Ekonomika, Tip redakce

Stavebnictví, digitalizace, koronavirus. Většina staveb však pokračuje

Port Karolina – 2. etapa

Stavebnictví je jednou z oblastí, kde nařízení proti koronaviru přímo nezakazují vlastní činnost, jako je to u cestovního ruchu, zavřených restaurací, neobsazených letadel, provozu divadel či kin nebo osudu školních dětí, které zažívají podivné „dva roky prázdnin“.

Většina staveb pokračuje dál, nové se rozestavují, přesto stavebnictví zažívá docela významný pokles výkonnosti. Stálo by za to analyzovat, kolik má na tom vliv odjezd zahraničních pracovníků, nemocnost českých pracovníků, zpomalení investičních aktivit soukromých stavebníků nebo skutečně složitost stavebního zákona, na který dnes mnozí tuto situaci svádí. Přesná odpověď na tyto otázky by objasnila argumentaci pro nasazení správných kroků pro další rozvoj. Pomohlo by to prověřit a přesněji formulovat hesla, že se z krize proinvestujeme nebo prostavíme, a že růst uzavřených hypoték oživí bytovou výstavbu a podobně.

Ekonomika se mění

Nedávno jsem prohlížel zajímavé grafy o vývoji jednotlivých oborů v USA za posledních 150 let. Původní více jak 50% podíl zemědělství se za toto období dostal v zaměstnanosti na jednotky procenta, průmysl se nejprve rozvíjel až na třetinu, ale nyní představuje již jen zase zhruba desetinu. Služby, zahrnující vzdělávání, IT, správu, cestovní ruch a podobně se naopak z malých procent dostaly na více jak poloviční podíl. Jako relativně stabilní obor je doprava, která stabilně zahrnuje něco přes 5 %, a stavebnictví, které stabilně navzdor stavebním vlnám zůstává s 5–10% podílem.

Srovnatelný český přehled jsem nenašel, ale ze statistiky minulých let vyplývá, že tento podíl v ČR je poněkud vývojově zpožděný. Podobně jako pokles zaměstnanosti v zemědělství byl u nás značně pomalejší, tak současný poměr průmyslu, který představuje cca jednu třetinu a je v EU nejvyšší, vytváří české specifikum, které může hrát v procesu oživení významnou roli. České stavebnictví se ale také stabilně pohybuje do 10 % HDP a tomu odpovídá i zaměstnanost.

Revoluce v produktivitě

Změní digitalizace tento poměr a přinese čtvrtá průmyslová revoluce významnou změnu do produktivity stavebnictví? A v čem se projeví? Z hlediska teoretických ekonomů je stavebnictví „manufakturní výroba“ kusových výrobků s individuální montáží jednotlivých staveb, která je navíc zajišťována velkým podílem nekvalifikované nebo nízko kvalifikované lidské práce a neočekávají se u ní žádné dynamické změny, viz výše uvedená statistika. Ano, každá stavba je unikát a to i u opakovaných projektů, neb i ten je jiný vždy svým okolím a každý časový posun ve stavbě více či méně mění i provedení a výrobky, ze kterých je konečná stavba realizována. Ano, stavebnictví je opravdu zatím v mnohém jiné než „tovární“ výrobní metoda.

Digitalizace však do stavebnictví proniká mnoha způsoby. Fenoménem loňského roku nicméně je urychlení změny požadavků na funkční řešení staveb, které změna chování jejich uživatelů v krizovém období přináší. Tradiční byt se stál kanceláří pro home-office, školní učebnou pro on-line výuku a vykazuje pro nové potřeby své dispoziční limity. Přepravci snižují frekvence dopravních spojů, kancelářské komplexy a úřední budovy jsou v důsledku home-office zčásti prázdné, roste podíl on-line obchodů a dodávek do domu. V důsledku „lockdownu“ (žádný český výraz pro tento jev se zatím neprosadil) je výstaviště připraveno jako záložní nemocnice, nový kongresový areál jako očkovací centrum, lesy a draze uměle zasněžené, ale sjezdařům uzavřené sjezdovky jsou plné výletníků, rodin s dětmi.

