Technologie, Zajímavé stavby

U zrodu radnice byly tři kostky cukru

Čtvrtá největší pražská část staví novou radnici. Ta sjednotí všechny služby městské části pod jednu střechu do ulice Písková a otevře se obyvatelům. Dnes působí v sedmi budovách roztroušených po celé městské části. Energeticky nenáročná designová stavba architektonické kanceláře LOXIA je inspirována cukrovarskou historií Modřan a LOXIA při práci využila i nejmodernější technologie, včetně informačního modelu budovy, který znají odborníci pod zkratkou BIM.

Příběh o kostkách cukru se začal psát právě v architektonické kanceláři LOXIA, která má za sebou již několik realizací v okolí. Architekti vycházeli z historie Modřan, ve které měl významný vliv právě tamní cukrovar. Český vynález kostky cukru se projevil jako vhodný estetický i praktický tvar, do kterého se jednoduše propojí jednotlivé kanceláře a prvky pro veřejnost.

„Radnice je uzpůsobena jak pro pohyb s kočárkem, tak například na invalidním vozíku,“ popisuje hlavní architektka projektu Ing. arch. Jana Mastíková a dodává: „Účelnost s designem přemění návštěvu radnice na příjemný zážitek.“

Projekt sjednocených radničních budov
Radnice Prahy 12 reaguje na potřeby svých skoro sedmdesáti tisíc obyvatel a představuje nový projekt sjednocených radničních budov. Do dvou let se sem bude stěhovat více než dvěstě úředníků. Kromě administrativního zázemí bude v třídílné bezbariérové budově i společenský multifunkční sál, obřadní síň, restaurace, drobné obchody, kavárna a dětský koutek.

Veřejný prostor v okolí budovy bude osazen zelení. Vedení Prahy 12 se snaží udělat z návštěvy příjemný zážitek a vytvořit v ní prostor pro zdejší komunitu. Například o multifunkční sál sloužící pro zasedání se zastupitelstvo v mezičase podělí s občany, a tak zde zázemí najdou také divadelní představení, plesy či aktivity místních zájmových spolků. Multifunkční sál přímo sousedí s restaurací a obě místa mají samostatný vedlejší vchod, takže mohou fungovat i po uzavření kanceláří.

Budova je prostorově velkorysá pro pohyb velkého počtu návštěvníků. Ti zajisté ocení průchozí chodbu po celé délce radnice i výtahy až do nejvyššího pátého patra. Tam se nachází nejen obřadní síň, ale i velká vyhlídková terasa přístupná všem.

Detaily na jednom místě

Od první chvíle, kdy LOXIA začala na projektu pracovat, dělo se tak kompletně v systému BIM. Využila tak nejmodernější technologie, včetně tvorby virtuální reality, což usnadňuje výměnu informací nejen tehdy, kdy vzniká architektonický návrh, ale i během výstavby a také poté, kdy už je budova plně využívána.

„BIM je v jedné věci opravdu unikátní: na jednom místě jsou veškeré dostupné informace o každém prvku, který projekt obsahuje. Vidíte ho v 3D modelu a pokud chcete, tak i do velmi podrobného detailu. Díky tomu víte přesně, jak vypadá každý prvek, jaké jsou jeho vlastnosti a rozměry. A to vše na jednom místě a v reálném čase,“ vysvětluje Ing. arch. Jana Mastíková.

Pokud v tomto systému provedete nějakou změnu, BIM software koordinuje tuto změnu ze všech pohledů, které zobrazují daný prvek. Se změněným modelem pak mohou pracovat všichni, kdo ho používají.

„Projekt modřanské radnice je sice sdružen do jednoho centrálního modelu BIM, ale existují i další modely dílčí, které využívají jednotlivé profese podílející se na projektování. Máme tak model pro samotnou stavbu, pro vzduchotechniku, chlazení a vytápění, sprinklery, silnoproudé a slaboproudé rozvody apod. Pro každý stupeň dokumentace bylo s investorem dohodnuto tzv. LOD (Level of Development). Tento ukazatel určuje míru detailní propracovanosti jak v grafické, tak v negrafické části,“ říká J. Mastíková.

Pro modřanskou radnici byl stanoven stupeň prováděcí dokumentace na úrovni LOD300+, což konkrétně znamená, že při tomto nastavení je v modelu vidět doslova každá klika, veškerá technologie a rozvody k ní, jsou v něm kompletně vymodelovány kotelna a strojovny VZT, takže můžete rozeznat také každý ventil nebo páku. Z projektu je rovněž možné získat podrobné výpisy prvků nebo výměry a objemy materiálů a konstrukcí.

