Ekonomika, Legislativa

Byrokratické problémy s připojením fotovoltaiky do distribuční sítě

Fotovoltaika zažívá obrovský boom a počet lidí, kteří si nechávají nainstalovat fotovoltaické panely na svůj dům či firemní budovu neustále roste. Mírné schlazení tohoto nárustu však přichází s problémy týkajícími se připojení do distribuční sítě ohledně energie, kterou domácnost nevyužije.

Problémy s připojením fotovoltaiky do distribuční sítě

Fotovoltaická elektrárna na střeše domu je v době rostoucích cen energií zajímavým řešením pro leckterého vlastníka nemovitosti, který hledá cestu jak ušetřit. Mnoho lidí či firem si takto díky fotovoltaickým panelům dokáže pokrýt vlastní spotřebu energie a ještě část nevyužité energie prodat do distribuční sítě.

K tomu dochází nejčastěji v létě. V zimních měsících naopak bývá problém pokrýt vlastní spotřebu a je zapotřebí z veřejné distribuční sítě spíše čerpat.

Problém však nastává v momentě, kdy vyrobenou elektřinu, kterou nespotřebujete, nemůžete prodat do distribuční sítě. Dochází tak k plýtvání a zároveň značným finančním ztrátám. Celá kalkulace rentability vaší domácí elektrárny je rázem bezpředmětná a zcestná.

Proč k něčemu takovému dochází a koho se to týká?

Zamítnutá žádost o připojení do distribuční sítě

Stále se jedná pouze spíše o výjimečné případy v jednotkách procent, avšak počty zamítnutých žádostí mají narůstající trend. Ještě před několika lety k ničemu takovému nedocházelo ani výjimečně, jelikož distribuční společnosti byly rády za každý kW energie navíc.

Co je však pro danou situaci neblahá informace do budoucna – procenta zamítnutých žádostí budou zcela jistě růst. Aktuálně legislativa prochází úpravou, která umožní stavět fotovoltaické elektrárny bez nutnosti licence až o výkonu 50 kW. Aktuálně je povoleno 10 kW. Jakmile bude tato úprava zavedena, dá se očekávat skokový nárůst problému s připojením do sítě.

Například společnost Krelcentral, která se zabývá instalací fotovoltaických sestav a elektráren, eviduje cca 1-2 % zamítnutí připojení do sítě, kdežto ještě v uplynulých letech to byly maximálně promile (a navíc se zpravidla jednalo o chybně vyplněnou žádost).

Ještě mnohem horší situace panuje v jižní části republiky. Podíl zamítnutých žádostí se v roce 2022 vyšplhal až na celých 5 %, což už je na české poměry opravdu alarmující.

Příliš vysoký výkon

Problém (nejen) v jižní části republiky tkví v tom, že se jednoduše vyrábí více elektřiny, než je schopna distribuční síť pojmout. Například výkon fotovoltaických elektráren v oblasti Sokolnicka a Otrokovicka je srovnatelný s výkonem bloku jaderné elektrárny.

Jednoduché kupecké počty nám řeknou, že s dalším navýšením limitů v oblasti fotovoltaiky a tím i nárůstem zájemců o tuto energetickou a ekologickou úsporu budou tyto procenta jen a jen narůstat. Nedojde-li samozřejmě k úpravám kapacit distribuční sítě.

ČEZ Distribuce, která má na starost distribuční sítě v severní části České republiky, má v evidenci stále jen maximálně 0,5 % zamítnutých žádostí. Z toho cca deset procent žádostí je zamítnuto pouze proto, že distributor vyzve žadatele k doplnění nebo upřesnění chybějících informací.

Běžnou praxí se stává, že si někdo nainstaluje fotovoltaické panely a inspiruje tím své sousedy. Poradí jim, vysvětlí jak šlo všechno hezky hladce a jak je celá věc výhodná. Sousedé si následně pořídí totéž… a vznikne problém. Kapacitu sítě vytížil první dům a další sousedé, kteří se nechali inspirovat, přicházejí zkrátka.

Vznikají tak různorodé sousedské pře, které v těch nejhorších případech mohou skončit až u soudu za asistence právníků. Ve většině případů však platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele”.

Tento narůstající trend zamítnutí se však netýká pouze jižní Moravy. Problémy s nedostatečnou kapacitou distribuční sítě mají také v ostatních částech země. Zpravidla se to děje v oblastech, kde elektrická síť není dostatečně robustní. Je tomu tak například v chatových oblastech či jednoduše v ulicích s větším počtem fotovoltaik.

Názorným příkladem je oblast, která byla v roce 2021 zasažena tornádem. Velká část nových budov je opatřena fotovoltaickými panely a místní síť tak není schopna odebrat elektřinu od všech, kteří ji produkují.

Narůstající počty žádostí o připojení domácích fotovoltaik do sítě jsou jednoznačně vidět  ve statistikách. Letošní počty žádostí se oproti roku 2020 zdvacetinásobily.

ČEZ Distribuce zaznamenala v roce 2022 do konce léta na 40 tisíc požadavků o připojení do sítě fotovoltaických panelů s instalovaným výkonem do 10 kilowattů.

