Technologie

Cesta k efektivnímu stavebnictví a správě dat

Když jsem byl osloven, abych v této speciální příloze napsal svůj příspěvek, přemýšlel jsem, jak ho pojmout. Rozhodl jsem se, že se nebudu zabývat obecným výkladem, co to je BIM a k čemu slouží (k tomu byla publikována již řada článků a stále jich přibývá), ani konkrétními „specialitami“, které ponechám dalším autorům.

Nejprve mi dovolte trochu historie. Je tomu téměř pět let, kdy za mnou na ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO“) přišlo několik nadšenců ze stavebního byznysu, aby se mě pokusili přesvědčit, že existuje „něco“, čemu se ve světě říká BIM, a že by bylo jeho uplatňování u nás velmi užitečné.

Protože se v branži investiční výstavby pohybuji více než 40 let a znám z praxe problémy, které se v této sféře zejména na úseku organizace a řízení a toku informací vyskytují, řekl jsem „to je ono, pojďme do toho“. Nutno připomenout, že zájem o tuto problematiku z úrovně ostatních ústředních orgánů byl tehdy minimální či téměř nulový – na rozdíl od dnešního boomu v prosazování digitalizace na všech frontách.

S ohledem na to, že se v podstatě jedná o základ revolučního posunu v přístupu ke stavebnictví (v průmyslu se tomu říká „Čtvrtá průmyslová revoluce“ nebo „Průmysl 4.0“), požádala nás podnikatelská sféra, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, o podporu na vládní úrovni. Za tím účelem jsme v letech 2016 a 2017 vypracovali a předložili vládě postupně dva dokumenty. Na základě prvního vláda vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnosti a pověřila MPO gestorstvím za jeho prosazování.

Druhým byla „Koncepce zavádění metody BIM v ČR“, kterou jsme zpracovali v úzké spolupráci s partnery z resortní i podnikatelské sféry. Koncepce byla schválena usnesením vlády č. 682 v září 2017 a zahrnuje celkem 38 úkolů zaměřených zejména na základní technická opatření, problematiku veřejných zakázek, povolovací procesy, národní infrastrukturu pro prostorové informace, vzdělávání a pilotní projekty. Tyto úkoly byly koncipovány na základě tehdejších znalostí dané problematiky.

Musím v této souvislosti poznamenat, že přijatá opatření nepředstavují žádná dogmata. K jejich naplňování nutno přistupovat jako ke kontinuálnímu procesu, který je třeba v zásadních rysech dodržovat, zároveň však časově i věcně přizpůsobovat současnému dynamickému rozvoji digitalizace v souvisejících oblastech začleněných spolu s digitalizací celého stavebnictví (Stavebnictví 4.0) do vládního programu „Digitální Česko“.

Je zde třeba zmínit např. „diginovelu“ zákona o zeměměřictví a stavebního zákona, upravující mj. tvorbu digitální technické mapy, digitalizaci povolovacích procesů ve vazbě na Portál stavebníka s jeho příslušnými úložišti, která v době sepsání tohoto článku prošla Poslaneckou sněmovnou PČR. Pravděpodobně bude proto zapotřebí některá opatření Koncepce aktualizovat.

Záměrně o těchto vlivech hovořím již v úvodní části příspěvku, abych „vzal vítr z plachet“ objevujícím se snahám formalisticky či dogmaticky hodnotit postup plnění Koncepce. Ale konec historie, přejděme k tomu, co jsme zatím za dva roky dokázali, kam jsme se posunuli a co je před námi?

Institucionalizace procesů

Od roku 2018 je zabezpečováním převážné části opatření Koncepce pověřen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, prostřednictvím jím tehdy nově zřízené České agentury pro standardizaci („ČAS“). Zahájení realizace opatření bylo náročné s tím, že bylo nutné nastavit základní procesy a vztahy mezi klíčovými partnery.

Za velmi přínosnou bych vyzdvihl např. intenzivní součinnost s ministerstvem dopravy a Státním fondem dopravní infrastruktury, kde dochází k trvale velmi dobré komunikaci, která vyústila v poslední době mj. ve schválení „nultých“ verzí čtyř základních standardů BIM pro stavby dopravní infrastruktury sloužících k odzkoušení na pilotních projektech. V minulém roce jsme se věnovali intenzivní přípravě metodik a standardů souvisejících s jednotlivými opatřeními Koncepce.

Do tohoto procesu se mohli a stále mohou prostřednictvím recenzního řízení zapojit všichni zájemci, kteří se zdarma zaregistrují na portálu KoncepceBIM. cz. V současnosti je registrováno více než 200 odborníků. Recenzní řízení bylo ještě více otevřeno a systém je odlaďován podle aktuálních potřeb. První část dokončených dokumentů (celkem šest) obsahujících doporučení a metodiky byla přijata na 1. zasedání meziresortní pracovní skupiny pro zavádění metody BIM v ČR, která je pod vedením MPO složena ze zástupců státní správy, samospráv, nevládních podnikatelských svazů a akademické sféry.

Byla navázána spolupráce s nevládními organizacemi ve stavebnictví, ať již formou dohod s MPO či ČAS nebo jednáními a konzultacemi zástupců příslušné sekce našeho resortu s podnikatelskou sférou za účelem předávávání zkušeností ze zavádění BIM v soukromém sektoru. Mezi hlavní partnery patří mimo dotčené resorty Odborná rada pro BIM (CzBIM), Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS), Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Česká komora architektů (ČKA), komunikujeme i s jednotlivými stavebními firmami.

