těchto týdnech se stavba dokončuje. Jediným zdrojem elektřiny tu bude fotovoltaická elektrárna doplněná bateriovým úložištěm s kapacitou 20 kWh. Fotovoltaické panely jsou zabudované v celé ploše jižní části sedlové střechy

Sen mnoha lidí – domy, které si vyrobí elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebují. Zachytí maximum dešťové vody, kterou po přečištění využijí i ve sprše. Nezbavují se tepla, ale přitom se v nich dobře dýchá a žije. Projekt Český soběstačný dům už posbíral mnohá mezinárodní ocenění. Do konceptů se zapojili špičkoví technologové z akademické i soukromé sféry. První dům se staví u Vyššího Brodu v Jižních Čechách.

Dům stojí na samotě u Hodslavského potoka nedaleko Vyššího Brodu. Jeho autorem je architekt Vojtěch Lichý, se základní rozvahou technologií mu pomáhal Petr Pávek. „Chtěli jsme pokorný, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro celokeramickou variantu s cihlami Porotherm T-Profi. Cihly jsou naplněné izolací, minimalizují tak spotřebu energie a pomáhají udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny pocházejí z České republiky. Největším oříškem je ale rozchodit dům bez přítomnosti inženýrských sítí. Na to už byl potřeba široký technický tým,“ uvádí Pavel Podruh, zakladatel projektu Český soběstačný dům.

Stavba jako laboratoř

V testovací laboratoři projektu byly už dva roky před samotnou stavbou umístěny všechny páteřní technologie, s nimiž se do domu počítalo. Jejich volba se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která byla u stavby nezávislé na inženýrských sítích klíčová. Koncept energetiky navrhli Michal Klečka a Pavel Fajmon ze společnosti GWL. Jediným zdrojem elektřiny je fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 14 kWp, doplněná lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 20 kWh. Standardní fotovoltaické panely jsou zabudované v celé ploše jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou. Nahrazují tak střešní krytinu. Na severní části střechy jsou projektovány černé keramické tašky Tondach. Dům bude primárně fungovat analogově pouze s drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako nezávislou nadstavbou.

Interiéry už jsou hotové a zdá se, že bydlení v domě bude velmi příjemné. Celková tepelná ztráta domu bude asi 6,5 kW

Dešťovka vede

Prioritou návrhu vodního hospodářství bylo minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Dešťová voda se zadržuje v podzemní nádrži o objemu 16 kubíků, nahradí tak přibližně polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Dešťovka se po přečištění využije pro splachování, praní i sprchování. Sloužit bude samozřejmě i pro závlahu zahrady. Při nedostatku dešťové vody systém automaticky přepne na pitnou vodu z vrtu. Odpadní vody bude čistit biologická čistírna, dále jsou vsakovány na pozemku. Celý vodní management navrhovali a realizovali odborníci ze společnosti Envi-Pur.

Vytápění a ohřev teplé užitkové vody v zimních měsících zajistí kotel na pelety o výkonu 8 kW. Ten bude také dobíjet baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, jenž umí přeměnit teplo na elektrickou energii. V období, kdy je dostatek slunečního svitu, využíje se k ohřevu vody elektrická energie. Celý systém topení vytvořila a nainstalovala společnost Regulus.

Spolupráce se vyplácí

V současné době už celý organismus Českého soběstačného domu zahrnuje desítky spolupracujících technologických firem a jednotlivců. Projektu se také podařilo navázat spolupráci s Hypoteční bankou, která díky své pozici na trhu dokáže podpořit, jaké domy se v budoucnu budou stavět.

Tým projektu kromě jiného vyvíjí vlastní bateriové úložiště iBatt.energy pro domácnosti bez nutnosti solárních panelů na střeše.

Hovoříme s Pavlem Podruhem, autorem projektu Český soběstačný dům

  • Co bylo první, studentská soutěž nebo místo, které vás oslovilo?

Místo jsme objevili v roce 2016, na první pohled jsme si ho zamilovali. V okolí je spousta zaniklých usedlostí a vesnic, nyní jen pár roztroušených domků. Zároveň nejde o přírodně chráněnou oblast, to bychom si nedovolili. Pozemek má 4000 m2, půl louka, půl les.

Brzy se ale ukázalo, že komplexní řešení energeticky soběstačných budov, od umístění na pozemku a volby materiálů, přes výběr technologií až po jejich propojení a řízení, je nedostatkovým zbožím. Proto jsme si řekli, že cestou k našemu domu pomůžeme vytvořit generaci lidí, kteří budou umět chodit v obnovitelných zdrojích. Ještě v roce 2016 jsme stihli uspořádat studentskou soutěž a sérii workshopů. Zadáním byl dům bez inženýrských sítí na našem pozemku. Od té doby se soutěž každý rok s různým zadáním opakuje, prošly jí stovky studentů z vysokých škol u nás a na Slovensku. Už se nám přihlásili i studenti z Francie, Německa, Itálie, Portugalska. Stojí jim to za to si zadání soutěže přeložit z češtiny. Klobouk dolů všem, soutěž je každý rok úmyslně těžká.