Byrokratický problém nebo nedokonalý systém?

V některých případech má však tento byrokratický problém s připojením až úsměvné vysvětlení. Mnoho lidí totiž podává žádost pouze za účelem, aby zjistili, jestli je připojení do sítě vůbec možné.

Jakmile je kapacita potvrzena, distributor je automaticky povinen po určitý čas tuto kapacitu držet podavateli žádosti. Nehledě na to, že podavatel žádosti nemusí žádné fotovoltaické panely vlastnit. Paradoxně nemusí vlastnit zatím ani dům. Takto vzniká problém, kdy je distributor zahlcen stovkami či dokonce tisíci žádosti, které jsou čistě informativního charakteru.

Následně tedy dochází k paradoxu, že v síti například není nikdo, ale jelikož si např.: 10 majitelů domů podalo „oťukávací” žádost, všem dalším už je řečeno, že v síti prostor není, ačkoliv prvních schválených 10 zájemců ještě ani nezačalo stavět, zatímco nově příchozí mohou mít už plně funkční elektrárny.

Tento problém by vyřešila transparentní a interaktivní mapa, pomocí které by si lidé mohli dostupnost ověřit bez nutnosti blokování kapacity v síti. V současnosti bohužel neexistuje jakýkoliv tlak na racionální využívání kapacity distribučních sítí.

V případě, že je klientova žádost zamítnuta, nemůže elektřinu posílat do veřejné sítě a je nucen ji spotřebovat doma.

TIP

Víte, jaké máte povinnosti, pokud přes váš pozemek vede elektrické vedení?

V Polsku jsou na tom podobně. Tento problém se však netýká pouze České republiky. Potýkají se s ním i v mnoha jiných zemích.

Jmenovitě v Polsku jsou procenta odmítnutí často až v desítkách procent. Týká se to zejména elektráren s výkonem na 50 kilowattů. Polsko má nedostatečnou infrastrukturu elektrické sítě, která je kromě solárních elektráren navíc zatížena ještě v Polsku populárními větrnými elektrárnami.

Určitá kapacita je také rezervována pro plánované výstavby obnovitelných zdrojů. Provozovatelé distribučních sítí mají navíc povinnost zajistit kapacitu pro již naplánované větrné elektrárny na moři.

Jak problémy se zapojením do sítě řešit?

Na základě toho, co jsme si doposud řekli, je jasné, že je zapotřebí začít pracovat na odstranění technických problémů s distribuční sítí, aby počet zamítnutých žádostí klesl. Jediným rozumným krokem se nabízí významné posílení a rozšíření distribučních sítí. Nicméně to je krok, který je velice finančně náročný.

Pokud spočítáme rozšíření distribučních sítí o všechny zamítnuté žádosti a žádosti v jednání, je zapotřebí posílení sítě o zhruba dva megawatty, tzn. bavíme se o investici cca tří miliard korun.

Toto však není vše. Dále je zapotřebí investic do zesílení soustavy od hladiny nízkého napětí po sítě velmi vysokého napětí. Celková cena investic pro pokrytí aktuálních (nikoliv budoucích) potřeb tedy činí asi 9 miliard korun.

Průběžné posilování sítí

ČEZ investuje každým rokem do posílení sítí, jejich rozvoje a obnovy distribučních sítí zhruba 14,5 miliardy korun. Investice spojené s připojením se pohybují kolem 5 miliard.

Cílem je vybudovat dostatečně robustní síť s kapacitou, která uspokojí poptávku stávajících i budoucích odběrných míst.

Vzhledem k turbulentnímu vývoji lze však pouze velmi obtížně predikovat, jaký bude zájem v následujících letech, tzn. je těžké přizpůsobit síť poptávce tak, aby se neplýtvalo kapacitou a zároveň byly uspokojeny potřeby všech vlastníku fotovoltaických elektráren.

Co dělat v případě zamítnutí?

Pokud žádost o připojení k distribuční síti, kterou by měli provozovatelé fotovoltaické elektrárny podat ještě před zahájením instalace, narazí na limit kapacity sítě, může se pak situace vyvíjet různě.

Odmítnutým žadatelům je nabídnuta alternativní možnost připojení, a to buď se sníženým výkonem výrobny, nebo připojením v jiném místě. Případně odložením termínu připojení o ně­kolik měsíců, dokud nedojde k posílení sítě.

Aktuální čekací lhůty se však prodlužují až jeden a půl roku či dokonce dva roky, což pro mnoho osob znamená problém s velkým finančním dopadem.

Za předpokladu, že je vaše žádost zamítnuta, ale i přesto nechcete jako neúspěšný žadatel na fotovoltaiku zcela rezignovat, můžete si mikrozdroj do 10 kilowattů připojit ve zjednodušeném režimu.

Veškerou vyrobenou elektřinu však bude muset využít ve vaší domácnosti k napájení spotřebičů či ohřevu vody. Za předpokladu že je distribuována do sítě, vystavujete se riziku pokuty.

