Tip redakce, Zajímavé stavby

Zájezdnímu hostinci se vrátila stará sláva

Barokní objekt zvaný Kocanda sloužil jako zájezdní hostinec na trase Praha–Vídeň, v druhé půli 19. století byl transformován na věhlasnou keramickou továrnu. Fungovala ještě po roce 1989, brzy ji však stihnul osud mnoha jiných průmyslových provozů – výroba byla ukončena, areál měnil majitele a dlouhodobě chátral. Současní majitelé ho nyní přestavují pro zážitkovou turistiku, první etapa konverze už je dokončena.

Areál se nachází na kopci nad vesnicí, poskytuje výhledy do okolí, a tím pádem i z okolí vyčnívá. Kocanda tu dominuje – je v jeho středu, střídavě vykukuje a mizí podle toho, jak se návštěvník přibližuje.

„Barokní stavba prošla v průběhu věků mnoha úpravami a transformacemi. Chtěli jsme ji očistit od rušivých zásahů a vytvořit harmonický celek. Kompaktnost původní hmoty jsme obnovili, v projektu jsme domu navrátili kastlová dělená dřevěná okna, která jsou otvíravá ven, vnitřní křídlo tvoří dřevěná okenice. Zachované otvory jsme ponechali, doplněny jsou replikami,“ uvádí architekt Jan Hora.

„Interiér je záměrně spartánský, nechybí mu ale přívětivost. Ponechali jsme autentické materiály a prvky, jako například dveře. Ty chybějící jsme doplnili z demolic. Nové dveře jsou jednoduché hladké. Na některých podlahách zůstaly masivní dřevěné kazety, nové povrchy jsou z čedičových a cementových dlaždic. Místy jsme také odhalili původní výmalby. A při zařizování místností jsme využili starý nábytek. Stoly, skříně, židle i stolky pod umyvadla nebo litinové vany, které jsme posháněli z různých koutů republiky, nebo koupili u antikváře. Člověk si tu uvědomuje, že je ve starém domě. Není to ale hra na staré, bílé zdi poskytují dostatek uklidnění k výsledné koláži. Provoz objektu bude sezonní, proto jsme pro vytápění vybrali zrcadlové infrapanely. Mimo jiné i proto, že jsme nechtěli do starých zdí přespříliš sekat,“ dodává Hora.

V areálu bývalé továrny se nacházely tuny sádrových forem, které sloužily k výrobě keramiky. Velká část z nich už nebyla použitelná, nebo jich bylo takové množství, že už se nikdy nevyužijí. Autoři návrhu proto formy v interiérech rozvěsili v různých kompozicích. Z nalezených objektů, které jsou samy o sobě pouze výrobním prostředkem, tak vytvořili objekty s vlastní estetickou kvalitou.

Řešení zahrad

Zahrada je rozdělená do několika sekcí. Před průčelím Kocandy se rozléhá reprezentativní parková úprava se záhony hortenzií. Nad zahradou se tyčí tři několikasetleté douglasky. Při úpravách se dbalo, aby kvalitní vzrostlé dřeviny nebo jejich fragmenty byly zachovány.

Zahradní úpravy odpovídají charakteru jednotlivých míst v areálu. U nejmladší tovární budovy, kde je nyní restaurace, se nachází malý záhon doplněný starými odrůdami ovocných stromů, u starší tovární části se pak počítá s divočejší úpravou méně formálního charakteru. V rohu zahrady se rozléhá jezírko, které se plní dešťovkou ze střechy Kocandy.

Koncept rekonstrukce

Stávající zdivo je převážně z kamene a pálených cihel. Dům neměl vážné statické poruchy, již dříve byl v některých místech svázaný ocelovými táhly. Krov zůstal z větší části zachován, degradované prvky se nahradily. Protézy a ztužení se prováděly tesařsky. Celý krov se pak ošetřil transparentním biocidním prostředkem. Jako krytina byla vybrána pálená bobrovka. Plechové větrací vikýřky nahradila řemeslná replika. Půda zůstane ve stávající podobě. Krov není izolován, nebyla tu použita ani pojistná hydroizolace. Násyp s půdovkou byl odstraněn v místech zatékání, aby bylo možné vyhodnotit degradaci stropních trámů. Celá skladba stropu/podlahy pak byla navrácena až po půdovku.

„Do objektu ale zatékalo, bylo to patrné zejména tam, kde se objevily dřevokazné houby. Například ve stropě nad chodbou, který už byl částečně zřícený. Poškozenou část stropu jsme proto museli demontovat a nahradit stejnou skladbou,“ dodává Jan Hora a upřesňuje: „Degradované byly také části vnitřních omítek, především v přízemí zhruba do jednoho metru. Proto jsme v přízemí v západní části od vstupní chodby navrhli provětrávání podlah podél zdí. Odvětrávají se do komínů. Jinak jsme v interiérech prováděli jen nezbytné zásahy. Otvory se ve většině případů bouraly jen tam, kde se historicky nacházely. U oken, která byla zmenšena při výměně, jsme navrátili jejich původní dimenze – daly se přečíst ve spárách zdiva. Všechna schodiště zůstala stávající, na několika místech jsme ale museli vrátit uvolněné kamenné stupnice do původních poloh.“

Nové příčky v přízemí jsou z pórobetonových tvárnic. Nátěr fasády je vápenný. Stávající degradující omítka byla částečně sejmuta, novou barevnost autoři konzultovali se zástupci památkové péče.

FOTOGALERIE:

Základní údaje o stavbě
Investor: ITVV spol. s r.o.
Autoři: Studio ORA – Barbora Hora, Jan Hora, Jan Veisser; spolupráce na krajinných úpravách Klára Jordánová
Zastavěná plocha: 704 m2
Užitná plocha: 956 m2
Obytná plocha: 678,1 m2
Plocha pozemku: 6850 m2
Počet ubytovacích jednotek: 22
Počet společných prostor: 7
Kapacita stavby k ubytování: 100 osob

-vis-
Foto: BoysPlayNice

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*