Technologie

Stropní a podlahové konstrukce spolu souvisejí

Porovnání konstrukce stropů MIAKO s a bez nadbetonávky

Skládané keramobetonové stropní konstrukce Porotherm MIAKO se často využívají v rezidenční výstavbě, především u rodinných domů. U kombinace stropní a podlahové konstrukce je velmi důležitá správnost provedení. Nejen při dodržení rovinnosti, ale také u řešení akustiky.

Základním předpokladem pro kvalitní konstrukci podlahy je správně provedená stropní konstrukce. Kromě mnoha jiných vlastností musí splnit i požadavky na rovinnost povrchu. Při návrhu stropní konstrukce se musí dodržet její výsledná limitní deformace 1/250 l. U křehkých podlahových konstrukcí nebo příček je předepsaný maximální aktivní průhyb 1/500 l (po zabudování křehké konstrukce).

Správně dimenzovat

S ohledem na další skladby podlahy je třeba konstrukci správně dimenzovat, aby vyhověla rovinnosti povrchu stropu. Pokud bychom realizovali nášlapnou vrstvu přímo na keramobetonový strop, tak například u stropu o rozpětí 4500 mm nesplníme i při běžně dosahovaném průhybu 1/350 l požadavek na rovinnost pro předepsané odchylky pro většinu předepsaných tlouštěk potěru (ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení). V našem případě bude dosažená deformace 13 mm oproti přípustným 10 mm (potěry v tl. od 40 do 50 mm).

Tyto požadavky je třeba zohlednit již v návrhu. V podstatě jsou dvě možná řešení: navrhnout dostatečně tuhé řešení stropu nebo stropní konstrukci při realizaci nadvýšit. Po odstranění podpůrných konstrukcí se strop prohne a vytvoří v ideálním případě rovný povrch.

Záleží na využití

U stropních konstrukcí Porotherm MIAKO a MIAKO BN je třeba návrh řešit s ohledem na využití stropu. Často se u nich volí metoda předpětí před provedením betonáže. Stropní konstrukce MIAKO s přibetonováním v tl. 60 mm a vloženou kari sítí uvažujeme obvykle s nadvýšením 1/400 l a 1/300 l.

Nadvýšení 1/300 volíme tehdy, když v obytných místnostech očekáváme větší užitné zatížení. V běžných případech je vhodné uvažovat s nadvýšením 1/400. Je to umožněno menším dotvarováním po odstojkování stropu z důvodu vyšší tuhosti konstrukce vložením sítí do nadbetonovávky. Dříve se zcela běžně u trámů od délky 4000 mm používalo vzepětí 1/300 l. Se zavedením soustavy evropských norem (ČSN EN 15037-1 – Stropní systémy z trámů a vložek Část 1 Trámy) došlo k povinnému celoplošnému obousměrnému vkládání výztuže, obvykle betonářské sítě. S tím došlo k významnému zvýšení tuhosti konstrukce a tím i k menšímu prohybu. Může se pak stát, že stropní konstrukce se po odstojkování nevrátí zcela do roviny, ale zůstává v určitém nadvýšení. To může znamenat vyšší spotřebu materiálu a práce při nahazování stropu.

Schématické znázornění nevhodné vodorovné betonáže (červená čárkovaná) a správné (modrá čára)

Na betonáži záleží

Zásadní věcí u stropních konstrukcí s nadvýšením je správně provedená betonáž. Neprovádí se v ideální rovině, ale tak, aby byla v celém průřezu stejná tloušťka betonu 60 mm. Proto je nutné betonáž provádět v mírném oblouku odpovídajícímu vzepětí trámů. V opačném případě dojde z hlediska statiky ke snížení účinné výšky stropní konstrukce na nejdůležitějším místě a tím i k výraznému snížení únosnosti současně se zvýšením průhybu.

Velice důležité je si uvědomit, že v případě nedodržení konstantní tloušťky nadbetonování, může být ohrožena předpokládaná stabilita konstrukce a je nutné její nové statické posouzení a ověření splnění projektových požadavků.

Z tohoto hlediska jsou výhodné a pro realizaci betonáže nesrovnatelně jednodušší stropní konstrukce bez nadbetonování Porotherm MIAKO BN. Betonují se na výšku keramických vložek do žeber nad trámy a nehrozí zde nedodržení rovnoměrné tloušťky betonové vrstvy. Protože zde není vyztužení celoplošnou kari sítí, je vhodné volit vzepětí 1/300 l pro dosažení optimální roviny stropní konstrukce a následných podlahových vrstev.
Stropy MIAKO BN jsou díky své jednoduché betonáži velmi oblíbené při realizacích šikmých střech.

