Ekonomika

Morová rána dopadla na stavebnictví

Stavební produkce je považována za indikátor vývoje ekonomiky. Je odvětvím, které je jejím lakmusovým papírkem. První padá do krize a je poslední, které se zvedá. Jen málokdo si podrobně pamatuje, co bylo před čtvrtstoletím. Mozek má tu blahodárnou schopnost špatné vytěsňovat a to pěkné nechávat na povrchu. Proto je dobré se zastavit a připomenout si, jak šel čas.

Vzestup stavební produkce je závislý také na politických rozhodnutích vlády a parlamentu, a to jak v oblasti veřejných zakázek financovaných ze státního a obecních rozpočtů, tak v oblasti legislativy, daní, sociální politiky apod. 

Stavebnictví má ve své realizačně produkční fázi široké vazby na straně vstupů, kde přejímá produkty řady dalších výrobních odvětví národního hospodářství, ale i na straně výstupů, neboť je dodavatelem stavebních děl a prací pro výrobní i nevýrobní sféru, občany, instituce a další uživatele. Stavebnictví kopíruje trendy ekonomiky s tím, že se změny ve výkonnosti projevují výrazněji a doznívají déle.

Rok 1990 – rok nula

Rok 1990 představoval výrazný mezník ve vývoji celé české ekonomiky, stavebnictví a bytovou výstavbu nevyjímaje. České hospodářství prošlo v 90. letech zásadní transformací, která postupně přeměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní.

Jednorázová liberalizace většiny cen v lednu 1991 měla za následek prudké zvýšení inflace nad 55 %. Stavebnictví patřilo mezi odvětví ekonomiky, na kterých se nejvýrazněji projevují změny související s ekonomickou transformací.

Hlavním důsledkem tohoto procesu byla nově utvářená struktura stavebních podniků i stavebních prací. Rok 1990 se ve stavebnictví vyznačoval hlavně dělením velkých stavebních podniků na menší až drobné podniky. Dominantní postavení státních podniků přešlo na soukromé firmy a vznikly firmy vlastněné zahraničními subjekty a firmy mezinárodní.

Změnila se rovněž jejich velikostní struktura nárůstem podílu malých a středních firem. V důsledku transformace došlo k výraznému reálnému poklesu objemu stavební produkce. Transformační pokles stavební produkce souvisel s celkovým snížením stavebních aktivit v ekonomice, jež hluboce zasáhlo také do struktury produkce.

Uzavření státních dotací do bytové výstavby se nejdříve promítlo v hlubokém propadu zahajovaných bytů. V roce 1990 bylo sice zásluhou příspěvku na výstavbu rodinných domů zahájeno 61 tisíc bytů, avšak již v roce 1991 byla zahájena pouhá šestina tohoto počtu.

Devadesátá léta

V roce 1992 stavební produkce vzrostla zejména vlivem zvýšené fakturace před zavedením daně z přidané hodnoty od 1. 1. 1993. V roce 1993 nebylo (podle očekávání) poměrně vysokého objemu stavební produkce opakovaně dosaženo a v tomto roce její transformační pokles dosáhl svého dna. S několikaletým zpožděním se deprese zahajované výstavby promítla i do počtu bytů dokončených až na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii.

Ve druhé polovině 90. let se situace stabilizovala. Pokračovaly tendence koncentrace vlastnictví (majoritní vlastníci), slučování stavebních firem do větších celků při zachování samostatnosti podniků v holdingu.

Stavební firmy byly převážně v soukromém vlastnictví a měly možnost využívat mnohem širší materiálovou základnu. V důsledku restitucí a privatizace se začal stavební sektor přibližovat struktuře běžné v tržní ekonomice, kde malé množství velkých stavebních firem je doplněno značným počtem malých firem, zaměřených především na drobné opravy, údržbu a rekonstrukce a modernizace. Toto uspořádání umožňuje pružnější reakce na změnu v poptávce po stavebních pracích.

Stále častěji se začaly objevovat inženýrské organizace v podstatě bez vlastních stavebních kapacit. V letech 1994 až 1996 se reálná stavební produkce zvyšovala, nejvíce v roce 1995, kdy roční růst ve srovnatelných cenách překročil osm procent. V roce 1996 došlo k mírnému útlumu proti meziročnímu tempu dosaženému v minulých dvou letech.

Tento útlum nelze spojovat jen s nepříznivými klimatickými podmínkami v zimě, má širší souvislosti s celkovým průběhem transformace ekonomiky i s novými diferenciačními procesy v odvětví stavebnictví. Jde o vliv pokračujícího útlumu bytové výstavby včetně modernizací a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu.

