Legislativa

Jak se bránit proti změně regulačního plánu

+ S manželkou vlastníme na periferii města rodinný dům, ze kterého máme přes silnici výhled na místní park. Zastupitelstvo města se však před nedávnem usneslo, že tento park je málo využívaný, a proto rozhodlo, že přijme regulační plán, kterým by využití pozemku, na němž se nachází park, změnilo na plochu technického vybavení tak, aby zde mohla být zřízena čerpací stanice. S tímto záměrem zastupitelstva ale nesouhlasíme. Park využíváme a naopak bychom uvítali, kdyby město tento parčík ponechalo a zvelebilo jej tak, aby jej začalo využívat více lidí. Také se nám nelíbí, že by měl přes silnici stát takovýto zdroj hořlavých a nebezpečných látek. Chceme se tak zeptat, jak teď bude probíhat přijetí změny regulačního plánu a jak se proti této změně bránit, je-li to vůbec možné.
Regulační plán, jejž zmiňujete, představuje jeden z druhů územně plánovací dokumentace a jeho základní úlohou je stanovit v řešené ploše podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Tyto podmínky pak stanoví vždy u staveb veřejné infrastruktury a rovněž vždy vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
Význam vydaného regulačního plánu pak spočívá především v jeho závaznosti pro rozhodování v řešeném území, přičemž v řešené ploše může dokonce v některých případech nahrazovat územní rozhodnutí. Regulačním plánem však nelze nahradit územní rozhodnutí u záměrů, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že čerpací stanice je zařízením ke skladování ropy a ropných produktů, uvedeným v příloze zmíněného zákona, bude záležet na hmotnosti zde skladovaných produktů a na případném výsledku zjišťovacího řízení, zdali záměr vybudovat čerpací stanici na místě současného parku bude podléhat posuzování vlivů na životní prostředí a tudíž zdali bude možné nahradit územní rozhodnutí regulačním plánem, či nikoliv. Z tohoto důvodu tak doporučujeme, abyste byli ostražití a aktivně se zajímali o postup přijímání regulačního plánu a jeho obsah.
Co se týče postupu vydávání regulačního plánu, zastupitelstvo obce běžně po přijetí rozhodnutí o pořízení regulačního plánu předá obecnímu úřadu návrh jeho zadání. Obecní úřad dle tohoto zadání pořídí návrh regulačního plánu a tento návrh doručí veřejnou vyhláškou (tzn., návrh vyvěsí na své úřední desce). Vůči tomuto návrhu pak může každý do 15 dnů ode dne doručení návrhu uplatnit u obecního úřadu písemné připomínky. Upozorňujeme, že tyto připomínky je třeba uplatnit včas v uvedené lhůtě, neboť k později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
Obecní úřad poté (opět veřejnou vyhláškou) doručí jednak již upravený a posouzený návrh regulačního plánu a jednak oznámení o konání veřejného projednání k tomuto návrhu, přičemž toto veřejné projednání se může konat nejdříve 15 dnů ode dne doručení předmětného návrhu. I zde každý může vůči návrhu regulačního plánu uplatnit připomínky, a to do 7 dnů ode dne konání veřejného projednání. Zároveň v této lhůtě vůči návrhu regulačního plánu mohou uplatnit námitky ty osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům může být regulačním plánem přímo dotčeno (a takovými osobami byste mohli být i vy a vaše žena). Dodejme, že zákon klade na obsah námitek přísnější podmínky. Osoby, které námitky uplatňují, v nich musí jednak uvést odůvodnění, dále údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a také vymezit území dotčené námitkou. I pro tuto fázi přípravy regulačního plánu platí, že k později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Rovněž se nepřihlédne k těm námitkám či připomínkám, které se týkají věcí, o nichž bylo rozhodnuto již při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu či regulačního plánu vydaného kraje.
Obecní úřad posléze výsledky veřejného projednání návrhu regulačního plánu vyhodnotí a na základě tohoto vyhodnocení při zohlednění veřejných zájmů připraví návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Tyto návrhy poté doručí dotčeným orgánů, aby se k nim ve lhůtě 30 dnů vyjádřily, s tím, že v případě marného uplynutí této lhůtě se uplatní domněnka, že dotčený orgán s předloženými návrhy obecního úřadu souhlasí. Až tehdy obecní úřad návrh na vydání regulačního plánu předloží zastupitelstvu obce spolu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce nejprve ověří, zdali je návrhu na vydání regulačního plánu v souladu s výsledky projednání a dále s politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů. Dojde-li zastupitelstvo obce k závěru, že návrh všem uvedeným požadavkům odpovídá, regulační plán vydá, a to formou opatření obecné povahy podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Součástí odůvodnění regulačního plánu bude zároveň rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní samostatné odůvodnění. Regulační plán pak zpravidla nabyde účinnosti 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky (§ 173 odst. 1 správního řádu).
Výše jsme popsali způsoby, jimiž lze proti regulačnímu plánu brojit ještě ve stádiu před jeho vydáním, tj. v době, kdy se jedná ještě o pouhý návrh regulačního plánu. Zákon však ve výjimečných případech připouští obranu i proti již vydanému regulačnímu plánu.
Správní řád sice proti opatření obecné povahy, v jehož formě je regulační plán přijímán, nepřipouští žádný opravný prostředek (§173 odst. 2 správního řádu). Nicméně zároveň umožňuje, aby soulad takového opatření s právními předpisy byl posouzen v tzv. přezkumném řízení (§ 174 odst. 2 správního řádu). Toto řízení však příslušný správní orgán (tj. zpravidla orgán nadřízený orgánu, který vydal přezkoumávané rozhodnutí) vede z moci úřední, tzn., přezkumné řízení se nezahajuje na návrh. Správnímu orgánu tak lze doručit pouze podnět k zahájení přezkumného řízení, přičemž bude záležet na vůli tohoto orgánu, zdali přezkumné řízení provede. Proto neshledá-li správní orgán důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s odůvodněním podateli do 30 dnů. Pokud se však přezkumné řízení zahájí a rozpor s právními předpisy se prokáže, příslušný orgán předmětné opatření obecné povahy zruší. V neposlední řadě však podotýkáme, že s účinností od 1. 1. 2018 lze usnesení o zahájení přezkumného řízení vydat pouze do 1 roku (namísto původních 3 let) od účinnosti předmětného opatření. Proto pokud po vydání regulačního plánu nabudete přesvědčení, že tento plán odporuje právním normám, neotálejte a včas se u správního orgánu domáhejte jeho přezkumu.
Závěrem uveďme, že právní řád zná ještě jeden institut k nápravě opatření obecné povahy, a sice návrh na zrušení opatření obecné povahy či jeho části dle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Tento návrh může podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech daným opatřením obecné povahy zkrácen. Návrh se podává u příslušného správního soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo orgánu, jenž napadené opatření obecné povahy přijal. Návrh musí mimo jiné obsahovat tzv. návrhové body, tj. vylíčení skutkových a právních důvodů, pro které navrhovatel považuje opatření obecné povahy za nezákonné. V průběhu řízení již pak rozsah návrhových bodů nelze rozšířit, ale pouze zúžit. I zde upozorňujeme, že návrh na zrušení opatření obecné povahy lze od 1. 1. 2018 podat pouze ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti opatření obecné povahy. Pokud nakonec správní soud dojde k závěru, že podaný návrh na zrušení opatření je důvodný, tak vydá rozsudek, v němž opatření obecné povahy (či jeho část) zruší, a to ke dni určenému v rozsudku.
Mgr. Nikola Neumanová,
advokátní koncipientka
bpv Braun Partners s.r.o.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*