Betonáž stropu MIAKO bez nadbetonávky

Rovinnost stropní konstrukce

Proč je nutné dodržovat rovinnost stropní konstrukce pro podlahové souvrství? Je to z důvodu následné pracnosti a eliminace možných poruch a vad. Finální povrch podlahy musí vykazovat mezní odchylku rovinnosti povrchu od ± 2 mm do ± 5 mm dle typu a účelu místnosti. Pro obytné prostory tvoří odchylku ± 2 mm na nášlapnou vrstvu (pokud výrobce krytiny neuvádí menší hodnotu).

To je důvod, proč se vyplatí mít již podkladní vrstvy, včetně stropní konstrukce, ideálně rovné. V případě lehké plovoucí podlahy lze provést vyrovnávací podsyp a takto si vytvořit rovinu. U těžké plovoucí podlahy už to tak jednoduché být nemusí vzhledem k požadavkům na dovolené odchylky a možné deformace vzniklé smrštěním a rozdílnou tloušťkou vrstvy potěru. To může představovat problém zejména u potěru v kombinaci s nášlapnou vrstvou ať již dlažbou, nebo lepenou povlakovou krytinou, protože každá trhlina se dříve nebo později může propsat do nášlapné vrstvy. U cementových potěrů lze toto eliminovat vloženou výztužnou sítí.

U často relizovaných potěrů na bázi síranu vápenatého (anhydrit) toto nelze realizovat, neboť betonářské sítě v anhydritu korodují. To může být problém zejména v případech, kdy je plovoucí potěr uložen na měkkém podkladu. Prakticky nevyhnutelné je vyztužení v případech, kdy lze předpokládat větší či lokální zatížení, alt. menší tloušťku potěru.

Obecné doporučení je dávat výztuž do potěrů vždy. Lepší je použít sítě s větší četností výztuže s menším průměrem drátů (např. sítě s oky 4–100/100) než větší průměr s většími vzdálenostmi (např. 6–150/150). V současnosti lze použít i jiné materiály, např. kompozitní výztuže.

Akustika konstrukce

Ne každého napadne, že se akustika musí řešit i v rodinných domech nebo mezonetových bytech. I v těchto případech platí požadavky na vzduchovou i na kročejovou neprůzvučnost (ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky; Tabulka 5). To znamená, že všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu (a tedy i v rodinném domku) musí splnit R’w ≥ 47 dB a L’n,w ≤ 63 dB. Pro všechny místnosti druhých bytů platí R’w ≥ 53 dB a L’n,w ≤ 55 dB. Pro rodinné domy platí relativně nižší požadavky, i zde je však nutné dbát na správné souvrství a jeho vlastnosti.

Samotná stropní keramobetonová konstrukce bez skladeb souvrství podlahy v závislosti na provedení a tloušťce dosahuje Rw = 48 až 53 dB a Ln,w = 82 až 73 dB. Jsou to relativně vysoké hodnoty, ale proti kročejovému hluku čistá stropní konstrukce stačit nebude. O kročejovém hluku rozhoduje nejenom samotné souvrství, ale i nášlapná vrstva. Jako nejzásadnější lze považovat provedení skladeb a instalačního vedení.

Stejně jako u akustických stěn i pro skladby v podlaze platí nutnost zabránit vzniku akustických mostů. Zejména ve vrstvách, které mají sloužit jako součást kročejové izolace pod lehké nebo těžké plovoucí podlahy. Občas zde dochází ke křížení sítí vodovodního nebo topenářského vedení. Místa s akustickou izolací jsou pak oslabena nebo zcela přerušena.

S potěrem a kročejovou izolací podlahy souvisí i dilatační a akustický pásek v tl. 10 až 20 mm, oddělující potěr od konstrukce stěny. Dílo může zcela znehodnotit mezera mezi pásky a prolití potěru až na stěnu.

U lehké plovoucí podlahy pak hrozí dotažení nosné desky ke zdivu. Podstatné je také napojení soklových lišt, které mají velký vliv na finální výsledek. Zejména u dlažeb stačí drobné propojení soklu a podlahy zapomenutým cementovým lepidlem, nebo vyspárování připojovací spáry nevhodnou hmotou. Veškerá předchozí snaha je pak zničena. U dlažby je vhodné používat dilatační rohové lišty, které tento přenos z velké části eliminují.

Navýšení bez problémů

S nadvyšováním stropních konstrukcí nebývají u keramobetonových stropních konstrukcí Porotherm problémy, možná i díky tomu jsou tak rozšířené a oblíbené. Velká část se jich provádí na základě kladecích plánů, které zpracovává společnost Wienerberger zdarma. Jsou v nich uvedena pravidla, která se ale při provádění skladeb podlahového souvrství někdy nedodržují (byť jsou v projektu navržena správně). V určitých okamžicích stavby je tedy kontrola zásadní. Patří mezi ně i provádění a zpracování detailů kročejové izolace podlahy a správné nadvyšování stropních konstrukcí.

-red-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*