Infoservis

Vnitřní zateplení je třeba dobře promyslet

Trend ekologie společně s problematikou dosluhujících stavebních konstrukcí posilují zájem o renovace historických budov. Hlavními požadavky bývají změny na využití prostoru a snížení energetické náročnosti, přesněji ekologické stopy stavby. Památkový ústav zpravidla nedovoluje jakékoliv úpravy fasád, a tak je investor nucen přistoupit k vnitřnímu zateplení. Těmto požadavkům vyhovuje minerální tepelná izolace Multipor.

Multipor je kapilárně aktivní materiál, který přijímá a přenáší vodu ve formě páry, případně kondenzátu. Při podmínkách vykazující zvýšenou vlhkost tedy snadno přenáší přebytečnou vodu do svého jádra. Jakmile se vlhkost vnějšího prostředí sníží, vody se rychle zbavuje odpařováním do vnitřního prostoru. Nejdůležitějším činitelem při návrzích je součinitel difuzního odporu μ, který by měl být co nejnižší.

Metodika výpočtu

Důležité je zmínit, že u vnitřního zateplení je třeba změnit i způsob výpočtu. Pro vnitřní izolanty nelze použít klasické Glaserovy metody, vycházející z výpočtových postupů dle ČSN EN ISO 13788 a ČSN 73 0540-4. Tato metoda má ustálené okrajové podmínky, které podporují bezpečnost řešení. V případě posouzení kapilárně aktivních materiálů touto jednoduchou výpočtovou metodou pro vnitřní zateplení není možné vyhovět normě ČSN 73 0540-2.

Protože pro návrh vnitřního zateplení používáme kapilárně aktivní materiál, je nutné provádět podrobnější metodiku numerické simulace, která vychází z ČSN EN 15026. Pracuje s dynamicky proměnlivými podmínkami a lze do ní zahrnout například transport a ukládání vlhkosti, vliv na tepelnou vodivost materiálů a další. Pro výpočty se běžně setkáváme s programy. Například software WUFI zohledňuje dynamické vlhkostní chování a k poréznímu materiálu přistupuje na základě Kiezlových výpočetních algoritmů.

Řešení detailů

Při návrzích je nutné myslet na to, aby zateplení bylo navrženo jako celek s důrazem na detaily, jako jsou napojení příčných konstrukcí nebo ukončení u stropní konstrukce. Ideální cestou je konzultace s energetickým specialistou či přímo výrobcem, který zajistí přesnou specifikaci kritických detailů. Tyto detaily je pak nutné posoudit z hlediska vlhkostního namáhání stávající konstrukce po provedení dodatečného vnitřního zateplení. Navržené detaily musí dle ČSN 73 0540-3 vykazovat aktivní vlhkostní bilanci. Bilanci, jak již bylo zmíněno výše, posuzujeme dle ČSN EN 15026 pomocí dynamické metody s proměnnými okrajovými podmínkami.

Zamezení rizika kondenzace vody

Na druhou stranu nesmíme opomíjet ověření, zda povrchová teplota konstrukce splňuje požadavky dle ČSN 73 0540-3 tak, abychom zamezili vzniku rizika vytvoření kondenzace a vzniku a růstu plísní při daných okrajových podmínkách. Jak ukazují mnohé zkušenosti, extrémní tloušťky vnitřních izolantů mohou mít spíše negativní vliv na stávající konstrukci, a to z prostého důvodu: masivní izolace nedovolí prohřátí vnitřního povrchu, povrch pod izolantem zůstává ochlazován z vnější strany, a vznikají ideální podmínky pro nežádoucí vlivy – kondenzáty a plísně.


Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*