Zajímavé stavby

Unikátní řešení pro vodu na Císařském ostrově

Cílem rozsáhlého souboru investičních akcí, zahrnujících sedm etap výstavby, bylo zvýšení kapacity a účinnosti pražské Ústřední čistírny odpadních vod. Další motivací pro vznik projektu byly povodně v roce 2002, které se staly impulsem pro změnu územního plánu po roce 2003 – tento časový údaj je považován za počátek celého projektu přestavby a rozšíření čistírny. Unikátní řešení představují mimo jiné třináct metrů vysoké vodotěsné stěny a také skutečnost, že celý projekt byl zpracován ve 3D technologii.

Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově reagovaly mimo jiné na evropskou Směrnici Rady č. 91/271/EHS o čištění odpadních vod pro zvlášť citlivé oblasti. Nová vodní linka je situována v aktivní zóně záplavového území a její protipovodňová ochrana byla vyřešena pomocí kontejnmentu biologické části linky, což je v podstatě hermetická obálka vodotěsně oddělující tuto část stavby od okolního prostředí. Z pohledu výstavby čistíren odpadních vod se jedná o zcela unikátní řešení, stejně jako u protipovodňové ochrany celé stavby, která byla požadována na úrovni tzv. dvacetileté vody.

Pro tento účel byla hlavní stavební jáma o rozměru 550 x 150 metrů zapažena jílocementovou podzemní stěnou, ve které je vetknuta štětovnicová stěna přesahující tři metry nad úroveň původního terénu. Při postupném kotvení této štětovnicové konstrukce v průběhu hloubení stavební jámy se na úrovni horní hrany štětovnic pomocí násypu budovala staveništní komunikace, která usnadnila manipulaci s materiály a mechanizmy na značně limitovaném prostoru. Takto vzniklá ochranná hráz chrání stavbu proti povodni na úrovni průtoků, dosažených při povodni v roce 2002, které jsou obvykle klasifikovány jako pětisetletá voda. V době povodní se bude využívat k přečerpávání vyčištěné odpadní vody protipovodňová čerpací stanice – funkční je až do povodně na úrovni dvacetileté vody, při vyhlášení vyššího povodňového stupně se Nová vodní linka odstavuje z provozu, kontejnment se hermeticky uzavře a zaplaví.

Největší vodohospodářský projekt v ČR

K přesnější představě o rozsahu stavebních prací jistě pomůže několik číselných údajů. V průběhu zemních prací se vytěžilo a odvezlo zhruba 380 tisíc kubíků hornin, přičemž v souladu s požadavky stavebního povolení muselo být minimálně šedesát procent z tohoto množství transportováno ze staveniště lodní dopravou. Na stavbě proto vzniklo překladiště, z něhož byla většina vykopané zeminy převážena na trvalou skládku, vzdálenou 35 kilometrů; zbývající část výkopku se klasickým způsobem transportovala na skládky nebo mezideponie, ze kterých byla následně využita na zásypy.

Nejvýznamnější část stavby tvoří železobetonové konstrukce, které reprezentují 160 tisíc kubických metrů betonu a 18 tisíc tun betonářské výztuže. O koncentraci techniky na staveništi vypovídá údaj z listopadu 2016, kdy na staveništi současně pracovalo osmnáct věžových jeřábů. Další unikátní řešení představují mimo jiné i třináct metrů vysoké vodotěsné stěny a také skutečnost, že výstavba Nové vodní linky je v rámci naší republiky největší vodohospodářský projekt, který byl zpracován ve 3D technologii.

Technologie čištění

Projekt Nové vodní linky předpokládá čištění minimálně 50 % odpadních vod z území města Prahy. Technologie vychází z procesu nízko zatěžované kaskádové aktivace s odstraňováním nutrientů, doplněná je o terciální stupeň čištění včetně srážení fosforu, dávkování externího substrátu a regeneračních nádrží vratného kalu. Očekává se, že požadovaná hodnota celkového dusíku vyčištěných odpadních vod na odtoku z Nové vodní linky nepřesáhne v ročním průměru 10 mg/l.

