Tip redakce, Zajímavé stavby

Ústřední jatky a dobytčí trh v Praze Holešovicích

Strojovna s etážovou chladírnou

Zemský zákon ze dne 9. března 1889, č. 19, nařizoval zřízení ústředních jatek a to do 1. července 1895. Po jejich otevření byly postupně rušeny nejdříve soukromé porážky a po sloučení okolních obcí ve Velkou Prahu (1922) byly uzavřeny i jatky předměstské. Dobytek na území tehdejší Velké Prahy nesměl být porážen nikde jinde než v ústředních jatkách. Dokonce maso dovezené do Prahy z okolních obcí muselo projít jatkami za účelem zvěrolékařské prohlídky. Výjimku mohly mít pouze malé porážky, kde se vykonávala zvlášť zdravotní prohlídka poráženého dobytka.

Ústřední jatky Hlavního města Prahy spolu s ústředním trhem na dobytek a maso se nachází na levém břehu Vltavy v pražských Holešovicích. Areál byl navržen dle striktních požadavků na hygienu s oddělenými sekcemi hal určenými pro porážku. Části pro jatky a trh jsou děleny středním traktem provozních budov, kterým dominovala budova burzy s hostincem.

Čekala se budoucnost, která nepřišla

Ve 20. letech 20. století došlo k modernizaci jatek, která s sebou nesla převážně rozšiřování jednotlivých provozů, dvojnásobné rozšíření haly masné tržnice, zřízení nového vjezdu na východní straně, výstavbu konstruktivistické budovy etážové chladírny z roku 1924 dnes známé pod označením hala H40. Za povšimnutí stojí i zřízení skladiště kůží funkcionalistického stylu, dnes sloužícího jako outlet nábytku. Jatky byly v provozu až do roku 1982, kdy svou činnost ukončily. Nahradily je masokombináty v Čakovicích a Písnici. V roce 1993 byl areál prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Postupně po ukončení provozu na konci 80. let, kdy se v celém areálu začali zabydlovat prodejci zboží a služeb doslova všech možných kategorií a kvalit, začal sloužit jako podřadná tržnice. Nekoncepční využívání areálu dospělo do fáze, kdy zde dominovaly stánky a pochybné podniky, což nahrávalo myšlenkám požádat o zrušení památkové ochrany a areál zbourat a uvolnit místo pro novou bytovou výstavbu. V roce 2016 započaly snahy hlavního města dohodnout se mimosoudně s nájemcem areálu. Magistrát města by chtěl areál postupně revitalizovat a nabídnout k obchodním i uměleckým aktivitám.

Kultivace tržnice

První kroky vedoucí k úspěšné kultivaci pražské tržnice proběhly během posledních pár let. Nejnovější změnou, která se v areálu uskutečnila, je konverze etážové chladírny H40. Etážová chladírna, v areálu známá pod označením Hala H40, vznikla během modernizace v roce 1924 jakožto ústřední chladírna areálu. Stavba byla realizována na čtvercovém půdorysu jako železobetonový skelet a vzhledem ke svému charakteru i s minimem okenních otvorů. Okna se nacházela jen ve schodišťové sekci.

Na konci 90. let 20. století byla chladírna radikálně přestavěna na obchodní dům s nábytkem. Přestavba odpovídala dobovému standardu a k objektu nebyla příliš citlivá. Byly proraženy nové velké okenní otvory, stropy byly probourány dalšími schodišti a výtahem a interiér byl upraven pro dané potřeby. Z původního objektu zůstal pouze železobetonový skelet systému Hennebique a do značné míry upravená obálka budovy. Během roku 2020 proběhla druhá zásadní transformace chladírny. Návrh architekta Jakuba Fišera z architektonické kanceláře Aulík Fišer architekti, s.r.o., byl veden snahou o obnovení původní struktury stavby už s přihlédnutím k faktu, že se jedná o kulturní památku. Současná rekonstrukce se týká prvního a druhého patra, společných prostor a fasády. První patro je využíváno pro Komunitní centrum – volnočasové aktivity pro děti, dospívající a seniory, druhé patro slouží pro práci s novými technologiemi, fotoateliéry, 3D tisk a virtuální realitu jako Podnikatelský inkubátor Art and Digital lab.