Přitom rozsah potřeb oprav a údržby by měl být podstatně vyšší. Po snížení tempa růstu v roce 1996 došlo v letech 1997 až 1999 k poklesu objemu produkce, který lze označit za recesi, případně až krizi odvětví, související s obdobným vývojem celého hospodářství České republiky.

Stavebnictví se ocitlo v hlubokém útlumu, pro který byl charakteristický výrazný pokles poptávky při přebytku kapacit a zhoršující se finanční situace firem. Po věcné stránce je pro stavební produkci 90. let charakteristický vysoký podíl novostaveb. Relativně významně vzrostl v druhé polovině dekády podíl bytové výstavby.

Začalo milénium a bylo dobře

Po roce 2000 byla obnovena dynamika růstu výkonnosti českého stavebnictví. Došlo k výraznému oživení bytové výstavby, počet dokončených bytů v tomto období snese v porevolučním období srovnání jen s rokem 1991, kdy ještě doznívala poměrně rozsáhlá výstavba z osmdesátých let. K takovému rozmachu přispělo přijetí zákona o dani z přidané hodnoty.

Od roku 2008 byla zvýšena sazba DPH na bytovou výstavbu z 5 % na 9 %, což podstatně urychlilo dokončovací práce ještě za příznivější cenu. Rostoucí konkurence se projevila ve snahách modernizovat průmyslové, obchodní i správní budovy, zejména ve formě „inteligentních budov“. Také proto si objem rekonstrukcí udržoval plynulý růst, vyšší než nová výstavba.

Rostoucí tlaky na fungující moderní infrastrukturu vyvolávaly další podněty k růstu této poptávky. Projevoval se zejména na výstavbě transevropské dopravní infrastruktury a energetických a vodních sítí. Rychle rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba byla podporována z evropských fondů a zpravidla šlo o veřejné zakázky.

Start finanční krize

Vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, ale již se začalo projevovat postupné zpomalování ekonomického růstu. Pokles byl zaznamenán především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizovalo zhoršení sociální situace obyvatelstva.

Právě pozemní stavitelství pokračovalo v dlouhodobém propadu. Nepříznivému vývoji napomáhal i fakt, že se v roce 2008 poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila, podle odborníků zhruba o třetinu až polovinu.

Došlo k omezování stavebních investic a tento propad se projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké byly dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší firmy pak jejich subdodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak pro veřejné, tak i pro privátní, vesměs lokální investory.

Investoři a developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Developeři začali stavět pouze pro konkrétní klienty, nikoli už spekulativně. To mělo dopad na firmy, které působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se kvůli dopadům finanční krize nevyhnuly propouštění.

Stavební produkce v průběhu jednotlivých let

Člověk, aniž by si to uvědomoval, je svázán s produkty stavebnictví doslova celý život a na každém kroku. Snad pouze poustevník v lese, přikrývající se mechem a pohybující se mimo cesty a cestičky, netuší, o čem je řeč. Stavebnictví patří mezi významná odvětví ekonomiky. Jeho hlavním posláním je produkce stavebních objektů spojených s místem stavby, dále pak jejich opravy a údržba.

Ukazatelem vypovídajícím o postavení stavebnictví v ekonomice je jednak podíl na tvorbě HDP, jednak podíl na počtu zaměstnaných v národním hospodářství. Na tvorbě HDP se podílí pěti až šesti procenty a přibližně stejně tolik ekonomicky činného obyvatelstva v něm pracuje.

Krátké nadechnutí

Stavebnictví se vrátilo k opětovnému růstu až v roce 2014. Hlavním tahounem sektoru byl rychlý růst inženýrského stavitelství, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání EU fondů. Po mnoha letech se oživila také bytová výstavba. Významnou roli v meziročním srovnání hrála velmi mírná zima, kdy klimatické podmínky umožnily stavbařům pracovat v podstatě bez omezení.

Rovněž srovnávací základna roku 2013 byla velmi nízko a meziroční růsty byly tím pádem snazší. Také rok 2015 přinesl další zlepšení, když index stavební produkce meziročně vzrostl o 7,1 % (v pozemním stavitelství růst o 2,6 %, v inženýrském o 17,1 %). Stále je ale produkce o 14,9 % nižší ve srovnání s rokem 2008, kdy byla na svém vrcholu.

Poslední pokles?