Na Václaváku stojí téměř opuštěné hotely a ulice, na jaře 2020 převážně liduprázdné, jsou dnes bez cizinců a našincům slouží jen k rychlé cestě do práce a domů před „zavírací“ hodinou. Na rozdíl od městských ulic jsou začasté vesnické ulice plné dětí, které hrají kopanou na opuštěném parkovišti nebo před zavřeným sportovním areálem.

Vláda se svými opatřeními snaží udržet zaměstnanost, tato opatření jsou však nedostatečná a řadě firem jen prodlužují zánik. Je otázka, jaká bude potřeba skutečných pracovníků, až lockdown skončí. Přitom příkladně stavebnictví by přivítalo nové pracovníky za chybějící zahraniční síly. V domovech pro starší spoluobčany pracují nárazově letci, hasiči, studenti, herci. Jiní se podílejí na rozvozu potravin pro starší a nemohoucí, asistují v nemocnicích a očkovacích centrech.

Šíření digitalizace

Samostatnou kapitolu představuje pokles znečištění, švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergrová si jistě v roce 2019 nedovedla představit, že jí požadované změny v znečištění půjdou tak rychle a nastanou v důsledku koronakrize. České statistiky zaznamenávají pokles dopravních nehod, pokles kriminality, ale asi 15% růst úmrtnosti a po delší době i pokles střední délky života.

Změny, alespoň část z nich, mají jen dočasnou podobu, tak všichni doufáme. V tomto světle proces digitalizace je jedním z rostoucích oborů v mimořádné době, ale lze očekávat, že jeho rozšíření je urychlením obecného vývoje k digitalizaci i po překonání současné krize.

Digitalizace proniká do stavebnictví v několika rovinách. Tou první jsou změny legislativní, které umožní nebo dokonce nařídí státní správě digitalizaci jako způsob komunikace, změní schvalovací řízení i archivaci všech dokumentů. V legislativní úrovni je již rozhodnuto, teď půjde o to, aby realizace nešla slepou cestou a aby jednotlivé agendy byly co nejméně zatížené tradičními „digitálními“ problémy (otevření registrace pro vakcinaci, zavádění SPZ či e-receptu a podobně). Tou druhou je nástup BIM do přípravy projektové dokumentace, schvalování, výstavby a provozu staveb.

Digitální dvojče stavby je potom předpokladem pro napojení umělé inteligence v automatizované výrobě stavebních výrobků, na výrobu pro kusovou, či malosériovou výrobu pro konkrétní stavbu, kterou mohou zajišťovat roboti. Logistické zajištění materiálu na stavbu rovněž není možné plně rozvinout samo o sobě. Pro stavební, chcete-li montážní technologie pak bude rozhodné, zda navržené konstrukční řešení a realizace všech detailů stavby bude skloubeno do provázaného systému všech profesí, jejichž výkony bude moci postupně nahrazovat stavební robot. Zkušenost ze zprůmyslnění stavebnictví ze 70. – 80. let, vedená snahou vše domyslet předem a jako celek přesunout do paneláren, byla slepou cestou, která zastavila v mnoha směrech potřebný pokrok. Proto lze očekávat postupný vývoj, řady „ostrovních“ systémů (výroby dílčích stavebnic, tištění nosných konstrukcí, nasazení specializovaných montážních a přepravních robotů), jak ukazuje již dnešní vývoj, které budou soutěžit o nejracionálnější řešení pro danou dobu výstavby. To si vyžádá nové znalosti a zkušenosti pro projektanty, stavbyvedoucí i řemeslníky a i zde bude on-line poskytovaná podpora nabývat na svém významu.

Vlastní výstavba je jen úvodní částí vzniku stavby, ale její využití přichází s jejím provozem. Chytrý provoz, smart houses, smart cities, se opírají o digitální model stavby, staveb a přináší obrovskou řadu nových regulačních a řídících prvků, které již dnes řídí městskou dopravu, vytápění nebo větrání moderních otopných systémů i nasazení automatických uklízecích strojů. Prostor kolem nás se plní neviditelným přenosem obrovského množství dat. Jejich zpracování, využití, ale i naše ochrana před jejich zneužitím, ať již lidmi nebo i umělou inteligencí, je kniha, kterou teprve začínáme psát. Přesto obava o ztrátu svobody je již dnes jednou z příčin nedůvěry k opatřením proti koronakrizi.