Je to však řešení pro ty, kteří nechtějí čekat. Proces vyřízení žádosti je v tomto případě velice rychlý. Může se jednat o dočasné řešení a ve chvíli, kdy dojde k navýšení kapacit sítě v dané lokalitě, může si majitel fotovoltaiky zažádat o změnu a přejít na klasické fungování, které umožňuje distribuci přebytečné elektřiny do sítě.

Stavební úřad a problémy s povolením

Byrokratické problémy se nevyhýbají ani snaze o rozšíření distribuční sítě. Firmy, které se snaží o posílení a rozšíření distribuce si nejčastěji stěžují na komplikované a zdlouhavé jednání se stavebními úřady. A to i v případech, kdy je vše perfektně připraveno a teoreticky nestojí nic v cestě tomu, aby byly projekty realizovány.

Jedna z nedávných zkušeností s žádostí o stavební povolení pro fotovoltaickou elektrárnu v Karlo­varském kraji o výkonu 3,1 mega­wattu trvala jeden rok. Území bylo přitom již dávno předtím vybráno pro výstavbu takového zdroje a nebylo zatížena žádnými věcnými břemeny. Vyhotovení takovéto elektrárny následně trvalo pouze 1 měsíc.

Vyhráno nemusí mít ani ty osoby, kterým se už podařilo vlastní fotovoltaickou elektrárnu k síti připojit. Mezinárodní dopravní společnost GLS letos na jaře nainstalovala na střechu haly třídicího centra v Jihlavě 666 panelů s celkovým výkonem vyšším než 300 kilowattů.

Tyto fotovoltaické panely mají vyprodukovat až 304 megawatthodin ročně a GLS chce téměř tři čtvrtiny z tohoto množství vracet do sítě. Od poloviny září však s majitelem místní distribuční sítě (společnost E.ON) neúspěšně jedná o smlouvě na zpětný výkup vyrobené elektřiny.

E-on se nechal slyšet, že aktuálně neuzaví­rají nové smlouvy kvůli dynamické situaci na trhu. A to i napříč tomu, že standardně nabízejí výkup za cca třetinu ceny, za jakou aktuálně prodávají.

Bohužel ani přímý prodej některému subjektu na stejné síti není stále legislativně možný, tzn. nemůže být řešením, ačkoliv je technicky proveditelný.

Obnovitelná energie je budoucnost

Česko se bez rozšíření infrastruktury a nových obnovitelných zdrojů neobejde. Plánovaný nový jaderný blok v Dukovanech sám o sobě nedokáže nahradit kapacitu všech našich uhelných elektráren, které budou v budoucnu odstaveny a vyřazeny z provozu.

V České republice zatím chybějící energii mají nahradit především právě fotovoltaické elektrárny, hlavně kvůli rychlosti přípravy, ale vznikat musí i nové větrné parky. Výstavba větrných elektráren však často naráží na odpor místních obyvatel.

Řada studií, které publikovali jak technici tak akademici, ukazuje, že větrná energie v České republice není utopie. Autoři dva roky staré studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR došli k závěru, že v roce 2040 mohou větrné elektrárny reálně ročně dodávat mezi šesti a 19 terawatthodinami elektřiny. To koresponduje s 10 až 31 procenty současné spotřeby.

Německá statistika nám říká, že větrná energie se využívá výrazněji v zimních měsících, kdy se nedá tolik spoléhat na energii ze slunce.

Co se týče fotovoltaických panelů, tak nemůžeme pouze spoléhat na střešní instalace. V České republice máme mnoho brownfieldů či různých typů pozemků, které nemají mnoho potenciálu k výstavbě. Na těchto místech by mohly vzniknout velkokapacitní fotovoltaické elektrárny, jenž by mohl vyrábět stovky megawattů ročně.

Podle studie poradenské společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky z prosince 2020 je na každou investovanou miliardu korun možné postavit pozemní fotovoltaiky o výkonu zhruba 64 megawattů, zatímco střešních rezidenčních pouze o výkonu 36 megawattů.

Mnoho takovýchto pozemních elektráren je již připravováno či dokonce nachystáno k výstavbě. Stejně jako v případě rozšiřování energetické sítě i zde však developeři válčí s byrokratickými komplikacemi. Dokonce hrozí, že reálně schválené a připravené projekty kvůli chybějícímu razítku přijdou o možnost dotací pro využívání solární energie, které jsou pouze na určitou omezenou dobu, která brzy vyprší.

Lidé z oboru obnovitelných energií prosazují, aby obnovitelné zdroje byly považovány za stavby ve veřejném zájmu, což by celý schvalovací proces zjednodušilo. Vláda zatím s tímto návrhem souhlasí. Pomoci by v tomto směru mohly i úpravy ve stavebním zákoně.

Závěr

Slunce a naše planeta nám nabízí obrovské množství obnovitelných zdrojů energie. Je skvělé, že se začínají u veřejnosti těšit čím dál tím větší popularitě. Je obrovská škoda, že tento rozmach udržitelnosti brzdí technické nedostatky a komplikovaná byrokracie. Jsme však v tomto směru na dobré cestě k lepším zítřkům.

Tomáš Konieczny,

SEO specialista

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*