Technologie, Tip redakce

Česko udělalo velký krok ke Stavebnictví 4.0

Zdroj: iStock

Rok 2020 byl složitý v mnoha ohledech. Pandemie nemoci covid-19 se podepsala na pracovním i osobním životě téměř každého z nás. Dostali jsme však i šanci se lecčemus přiučit. Po těchto zkušenostech je zřejmé, že digitalizace je rozhodující cestou, jak zvýšit efektivnost hospodářství a vývoje společnosti i konkrétních činností jednotlivých odvětví a firem. Digitální transformace se nemůže vyhnout ani stavebnictví.

Potvrzuje se správnost cíle, který vláda ČR stanovila svým usnesením číslo 682 v roce 2017, jímž přijala Koncepci zavádění metody BIM v ČR, a gestorem za její zavádění určila ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Právě BIM je jedním z pilířů Stavebnictví 4.0 a přinese urychlení a zkvalitnění postupu přípravy, provádění a provozování staveb a uspoří jejich náklady. Dobrou zprávou je, že české stavebnictví se za rok 2020 význačně posunulo směrem k zavedení metody BIM a tím i ke Stavebnictví 4.0.

Metoda BIM si získává popularitu

Ve druhém pololetí loňského roku jsme ve spolupráci s ostatními zainteresovanými subjekty připravili a projednali „Informaci o plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice“. Musím s potěšením konstatovat, že tento materiál vláda ČR svým usnesením č. 41 ze dne 18. ledna 2021 přijala a stanovila pro tuto oblast aktualizovaný harmonogram postupu prací do roku 2027. Tento dokument popisuje pokrok dosažený v přípravách zavádění metody BIM do stavební praxe v ČR a vytyčuje výhled na další období. Vyplývá z něj, že za rok 2020 byl učiněn významný krok k digitalizaci stavebnictví. MPO, kromě svých vlastních aktivit, pověřilo realizací vybraných opatření vyplývajících z Koncepce BIM ÚNMZ a jeho podřízenou Českou agenturu pro standardizaci (Agentura ČAS). Ta připravuje podpůrné dokumenty, standardy, metodiky, návody a doporučení k zavádění metody BIM.

Během loňského roku byla dokončena a vydána řada dokumentů a metodik s tím, že zbylá část základních materiálů bude doprojednána, finalizována a vydána v prvních měsících letošního roku. Tyto metodiky slouží v prvé řadě k ověření na pilotních projektech. Díky tomu získají zainteresované subjekty dostatek času k přípravě na plné použití metody BIM v praxi.

Při naplňování Koncepce BIM se navíc ukázalo, že může fungovat spolupráce nejen mezi MPO a odbornou i laickou veřejností, ale že lze významně využívat všech synergií digitálního světa i ve spolupráci napříč jednotlivými ministerstvy, jako je ministerstvo vnitra, ministerstvo dopravy a především ministerstvo pro místní rozvoj.

Ve spolupráci s odborem koncepce BIM Agentury ČAS a především s inovativními veřejnými zadavateli se podařilo rozběhnout celkem 25 pilotních projektů, které v různé míře již nyní využívají metodu BIM pro veřejné stavební zakázky. Mnohé jsou přitom z oblasti dopravy, kde se daří úzce spolupracovat nejen s ministerstvem dopravy, ale především se Státním fondem dopravní infrastruktury, Ředitelstvím silnic a dálnic, Správou železnic a dalšími. Přes určitá úskalí byla v minulém období navázána spolupráce s nevládními organizacemi, zejména s ČKAIT, ČKA, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a dalšími. Vzhledem k tomu, že sám pocházím ze soukromého podnikatelského sektoru ve stavebnictví, velmi si součinnosti s těmito nevládními organizacemi vážím jakožto zdroje informací a praktických zkušeností z přípravy a provádění staveb. Dobrým příkladem takovéto spolupráce je činnost společného pracovního týmu k tvorbě datového standardu pro příslušné fáze přípravy stavby, který vznikl na základě Memoranda podepsaného MPO, ČKAIT, ČKA a Agenturou ČAS.

Tuto spolupráci a dosavadní její výsledky oceňuji. Záleží mi na tom, aby se diskuze k daným tématům vedla na konstruktivní bázi se společným cílem digitalizaci ve stavebnictví zavádět v optimálním věcném i časovém měřítku. K tomu věřím i v podporu předsedů obou komor. Nesmím však zapomenout ani na akademickou sféru, která se do procesu zavádění BIM aktivně zapojuje (zejména VŠB-TU Ostrava, ČVUT Praha a VUT Brno).