Stavební produkce v roce 2016 klesla meziročně reálně o 7,6 %. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 3,3 % (příspěvek –2,2 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 16,0 % (příspěvek –5,4 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2016 meziročně snížil o 2,7 %. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 4,2 % a činila 33 012 Kč.

Počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v roce 2016 meziročně vzrostl o 27,0 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 61 508. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 1,9 % a činila 183,8 mld. Kč, na pozemním stavitelství 85,6 mld. Kč (růst o 21,0 %) a na inženýrském stavitelství 98,2 mld. Kč (pokles o 15,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,0 mil. Kč a byla meziročně o 22,8 % nižší.

Počet vydaných stavebních povolení v roce 2016 meziročně vzrostl o 3,6 %, stavební úřady jich vydaly 83 340. Orientační hodnota těchto staveb činila 284,3 mld. Kč a v porovnání s rokem 2015 vzrostla o 11,5 %.

Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2016 činila 6068 tis. m2, což v meziročním srovnání znamená růst o 13,5 %. Podlahová plocha povolených bytových budov vzrostla o 5,9 %, nebytových budov o 20,9 %. Počet zahájených bytů v roce 2016 se meziročně zvýšil o 3,2 % a činil 27 224 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 15,6 %, v bytových domech byl pokles o 14,3 %.

Počet dokončených bytů v roce 2016 se meziročně zvýšil o 8,9 % a činil 27 333 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,8 %, v bytových domech došlo k nárůstu o 22,7 %.

Relativní úspěch z nízké základny

Stavební produkce v Česku se v roce 2017 meziročně zvýšila o 2,1 procenta. Dařilo se pozemnímu stavitelství, naopak produkce inženýrského stavitelství klesla. Stavební produkce v roce 2017 bez očištění o vliv nižšího počtu pracovních dnů meziročně stoupla o 1,7 procenta.

„Za celý rok 2017 jsme zaznamenali mírný růst stavební produkce, růst hodnoty nových zakázek i výrazný růst orientační hodnoty vydaných stavebních povolení. Rostl také počet zahájených i dokončených bytů,“ zhodnotila výsledky Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Pozemní stavitelství v roce 2017 meziročně vzrostlo o pět procent. Produkce inženýrského stavitelství naopak o 5,7 procenta klesla. Stavební firmy s 50 a více zaměstnanci v roce 2017 v tuzemsku uzavřely 61 515 zakázek. Jejich celková hodnota meziročně vzrostla o 9,3 procenta na 202,6 miliardy korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky byla 3,3 milionu Kč.

Úřady v roce 2017 vydaly 84 164 stavebních povolení, což bylo o procento více než o rok dřív. Orientační hodnota těchto staveb byla 352,9 miliardy korun, a v porovnání s rokem 2016 se tak zvýšila skoro o čtvrtinu. Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,2 procenta na 6,44 milionu metrů čtverečních. Počet zahájených bytů se loni zvýšil o 15,8 procenta na 31 521. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 17,7 procenta, v bytových domech byl růst dokonce o 23,4 procenta.

Počet dokončených bytů se v roce 2017 meziročně zvýšil o 4,6 procenta na 28 575 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,2 procenta, v bytových domech o tři procenta. Na kladném výsledku roku 2017 se výraznou měrou podílí pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském stavitelství trvá dlouhodobý propad, zejména v oblasti dopravní infrastruktury.

Za rok 2016 činil propad stavební produkce v inženýrském stavitelství 16 %, rok 2017 ho tedy ještě prohloubil. To se významně projevuje i v tomto roce – na situaci má vliv i objem zadané veřejné zakázky, která byla na konci roku 2017 na úrovni roku 2013, a objem vypsané veřejné zakázky klesl téměř o polovinu. To jsou velmi alarmující čísla.

Na nepříznivou situaci navazuje i vývoj zaměstnanosti ve stavebnictví, kde pokračuje dlouhodobá tendence poklesu počtu zaměstnanců. Rok 2017 tedy rozhodně nemůžeme hodnotit jako úspěšný pro české stavebnictví. Situace ve stavebnictví se zatím k lepšímu příliš neobrací.

„Není to až tak pozitivní zpráva, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedla k růstu v roce 2017 mluvčí developerské společnosti Central Group Marcela Fialková. „Stavebnictví totiž roste pomaleji než zbytek ekonomiky, a navíc z nízké úrovně předchozích let. Bytová výstavba je nejspíše ještě v hlubší krizi a vzhledem k pomalému povolování z ní hned tak brzy nevybředne,“ myslí si Fialková.

