Ekonomika

Máme být na co hrdí, ale místo oslav nás čeká práce

Na letošní rok jsme chtěli vzpomínat jako na rok oslav českého stavebnictví. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR totiž vznikl před třiceti lety. Místo oslav významného výročí se však pustil do boje za české stavebnictví, které bude hrát zásadní roli v restartu našeho hospodářství po ústupu koronaviru.

V průběhu let se Svaz podnikatelů ve stavebnictví stal vrcholným představitelem jednoho z významných hospodářských odvětví. Díky této pozici je schopen zastupovat obor na nejvyšší úrovni a úspěšně hájit zájmy svých členů a prosazovat jejich potřeby.

Koronavirus vše mění

V rámci oslav jsme chtěli prostřednictvím originálních akcí a projektů pokračovat ve snaze zlepšit celkový obraz českého stavebnictví v očích laické veřejnosti, a tím pomoci zlepšit i samotnou značku stavebnictví. Máme totiž být na co hrdí. Náš obor se může pochlubit výjimečnými stavbami, významnými osobnostmi a šikovnými stavebními firmami. Koronavirus ale naše plány změnil.

Věděli jsme, že nemůžeme jen sedět a čekat, co se stane. Stavebnictví tvoří zhruba 10 % HDP, primárně zaměstnává přibližně 360 tisíc lidí a loňský obrat se přiblížil 600 miliardám korun. Jedním z prvních kroků bylo dotazníkové šetření mezi členy svazu. Chtěli jsme tímto způsobem přímo od nich získat informace o tom, co je vzhledem k nastalé situaci nejvíce tíží, jaké problémy řeší a s čím by potřebovali pomoci. Informace jsme využili při jednáních s vládní exekutivou.

Vzhledem k přibývání nových případů nákazy koronavirem bylo pro vládu pochopitelně prioritou učinit kroky na ochranu zdraví občanů. Nešlo ovšem zapomenout na potřebu udržet co největší podíl ekonomiky v chodu. Náš obor si ale kladl dvě zásadní otázky. Pokračovat, nebo nepokračovat ve stavební produkci? A pokud pokračovat, za jakých podmínek?

Staví se dál

Otázky jsme spolu s předsedou Sdružení pro výstavbu silnic a představiteli několika významných společností z oboru stavebnictví v druhé polovině března projednali s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem. Ten hned na úvod videokonference řekl, že by byl rád, aby stavební produkce v České republice pokračovala, činnost stavebních firem označil za nutnou a potřebnou a současně uvedl, že není v rozporu s vládními opatřeními, například se zákazem shlukování osob na veřejnosti.

V té době se totiž stávalo, že lidé na pracovníky na stavbách volali policii, protože mezi sebou při práci neměli rozestupy, což však bylo dáno technologickými postupy. Ocenili jsme, že si pan ministr okamžitě uvědomil, jakým problémům čelíme, a že byl připraven nám osobně pomoci.

O pár dní později jsme si mohli na webu ministerstva dopravy přečíst jeho poděkování všem, kteří i ve ztížených podmínkách udržují dopravní stavby v chodu. Závěr textu obsahoval ujištění, že jako ministr průmyslu i dopravy udělá vše pro udržení zaměstnanosti ve stavebnictví. Současně uvedl, že rozvoj infrastruktury a stavební ruch musí být jedním z hlavních nástrojů pro restart naší ekonomiky.

S Karlem Havlíčkem jsme během posledních měsíců jednali opakovaně. Řešili jsme s ním například usnesení, která vláda aktuálně přijímala, navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury nebo kompenzace pro stavební firmy za ztížené podmínky při výstavbě dopravní infrastruktury.

Zákulisní lobby

Kromě těchto jednání náš svaz adresoval spolu s dalšími svazy z České a Slovenské republiky vládě několik výzev. Jednou z nich byl dopis představitelů tří stavebních svazů – našeho svazu, Svazu výrobců cementu ČR a Svazu výrobců betonu ČR – s rámcovými náměty z oblasti stavebnictví k podpoře restartu české ekonomiky. Adresovali jsme ho předsedovi vlády Andreji Babišovi, ministrovi a místopředsedovi vlády Karlu Havlíčkovi a ministryni a místopředsedkyni vlády Aleně Schillerové.

Následovala společná výzva našeho svazu a Zväzu stavebných podnikateľov Slovenska týkající se přeshraničních pracovníků na stavbách, kterou jsme zaslali vládám České republiky a Slovenské republiky. Vlády jsme v ní požádali o usnadnění přístupu k přeshraničním pracovníkům nacházejícím se na území sousedního státu. Český a slovenský stavební trh je po mnoho let velmi úzce propojen a počítá se vzájemným sdílením kapacit.

Vážíme si toho, že vláda na tyto výzvy zareagovala a že se v návaznosti na ně v druhé polovině dubna uskutečnila videokonference s premiérem a klíčovými ministry. Během ní zaznělo, jaké konkrétní kroky na podporu stavebnictví se domlouvají a že vedle zdravotnictví je pro českou vládu prioritou právě náš obor. Oceňujeme, že s námi vláda tuto nelehkou situaci řeší a že vyjádřila stavebnictví podporu a skutečně je i podporuje realizací projednaných kroků. Vedle vlády jednáme také s kraji a obcemi.

Pot, slzy a krev

Nečeká nás lehké období, pokles už ostatně začal. Stavební produkce se po březnovém poklesu o 0,3 % v dubnu meziročně snížila o 4,6 %. Poslední měsíce proto děláme, co můžeme, abychom dopady na stavebnictví co nejvíce minimalizovali, a nepolevíme. Moc dobře si pamatujeme krizi z roku 2008 a její významné dopady na českou ekonomiku. Můžeme se z ní ale poučit. Bojíme se opatrnosti privátních investorů, a proto apelujeme na veřejný sektor, aby nedocházelo k omezení investic, což by naši ekonomiku srazilo na samé dno.

Naší aktivní činnosti věnují pozornost i česká média, díky čemuž se o ní dozvídá také široká veřejnost. A tak i když jsme chtěli naši třicítku oslavit jinak, uvědomujeme si, že i v této situaci můžeme ukázat důležitost českého stavebnictví. Existuje spousta projektů, které by pomohly vyvést naši zemi z budoucí krize co nejméně bolestivě a zároveň by ji zmodernizovaly. Čeká nás ještě mnoho společné práce, držme si palce. 

Ing. Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*