Dobře fungující spolupráci se nám navíc podařilo uplatnit také na mezinárodním poli. Uznáním kladné role, kterou sehráváme na mezinárodní scéně, bylo mj. znovuzvolení ředitele odboru koncepce BIM Agentury ČAS Jaroslava Nechyby do řídícího výboru organizace EU BIM Task Group.

Digitální stavební řízení otevírá dveře BIM

Důležitým milníkem na cestě k digitalizaci stavebnictví je také schválení zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nově přijatý zákon (i když převážně s účinností od 1. 7. 2023) totiž přináší něco, nač řada stavebníků čeká – digitální stavební řízení (DSŘ). A to nezávisle na osudu aktuálně projednávané komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva (nový stavební zákon).

Právě dnešní územní a stavební řízení je v mnoha případech (samozřejmě ne vždy) úzkým hrdlem, které přípravu a provádění staveb komplikuje a zdržuje. Digitalizace tohoto procesu by to měla výrazně změnit tak, aby řízení bylo rychlejší a předvídatelnější. Část těchto činností může být díky digitalizaci procesů postupně zcela či částečně automatizována. Pokud stavební firmy dodrží předepsané předpisy a standardy, měl by povolovací proces proběhnout bez zbytečných průtahů.

V polovině loňského roku byly zahájeny práce na návrhu zákona o informačním modelování stavby – IMS (zákon o BIM). Uvažuje se zde v určitých fázích životního cyklu stavby a vytvoření takzvaných informačních profilů. Některé jsou přitom přímo navázány na procesy podle stavebního zákona. Příprava a projednání tohoto právního předpisu proběhne klasickou legislativní cestou se zapojením zainteresovaných subjektů. DSŘ s sebou ovšem nese nutnost jednoznačně identifikovat stavbu.

ČR však doposud nemá systém, který by každé stavbě přiřadil jedinečné označení, podobně jako fyzické osoby identifikuje rodné číslo. Jestliže má digitální stavební řízení (s vazbami na ostatní procesy veřejné správy) fungovat, bez zavedení identifikačního čísla stavby se neobejdeme. Bude totiž potřeba jednoduše určit, co která stavba je, kde má svoje hranice a samozřejmě umět odlišit např. most od jaderné elektrárny nebo rodinný dům od školy.

Je přitom nezbytné, aby druhy staveb byly popisovány standardizovaně. Právě v tomto směru se otevírá další prostor pro využití metody BIM a to prostřednictvím jednotného klasifikačního systému a datového standardu stavby. Stát tím může určit parametry, které ho pro tento účel zajímají, pochopitelně v závislosti na druhu stavby (tedy její klasifikaci). Tím vznikne datová šablona, do které se mohou automaticky přenést potřebné informace z IMS. Stavebník tak bude mít jistotu, že nic neopomněl, a stavební úřad bude vědět, jestli má k dispozici všechny potřebné informace.

Můžeme jít ale ještě dál, o něco jednodušší datová šablona (pokud jde o množství dat) může pomoci automaticky zanést popisné informace z informačního modelu konkrétní stavby do digitálních technických map (DTM). Dlouhodobým cílem je pak vytvořit digitální model vystavěného prostředí, v němž budou reprezentovány modely všech staveb v ČR, včetně vazeb mezi nimi. To je možná hudba vzdálenější budoucnosti, ale už samotná integrace DSŘ s aktuálním stavem DTM umožní stavebnímu úřadu přímo posoudit, jestli plánovaná stavba ovlivňuje například některá z liniových vedení, či jaké další subjekty jsou jí dotčeny.

Pochopitelně využití IMS bude pro stavebníka jen jednou z cest ke stavebnímu povolení. Ani v době digitálního stavebního řízení nezmizí možnost předat příslušným úřadům stavební dokumentaci klasickým způsobem, resp. v běžné elektronické formě ve formátu PDF. Přesto použití digitální formy bude přinášet významné efekty. Právě tady bychom měli hledat hlavní přínosy digitalizace.

Nemá smysl dělat digitalizaci pro digitalizaci, ani digitalizovat jen na oko. Obojí znamená práci navíc, a to nikdo nechce. Digitální transformace obecně by měla naopak vést ke zjednodušení procesů, zmenšení počtu jednotlivých úkonů a zajištění jejich vzájemných návazností, tedy i k významné úspoře práce i času. O digitalizaci ve stavebnictví při složitosti jeho procesů to platí tím více.

Ing. Petr Serafín, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*