Etážová chladírna, 1. patro, 2020, Martin Štibor, 07/2020

Půdní vestavba slouží pro administrativní zázemí nových aktivit. Do budoucna má vzniknout v přízemí budovy kavárna. Dispozice byla zbavena nevhodných dělících příček a materiálů spojených s užíváním pro prodejnu jako sádrokartonové podhledy a keramická dlažba. Došlo prakticky k očištění skeletu „až na kost“ a podpoření struktury původního betonu s patinou a otisky dobové technologie po bednění. Stavbě byl navrácen probarvený štuk cihlové barvy, který byl zjištěn na základě sond původní barevnosti a podpořen odborem památkové péče.

Cihlová barva je použita i na vnitřních stranách obvodových zdí za účelem sjednocení a zpřehlednění původní konstrukce. Kontrast tomuto syrovému, těžkému a hrubému pojetí původních materiálů tvoří nově vestavěná lehká struktura příček tvořených převážně polykarbonátem. Průsvitný materiál působí jako závoj dělící jednotlivé prostory. Na první pohled nahodilá, leč důmyslná šikmost příček v ortogonálním rastru skeletu definuje potřebné prostory jednotlivých oddělení.

Souladnost těchto principů není jen estetickou stránkou návrhu, zároveň umožňuje čitelnost celého prostoru a vzhledem k hloubce dispozice nejsou centrální prostory limitovány nedostatkem přirozeného světla. Viditelné pohledové prvky technické infrastruktury a přiznání lokálních ztužujících prvků jsou dnes hojně využívány, a v budovách industriálního charakteru, jako je tato etážová chladírna, jsou ověřenými principy. Materiálově čistému řešení dostála i schodišťová sekce s původním schodištěm a zábradlím, které bylo repasováno. Ponecháno bylo i zbylé strojní vybavení jako součást zasedací místnosti.

Na celý areál bývalých jatek vznikla studie od architektů ze studia CMC architects, kteří nové pojetí zaměřili především na kultivaci veřejných prostor a propojení areálu, návrat původních typických prvků a dominant v nové formě. V návrhu nechybí městotvorné použití zeleně a vodních prvků pro zlepšení místního mikroklimatu.

Transformace podobných areálů

První jatky, které po revoluci získaly patřičné nové využití, byly Městské jatky v Olomouci z roku 1900. Při průběžných rekonstrukcích jatky sloužily do 80. let 20. století a poté byla část demolována a na jejich místě byly postaveny bytové domy. Zachován zůstal pouze hostinec, který nyní slouží jako hotel, správní budova čp. 905 a dobytčí tržnice. Ta sloužila po ukončení provozu jatek jako autobusová garáž a roku 1991 byla zapsána na seznam kulturních památek.

Roku 1993 proběhla konverze na obchodní dům Sedimo podle projektu architektů Petra Fabiána a Jana Polácha ve spolupráci s Martinem Lubičem. Rekonstrukce spočívala v doplnění chybějící části fasády, nastavění bočních křídel stájí a dovnitř vložení ocelové prodejní galerie. V roce 2002 proběhla další rekonstrukce, spojené nové i původní konstrukce dostaly barevné nátěry podle návrhu místního výtvarníka Miroslava Střelce.

Městské jatky jsou fenoménem
Ing. Svatopluk Zídek Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI:

Myslím, že nejen mně, ale i čtenáře, zaujala informace o dalších významných městských jatkách. Městské jatky v Olomouci fungují jako nejstarší olomoucký supermarket již od roku 1993. Ostravské jatky mají v současné době významně nakročeno k dlouhodobě očekávané konverzi dle návrhu polského architekta Roberta Koniczného.