Na pomalou výstavbu nových bytů, která předurčuje vysoké ceny na realitním trhu, upozorňuje také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „V roce 2018 se situace nezlepšila, a zvláště pro mladé rodiny bude stále těžší pořídit si nový byt,“ uvedl Křeček. Podle něj by oboru výrazně pomohla úprava legislativy. Situace v oblasti bytové výstavby se zatím neobrací k lepšímu ani podle Petra Dufka z Československé obchodní banky.

Světlo na konci tunelu

Podle ČSÚ stavebnictví v roce 2018 meziročně vzrostlo v souhrnu o 9,2 procenta. Pozemní stavitelství stouplo o 9,1 procenta, inženýrské o 9,3 procenta. Firmy provedly v roce 2018 stavební práce v hodnotě 502 miliard Kč. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat bylo české stavebnictví mezi 28 zeměmi Evropské unie v roce 2018 na devátém místě. Meziročně si o devět míst polepšilo.

V zemích EU stavebnictví vzrostlo v roce 2018 v průměru o 2,3 procenta. Nejvíce stavebních prací proběhlo na území hlavního města Prahy a s větším odstupem následoval Jihomoravský kraj.

Stavební práce meziročně vzrostly o 10,7 % a překonaly hodnotu 500 miliard korun. Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce mimo území České republiky tvoří významnou součást jejich celkového obratu.

Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. „Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze a některé podniky zde odpracují značnou část svých zakázek. Jde například o stavbaře ze Středočeského nebo Libereckého kraje. Společnosti z Karlovarského kraje naopak mimo svůj region téměř necestují a řadí se k největším stavebním,patriotům‘. Na území vlastního kraje v loňském roce provedly 80 % zakázek,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Pro veřejné zadavatele bylo v České republice v roce 2018 realizováno 114 mld. Kč, což je 42 % z celkového objemu vynaložených prostředků. Veřejné prostředky v převážné většině směřovaly do výstavby inženýrských staveb, případně nebytových nevýrobních budov. Nejvíce bylo z veřejných zdrojů prostavěno v Praze (16,4 mld. Kč), dále pak následoval kraj Jihomoravský (15,7 mld. Kč) a Středočeský (14,0 mld. Kč).

Podíl prací pro veřejné zadavatele se v jednotlivých regionech pohybuje od 28 % v Praze do 51 % na Vysočině a kraji Pardubickém. Svůj vliv může v jednotlivých oblastech sehrát i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů, takže podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele je pak logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou všech subjektů.

V roce 2018 se v České republice postavilo 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počet dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem vzrostl, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Prostřednictvím nástaveb nebo úprav nebytových prostor v již stojících budovách vzniklo 3535 bytů. Dvě třetiny bytů byly dokončeny v rodinných domech. Na jejich výstavbu bylo vynaloženo 66 miliard korun. Náklady na výstavbu jednoho bytu činily 3,4 milionu korun.

Byty v rodinných domech se nejčastěji stavěly v dispozici 4+1. Menších bytů bylo naprosté minimum. Obytná plocha se pohybovala od 20 m2 do 500–700 m2 a v průměru činila 91 m2. Výstavba jednoho rodinného domu trvala v průměru tři a půl roku a převažovala třída B energetické náročnosti.

„Rodinné domy měly nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech pozorujeme zvýšený zájem o dřevěné stavby. V roce 2018 bylo dokončeno 2945 nových rodinných domů tohoto typu. Na celkové výstavbě se podílely šestnácti procenty, což je nejvíce od roku 1997,“ říká Petra Cuřínová.

Bytových domů se v roce 2018 dokončilo 373 a jejich výstavba stála 22 miliard korun. Bytů v nich bylo celkem 10 305. Průměrné investiční náklady na výstavbu jednoho bytu činily 2,1 milionu korun a na jeden dům připadalo v průměru 28 bytů. Také v kategorii bytových domů převažovala energetická třída B. Nebytových budov se v roce 2018 postavilo meziročně o 50,7 % více. Nejvíce jich bylo postaveno v Jihomoravském kraji, v Praze byly postavené budovy nejdražší a prostorově největší.

V České republice bylo v loňském roce postaveno 1621 nebytových budov, ve srovnání s rokem 2017 to představuje růst o 50,7 %. Vzrostla také hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy o 43,3 % a celková podlahová plocha se zvýšila o 49,5 %.

