Ekonomika

Jak pandemie COVID-19 proměnila preference

Společnost ManpowerGroup zveřejnila výsledky průzkumu Nová budoucnost práce: Co zaměstnanci chtějí. „Zažíváme výjimečnou dobu a rychlost, s jakou měníme způsob práce a své priority, je těžko srovnatelná s obdobím předchozích let. V těchto nepředvídatelných časech se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce,“ říká JAROSLAVA REZLEROVÁ, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Abychom zjistili, jak krize proměňuje trh práce, zeptali jsme se 8000 zaměstnanců v osmi zemích po celém světě: Jaké mají pocity z návratu do práce a čeho se obávají? Co je pro ně nejdůležitější?

Globální dopady

Většina zaměstnanců (91 %) se shodují v tom, že jejich největší prioritou je udržet si práci. Jedinou výjimkou jsou zaměstnanci v IT, jejichž prioritou zůstává flexibilita. Největší obavy (94 %) mezi zaměstnanci je z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali. Osm z deseti zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. 43 % zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina zaměstnanců by ráda docházela do práce 2–3 dny v týdnu.

Všechny vlády v dotazovaných zemích poskytly velice rychle po vypuknutí pandemie pomoc. Lišila se podoba pomoci: USA poskytly podporu přímo zaměstnancům, státy Evropy a Singapur poskytly podporu zaměstnavatelům za účelem nahrazení mzdy a zachování pracovních míst. Až vlády ukončí či pozastaví podporu, začne být ekonomický dopad citelnější.

Pocity zaměstnanců

S ukončením nařízené izolace a po uvolnění omezujících opatření chtějí mít zaměstnanci jistotu, že zdraví, bezpečnost, pohoda a spokojenost budou při návratu na pracoviště na prvním místě. Důvěra a transparentnost nebyly nikdy tak důležité a zaměstnavatelé vědí, že pro nastolení důvěry potřebují pracovat s daty. Proto jsou nyní klíčové průzkumy mezi zaměstnanci, získávání zpětné vazby, konzultace a komunikace.

Prohlubování nerovností

„Zaměstnanci se shodují v tom, co si v budoucnosti přejí – udržet si práci, být zdraví, učit se a rozvíjet dovednosti a už se nevracet ke starému způsobu práce. Při bližším pohledu vidíme, že pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům (snížení mzdy, propouštění, poslání na „překážky“). Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, díky které mají nižší flexibilitu a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

Poptávka po dovednostech

Podle Jaroslavy Rezlerové dochází od března k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. „Změna je navíc velice rychlá. Krize posiluje poptávku po technických a měkkých dovednostech, na které jsme se již nějakou dobu zaměřovali a jejichž potřebu jsme předpovídali. Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. Komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spousta dalších měkkých dovedností jsou v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív.“

Jaký dopad má krize na ženy?

Podle průzkumu z června 2020 COVID-19 Infects more men than women Světového ekonomického fóra má krize ze zdravotního hlediska závažnější dopad na muže, ale ekonomická a sociální krize má dlouhodobější dopad na ženy. U žen je větší pravděpodobnost dočasného přerušení práce kvůli péči o děti či blízké, zároveň se více obávají návratu na pracoviště. Oproti tomu muži s návratem do práce pociťují větší úlevu, spokojenost a důvěru.

Studie Mezinárodní organizace práce (ILO), COVID-19 and the world of work, z dubna 2020 uvádí, že ženy jsou více zastoupeny v odvětvích, které COVID-19 zasáhl nejvíce: 63 % žen pracuje v umění a kultuře, 59 % pracuje v odvětví ubytování a stravování a 54 % pracuje na administrativních pozicích.

Aby byla nová realita lepší

Máme příležitost vytvořit budoucnost, která bude lépe odpovídat tomu, co si zaměstnanci vždy přáli – větší flexibilitu, větší důvěru, možnost lépe sladit pracovní a osobní život a pracovat více na dálku.

  1. Proč se vracet do práce? Co potřebují manažeři, aby mohli vést lidi na dálku? Jak mohou být zaměstnanci produktivnější při práci z domova? Důležité je, aby manažeři pochopili potřeby každého zaměstnance, aby se vyhnuli nepodloženým domněnkám a podvědomým předsudkům při hodnocení výkonu zaměstnanců.
  2. Dovednosti se mění, buďme připraveni. Potřebné dovednosti se budou neustále měnit. Podporovat zaměstnance ve vzdělávání a osvojování nových dovedností, podporovat učení dálku, aby znalosti zaměstnanců odpovídaly stále se měnícím potřebám firmy.
  3. Flexibilita a rovnováha pro všechny. Práce na dálku není jediná možnost, jak zaměstnancům zajistit větší pracovní flexibilitu a umožnit lepší sladění pracovního a osobního života. U pozic, kde je nutná přítomnost na pracovišti, firmy mohou nabídnout svým zaměstnancům možnost určit si začátek a konec pracovní doby a flexibilnější plánování práce.
  4. Fyzická a emoční pohoda = nové BOZP. Pandemie COVID-19 vyvolává pocity izolace, stresu, strachu a úzkosti a také vede k zamyšlení nad hodnotou zdraví, pohody, rodiny a komunity. Na emoční pohodu je třeba klást stejný důraz, jako na fyzická či organizační opatření (např. udržování odstupu).
  5. Budování odolnosti lidí a firmy. V době, kdy se zvyšuje stres a největší obavou zaměstnanců je, že přijdou o práci, je klíčové silné vedení (i na dálku), transparentní a častá komunikace, kultura, která umožňuje kombinovat práci na pracovišti a z domova, a podpora zdraví.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*