Port Karolina – 2. etapa

Cena za digitalizaci

Nadace pro rozvoj architektury již pátým rokem hodnotí v rámci soutěže Stavba roku samostatnou cenou takové stavby, které uplatňují digitalizaci již v procesu svého vzniku a realizace a nasazují digitální prvky i do realizovaných chytrých staveb. Pro rok 2020 takovou cenu obdržela stavba Port Karolina – 2. etapa investora Skanska Reality a.s., realizovaná Skanska a.s., na které se projektově podíleli: Baumschlager Eberle ZivilTechniker, 4A architekti, Milan Vorel a di5 architekti inženýři s.r.o. (na DSP) a EBM Expert, s.r.o. (na DPS). Ocenění bylo uděleno bytovému domu za komplexnost při rozsahu využití technologií BIM a zároveň za výjimečné pojetí energetického řešení ohleduplného k životnímu prostředí. Stavba urbanisticky i architektonicky zdařile navazuje na dlouhodobý významný koncept rozvoje lokality (blíže viz www.stavbaroku.cz).

Pokud se podíváme na novinky výrobců stavebních hmot, které neměly možnost se dostatečně prezentovat na stavebních veletrzích, jejich představení proběhlo v rámci přehlídky Známka kvality VÝROBEK–TECHNOLOGIE pro stavebnictví a architekturu 2020, ze které jsou patrné dva směry. Jeden vede k zjednodušení realizace konkrétních konstrukcí a jejich zaměření na kvalitu vytvářeného prostředí a druhý přináší různé formy digitalizací poznamenaných výrobků. Mezi první patří: Baumit IonitColor, systém quickconnect od Hager Electro, silikátově disperzní malta Heluz SIDI, podlahový epoxydový systém od společnosti Weber nebo Anhyment od Českomoravského betonu. Digitální srdce zase měla rekuperační jednotka od RECUAIR, 2N Indoor Compact od 2n Telekomunikace a PlanRadar od stejnojmenné firmy a další (blíže viz www.stavebnivyrobekroku.cz).

Koronavirus donutil Nadaci ABF, jako ostatní vzdělávací a konferenční centra přejít do digitálního světa, nahradit semináře on-line vzděláváním a slavnostní setkání a konference on-line streamovaným anebo i předtočeným programem. Jaké jsou zkušenosti? Přirozeně všichni postrádají osobní kontakt, přímou reakci posluchačů a naučené formy přenosu novinek, informací a znalostí. Přesto distanční forma, možnost sledování programu z Prahy kdekoliv v republice, možnost dálkového připojení zajímavých referentů i šance podívat se na daný program, až na to budu mít čas, nebo těsně před zkouškou, na kterou se připravuji, přinesla Nadaci ABF v roce 2020 větší sledovanost než při tradiční prezenční formě. Na kanále ABF stream YouTube je dnes již přístupno volně 18 kurzů i přehlídek, najdete tam diskusi k rekodifikaci stavební legislativy i kompletní video prezentaci oceněných staveb ze Stavby roku 2020. Další programy mají podobu placených vzdělávacích kurzů.

Vstupenka do zelené Evropy

Rok 2021 je v této době z větší části před námi. Vakcinace zatím probíhá trestuhodně pomalu, a tím se naděje na návrat k normálnímu stavu vzdalují. Je otázka, zda a v jakém stavu a kdy se návrat bude konat. Stavebnictví má však šanci udržet si svou tradiční významnost pro společnost. Může se stát nástrojem pro inovace nemocnic, pro řešení nových požadavků na byt a bydlení, zabezpečovat trasy pro nové formy dopravy a další technické infrastruktury, vytvářet nové obytné veřejné prostředí našich obcí, prostory pro každodenní rekreaci. Stavebnictví při tomto vývoji může poskytnout řadu nových profesí spojených se špičkovou technologií, zajímavých pro mladou generaci, které zčásti či zcela nahradí zahraniční zaměstnance. Stavebnictví se tak může stát cestou a vstupenkou do nové SMART a GREEN Evropy.

Jan Fibiger, předseda nadace ABF

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*