Ve druhém pololetí 2019 byla tato součinnost ještě více prohloubena např. formou diskusní platformy BIM HUB ustavené MPO a ČAS za účasti ČKAIT, SPS, ČKA, CzBIM, Sdružení pro výstavbu silnic a České asociace konzultačních inženýrů. K vzájemné komunikaci přispívá též „Kulatý stůl k BIM“, který organizuje ČKAIT, pracovní schůzky svolávané se zástupci nevládních organizací náměstkem ministra Eduardem Muřickým, přínosná jsou rovněž zasedání pracovních (expertních) skupin pro BIM, pracujících v rámci ČKAIT a SPS, jichž se účastním.

Legislativní rámec

Další oblastí, které jsme věnovali značné úsilí, je způsob legislativního ukotvení BIM. Byla ustavena pracovní skupina skládající se ze zástupců veřejného i soukromého sektoru a renomovaných právníků, na níž je připravován a projednáván koncept právní úpravy této problematiky. Koncepce počítá s rokem 2022, kdy by mělo vstoupit v platnost uložení povinnosti použít metodu BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů, vč. zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace.

Účinnost bude nabíhat postupně a racionálně mimo jiné podle toho, v jakém stupni a formě zpracování se bude nacházet příslušná fáze přípravy stavby a se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů. Není tedy třeba se tohoto data obávat. Navíc řada zadavatelů a objednavatelů ve veřejném, ale zejména v soukromém sektoru se cestou BIM vydala dobrovolně již nyní.

Po celou dobu probíhá kontinuální osvětová kampaň. V uplynulém roce jsme spolu s ČAS uspořádali 15 akcí s více než tisíci účastníky převážně z veřejného, ale i soukromého sektoru. Za zmínku stojí velká listopadová mezinárodní konference Summit: Koncepce BIM s mezinárodní účastí, na které bylo přítomno téměř 300 hostů, a měla pozitivní ohlas. Zaměřili jsme se také na užší spolupráci s vysokými a středními školami.

Nejenže se podařilo začlenit BIM do připravované změny Rámcových vzdělávacích programů, ale ve spolupráci s třemi stavebními fakultami (ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠB-TU Ostrava) byl zahájen program celoživotního vzdělávání BIM, jehož cílem je proškolit pracovníky, kteří budou moci ve firmách a projektech významně pomoci se zaváděním BIM, případně tento proces i iniciovat.

Není proto náhodné, že čelní zástupci vysokých škol (prorektor VŠB-TU Ostrava a děkan FAST VUT Brno) vyjádřili svými dopisy adresovanými ministru průmyslu a obchodu ocenění za přínos MPO a ČAS k zavádění metody BIM a poděkování za úspěšnou spolupráci.

Je co řešit

V uplynulém roce se podle mého názoru povedlo hodně, ale samozřejmě se objevila i slabší místa, která budeme řešit. Chceme nadále posilovat komunikaci s příslušnými stakeholdery ve všech fázích přípravy metodik, nejen v jejím závěru. Nyní myslím hlavně na zástupce soukromého sektoru. Nabízím možnost participace všem, kteří mají zájem podílet se na tvorbě metodik a standardů. Jsme otevřeni konstruktivní spolupráci.

Přitom ale musím zdůraznit, že BIM je provázán s dalšími agendami v oblasti digitalizace. Ostatně takto šířeji byla pojata a schválena i Koncepce zavádění BIM do praxe. Nelze se tedy na BIM dívat odděleně, např. jen z úzkého pohledu projektanta nebo zhotovitele.

Nejenže musí zahrnovat digitalizaci všech procesů během celého životního cyklu stavby, tedy i jejího provozování a správy, kde se naplno projeví jeho veškeré výhody, ale také musí soustavou svých údajů poskytovat informace pro návazné produkty v rámci Digitálního Česka např. na připravovanou Digitální technickou mapu ČR a digitalizaci stavebního řízení.

Letošní rok bude kromě dokončení metodik zaměřen na pilotní projekty, na nichž se navržené metodiky a standardy budou ověřovat. Již nyní je nastavena ke spolupráci s potenciálními realizátory pilotních projektů a je připraven zásobník těchto projektů, který se nadále rozšiřuje.

Příkladem dobrého přístupu je Prohlášení o vzájemné spolupráci a koordinaci postupů při výstavbě „Centra pro aktivní seniory“ statutárního města Třinec, které v říjnu podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček spolu s primátorkou statutárního města Třince Věrou Palkovskou. Spolupráce v rámci pilotních projektů přinese cenné zkušenosti a zpětné vazby navržených metodik pro zavádění metody BIM do praxe.

Musíme komunikovat

Dovolte mi závěrem vyslovit přání, abychom v oblasti zavádění BIM a digitalizace ve stavebnictví v našem společném zájmu ještě zlepšili a obsahově prohloubili vzájemnou komunikaci. Nejsem naiv ní v představě, že se všichni obejmeme kolem krku a budeme si tleskat. Vždyť i zde se zákonitě projevují byznysové zájmy, jako u každé nové příležitosti k zásadní strukturální změně.

Ale uvědomme si, jak jsme nedávno s mým kamarádem z CzBIM konstatovali, že nejde o to, kdo bude vítězem a kdo poraženým. Vždyť BIM je především o spolupráci, komunikaci a sdílení informací. Nebude-li tento postulát dodržován (ať už kýmkoli), budeme poraženi všichni. Proto za sebe slibuji, že budu této součinnosti a vzájemné konstruktivní otevřené debatě ze všech sil napomáhat.

Autor článku: Ing. Petr Serafín, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*