„Téměř polovinu ze všech postavených nebytových budov v loňském roce tvořily hotely a obdobné stavby. Naopak nejméně se dokončilo budov pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Přesto byly investiční náklady v této kategorii nejvyšší ze všech,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Největší budovy se staví pro potřeby průmyslu a skladování. V roce 2018 šlo o 41,4 tisíc m3 obestavěného prostoru a průměrnou podlahovou plochou 3832 m2. Budovy pro dopravu a telekomunikace byly nejmenší, v průměru na jednu stavbu připadlo 491 m3 obestavěného prostoru a 107 m2 podlahové plochy.

Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 257, nejméně naopak v Libereckém kraji (51). Nejdražší a prostorově největší stavby byly v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 287,1 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 5,6 tis. m2 a obestavěný prostor 27,6 tis. m3.

Nejlevnější stavby se dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 2,9 mil. Kč. Nejmenší budovy se dokončovaly na Vysočině, průměrná podlahová plocha zde byla 215 m2 a obestavěný prostor 1128 m3.

Poslední dobrý rok

Stavební produkce vzrostla v roce 2019 meziročně o 2,3 % a jednalo se již o třetí rok růstu. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství a vývoj v oblasti hodnoty stavebních povolení a zakázek dává naději také do roku 2020. Dařilo se též bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování. Stavební produkce loni navázala na úspěchy z předchozích let a reálně meziročně vzrostla o 2,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 2,0 % a k celkovému růstu přispěla 1,4 procentního bodu.

Inženýrské stavitelství zaznamenalo o něco rychlejší růst, o 3,4 %, ale příspěvek byl s ohledem na menší váhu pouze +0,9 procentního bodu. „Podle dosud známých statistických údajů můžeme předpokládat, že objem stavebních prací se za rok 2019 bude pohybovat kolem 550 mld. korun v běžných cenách,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Naději na příznivý vývoj dává statistika stavebních povolení. Jejich orientační hodnota dosáhla loni 414,3 mld. Kč a meziroční růst o 15,7 % byl již pátým v řadě. Dařilo se nové výstavbě i změnám dokončených staveb ve všech kategoriích. „Nejvíce k růstu orientační hodnoty stavebních povolení přispěla nová výstavba bytových budov a opravy dopravní infrastruktury,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Trendu orientační hodnoty stavebních povolení odpovídal také vývoj stavebních zakázek.

Celková hodnota nových zakázek uzavřených v roce 2019 činila 248,5 mld. a meziročně díky inženýrským stavbám vzrostla o 5,3 %. Nové zakázky v pozemním stavitelství zaznamenaly stagnaci, což lze s přihlédnutím k vysoké základně z předchozích let hodnotit kladně.

V roce 2019 byla zahájena výstavba 38 677 bytů, což oproti roku 2018 představuje růst o 16,8 %. Jednalo se o již šestý růst v řadě, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká. Většinu zahájených bytů tvoří byty v rodinných domech a realizují se převážně mimo hlavní město.

V Praze se uplatňují především byty v bytových domech a v roce 2019 se jich zahájilo meziročně dvakrát více. „Dokončování bytové výstavby aktuálně těží z vysokého zahajování v minulých letech. V roce 2019 počet dokončených bytů přesáhl 36 tisíc a přiblížil se hodnotám z období konjunkturních let, kdy bylo dokončováno řádově kolem 40 tisíc bytů, “ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Ani setrvačnost na vir neplatí

České stavebnictví letos klesne o tři až pět procent. Mnohem hůře na tom bude pozemní stavitelství, tedy výstavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal, kterou většinou financuje soukromý sektor. Naopak výstavba dopravní infrastruktury by měla díky zvýšené aktivitě státu růst.

„Asi úplně to nejhorší, kdy stavební firmy a živnostníci přerušili na čas svoji aktivitu, je už za námi. Ale ani nejbližší měsíce nemusí být pro stavebníky jednoduchým obdobím. S tím, jak firmy omezují investice, začne ubývat i zakázek pro pozemní stavitelství,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj je třeba udržet na potřebné úrovni veřejné zakázky, které směřují především do infrastruktury. Pro letošek očekává pokles stavebnictví do tří procent.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že stavebnictví reaguje na ekonomický vývoj se značným zpožděním. „Zatímco největší propad okamžité průmyslové výroby jsme si, doufejme, odbyli již v dubnu, stavebnictví může až nyní postupně začít reagovat na ekonomickou situaci a hlavní poklesy máme pravděpodobně ještě před sebou. Ještě více se nyní prohloubí rozdíl v osudu inženýrských staveb a stavění domů a bytů,“ dodal.