Model na „celý život“

Pro své četné a nesporné výhody se dnes o systému BIM hodně mluví a je poměrně běžné, že investoři tento model požadují již při zadávání projektu, ale zatím se ho jen málo využívá i poté, kdy je budova hotova a zkolaudována.

„Je to škoda, protože jeho filozofie je taková, že budova je se svým BIM spojena po celý životní cyklus a pokud je průběžně aktualizován, může sloužit jako vynikající pomocník při správě budovy i jeho dalších rekonstrukcích či případných dostavbách,“ upozorňuje J. Mastíková a vyzdvihuje rovněž přednosti systému, které souvisejí se samotnou prací architektů.

„Navrhovat projekt domu v systému BIM a připravit projekt v klasické podobě na papíře, tedy ve 2D rozlišení bychom mohli přirovnat k jízdě v moderních autech a v těch, která brázdila silnice před 20 lety. Všechna mají čtyři kola, volant a motor, ale ten rozdíl je propastný a nejspíš jen málokdo by dobrovolně přesedl do starého modelu. Nová auta nabízejí nejen dokonalejší technologie či lepší kvalitu a pohodlí, ale také splňují vyšší bezpečnostní standardy.“

„Na první pohled se může zdát, že je práce s BIM náročnější, ale je to spíše o tom, že člověk si musí zvyknout na trochu jiný systém. Rozdíl je například v tom, že již v raných fázích projektu musí architekt nebo projektant domýšlet některé aspekty dopředu, zatímco u klasického 2D modelu se mnoho detailů řeší až v pozdějších fázích. Ale věnované úsilí a energie na počátku projektu přinášejí řadu výhod později, protože je promyšlený, propracovaný a bez zásadních chyb. Jakou jistou nevýhodu lze naopak vnímat, že velké koncepční zásahy a změny jsou v pokročilejších stádiích náročnější a nákladnější,“ doplňuje mladá architektka.

Město je hlavně pro žití, nejen na koukání

Pokud něco děláte, dělejte to naplno a celým svým srdcem. Jedině tak se práce stane vaší vášní a budete si užívat každý svůj den, říká Ing. arch. Jana Mastíková. Cesta Jany Mastíkové do světa architektury začala studiem architektury a urbanismu v moravské metropoli. Předtím, než na VUT v Brně dosáhla titulu Inženýr architekt, odjela na roční odbornou stáž na polytechniku do španělské Valencie (ETSA UPV).

Od roku 2009 prošla několika architektonickými ateliéry či stála sama na volné noze. Již zde se podílela a vedla projekty zejména bytových komplexů a domů. Před pěti lety spojila svůj profesní život s pražským ateliérem LOXIA, kde se letos ujala role jednoho z hlavních architektů. „S každým domem zároveň navrhuji celé město,” říká Ing. arch. Jana Mastíková.

Nejdůležitější na architektuře a to nejlákavější na práci architekta podle Jany je skutečnost, že reálně ovlivňuje životy lidí. Když architekt odvede svou práci dobře, přinese tím zároveň něco pozitivního do veřejného prostoru na dlouhá desetiletí. V architektuře má ráda řád. Ne přílišnou strohost a přísnost, ale funkčnost a způsob, jakým domy zapadají do života města. Město totiž má fungovat a žít jako jeden organismus, nejen jako prostý soubor jednotlivých budov.

Inspiraci pro tento svůj pohled na výstavbu vidí například na jihozápadě Evropy, kde lidé své město přirozeně používají a užívají si je. Město je totiž podle ní vždy hlavně pro žití, nejen na koukání. A proto ji také stále více láká pracovat na komplexních projektech ve veřejném prostoru, jakými jsou např. radnice, obchodní centra, multifunkční areály, rezidenční projekty a vše, kde kromě samotných staveb řeší i jejich okolí a to, jak bude daný projekt fungovat v rámci celé čtvrti či města.

V české architektuře posledních deseti let vnímá v tomto směru velký posun kupředu. Když se například staví nová čtvrť pro 3000 lidí, tak zadavatel stále častěji nemyslí jen na samotné bytové domy, ale nechá Janu a atelier LOXIA navrhnout i prvky a prostory, které umožní svým obyvatelům v místě nejen bydlet, ale hlavně tam spokojeně žít. Součástí návrhu jsou tak i místa, kde se mohou lidé setkávat, trávit svůj volný čas, řešit své každodenní potřeby, a svůj domov si tak užívat i za jeho prahem.

Jana oceňuje i to, že tento komplexní přístup začínají razit už i zadavatelé z veřejné sféry. Architekti tak stále častěji pracují i s širším okolím staveb a propojují ho s dalšími prvky města, jakými jsou např. parky, školy a školky, pracovní příležitosti, nákupní zóny atd. Ideální podle Jany je, když zadavatelé tento pohled architektům přímo předepíšou.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*