Velmi stručně k technologii čištění: Primární sedimentace je v rámci hrubého předčištění řešena usazovací lamelovou nádrží s předsazenou částí pro usazování písku a srážení tuků. Šest těchto nádrží má maximální kapacitu 7,1 m3/s a účinnost 60 % v hodnotách chemické spotřeby kyslíku a nerozpuštěných látek. Objekt hrubého předčištění dále zahrnuje zahušťovače pro primární kal, homogenizační nádrže, turbozahušťovač přebytečného kalu a řadu dalších speciálních technologií a provozů. Sousední objekt chemické dezodorizace slouží k čištění vzduchu z budovy hrubého předčištění pomocí chemických látek – výkon je 71 tisíc m3 za hodinu.

Biologický stupeň čištění je nejrozsáhlejší částí Nové vodní linky. Zahrnuje čtyři linky aktivačních nádrží o objemu celkem 143 tisíc kubických metrů, v nichž je osazeno 72 pomaloběžných míchadel, 24 rychloběžných míchadel a 16 dmychadel na magnetických ložiscích s celkovým maximálním výkonem 73 tisíc m3/h. V každé aktivační nádrži je instalováno 3934 aeračních elementů. Sem patří i stanice vzduchotechnických jednotek, které čistí vzduch z aktivačního procesu prostřednictvím tzv. kůrových filtrů. Každá z těchto jednotek má výkon 41 tisíc m3/h. Další částí biologického stupně čištění tvoří podélné protiproudé dosazovací nádrže o rozměru 54 x 6 metrů – linka jich obsahuje celkem 40, což odpovídá i počtu osazených čerpadel na usazený kal. Ve třetím stupni čištění se v biologicky vyčištěných odpadních vodách snižuje odtoková koncentrace fosforu a nerozpuštěných látek. Biologická část vodní linky je schopna vyčistit odpadní vody až do objemu 4,1 m3/s, při dešťových událostech budou mechanickou částí hrubého předčištění procházet další až 3,0 m3/s, které budou po snížení znečištění samostatně vypouštěny do vodního toku. Odpadní vody opouštějí vodní linku žlabem hygienizace odtoku, kde se výhledově uvažuje s osazením trubic s UV zářením.

Zahájení zkušebního provzu

Logickou součástí stavby je i soubor individuálních a komplexních zkoušek – protokoly o zkouškách jsou součástí předávací dokumentace. Celkem bylo provedeno 18 500 zkoušek v systému individuálního vyzkoušení a 73 zkoušek v systému komplexního řešeení. Všechny proběhly v souladu s harmonogramem a tak mohl být dne 19. 9. 2018 na Nové vodní lince a hlavní čerpací stanici, tedy v částech patřících nepochybně mezi nejdůležitější součásti celého investičního souboru, zahájen zkušební provoz. První tři měsíce sloužil pro na samostatné zapracování, v dalším roce pak byla prokázána správná funkce stavby v souladu se zadávací dokumentací.

Je třeba zdůraznit, že i když projekt probíhal 15 let, realizace jeho prvních dvou etap (zahrnujících třicet stavebních objektů a dvanáct provozních souborů s celkovou hodnotou díla 6,1 mld. Kč) zabrala necelé tři roky. Zahájení modernizace Staré vodní linky, která je další významnou etapou projektu, se očekává kolem roku 2021. Stavba probíhala podle tzv. Žluté knihy FIDIC a funkci správce stavby příslušela Pražské vodohospodářské společnosti.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově, etapa 0001 – Nová vodní linka, Praha
Místo: Praha 6 – Bubeneč
Investor: Hlavní město Praha; zástupce objednavatele Odbor strategických investic MHMP
Projektant: Sweco Hydroprojekt a.s.
Dodavatel: Sdružení ÚČOV Praha – SMP CZ, a.s., vedoucí člen sdružení, HOCHTIEF CZ, a.s., SUEZ International, WTE Wassertechnik GmbH, DEGREMONT WTE Wassertechnik Praha, v.o.s.
Zastavěná plocha: 64 132 m2
Obestavěný prostor: 520 720 m3
Doba výstavby: 2015–2018
Investice: veřejné a dotační prostředky

Nová vodní linka ÚČOV v Praze na Císařském ostrově získala v soutěži Stavba roku 2019 titul za vytvoření technicky a prostorově náročné stavby, dokonale odpovídající technologickým požadavkům, se zřetelem k požadavkům environmentálním.

Text: Doc. Ing. František Kulhánek. CSc.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*