Jedna, dle mého názoru lokálpatriota, z nejkrásnějších architektur městských jatek – Městské jatky v Kraslicích si zaslouží samostatné prezentace v seriálu „Industriální stopy“. Strojní zařízení, které dodala pražská Rustonka i elektrické osvětlení pražské firmy Waldek & Wagner se dodnes zachovalo, díky jisté odloučenosti stavby v pohraničních Kraslicích, téměř v intaktním stavu. Takže ve spolupráci s majitelem areálu, kraslickým podnikatelem Alexandrem Tučákem, jsme se již dohodli na přípravě článku do seriálu ve Staviteli věnovaném tomuto fenoménu.

Dalším příkladem, kde tentokrát soukromý vlastník hledá prostředky, jak citlivou obnovou a restaurováním dochovat stavební strukturu a strojní vybavení, jsou Městské jatky v Kraslicích. Projekt vytvořil Anton Möller, městský stavitel ve Varnsdorfu, který před tím navrhl jatky ve Varnsdorfu, v České Lípě, Tanvaldu a chladírnu v Ostravě. Symetrickému celku z roku 1903 dominuje dvoupatrová věž s výparníky na horkou a studenou vodu o výšce 25 metrů. Stavbu provedl místní stavitel Anton Gerstner, zařízení strojní dodala pražská Rustonka, elektrické osvětlení pražská firma Waldek & Wagner. Už ve 30. letech 20. století byla modernizována chladírna a manipulační technika. V tomto stavu jatky fungovaly do počátku 90. let.

Roku 2002 jatky zakoupil od města Alexandr Tučák a zahájil postupnou obnovu budov i restaurování dochovaného zařízení strojovny – ledovacího stroje, elektrické rozvodny, motoru a pístového kompresoru. Ten, coby funkční exponát, slavnostně spustil 3.prosince 2011. V obnově areálu, od roku 2004 památkově chráněného, majitel pokračuje.

Budoucí transformaci čekají také Městské jatky v Ostravě, respektive budova vepřové porážky a budova nové chladírny z roku 1903 (památkově chráněné od roku 1987) a starší chladírna z roku 1892 (památkově chráněná od roku 1994). Roku 2016 získalo jatky zpět město Ostrava a v lednu 2017 vyhlásilo architektonickou soutěž na přeměnu v kulturní využití. Realizovaný návrh vzešel ze studia KWK Promes polského architekta Roberta Koniczného.

Ing. arch. Martin Štibor,
doktorand Fakulty stavební ČVUT Praha

Zdroje:
Vosyka, Karel: Ústřední jatky a trh dobytčí hlavního města Prahy v Praze VII: 1895–1930
archiweb.cz – Hala H40. archiweb.cz [online]. Copyright © Archiweb, s.r.o. 1997 [cit. 01.02.2021].
Senimo slaví 25 let. Obchodní dům sloužil původně jako městská jatka. Hlavní stránka – Hanácké noviny: noviny z Vašeho regionu [online]. Copyright © Hanácké noviny. Vydává AGRIPRINT s.r.o., Wellnerova 134 [cit. 01.02.2021].
VCPD FA ČVUT Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze
Bývalá jatka v Kraslicích 3.12.2011 – puschkin – album na Rajčeti. puschkin – seznam alb na Rajčeti.
cmca.cz. cmca.cz [online].
Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha: J. Otto, 1898.
Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902.
Proměna ostravských jatek začne na jaře. Polský architekt Konieczny musel kvůli stavu budov projekt změnit – ČT24 – Česká televize. ČT24 – Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR – Česká televize [online]. Copyright © [cit. 02.02.2021].
KWK PROMES Architekci słynący ze śmiałych, często nowatorskich realizacji i projektów / Architects famous for their courageous, often innovative design.
KWK PROMES Architekci słynący ze śmiałych, często nowatorskich realizacji i projektów/Architects famous for their courageous, often innovative design.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*