  • První ročník studentské soutěže vyhrál návrh Vojtěcha Lichého, ale výsledný projekt pro stavbu je jiný…

Bylo nám jasné, že Vojta má opravdu speciální talent. Riskli jsme to a oslovili ho, aby byl hlavním architektem a projektantem skutečného Českého soběstačného domu. Postupně jsme ho pak obklopili profíky na technologie. Úplně prvním partnerem projektu byl Michal Klečka, který s Pavlem Fajmonem vymysleli systém energetiky. Bez Michala by to nešlo, ale dohromady se na projektu podílí 40 lidí z různých oborů. Podařilo se nám postupně posbírat tým kvalitních odborníků a nadšenců z akademické i soukromé sféry. Buď jsme měli štěstí, nebo jsme spíš každého utahali naivním entuziasmem. S nimi jsme dům připravili po technické a stavební stránce.

Na pozemku máme povolené dva domky, každý má zastavěnou plochu 100 m2. Začali jsme tím horním, abychom nedělali stejné chyby dvakrát. Zároveň také musíme naspořit na ten druhý. Provoz teď ukáže, jak moc byly naše technické přípravy a výpočty správné.

Docela dlouho jsme ladili architekturu, od úřadů jsme dostali spoustu instrukcí a podmínek, kterými jsme se při navrhování museli řídit. Ale myslím, že Vojta odvedl dobrou práci.

  • Dům je tedy technicky vysoce sofistikovaný?

Bateriové úložiště a celý energetický systém nebude žádná černá krabice, ale otevřené hardware řešení, které by měl umět zvládnout místní elektrikář. Používáme jen běžně dostupné komponenty, které se dají jednoduše vyměnit a objednat. Celková tepelná ztráta domu bude asi 6,5 kW, počítáno dle normy lokace při –18 °C. Rozhodli jsme se pro fasádní systém s chytrou omítkou, hydroizolace a podlahové hmoty Weber či sádrové omítky Rigips. Jsme na nízkoenergetickém standardu, nemáme uprostřed louky a lesa rekuperaci. Ano, mohla to být dřevostavba nebo slaměný dům, 3D vytisknutý dům z plastového recyklátu či earth-house. Důležité je říct, že skladba technologií našeho domu by dokázala úplně stejně fungovat v jakémkoliv zmíněném typu domu.

Víme, že peletky budeme muset jednou ročně dovézt, stejně tak jako budeme muset vyvézt kal z čističky, jídlo také nebudeme všechno pěstovat. Nedosáhli jsme té absolutní soběstačnosti a rozhodně si nemyslíme, že jsme vytvořili nějaký ideál. Můžeme ještě zjistit, že dům nefunguje. Výsledek je ale to nejlepší, co jsme společnými silami dokázali vymyslet a realizovat s vypětím všech sil, co máme. Pobyt v domě si nakonec bude moci vyzkoušet každý, navíc jeho plány po dokončení zdarma zveřejníme jako manuál pro ostatní – k použití, vylepšení, inspiraci.

Občas se stane, že přijde někdo, kdo naprosto jasně ví, jak mají věci být, co jsme měli udělat jinak. Každé dílčí řešení by určitě šlo rozporovat, právě proto pustíme ven kompletní opensource technickou dokumentaci. Kdokoliv pak může ukázat, jak náš návrh vylepšit, posunout, aktualizovat. Nebo jak jeho dílčí prvky využít v běžné zástavbě.

  • Stavět jste začali roku 2019, v těchto měsících se dům dokončuje. Co to pro vás osobně znamenalo?

Na podzim 2019 jsme konečně začali s výkopovými pracemi na pozemku, kam nevedou žádné inženýrské sítě. Technicky by to šlo dříve, ale papírování bylo opravdu hodně. Přijel „pan Bagřík“ a neskutečné se začalo stávat skutečným. Od té doby jsem vlastně každý den na stavbě a mohu říct, že jsem v ruce držel každou cihlu Českého soběstačného domu. Tak to bylo v plánu, projít si celou tu zkušenost od A do Z, poctivě. Dnes, když dům stojí, vyrábí elektřinu a já se na něj podívám, tak se pousměji, protože těch chvil krize a únavy byla velká spousta, všechny se překonaly.

Z průběhu stavby
Obvodové zdi jsou z broušených cihel Porotherm T-profi plněných izolační vatou, vnitřní příčky využívají akustických vlastností pálených cihel Porotherm AKU. Konstrukce domu tak rozvíjí stavební koncept e4 skupiny Wienerberger. V Českém soběstačném domě se uplatnily také materiály Isover pro izolace základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah.

Projekt Český soběstačný dům získal nejvyšší ocenění Evropské komise za ekologické inovace v energetice, tzv. EU Sustainable Energy Award nebo Social Development Goals Award od Centra OSN v Praze a Asociace společenské odpovědnosti ČR. Celý projekt jeho autoři provozují bez dotací a v intencích myšlenky opensource sdílení informací.

Hana Vinšová

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*