Podle analytika společnosti CZECH FUND Lukáše Kovandy může být stavebnictví makroekonomickým tlumičem hlubokého propadu průmyslu, letos očekává pokles oboru maximálně o pět procent. „Pokles pozemního stavitelství souvisí s tím, že stavební firmy a developeři, zejména menší firmy a podnikatelé ve stavebnictví, přišli v době koronakrize kvůli nejisté budoucnosti o zakázky, případně zastavili či pozastavili své projekty. Současně se stavební firmy potýkaly s nedostatkem pracovní síly, zejména té zahraniční, na níž je tuzemské stavebnictví poměrně citelně závislé,“ sdělil.

Analytik BH Securities Štěpán Křeček očekává pokles stavebnictví o tři procenta. Pozemní stavitelství podle něj může klesnout až o šest procent, ovšem inženýrské stavitelství tvořené hlavně výstavbou dopravní infrastruktury by mohlo růst dvouciferným tempem. „Zatímco pozemní stavitelství může kvůli nižší poptávce ze strany soukromého sektoru zažít slabší druhé pololetí letošního roku, inženýrské stavitelství bude těžit ze zvýšené poptávky veřejného sektoru,“ doplnil Křeček.

Podle analytika Komerční banky Františka Táborského firmy pozastavují nebo ruší plánované investice a poptávka po stavebních pracích klesá. „Pro tento rok očekáváme propad celého sektoru 3,7 %. Stejně jako celá ekonomika se stavebnictví nevyhne recesi. Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ dodal Táborský. Odvětví se podle něj vrátí k růstu v roce 2022.

Stavebnictví po vleklé krizi mezi roky 2008 a 2013 meziročně vzrostlo pětkrát z posledních šesti let. Loni stouplo o 2,7 %, předloni dokonce o 9,2 %, nejvíce od roku 2003. Stavební produkce ve 2. čtvrtletí 2020 byla reálně v porovnání s 1. čtvrtletím 2020 nižší o 6,5 %.

Meziročně produkce klesla o 8,1 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně snížila o 12,2 % (příspěvek –8,9 p.b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční nárůst o 2,9 % (příspěvek +0,8 p.b.). Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně snížil o 1,9 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně vzrostla o 2,1 %.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci ve 2. čtvrtletí 2020 v tuzemsku uzavřely 16 748 stavebních zakázek a meziročně tento počet klesl o 1,3 %. Celková hodnota těchto zakázek se meziročně zvýšila o 5,2 % a činila 67,9 mld. Kč, na pozemním stavitelství 31,6 mld. Kč (růst o 10,9 %) a na inženýrském stavitelství 36,3 mld. Kč (růst o 0,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 4,1 mil. Kč a byla meziročně o 6,5 % vyšší.

Stavební úřady ve 2. čtvrtletí 2020 vydaly 22 490 stavebních povolení, meziročně o 0,4 % méně. Orientační hodnota těchto staveb činila 100,2 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 klesla o 6,3 %. Počet zahájených bytů ve 2. čtvrtletí 2020 se meziročně snížil o 0,3 % a činil 9506 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 0,7 %, u bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles o 1,9 %.

Počet dokončených bytů ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně klesl o 13,0 % a činil 7240 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 5,7 %, v bytových domech klesl o 47,7 %. V ČR ve srovnání s květnem klesla v červnu výstavba o dvě procenta, meziročně dokonce o 11 a půl procenta. Podle odborníků české stavebnictví výrazně zasáhla koronavirová krize také proto, že je extrémně závislé na pracovnících ze zahraničí.

Jejich pomalý návrat do ČR vedl k odkládání stavebních prací a nárůstu zpoždění. Kromě nedostatku zaměstnanců je současným problémem stavebnictví rovněž útlum soukromých investic a nejisté jsou i investice obcí a krajů, které se budou muset vyrovnat s nižšími daňovými příjmy. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy se v ČR dá očekávat pokles i za celý rok.

„U veřejných investic lze předpokládat, že se k tomu stát postaví čelem, jako se zatím staví. Samosprávné celky budou očekávat, jak dopadne rozpočtové určení daní. Což lze predikovat, že dobře asi nedopadne. A u soukromého sektoru je perspektivní jen sektor stavby bytových domů nebo bytů,“ řekl Nouza. Podle odborníků by se situace mohla zlepšit výstavbou obecních bytů, které se v budoucnu mohou privatizovat do soukromého vlastnictví.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*